Nové Aplikace a Programy pro Ochrana Životního Prostředí v České Republice

12.03.2026

V České republice se rozvíjí řada nových aplikací a programů, které mají za cíl zlepšit stav životního prostředí a zvýšit jeho ochranu. Tyto iniciativy zahrnují jak finanční podporu, tak i technologické inovace a výzkum.

Financování a Dotace

Na dotační program Nová zelená úsporám mohou letos jít čtyři miliardy korun, možná i víc, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO). Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce.

O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Předseda Motoristů Petr Macinka, který do pondělního jmenování Červeného vede resort životního prostředí z pověření prezidenta, na konci ledna uvedl, že předchozí vláda nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí na výše zmíněných dvanáct miliard. Z fondu je mimo jiné hrazena právě Nová zelená úsporám. Macinka připustil, že se musí program upravit.

Předseda opoziční ODS Martin Kupka v diskuzním pořadu namítl, že v návrhu rozpočtu Státního fondu životního prostředí na příští rok bylo dvanáct miliard korun. „To jsou peníze, které jsou úplně realisticky zajistitelné z obchodování s emisními povolenkami,“ řekl. Podporuje také, aby se dařilo ceny emisních povolenek snížit. Čím nižší však bude jejich cena, tím méně peněz bude dle Kupky v modernizačním fondu i na Novou zelenou úsporám. Jak z hlediska příjmů z modernizačního fondu, tak z povolenek ETS 1 nicméně dle Kupky finanční zdroje jsou. „To je reálný výhled, kolik Česká republika může získat v roce 2026,“ zdůraznil.

Ministerstvo životního prostředí v listopadu příjem žádostí o dotace dočasně uzavřelo. Důvodem byl velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro loňský rok, ale podané žádosti pokračovaly bez omezení.

Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí

Program Nová Zelená Úsporám

Dotační program funguje od roku 2009 jako nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a ke snižování spotřeby energií. Zatím podpořil na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard.

Technologické Inovace a Výzkum

Vědci spouští novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka pro veřejnost. Výzkum klíšťat v ČR patří mezi světovou špičku. Změny klimatu vedou nejen k vyššímu počtu případů nákazy, ale také k prodloužení aktivity klíšťat během roku. Nově se objevují i nepůvodní druhy a šíří se více infekcí.

Unikátní systém na čištění vod pomocí plazmy, na kterém se významně podílel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, získal ocenění Technologické agentury České republiky (TA ČR) i veřejnosti. Tento projekt, oceněný též cenou ministra životního prostředí, zvolila absolutním vítězem a držitelem ceny Český nápad svým hlasováním na webu veřejnost a diváci v sále historické budovy Národního muzea.

Jedná se o vyspělou oxidační metodu, využívající vlastnosti plazmy a její schopnost podílet se na rozkladu anorganických i organických znečišťujících látek včetně zbytků léčiv a produktů osobní hygieny. „Těší mě, že jedinečná technologie na čištění vody z naší resortní organizace měla i u veřejnosti takový úspěch. Znečišťující látky jako zbytky léčiv nebo pesticidy jsou největší hrozbou pro kvalitu pitné vody. A denně se tyto látky dostávají do odpadních vod. Čistota vod a celého životního prostředí je jednou z hlavních priorit Ministerstva životního prostředí. Voda je pro náš život i přírodu zásadní, všichni vidíme, jak navíc mizí z krajiny i z vysychajících studní. Proto se ji snažíme ochránit i zakotvením v Ústavě, aby zde byla v dostatečné míře i pro budoucí generace.

Aplikace Klíšťapka

Aplikace Klíšťapka čerpá data a poznatky z rozsáhlého výzkumu, který je výsledkem spolupráce významných českých vědeckých institucí - Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze, Státního zdravotního ústavu, VŠB - Technické univerzity Ostrava, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a České lesnické společnosti.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

„Aplikace je nově rozšířena o data z let 2023 a 2024. Celkem bylo analyzováno přes 67 tisíc klíšťat odchycených v lesích po celé ČR. Při vlajkování, tedy metodě sběru klíšťat, jsme během čtyř let urazili přes 46 tisíc kilometrů, což je více než obvod Země. Výsledky ukazují výrazný nárůst početnosti klíšťat - v loňském roce jsme zaznamenali o 75 % více jedinců než v roce 2021. Při predikci aktivity klíšťat jsme se nově v aplikaci detailně zaměřili na druhové složení porostů, charakter stanovišť, sezónní dynamiku výskytu a počasí. Klíšťata jsou aktivní prakticky po celý rok. Například v minulém týdnu už jejich aktivita výrazně přesáhla maximum, které jsme zaznamenali v loňském roce,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu a hlavní řešitel projektu doc. Ing.

