Teplota vody v přírodních nádržích

Teplota vody ovlivňuje hlavně jezírka, ve kterých jsou chovány ryby. Některým druhům dělá potíže vyšší teplota během letních měsíců (jeseterovité, případně lososovité ryby).

Možná si ale řeknete - proč? Vždyť v přírodě ryby také bez úhony přečkávají zimu v rybnících, přehradách a jezerech... Ano, to je pravda. Zásadní rozdíl z hlediska teploty vody mezi např. přehradou a jezírkem na zahradě je však v objemu a hloubce.

Teplotní anomálie vody

Pro vlastnosti vody při různých teplotách platí tzv. teplotní anomálie vody. Projevuje se tím, že voda o teplotě 4 °C má největší hustotu, a tedy i váhu. Tato vlastnost vody způsobuje teplotní rozvrstvení (stratifikaci) ve vodním sloupci, ve kterém se během zimy u dna shromažďují nejtěžší vrstvy vody, jejichž teplota je nebo se blíží hodnotě 4 °C.

Vrstvy s vodou teplejší než 4 °C jsou lehčí a nacházejí se během teplých měsíců blíže k hladině. Během zimních měsíců je naopak hladina vystavena studenému vzduchu a ten způsobuje postupné ochlazování vrstev teplejší vody směrem k nejtěžší vrstvě 4 °C vody.

U dostatečně hlubokých nádrží zůstane nejhustší 4 °C voda u dna po celou zimu, u nádrží s malou hloubkou se nejspodnější vrstvy vody postupně ochlazují a teplota vody se zde dostává pod 4 °C.

Čtěte také: Italské počasí v létě

S jarním ohříváním hladiny vody se zvyšuje hustota této horní vrstvy, která postupně klesá dolů a vytlačuje ode dna vrstvy vody uložené tam během zimy. Tento pohyb způsobuje promíchávání vody v přírodních nádržích nejen během jara, ale také opačným způsobem při podzimním ochlazováním.

Vliv na vodní organismy

Teplotní anomálie vody využívají mimo jiných vodních organismů také ryby. Se snižující se teplotou se stahují od hladiny do větších hloubek, kde se snaží přečkat zimu v teplejší 4° vodě.

Zde se dostáváme k rozdílu mezi hlubokými a objemnými přírodními nádržemi a jezírky. Velký objem a případně i hloubka umožní zachování 4°vrstvy vody u dna po celou zimu nebo alespoň po její velkou část. Změny teploty v přehradách a rybnících probíhají pomalu.

Většina zahradních jezírek má objem velmi malý a průměrná hloubka se pohybuje kolem 1,5 m. K ochlazení vody u nich dochází rychle a poměrně rychle také klesá teplota spodní vody.

Ryby (především KOI, protože jeseterovité ryby jsou k chladnější vodě více tolerantní), jsou naštěstí schopné přežít krátkodobě i ve vodě s nižší teplotou než 4 °C, nicméně toto období by mělo být co nejkratší, protože rybí organismus vyčerpává, a tím se snižuje i jeho přirozená obranyschopnost.

Čtěte také: Souvislost lednice a oteplování

Aktivnější chovatele KOI a ostatních druhů ryb si už jistě povšimli, že pokud v zimě měří teplotu vody v jezírku pod hladinou a u dna, je rozdíl velmi malý, nebo díky teploměru s malým rozlišením žádný. Způsobuje to právě výše popsaný malý objem i hloubka jezírek, ve kterých se voda s postupujícím ochlazováním vzduchu prochlazuje natolik, že se sníží i teplota nejhustější a nejteplejší vody u dna, která by jinak měla zůstat na 4 °C.

Nedostatečný objem a hloubka jsou tedy příčinou toho, že voda u dna zahradních jezírek nedosahuje obecně udávaných 4°C.

Filtrace a proudění vody v zimě

Teď vás nejspíš napadne - dobrá, ale když nechám puštěnou filtraci během zimy, když cirkuluji vodu čerpadlem s cílem vytvořit nezamrzající část hladiny nebo když na totéž použiji kompresor a jakýmkoliv způsobem vytvořím proudění a promíchávání vody v jezírku - neprochladí se tím voda ještě více? Odpověď zní, ano prochladí. Mimo ochlazení vody, způsobené malým objemem a hloubkou, teplotu sníží ještě i proudění vody.

