Polské aukce na podporu energie z obnovitelných zdrojů: Podmínky a srovnání s Českou republikou


29.11.2025

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Stejný typ garance ovšem potřebují i jaderné elektrárny, jejichž rozvoj má v České republice širokou politickou podporu.

Hnutí DUHA proto zveřejnila aktualizovanou analýzu Co nás vyjde levněji? Obnovitelná, nebo jaderná cesta?, ve kterém srovnává náklady na podporu obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren.

Srovnání nákladů na obnovitelné a jaderné zdroje

Jednou z používaných metod porovnání nákladů na různé druhy výroby elektřiny je charakteristika LCOE (Levelized Costs of Electricity), která shrnuje všechny náklady spojené s výstavbou a provozem elektrárny (náklady na investici do výstavby, na palivo, obsluhu, údržbu i likvidaci) a vztahuje je k počtu megawatthodin vyrobených za dobu životnosti elektrárny. Pro Velkou Británii, Francii i Čínu, tedy země, které elektrárny všech typů stavějí, vychází charakteristika LCOE příznivěji pro obnovitelné zdroje. V případě evropských zemí jde o výrazný rozdíl.

Druhou možností je porovnání úrovně garantovaných výkupních cen z různých zdrojů. Ty se v případě obnovitelných zdrojů soutěží v aukcích. V nedávných aukcích uspěly projekty pevninských větrných elektráren s nabízenou cenou kolem 40 €/MWh v Polsku a 68 €/MWh v Německu. V případě České republiky uspěly v aukci projekty větrných elektráren s vyšší cenou (111 až 137 €/MWh), což odráží vysoká rizika plynoucí ze složitých povolovacích procesů. Garantovaná výkupní cena elektřiny z rozestavěné jaderné elektrárny Hinkley Point C by v dnešních cenách činila 153 €/MWh (skutečná bude záviset na vývoji inflace a roku spuštění elektrárny).

Polsko jako vzor v rozvoji OZE

„V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny. Zejména v případě větrných elektráren musíme urychlit povolovací procesy, aby projekty na našem území byly pro investory srovnatelné s Německem nebo Polskem,” vysvětluje Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.

Čtěte také: Polsko a obnovitelné zdroje: aukční systém

Polsko může být naším vzorem v rozvoji obnovitelných zdrojů. Český průmysl však musí mít jistotu, že nová vláda bude vypisovat aukce na podporu větrných elektráren a bude veřejnosti jasně komunikovat jejich význam. Je také nutné pokračovat ve zrychlování a zjednodušování povolovacích procesů a také rychle vymezit dostatek akceleračních oblastí.

„Větrné elektrárny na pevnině jsou pro Polsko optimálním obnovitelným zdrojem energie. Mají nejnižší náklady ze zdrojů na výrobu elektřiny, vytvářejí přidanou hodnotu pro polskou ekonomiku a lze je dobře integrovat do elektrizační soustavy. Dosud jsme postavili 10 GW instalovaného výkonu pevninských větrných elektráren, což umožnilo dosáhnout výrobu 24,5 TWh, tedy 14,5 % polské elektřiny. Jde o klíčový zdroj, který dlouhodobě pomůže snížit ceny elektřiny pro všechny odběratele,” říká Marta Anczewska z Instytutu Reform.

Pro energetickou bezpečnost České republiky nesporně dává smysl potenciál domácích obnovitelných zdrojů maximálně využít. Prvním krokem musí být urychlení povolovacích procesů zejména pro větrné elektrárny, kterého lze dosáhnout naplněním schváleného zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (například vymezením akceleračních zón).

Vývoj instalovaného výkonu a výroby z OZE

Instalovaný výkon i produkce obnovitelných zdrojů stabilně roste na evropské i globální úrovni. V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí. Významnému rozvoji dochází vedle Německa nebo Rakouska také v Polsku.