Zásadní novinkou je rozšíření sledování i na městskou zeleň. „Kromě údajů o aktuální aktivitě a infikovanosti klíšťat v lesních porostech přináší aplikace informace o klíšťatech v městské zeleni ve všech krajských městech. Tato předpověď vychází z testování odchycených klíšťat v posledních dvou letech v rámci projektu ‚Klíšťata ve městě‘,“ uvedl hlavní řešitel partnerského projektu Mgr.

„Klíšťapka nyní ve městech ukazuje nejen infikovanost klíšťat borreliemi, ale i dalšími bakteriemi způsobujícími závažná onemocnění jako anaplasmóza, rickettsióza, neoehrlichióza či návratná horečka. V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další klíšťaty přenášené infekce, jako je klíšťová encefalitida, tularemie či Q horečka, a také o analýzu klíšťat z městských parků dalších menších měst. Můžeme tedy slíbit, že Klíšťapka se bude dále ve spolupráci s našimi partnery vyvíjet a obohacovat v rámci dalších projektů, jako jsou např. evropský projekt ‚One Health Vector Surveillance‘,” vysvětlila spoluřešitelka projektu RNDr.

Díky partnerskému projektu “Klíšťata ve městě” je možné nově také zapojit aktivně do výzkumu i širokou veřejnost. „Nově se také Klíšťapka rozšiřuje o možnost hlášení nalezených i přisátých klíšťat širokou veřejností (prostřednictvím portálu Klíšťata ve městě). Je možné nejen zaznamenat data, ale i nahrát fotografii klíštěte. Všechny záznamy hlášených klíšťat jsou následně zobrazeny na mapě,“ zdůraznil doc. RNDr.

Cílem celého projektu je vytvořit jednotný, srozumitelný nástroj, který zprostředkuje veřejnosti informace o aktuálních rizicích na základě kombinace výzkumných dat a matematických modelů. „Díky finanční podpoře Lesů ČR a Fakulty lesnické a dřevařské ČZU vznikla nejen nová verze mobilní aplikace Klíšťapka pro OS Android, ale také nově verze aplikace pro iOS (dostupné z Apple Store). Obě aplikace pracují se stejným databázovým serverem, ze kterého načítají jak statická data o rizicích ze strany klíšťat v městských parcích, tak i data pro dynamický výpočet rizik ze strany klíšťat v lesních porostech, se zahrnutím aktuálního počasí. Zajímavostí je tedy kombinace obou výzkumných datasetů. Jedná se o unikátní řešení, které je výsledkem dlouholetého výzkumu ze strany všech zúčastněných výzkumných institucí. Projekt Klíšťapka je projektem typu Citizen Science - věda pro veřejnost a nebo věda pro lidi, lidé pro vědu. Zejména díky zapojení kolegů z VŠB-TUO, kteří přichází s webovým portálem Klíšťata ve městě a nabízí veřejnosti možnost záznamu s nahlášením nalezeného klíštěte,“ uvedl doc. Ing.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Podporu projektu ocenil i zástupce hlavního partnera. „Lesy České republiky dlouhodobě podporují výzkumné a inovativní projekty prostřednictvím své Grantové služby, zaměřené na praktické potřeby lesnictví, vodohospodářství a myslivosti. Tyto projekty financují a jejich výsledky zpřístupňují odborné i široké veřejnosti. Aktuálním příkladem propojení vědeckého poznání a jeho sdílení se širokou veřejností je mobilní aplikace Klíšťapka, která poskytuje informace o výskytu klíšťat na území České republiky,“ řekl ekonomicko-správní ředitel Lesů ČR Ing.

