Novelizace poplatku za komunální odpad v České republice

Zastupitelé města Plzně schválili novelu městské vyhlášky, jež stanoví poplatek za komunální odpad vznikající na území krajské metropole. Od ledna 2020 budou platit pro majitele nemovitostí nové sazby. Ty sice poplatek za svoz odpadu zvýší, ale zákazníci budou platit zhruba tolik, kolik platily za svoz odpadu v letech 2009 až 2014, tedy než byl zaveden celoměstský systém nakládání s komunálním odpadem. Důvodem nyní schválené úpravy je narovnání cenotvorby na úroveň roku 2020 oproti výdajům na celoměstský systém. Město rozšíří oblasti, v nichž mají majitelé nemovitosti povinnost uklidit svou popelnici do objektu do 24:00 hodin téhož dne od jejího svozu.

Současné poplatky za komunální odpad platí od ledna 2015, kdy se o svoz odpadu začala starat místo soukromých firem městem založená společnost Čistá Plzeň. Tehdy také zlevnil odvoz odpadu na zhruba polovinu. Toto však není dále udržitelné, proto se přiblížíme k cenám platným v letech 2009 až 2014. Domácnost o čtyřech lidech, jež má obvyklý 120 litrový kontejner, dosud platila za odpad zhruba sto korun měsíčně. Město ročně vydá na svoz a likvidaci odpadů přes 200 milionů korun, přičemž z poplatků vybere zhruba 50 milionů korun. Od ledna 2020 by měl výběr činit zhruba 100 milionů, město a občané by se tak podíleli na nákladech shodně zhruba 50 procenty. Po změně vyhlášky bude ve srovnání s ostatními statutárními městy Plzeň v průměru.

Právě zvýšení čistoty ulic a pokles černých skládek by mohla přinést další zastupiteli schválená novinka. Město rozšíří oblast, v níž je povinnost majitelů nemovitosti odstranit sběrnou nádobu ze svozového stanoviště do 24:00 hodin téhož dne. Další změna se týká povinnosti třídit komunální odpad i v případě jedlých tuků a olejů. Město spolu s novelou vyhlášky zvažovalo zpoplatnění stavební suti ve sběrném dvoře, neboť tuto možnost zneužívají podnikatelé. Nakonec se ale pro občany nic měnit nebude.

Základní charakteristika místních poplatků za komunální odpad

Ve srovnání s předchozími šesti typy místních poplatků jsou místní poplatky za komunální odpad specifické v tom, že zákon upravuje od 1. ledna 2021 v § 10d až 10r hned dva jejich druhy, mezi kterými si obec může zvolit.

Dvěma druhy místních poplatků za komunální odpad jsou konkrétně:

Čtěte také: Poplatek za svoz odpadu a účetnictví

1. místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
2. místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Stručně z historie plateb za komunální odpad

Předchůdcem místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství byl místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který byl zaveden do stávající soustavy místních poplatků v souvislosti se šestou novelou zákona o místních poplatcích. Uvedený místní poplatek však nebyl jediným druhem plateb za komunální odpad, neboť tehdejší právní úprava zakotvovala ještě další dva možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad, kterými byly úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a poplatek za komunální odpad.

Uvedené tři možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad však v rámci jedné obce nebylo v žádném případě různě kombinovat či jinak zaměňovat. Každá obec si mohla vybrat pouze jeden z uvedených způsobů plateb fyzických osob za komunální odpad (popř. si nemusela vybrat žádný a v takovém případě nesla veškeré náklady týkající se komunálního odpadu sama ze svého rozpočtu). Uvedený princip výběru pouze jednoho způsobu plateb fyzických osob za komunální odpad v rámci jedné obce byl ostatně převzat i do stávající platné právní úpravy, byť došlo k redukci ze tří možných způsobů plateb za komunální odpad na "pouhé" dva způsoby.

Základní rozdíly u místních poplatků za komunální odpad

S účinností od 1. ledna 2021 novela zákona o místních poplatcích zavedla dva nové místní poplatky za komunální odpad, tj. místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, čímž odstranila předchozí dvojkolejnost právní úpravy plateb za komunální odpad obsažené v zákoně o místních poplatcích na straně jedné a v předchozím zákoně o odpadech z roku 2001 na straně druhé.