Proudění přináší kyslík i živiny do všech částí jezírka, což umožňuje přežití co největšího počtu bakterií Nitrosomonas, které jsou nutné pro první stupeň biologického čištění vody. Tyto bakterie, stejně jako všechny ostatní, sice při poklesu vody pod 5 °C přestávají „pracovat“ (nepřeměňují čpavek na dusitany), ale proudění jim umožní zůstat v režimu „stand by“ pro rychlý jarní rozběh.

Bakterie využívané pro druhý stupeň filtrování vody (přeměnu dusitanů na dusičnany) mají bohužel velmi malou schopnost zůstat v jezírku i přes období s nízkou teplotou vody. Při poklesu pod 5 °C z vodního prostředí postupně mizí a dostávají se do něj až s jarním nárůstem teplot, a až poté, kdy jim nitrifikační bakterie vytvoří dostatek potravy - dusitanů.

Čtěte také: Teplota ovzduší: standardní postupy

Obecně lze tedy říci, že filtrování nebo proudění vody v jezírku během zimy přináší daleko více výhod, než nevýhod. Nepříjemné ochlazování vody je vyváženo jednoznačně kladným vlivem na biologickou část fungování jezírek.

Teplota vody v českých nádržích a tocích

V České republice se teplota vody v jezerech, přehradách a řekách značně liší podle nadmořské výšky, hloubky a polohy. V nížinných tocích a mělkých nádržích se v létě běžně pohybuje mezi 18 °C a 24 °C, v teplejších srpnových týdnech může místy vystoupat i na 25-26 °C. Větší a hluboké přehrady mívají v létě spíše 15-22 °C, zatímco horská jezera a horské říčky zůstávají chladné, typicky 8-15 °C i v nejteplejších měsících.

Na jaře jsou teploty vody obecně nízké, často 4-12 °C; na podzim voda klesá zpět do rozmezí 8-15 °C; v zimě se povrchové teploty v závislosti na klimatu blíží k 0-4 °C a v chladnějších oblastech dochází k zamrzání.

Podle informací podniků Povodí nejteplejší voda je ve velkých nádržích a v místech ovlivněných vltavskou kaskádou. Voda v přehradách Kamýk nad Vltavou a Štěchovice měla teplotu 15 °C, Orlík 14 °C, Slapy a Nechranice 13 °C. Přehrada Hracholusky, přehrada v Jablonci nad Nisou a přehrada Rozkoš u České Skalice uvádějí 11 °C, Lipno a Seč u Chrudimi 10 °C a Jesenice u Chebu 9 °C.

Podle informací nezávislých na podnicích Povodí teplota vody v nádrži Barbora v okrese Teplice je 11 °C, což je o 1,5 °C tepleji než 12. listopadu loňského roku. Podle informací ČHMÚ teplota vody ve vodních tocích v ČR většinou dosahuje rozmezí 9 až 11 °C. Podle informací spolku Hydronet teplota vody v Jizeře v Železném Brodě dosahuje kolem 10 °C.

Aktuální teplota vody na koupacích místech v Kraji Vysočina (28. 8. 2025)

Koupání je v Česku obecně povoleno v označených přírodních koupalištích, na plážích přehrad a u městských nádrží, kde to dovoluje kvalita vody a bezpečnost. Regulovaná koupaliště mají často hlídky a informace o hygienické nezávadnosti; naopak v některých přehradách a vodárenských nádržích je koupání zakázáno z důvodu ochrany zdrojů nebo bezpečnosti.

V letních měsících omezují koupání také období sinic (cyanobakterií), které mohou snižovat kvalitu vody a zdravotně nebezpečné.

tags: #teplota #vody #v #přírodních #nádržích

Oblíbené příspěvky:

• Videoatlas chráněných živočichů
• Čínská směs zdraví: Cordyceps
• Výlety Česká Lípa příroda
• Vztah člověka a biodiverzity
• Program Ekologické školy Litvínov