Veřejná Podpora a Aplikace Pravidel

Poskytování veřejných prostředků na investice, jejichž účelem je zlepšení stavu životního prostředí nebo zvýšení míry jeho ochrany, může být relevantní z hlediska veřejné podpory, a to v případech, kdy podporu na environmentální projekty a aktivity získávají buď soukromé podniky, nebo také veřejnoprávní subjekty či domácnosti, které jsou ekonomicky aktivní.

Projekty související s ochranou životního prostředí, jejichž veřejného financování se pravidla veřejné podpory týkají, jsou například instalace filtrů k záchytu znečišťujících látek do ovzduší, půdy nebo vody, provádění sanací kontaminovaných lokalit, investice do účinnějšího užívání zdrojů energie, jako např. ONBV umožňuje poskytovat veřejnou podporu bez nutnosti jejího schválení ze strany Evropské komise.

Administrace opatření podpory (programu nebo podpory ad hoc) dle ONBV je díky tomu relativně jednoduchá, což je na druhou stranu vyváženo o něco restriktivnějšími podmínkami než v případě notifikace opatření Evropské komisi podle Pokynů. Základním principem využití ONBV je limitace výše jednotlivých podpor na základě tzv. Kategorie podpor souvisejících s ochranou životního prostředí upravuje ONBV zejm. v článcích 36-49. Veškerá opatření podpory na ochranu životního prostředí, na něž je aplikováno ONBV musí respektovat rovněž ustanovení společná pro všechna opatření ONBV.

U určitých typů environmentálně zaměřených projektů lze uvažovat o využití podmínek jiné kategorie ONBV, např. pokud jde o environmentálně-vzdělávací projekt, vhodná bude spíše aplikace podmínek kategorie podpory vzdělávání, pokud jde o projekt výzkumu nových environmentálně příznivých technologií, může být financovatelný v rámci kategorie podpory výzkumu, vývoje a inovací. Environmentálně blízký charakter má také kategorie podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami.

Kategorie Podpor na Ochrana Životního Prostředí dle ONBV (články 36-49)

Podpora na investice, které jdou nad rámec norem Unie na ochranu životního prostředí: Dle podmínek této kategorie lze financovat jakékoli investice, které svou technologickou inovativností umožňují příjemci dosáhnout lepšího stavu, než vyžadují environmentální normy EU, například investice k dosažení nižší úrovně škodlivých emisí, než je závazně stanoveno příslušnými Směrnicemi či Nařízeními EU.
Podpora na budování dobíjecí infrastruktury a infrastruktury plnicích stanic: Způsobilé náklady jsou náklady na výstavbu, instalaci nebo modernizaci dobíjecí infrastruktury nebo infrastruktury plnicích stanic.
Podpora na energetickou účinnost: V rámci této kategorie lze financovat z veřejných zdrojů investice do snižování energetické náročnosti ekonomických činností podniků či ekonomicky aktivních veřejných subjektů a domácností, jako například investice do zateplování plášťů budov, instalaci efektivnějších zařízení pro vytápění budov (kotlů) nebo investice do modernějších technologií za účelem dosažení energetických úspor ve výrobě.
Podpora na sanaci kontaminovaných lokalit: Tato kategorie upravuje podmínky investic do odstraňování ekologických škod prostřednictvím dekontaminace území. Investice musí vést k nápravě environmentálních škod, zejm. ve smyslu kontaminované půdy nebo povrchové a podzemní vody.
Podpora na účinné dálkové vytápění a chlazení: V této kategorii lze financovat investice do soustav energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení, např. V případě investic do produkčních jednotek musí být za účelem vymezení způsobilých nákladů celkové investiční náklady porovnány s náklady na běžnou konvenční (teplárenskou) výrobní jednotku.
Podpora energetické infrastruktury: Je třeba mít na paměti, že veřejnou podporu zakládají veškeré projekty do infrastruktury, která je později využívána pro ekonomické účely, byť by měla charakter infrastruktury sloužící potřebám široké veřejnosti. Jde také o případy podpory energetické infrastruktury - tj. investice do přenosové a distribuční elektroenergetické nebo plynárenské soustavy.