Uvedené místní poplatky za komunální odpad jsou konstrukčně velmi odlišné. Místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství platí každý poplatník v paušální výši bez ohledu na to, kolik odpadu reálně vyprodukuje, nebo kolik a jak velkých nádob využívá. Naopak výše místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci odráží reálnou hmotnost či objem skutečně vyprodukovaného odpadu poplatníkem, popř. kapacitu tzv. soustřeďovacích prostředků.

Tento místní poplatek tak dává obci na výběr jeden ze tří možných tzv. základů za dílčí období (tj. za kalendářní měsíc), kterými jsou hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci v kilogramech připadajícího na poplatníka, objem odpadu odloženého z nemovité věci v litrech připadajícího na poplatníka, nebo kapacita soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad v litrech připadající na poplatníka. Obec může v případě zavedení místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci zvolit pro poplatkové období pouze jeden z výše uvedených základů, přičemž musí vzít v úvahu, že hmotnostní a objemový základ, které vycházejí z principu "plať tolik, kolik vyhodíš", nezbytně vyžaduje součinnost, resp. reálné technické možnosti příslušné svozové společnosti.

Čtěte také: Jak platit poplatek za komunální odpad v Brně?

Každý z uvedených místních poplatků za komunální odpad má své výhody a nevýhody. Výhodou místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je bezpochyby jeho jednoduchá správa, předem známá jeho roční platba (sazba činí nejvýše 1 200 Kč za rok) a také odstranění motivace poplatníků zakládat nelegální skládky komunálního odpadu, neboť jeho poplatníkem je každá fyzická osoba přihlášená v obci nebo jakýkoliv vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Uvedený místní poplatek tak představuje nejjednodušší model zpoplatnění odpadového hospodářství. Jeho nevýhodou je skutečnost, že nebere v úvahu množství vyprodukovaného odpadu poplatníkem a tím tak postrádá motivaci minimalizovat jeho produkci.

Výhody a nevýhody místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci jsou přesně opačné ve srovnání s místním poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství (např. motivace minimalizovat produkci odpadu poplatníkem je "vyvážena" větší administrativní náročností správy tohoto místního poplatku, či snahy některých poplatníků obcházet jeho platbu odvážením odpadu v lepším případě do jiných obcí, v horším případě do lesa apod.).

Společné prvky konstrukce místních poplatků za komunální odpad

I přes odlišnou zákonnou konstrukci obou místních poplatků za komunální odpad, jež dává obcím svobodu výběru pro ně vhodného způsobu platby za komunální odpad, zákon o místních poplatcích v § 10o až 10r upravuje několik institutů, které jsou společné pro oba druhy místních poplatků za komunální odpad.

Poplatkové období a dílčí období

Pro oba místní poplatky za komunální odpad platí, že poplatkovým obdobím je shodně kalendářní rok. Obec v návaznosti na poplatkové období určí splatnost poplatku.

Poměrně narychlo v prosinci 2020 schválila Poslanecká sněmovna rozsáhlý balíček odpadové legislativy, který navzdory nesouhlasu Senátu nabyl účinnosti již k 1. lednu 2021. Kromě přijetí nového zákona o odpadech, došlo k přijetí i dalších právních předpisů. Významný dopad bude mít nepochybně novela zákona o místních poplatcích, který radikálně proměňuje dosavadní systémy vybírání poplatků za odpady od občanů a jiných osob, což si vyžádá změny v obecně závazných vyhláškách ve všech obcích, které mají v úmyslu od poplatníků tyto poplatky nadále vybírat.

Čtěte také: Úspěch Lhoty u Vsetína v soutěži

Jak jsem již výše nastínil, ještě v roce 2021 mohou obce postupovat dle zrušené právní úpravy za předpokladu, že měly zavedeny některý z poplatků ještě před nabytím účinnosti balíčku odpadové legislativy. Dosavadní právní úprava byla do značné míry zmatečná, jelikož v zásadě bylo možné vybírat poplatek za stejnou „službu“ podle různých právních předpisů. I přes to však tyto poplatky vykazovaly značné rozdíly.