„V první polovině roku 2025 vyrobily obnovitelné zdroje poprvé v historii více elektřiny než uhlí na celosvětové úrovni. V Evropě je tento přechod ještě výraznější: solární energie loni překonala uhlí jako zdroj elektřiny v EU a v červnu 2025 se vůbec poprvé stala největším zdrojem elektřiny v celé Unii. Tento rekord dokazuje, že přechod na čisté zdroje už není vizí budoucnosti, ale realitou dneška,“ komentuje Tatiana Mindeková z think-tanku Ember. Dodává, že v posledních pěti letech rostla solární energie ve střední a východní Evropě rychleji než průměr EU, což potvrzuje obrovský potenciál regionu.

Čtěte také: Polské ekologické parky

„Česká republika však zatím zaostává. Aby mohla využít výhod levné, domácí a stabilní energie, potřebuje dlouhodobý směr a stabilní rámec, který dodá jistotu investorům i obcím a pomůže rozvoj obnovitelných zdrojů zrychlit,” vysvětluje.

Polské aukce na podporu OZE

V Polsku dne 14. července nabyla účinnosti novela zákona o obnovitelných zdrojích, která stanoví základní parametry aukcí pro rok 2018. Ještě v letošním roce by se mělo uskutečnit celkem 15 aukcí pro OZE rozdělené do pěti „aukčních košů“ podle druhu obnovitelného zdroje, velikosti instalovaného výkonu a podle toho, zda se jedná o nové nebo existující zdroje.

Náš severní soused, jakkoliv k obnovitelným zdrojům není nijak pozitivně nakloněn, novelizoval zákon o obnovitelných zdrojích, kterým nastavil parametry pro celkem 15 letošních aukcí. Novela přináší řadu změn, přitom pro developery obnovitelných zdrojů se zdá, že budou spíše pozitivní.

Celkem bylo pro účely polských aukcích vyčleněno o 87,6 miliardy zlotých (cca 525 miliard Kč), které by měly zajistit v dalších 15 letech výrobu přibližně 85 TWh elektrické energie. Nejvíce financí je alokováno pro zdroje nad 1 MW výkonu využívající pro výrobu elektřiny biomasu, bioplyn nebo spalování odpadu. Významná část prostředků je dále alokována pro onshore větrné elektrárny a existující zdroje využívající biomasu, bioplyn nebo spalování odpadu.

Částečně je stále zachována podpora některých menších zdrojů v podobě feed-in-tarifu (FIT) (do instalovaného výkonu 0,5 MW), případně feed-in-premium (do instalovaného výkonu 1 MW), které mohou využít pouze bioplynové a vodní elektrárny. Evropská legislativa sice od roku 2017 vyžaduje přidělování podpory pouze ve formě aukcí, nicméně pouze pro zdroje nad 1 MW výkonu, proto by podpora těchto menších zdrojů ve formě FIT neměla být problém.

Čtěte také: Polsko: Mazurská jezera

Zajímavostí aukcí mimo jiné je, že kromě nových projektů se mohou zúčastnit i již existující zdroje, které byly uvedeny do provozu před 1. červencem 2016. V případě, že jejich nabídka uspěje, bude podpora těchto zdrojů změněna z aktuálního systému založeném na přidělování zelených certifikátů na podporu vyplývající z aukce.

Novela zákona také významně ulehčí developerům offshore větrných parků. Ti jako jediní při vstupu do aukce nemusí dokládat, že pro plánovanou elektrárnu již mají stavební povolení v právní moci.

Pozitivní změnou je také změna ve výpočtu daně z nemovitosti. Ta byla zavedena jednou z předchozích novel, přičemž její zavedení výrazně zasáhlo do rentability investice do větrných parků. O tom se konec konců přesvědčila i Skupina ČEZ, která investuje v Polsku do větrných parků prostřednictvím společnosti Ecowind. Výpočet daně z nemovitosti se má vrátit do původní podoby, která v zemi platila před kontroverzní novelou z roku 2017, a tudíž se bude opět vypočítat pouze z rozměrů základů větrné elektrárny a nikoliv z celé turbíny včetně gondoly.

