Nové normy ve stavebnictví usnadňují výstavbu ekologických domů

Dne 1. srpna 2025 vstoupila v platnost úprava stavební normy, která zjednodušuje výstavbu moderních bytových domů, škol i veřejných budov ze dřeva. Změny výrazně usnadňují navrhování vícepodlažních staveb až do výšky 22,5 metru a otevírají cestu udržitelnému a dostupnějšímu bydlení.

Dříve bylo možné takové dřevostavby stavět jen složitým inženýrským postupem. K rychlejší výstavbě budov v Česku pomůže také zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí.

„Dřevo a jeho využití je pro Českou republiku tradicí od nepaměti. Stavebnictví se od něj historicky odklonilo, ale nastal čas se k dřevostavbám vrátit. Česko je druhým největším exportérem kulatiny v Evropské unii a vždy mě štvalo sledovat, jak kvalitní dřevo z našich lesů vyvážíme za hranice, abychom zpět přiváželi výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Nevyužíváme tedy naplno ekonomický potenciál jedné z mála přírodních surovin, kterou v naší zemi produkujeme. I proto jsem hned po svém zvolení do sněmovny začal pracovat na koncepčním řešení. Posadili jsme k jednomu stolu hasiče, odborníky z ministerstev, akademického sektoru i zástupce byznysu a rozjeli jsme důležité změny. Mám obrovskou radost, že po třech letech práce máme hotovo a můžeme dnes představit nové stavební normy pro dřevostavby,“ připomněl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodal: „Stavění ze dřeva je navíc ekologickou alternativou k tradičním stavebním materiálům, protože je k jeho výrobě zapotřebí méně energie a produkuje se méně emisí skleníkových plynů. Stavby ze dřeva jsou méně energeticky náročné na výrobu stavebního materiálu, dřevo také dobře izoluje vnitřní teplotu a váže oxid uhličitý.

Klíčové změny ve stavebních normách

Jednou z klíčových změn je nová verze normy ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb, která vstupuje v platnost právě dnes, tedy 1. srpna 2025. Úprava odstraňuje zásadní technické bariéry pro využití dřeva ve výstavbě - umožňuje totiž požárně bezpečné řešení až do výšky 22,5 metru. Díky tomu lze nyní běžně navrhovat a stavět vícepodlažní dřevostavby, a to i s využitím inovativních technologií, jako jsou CLT panely.

„Změna stavební normy v oblasti požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb otevírá nové příležitosti pro realizaci projektů dostupného a udržitelného bydlení s vyšším využitím dřeva. Velmi si vážím, že jsme se na této změně mohli za ČVUT UCEEB aktivně podílet a uplatnit výsledky našich vědecko-výzkumných projektů zaměřených na moderní dřevostavby a jejich požární bezpečnost.

Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí

Součástí reformy jsou i další aktualizace - například norma ČSN 73 0582 pro denní osvětlení budov, která nově umožní flexibilnější návrhové přístupy, nebo změny v normě ČSN 73 0540 pro tepelnou ochranu budov, které jdou vstříc vyšší energetické účinnosti.

„Rychlost technologických změn a dostupnost nových materiálů se zásadním způsobem promítá do celé řady oborů. Jedním z nich je také stavebnictví. Je proto naprosto klíčové trendy sledovat, vyhodnocovat a předpisy (včetně norem) nejen novelizovat, ale také v pravidelných intervalech revidovat. Cestou je úzká spolupráce státní správy s technologickými lídry a soukromým sektorem.

„Jako mezinárodní firma, která se orientuje na udržitelné stavebnictví, jsme v Praze postavili první vícepodlažní bytový projekt ze dřeva Timber Praha. Při tom jsme přemýšleli, proč je v ČR možné stavět ze dřeva pouze do výšky 12 m. Založili jsme proto s dalšími Platformu pro udržitelné stavebnictví a začali před dvěma lety jednat s úřady a politiky o změně požárních předpisů. Je pro nás až neuvěřitelné, jak rychle Dodatek k požární normě vznikl a byl schválen. Těšíme se, že na základě této změny bude možné i u nás stavět ze dřeva stavby, které běžně stavíme v Německu a Rakousku.