Poplatek podle zákona o místních poplatcích definoval poplatníka jako fyzickou osobu, která je v obci přihlášená k pobytu, anebo jako fyzickou osobu, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba. Sazba poplatku pak byla zákonem pojímána jako dvousložková, kdy maximální sazba mohla činit až 1.000 Kč, přičemž poplatek byl tvořen z maximálně 250 Kč za poplatníka za kalendářní rok a z maximálně 750 Kč, což byla částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu.

Poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech pak nerozlišoval to, zda je konkrétní fyzická osoba v obci přihlášena, či nikoliv, jelikož právní úprava zákona o odpadech vycházela z teze, že poplatníkem je každá osoba, při jejíž činnosti vzniká odpad. Plátcem pak byl vlastník nemovitosti, kde komunální odpad vzniká. Poplatek pak byl zpravidla stanovován na základě četnosti svozů a velikosti užívané nádoby na odpad.

Třetí a ne příliš užívanou možností byl výběr úhrady na základě smlouvy. Jelikož podle metodik ministerstev nebylo možné jednotlivé režimy poplatků, resp. úhrady na základě smlouvy kombinovat, vyžadoval tento režim uzavření smlouvy s každým potenciálním poplatníkem v obci, k uzavření smlouvy však logicky nebylo možné nikoho nutit. Proto také v rámci nové právní úpravy dochází ke zrušení tohoto smluvního modelu, obce tak nadále mohou stanovovat poplatek v rámci obecně závazných vyhlášek.

Pomyslné zjednodušení lze spatřovat v tom, že dochází k začlenění obou poplatků za odpady, které obce mohou vybírat, do jednoho právního předpisu, kterým je zákon o místních poplatcích. Dochází však ke zrušení stávajícího poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, a od 1. ledna 2021 se v zákoně o místních poplatcích objevují dva „nové“ místní poplatky za odpady.

Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství je věrnou kopií právě zrušeného poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, avšak vykazuje oproti němu několik důležitých změn. Poplatníkem nadále zůstává fyzická osoba přihlášená v obci, nebo vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Ve srovnání s dosavadní úpravou tak dochází k rozšíření osobní působnosti této právní normy na vlastníky jmenovaných nemovitostí, kteří jsou právnickými osobami. Doplňují se i některé zákonné důvody osvobození od poplatkové povinnosti například na poplatníky, kteří jsou poplatníky poplatku za odkládání komunálního odpadu (druhého z možných poplatků) v jiné obci a má v této jiné obci bydliště. Obcím zůstává možnost osvobodit jiné poplatníky nebo jim alespoň výši poplatku snížit tzv.

Výše poplatku také doznala několika změn, kdy již není třeba rozlišovat dvě složky (paušální a dle skutečných nákladů), nýbrž postačí stanovit poplatek v jakékoliv výši, která nepřevýší 1 200 Kč.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je pak druhou ze zákonem nabízených variant, jak obce mohou zpoplatnit odkládání odpadů poplatníky na svém území. I tento poplatek vykazuje několik podobností se svým „předchůdcem“ - poplatkem za komunální odpad dle zrušeného zákona o odpadech. Subjektem poplatku, tedy poplatníkem, je totiž nadále fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště (dle faktického stavu), anebo vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba. Předmětem poplatku je pak odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci.

Pokud si obce zvolí tento místní poplatek, musejí učinit ještě důležité rozhodnutí, a to co bude základem tohoto poplatku. Zákon totiž dává na výběr jednu ze tří variant: hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci, objem odpadu odloženého z nemovité věci, nebo kapacita soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc. Zjednodušeně řečeno lze poplatek vybírat buď na základě toho, kolik reálně poplatník odpadu vyprodukuje, anebo na základě toho, jak velkou kapacitu nádob si objedná (i v závislosti na počet svozů).

První dvě z variant v sobě nepochybně obsahují významný motivační prvek k produkci co nejméně směsného komunálního odpadu, avšak nezbytným předpokladem pro jejich uplatnění je součinnost svozové společnosti, která bude evidovat hmotnost či objem vyváženého odpadu u každé jednotlivé nemovitosti.