Naopak relativně kontroverzní je povinnost, podle které musí být vyrobená elektřina prodána pouze na komoditní burze nebo na trhu organizovaném operátorem trhu.

Vývoj podpory OZE v Polsku

Polsko bylo dlouhou dobu označováno za jednu ze zemí, která disponovala značným potenciálem pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména pak offshore větrných elektráren. Postoj místní vlády, která svými kroky vystupuje na podporu uhelného sektoru, nicméně výraznější rozvoj obnovitelných zdrojů neumožnil.

Zřejmě nejvíce kontroverzním je pravidlo 10H pro větrné elektrárny, které například v Bavorsku prakticky zastavilo výstavbu všech větrných elektráren. Pravidlo spočívá v tom, že větrná elektrárna musí být od nejbližšího obydlí umístěna nejméně ve vzdálenosti vyšší, než je desetinásobek výšky větrné elektrárny.

Pravidlo 10H je i po novele polského zákona o OZE stále platné. Pravidlo 10H v kombinaci se zvýšenými daňovými povinnostmi vedlo k tomu, že v roce 2017 bylo v Polsku uvedeno do provozu pouze 41 MW instalovaného výkonu větrných elektráren.

Na slibné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů se nechal nalákat i český ČEZ, který připravuje hned několik projektů. Vývoj v legislativě však nenahrával ani ČEZu a společnost tak část svých finančních prostředků již odepsala. Současný vývoj však může aktuální situaci změnit.

První polská aukce pro pevninské větrné elektrárny

Polský Energetický regulační úřad zveřejnil výsledky listopadové aukce pro obnovitelné zdroje. V aukci uspělo 31 projektů pevninských větrných elektráren o celkovém výkonu zhruba 1 GW. Zveřejněny byly také výsledky aukce bioplynových stanic. Pokud dojde k výstavbě všech úspěšných projektů pevninských větrných elektráren, navýší se roční výroba polských OZE od roku 2021 o více než 2,3 TWh. Za 15 let pak mají úspěšně projekty dodat do sítě necelých 42 TWh elektřiny za 1,92 mld. eur (49,9 mld. Kč).

Nabídkové ceny úspěšných projektů na tzv. contract for difference se pohybovaly v rozmezí 36,73 až 50,51 EUR/MWh. Pro srovnání, v říjnové aukci na výstavbu pevninských větrných elektráren v Německu byla cena výrazně vyšší než v Polsku.

Celkem 29 nabídek od 23 společností pak uspělo v polské aukci na elektřinu z bioplynových zdrojů o výkonu nižším než 1 MW.

Polsko směřuje k aukcím. Polský stát plánuje, že by mohl díky nastartování výstavby nových OZE navýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 15 % do roku 2020.

Polsko již tedy má první reálné zkušenosti s oběma typy aukcí, které reflektují současný vývoj evropské energetiky. Česká republika však v elektroenergetickém sektoru stále přešlapuje na místě.

Jasno v ČR není ohledně budoucího rozvoje jaderných elektráren. Chybějící českou legislativu týkající se akumulace a nastavení nové podpory OZE pak řeší novely energetického zákona a zákona o POZE. Obě zmíněné novely se aktuálně nachází v mezirezortním připomínkovém řízení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo aukční výzvu

V návaznosti na novelu zákona o podporovaných zdrojích energie nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo aukční výzvu k podání nabídek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné větrných elektráren. Podporu mají získat ty projekty, které budou pro stát nejefektivnější.

Podávat nabídky bude možné od 5. října do 7. prosince letošního roku. „Lhůta na uvedení výroben do provozu je šibeniční. Zužuje tak výzvu pouze na projekty v pokročilém stádiu přípravy a ani ty nemusí mít jisté, že budou do konce roku 2025 v provozu. Je otázkou, zda ministerstvo vůbec nějaké nabídky dostane. Lokality, které jsou z hlediska využití větrné energie nejlepší, jsou totiž povětšinou blokovány v rámci zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Tyto zásadní překážky v rozvoji větrné energetiky se dlouhodobě nedaří odstraňovat,” uvedl advokát a partner ve Frank Bold Advokáti Jiří Nezhyba s tím, že ve Frank Bold o to dlouhodobě usilujeme.