„My architekti rádi využíváme dřevo na stavby již od pradávna. Na krovy, sruby, rekreační stavby, sportovní haly, rozmanité přístřešky a další. Nejprve z masivních trámů, hranolů, později z lepených a sbíjených vazníků. Ale systém CLT panelů přináší zcela nové možnosti pro stavbu vícepodlažních či výškových staveb, a to i pro jejich architektonický výraz. Navíc tak zásadním způsobem přispíváme k udržitelnému stavění - snižování uhlíkové stopy, šetření nerostných surovin, energií a vody. Spolu s výrobci a dodavateli jsme před dvěma roky uvítali iniciativu tehdy poslance, dnes ministra Lukáše Vlčka, odstranit legislativní bariéry a změnit přístup státu k dřevostavbám,“ ocenil přínos Ministerstva průmyslu o obchodu Jan Kasl, předseda České komory architektů a dále uvedl: „Děkuji panu ministrovi, že se mu podařilo změnit pohled institucí na stavění ze dřeva, které je obnovitelnou surovinou a může tak zásadně přispět k uhlíkové neutralitě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) současně pracuje na zajištění dostupnosti klíčových stavebních materiálů, včetně kameniva a písku, jejichž rostoucí cena prodražuje náklady na výstavbu. Resort připravuje vládní nařízení, které identifikuje ložiska strategického významu a umožní v těchto oblastech efektivnější těžbu. Důležitou roli mohou sehrát také alternativní a recyklované stavební materiály.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Zavedení nových norem je praktickým krokem k rozvoji moderního, dostupného a udržitelného stavebnictví, které bude lépe odpovídat současným potřebám občanů i průmyslu. Dalším krokem k modernizaci českého stavebnictví je například i nový zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, tzv. Building Information Modelling (BIM), neboli správu informací o stavbě, který již byl rovněž schválen Senátem.

„Náš zákon zavádí jednotná pravidla pro digitální sdílení dat o stavbách a jejich zapojení do širšího urbanistického kontextu. Digitální modelování metodou BIM je cesta, jak propojit stavebnictví s technologiemi 21. století, protože nastavuje jasná pravidla pro práci s daty. Schválený zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí se zaměřuje na dvě základní oblasti - informační model stavby a informační model vystavěného prostředí. Jeho cílem je zohlednit každý stavební projekt nejen jako izolovanou stavbu, ale i jako součást širšího systému, včetně vzájemných vztahů mezi objekty.

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje zavedení evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Norma stanovuje, že od roku 2030 se budou moci stavět pouze budovy, které dosáhnou bezemisního standardu, pro veřejné budovy to bude platit o dva roky dříve. Pravidla jsou zhruba o deset procent přísnější než aktuální standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie, uvedlo ministerstvo.

Evropský plán na zvýšení energetické účinnosti budov vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace.

Na konkrétním znění novely, která zanese evropskou směrnici do českého právního řádu, nyní pracují odborníci z ministerstva průmyslu. Řeší, jak zavést do zákona například podmínky pro výstavbu dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, požadavky na nový standard výstavby a renovace budovy nebo instalace solární technologie na střechy. "Implementace bude provedena s ohledem na naše podmínky a stávající fond budov. A to tak, aby se nejednalo o nesmyslná a nesplnitelná opatření, která by zatěžovala domácnosti a firmy.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Konkrétní dopady směrnice na novou výstavbu podle analytika developerské společnosti Central Group Ondřeje Šťastného zatím nelze stanovit, dokud nebude novela zákona připravená. I tak ale podle předběžných odhadů mohou být poměrně výrazné a v krajním případě prodražit výstavbu o 20 i více procent. "Nejde přitom jen o cenu samotných technologií, ale i o prostor, který zaberou. To má dopad do prodejních ploch, a tím i do cen bytů. Každé zlepšení kvality energetické náročnosti budov zvyšuje náklady na výstavbu také podle výrobního ředitele stavební firmy Skanska Vladimíra Bešty.