V aukci je také třeba prokázat finanční jistotu formou bankovní záruky. Kromě výstavby větrných elektráren je možné přihlásit do aukce také projekt bioplynových stanic nebo malé vodní elektrárny.

Minulý týden právní expert Vojtěch Krajíček z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti s.r.o. vystoupil na konferenci CZ Biom - Biomasa, bioplyn a energetika v Přerově. Od 1. 8. 2025 se část platby za připojení k distribuční soustavě elektřiny na VN a VVN stává nevratnou. Pokud projekt z nějakého důvodu zanikne, peníze zpět nedostanete.

Provozní podpora biometanu bude pro výrobny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 pouze formou aukčního bonusu. Podle nařízení vlády chce stát přes aukce vypsané MPO v roce 2026 podpořit výrobny produkující až 90 milionů m3 biometanu ročně. Část mohou vyrábět bioplynky, které mají podmínky pro konverzi na biometanové stanice.

Srovnání podílu státu v energetických společnostech

V rámci debaty o možném odkupu minoritních akcionářů ČEZ prý z důvodu možnosti státu ovlivňovat energetickou politiku a ceny elektřiny nebude od věci podívat se k našim sousedům do Polska. Podíl státu v naší největší, zdaleka ne jediné, energetice ČEZ je necelých 70 procent. V Polsku jsou čtyři „původní“ energetiky, které jsou všechny obchodovány na burze. V největším výrobci elektřiny PGE má stát něco přes 60 procent, v největším distributorovi Tauron dokonce jen 30 procent, ve třetí Enea 52 procent a v nejmenší Energa zprostředkovaně přes PKN Orlen asi 45 procent. V ropném molochu PKN Orlen srovnatelném s ČEZ má polský stát lehce pod 50 procent.

Jsou tedy v Polsku vysoké ceny elektřiny a není tam stát schopen uplatňovat energetickou politiku? Nezdá se. V průběhu krize byly ceny silové elektřiny pro domácnosti v Polsku „zmraženy“ v přepočtu okolo tří korun za kilowatthodinu bez DPH, pro podniky jsou v souladu s pravidly EU ceny tržní.

Funguje to tak, že je regulátorem stanovena „přiměřená“ tržní cena a její rozdíl proti „zmražené“ ceně pro domácnosti je prodejcům kompenzován z rozpočtu. Pro příští rok se počítá s úplnou deregulací, mimo jiné proto, že tržní ceny už jsou pod těmi regulovanými.

Polsko je v EU stále nejvíce závislé na výrobě z uhlí, které tam dělá asi 60 procent mixu. Vláda chce ale už do roku 2030 jeho podíl snížit asi na 20 procent a v posledních několika letech pro to udělala mnoho. Pořádá aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů. Má robustní kapacitní trh, který podpoří výstavbu plynových zdrojů i úložišť energie a rozvoj takzvané demand side response (odezva poptávky neboli proces, kdy se spotřebitelé energie aktivně podílejí na řízení spotřeby elektřiny, aby pomohli vyvážit síť, pozn. red.).

Regulátor nastavil příznivé podmínky pro rozvoj sítí a ve výčtu by se dalo pokračovat. Výsledky jsou vidět: podíl uhlí se snížil z 80 procent v roce 2021 na 63 procent loni a energetiky plánují v příštích patnácti letech investovat neuvěřitelných asi 4,7 bilionu korun.

Podíl státu v energetických společnostech
Společnost Podíl státu
ČEZ (Česká republika) cca 70 %
PGE (Polsko) něco přes 60 %
Tauron (Polsko) 30 %
Enea (Polsko) 52 %
Energa (Polsko) zprostředkovaně přes PKN Orlen asi 45 %
PKN Orlen (Polsko) lehce pod 50 %

tags: #polsko #aukce #podpory #energie #z #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]