Nárůst cen ale nemusí být skokový. "Pokud se tyto změny dějí od počátku plánování projektu, je to daleko snazší na implementaci a za nižší náklady, než když se takto upravuje hotový projekt. Na snižování energetické náročnosti budov je podle MPO v programech podpory do roku 2030 vyčleněno z evropských i národních zdrojů zhruba 200 miliard korun.

Dopad na stávající nemovitosti

Nové zákony se pak dotknou i majitelů stávajících nemovitostí, kteří při prodeji budou muset prokázat energetickou náročnost budovy. Přísnější pravidla nové normy sice zvyšují požadavky na novostavby, do budoucna však přinášejí i výhody v podobě úspor energií.

Pokud vlastníte dům třeba 100 let starý, můžete ročně v průměru protopit až kolem 80 000 Kč. S domem, který je přibližně 20 až 30 let starý, obvykle protopíte průměrně 35 000 Kč za rok. 5 000 až 8 000 Kč. A to už je znatelná úspora!

Nové povinnosti směrnice budou nejspíše naplňovat tzv. Pasivní domy jsou na tom s úsporami potom ještě lépe. Mají důmyslně vymyšlený systém izolace, ventilace a vytápění. Aby ven neunikalo žádné teplo, ale zároveň byl dům účinně větrán, musí být celý vzduchotěsný. Pasivní i nízkoenergetický dům můžete postavit prakticky ze stejných materiálů, to znamená, že můžete použít stejné cihly nebo sádrokartonové desky, rozdíl je ale v izolaci, která musí být u pasivního domu silnější.

Moderní stavby a úspory energií

Dnešní moderní stavby nejsou ale jen o vytápění či úsporách energií. Takzvaný Multi-Komfortní dům, který energeticky vychází z pasivního domu, splňuje veškeré tyto nároky. V takovém domě si skutečně odpočinete, protože oproti běžným domům dokáže snížit hluk až o polovinu. S tím souvisí také množství světla, které do domu proudí. Přirozené denní světlo je k životu nezbytné, ovlivňuje náš spánkový rytmus a naše zdraví celkově.

Nově stavěné byty či domy budou muset být od roku 2030 v bezemisním standardu a s povinnými solárními panely. Alespoň to vyžaduje nová směrnice o energetické náročnosti budov, kterou předložila Evropská rada. Všechny nové veřejné budovy by se už od roku 2028 musely prokazovat certifikátem o nulových emisích.Směrnice jde však ještě dál: O dva roky později, tedy od roku 2030, mají být zmíněné nároky kladeny na všechny ostatní novostavby od rodinných domů po kancelářské budovy.

České stavebnictví by na splnění nových norem muselo vynaložit nejen značné úsilí, ale také miliardy korun navíc v podobě nákladů na kvalitnější materiály a dražší technologie.

„Stavebnictví je zásadní pro dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu. Nová dohoda navíc pomůže občanům dosáhnout podstatných úspor energie, zlepší kvalitu jejich života a zároveň sníží jejich účty za energii, a zmírní tak energetickou chudobu,“ chválí směrnici ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza ovšem neskrývá skepsi, zejména s ohledem na dobu, ve které návrh přichází. „Neříkám, že se tím nemáme zaobírat, ale stavebnictví je energeticky velmi náročný obor.

Důležitost směrnice zdůrazňuje ředitelka profesního svazu Šance pro budovy Šárka Tomanová, která se na její podobě podílela. „Jedná se o jeden ze stěžejních legislativních aktů pro snížení spotřeby energie v budovách, jež v Evropské unii tvoří čtyřicet procent spotřeby veškeré energie a 36 procent emisí skleníkových plynů,“ vysvětluje.

I když si developeři i stavební firmy důležitost směrnice uvědomují, vlastní realizace v tak krátkém časovém horizontu bude podle nich šibeniční. „Skanska je na cestě k vývoji a výstavbě bezemisních budov už několik let a naše cíle se shodují s novou směrnicí. Pokud ale firmy dosud podnikaly v úspornosti budov pouze povinné kroky, bude zpřísněná směrnice znamenat citelnější zásah do jejich práce a procesů,“ říká specialista ochrany životního prostředí společnosti Skanska Residential Miroslav Kobera.

I když jsou už dnes bytové domy od předních developerských společností převážně nízkoenergetické, k nulovým emisím se ještě neblíží. Cesta k tomuto standardu vede pouze přes kvalitnější materiály a dražší technologie.

„Podle hrubého odhadu by kupující zaplatil na metr čtvereční minimálně o deset tisíc korun více. Zmiňuji aktuální situaci, těžko říci, jaká bude za sedm let,“ odhaduje ředitel Penty Real Estate pro rezidenční výstavbu David Musil. Na bytě o obytné ploše 65 metrů čtverečních tak bude rozdíl činit minimálně 650 tisíc korun.

Směrnice by kromě bytových a kancelářských budov z developerské produkce zasáhla i „samostavitele“ rodinných domů. Právě ty postihne podle Nouzy nejcitelněji. „Vyjádření ministra Síkely beru jako výsměch občanům. Postavit pasivní dům je ohromně finančně náročné a v situaci, kdy lidé řeší finanční potíže kvůli energetické krizi a drtivé inflaci, mi připadá nemístné tvrdit, že jim z toho pomůže pasivní dům za miliony korun. Připadá mi to jako nerozumné politické prohlášení,“ uvádí prezident svazu.

Nové požadavky se mají týkat i stávajících budov. Také ty by se měly stát bezemisními, i když byl termín posunut na rok 2050. „Pokud jde o nové budovy a rok 2030, nebude to snadné, ale reálné to je. Všechny domy pasivní v roce 2050, včetně těch stávajících, to beru jen jako politickou proklamaci. Neumím si to představit u historických budov,“ neskrývá rozpaky Musil.

„Pokud má někdo zkolaudovaný dům, jak ho donutíte, aby investoval velké částky do modernizace? Bude komplikované zakotvit to i legislativně. Směr je správný, ale jako pevný závazek je to pro mě s velkými otazníky,“ dodává.

Problém u renovací stávajících budov vidí i Jan Klečka z Metrostavu. „Aktuální tempo renovací je minimálně třikrát nižší než by mělo být. V tom bude nutné přidat a případně to i více podpořit dotačními tituly,“ říká.

Situace u stávajících budov se podle něj ale může výrazně lišit v závislosti na zdroji tepla. „Na bytové domy napojené na dálkové vytápění to nemusí mít žádný dopad, ale u objektů s vlastním zdrojem bude nutné osadit bezemisní technologie, u kterých už budou náklady výrazně vyšší,“ vysvětluje.

K nejzasaženějším budou patřit právě rodinné domy závislé na vlastním zdroji tepla téměř ve sto procentech případů. „Už nebude možné navrhovat a stavět rodinný dům s plynovým kotlem, bude nutná realizace například tepelného čerpadla a fotovoltaiky. To může vzhledem k plošné povinnosti vyvolat značný zájem o výrobky a odrazit se na jejich ceně i dostupnosti, které jsou již nyní kvůli válce na Ukrajině enormní,“ doplňuje Klečka.

Dohoda na nové podobě evropské směrnice otevírá Radě dveře k jednání s Evropským parlamentem. Jakmile oba orgány dosáhnou politické dohody, bude směrnice formálně přijata. Návrh je součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je dovést Evropskou unii do roku 2050 ke klimatické neutralitě.

Konference Kroky k udržitelnému stavebnictví 2026

Využít to, co už bylo vytvořeno, je základní princip udržitelnosti. Po více než 160 letech se rodina Kuršelových rozhodla vdechnout semilské textilce nový život. S hlubokým respektem k architektuře a historii se pustili do revitalizace areálu FABRIKA 1861, aby vytvořili unikátní místo plné zážitků. Cihelné objekty tu s námi vydržely staletí.

Bývalá továrna na výrobu lustrů Elias Palme má po letech chátrání nového majitele - je jím Nadační fond Eliáška. Stavba se secesním průčelním postavená v roce 1905 sloužila ve své době jedné z nejvýznamnějších firem v Rakousko-uherské monarchii, vyráběly se zde lustry do slavných operních domů v Miláně, Římě nebo v Sydney i do slavného hotelu Waldorf - Astoria v New Yorku. Jenže po ukončení výroby v těchto prostorách v sedmdesátých letech začal objekt nezadržitelně chátrat. Ačkoliv se stal celý areál v roce 2007 kulturní památkou, časté střídání a laxní přístup několika předchozích majitelů ho dovedl až do havarijního stavu.

Přednáška představí aktuální přístupy k integraci modrozelené infrastruktury do městských vodohospodářských systémů v kontextu klimatické změny. Zaměří se na praktické zkušenosti z experimentálních a demonstračních lokalit, zejména na propojení přírodě blízkých opatření s digitálním monitoringem a chytrým řízením. Součástí bude i cirkulární pojetí hospodaření s vodou a zdroji, včetně retence a opětovného využití srážkových a šedých vod, snižování materiálových nároků infrastruktury a podpory uzavírání vodních a zdrojových toků v městském prostředí.

Přednáška představí klíčové poznatky z projektu Radlický Dřevák, jehož stavba právě probíhá. Pro tuto rezidenční dřevostavbu byla zpracována LCA analýza porovnávající environmentální dopady dřevěné a železobetonové konstrukce v celém životním cyklu budovy. Ukážeme, jak dřevo jako konstrukční materiál přispívá ke snížení uhlíkové stopy, jaká data a podklady jsou pro kvalitní LCA nutné a jak mohou výsledky ovlivnit rozhodování už v raných fázích projektu.

Návrh Centra podnikání, profesních a mezinárodních studií (CEPIS) Slezské univerzity citlivě vstupuje do zeleného prstence Karviné, v těsné vazbě na historické jádro a Univerzitní park. Architektonická forma budovy s křížovým půdorysem reaguje na stávající vzrostlou zeleň. Objekt se mezi stromy vkládá tak, aby minimalizoval nutné kácení a využil stínění korun jako přirozený prvek energetické bilance. Ústředním motivem je modro-zelená infrastruktura v podobě retenčního jezírka, které budovu obklopuje.

Prezentace shrnuje výsledky rešerše norem a standardizovaných postupů pro recyklaci a opětovné využití vybraných stavebních materiálů z demolic. Zaměřuje se například na ocel, EPS/XPS izolace, minerální vatu, podlahové krytiny, beton, dřevo, okna, dveře a LOP nebo také potrubí a kabely z hlediska jejich technických, legislativních a environmentálních omezení i možností reuse a recyklace.

Dá se využít textil určený pro skládku pro další použití? Ano, Diakonie Broumov, sociální družstvo a navazující firma TXB Group s.r.o. našli řešení pro celý svět.

Přírodní materiály či průmyslově zpracované materiály s nízkou uhlíkovou stopou mohou být vhodnými alternativami k běžným stavebním materiálům v rámci konvenčních stavebních řešení. Přednáška bude zaměřena na jejich praktické použití v konkrétních stavbách.

Mezinárodní společnost EcoCocon s.r.o. vyvinula systém dřevoslaměných stěnových panelů pro obálky konstrukcí budov. Jsou vhodné zejména pro ekologicky odpovědnou výstavbu v pasivním energetickém standardu. Difuzně otevřený systém s možností aplikace vnitřních hliněných omítek přináší zdravé a stabilní vnitřní prostředí pro obytné i občanské stavby. Často si hliněné omítky spojujeme jen se skanzeny nebo hobitími domky. To už ale dávno neplatí. Hlína je plnohodnotným materiálem současné architektury.

tags: #nove #normy #stavebnictvi #ekologicke #domy

Oblíbené příspěvky:

• Velbloud dvouhrbý: Status ohrožení
• Přírodní ochrana rostlin před škůdci a chorobami
• Plastové lahve v české přírodě
• Ejakulace a emise
• Procesy okysličování vzduchu