Obce při rozhodování o tom, jaký poplatek a s jakým základem zvolí, musejí vzít v potaz i několik dalších proměnných. Splatnost poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je totiž žádoucí nastavit až v následujícím kalendářním roce (především u poplatku na základě skutečně vyprodukovaného odpadu). Zároveň je třeba upozornit, že dle aktuálního výkladu Ministerstva vnitra jsou obce v případě stanovení poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se základem kapacity soustřeďovacích prostředků povinny sazbu poplatku stanovovat jako sazbu za jeden litr kapacity soustřeďovacích prostředků. To znamená, že přímo v rámci obecně závazné vyhlášky dle tohoto výkladu není možné uvést roční výši poplatku.

Kromě toho i u základu vycházejícího z kapacity soustřeďovacích prostředků vychází dozorové orgány z toho, že splatnost poplatku má být až následující kalendářní rok. To však u tohoto základu shledávám jako neopodstatněné a je dle mého názoru možné a souladné s právní úpravou nastavit splatnost poplatku na příslušný kalendářní rok (například do 31. března příslušného kalendářního roku). Pro tyto případy by však v rámci obecně závazné vyhlášky mělo být uvedeno, jakým způsobem se bude vypočítávat sazba poplatku u osoby, která v průběhu roku například „doobjedná“ další nádobu, nebo přestane být subjektem poplatku.

Určité zjednodušení tedy nová právní úprava poskytuje, ocenit lze i možnost zavedení poplatků dle množství reálně vyprodukovaného odpadu, což může bezesporu obcím napomoci při plnění cílů třídění stanovených od roku 2025.

S účinností od 1. ledna 2021 byl vydán nový zákon o odpadech a s ním i související změnový zákon, který se dotknul mj. Ze všech stran se tak na obce hrnuly informace o tom, že nevydají-li obecně závaznou vyhlášku, kterou by stanovily některý z nových poplatků za komunální odpad, a to buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, tak, aby obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti k 1. lednu 2022, nebudou moci v roce 2022 žádný poplatek ani jinou úhradu za komunální odpad vybírat. Co když ale obec tento termín nestihla? Na tuto otázku není možné dát v tuto chvíli jednoznačnou odpověď.

Veškeré výklady, které uvádějí, že je možné obecně závaznou vyhlášku vydat vždy pouze k 1. lednu příslušného kalendářního roku, se opírají o znění § 10o zákona o místních poplatcích, které stanovuje, že poplatkovým obdobím obou poplatků za komunální odpad je kalendářní rok a dílčím obdobím poplatků za komunální odpad je pak kalendářní měsíc.

Navíc obsahuje-li zákon mechanismus výpočtu poplatku za jednotlivé měsíce (dílčí poplatková období), osobně nevidím důvod, proč by nemělo být možné vydat obecně závaznou vyhlášku stanovující některý z poplatků za komunální odpad v průběhu kalendářního roku. Jediné, v čem by bylo teoreticky možné spatřovat rozpor se zákonem, je obecný zákaz konkurence jednotlivých poplatků za komunální odpad. Obec totiž nemůže stanovit oba poplatky současně či kumulovat některé z „historických“ poplatků s těmi „novými“. Vždy může být stanoven poplatek pouze jeden.

V praxi však připadají v úvahu zejména ty situace, kdy má obec zaveden některý z „historických“ poplatků. Oprávnění vybírat poplatky podle „historických“ obecně závazných vyhlášek však uplynulo k 31. 12. 2021 (nadále je samozřejmě možné vymáhat nedoplatky), v roce 2022 by již žádná obec neměla jakýkoliv z těchto „historických“ poplatků vybírat. I kdyby zůstávala v platnosti i účinnosti „historická“ obecně závazná vyhláška, nedomnívám se, že z důvodu, že poplatkovým obdobím je kalendářní rok, nelze obecně závaznou vyhlášku v průběhu roku vydat (a tím nahradit vyhlášku „historickou“).

Ze stejných důvodů tedy nelze aktuálně kategoricky trvat na tom, aby obecně závazné vyhlášky, jimiž bude zaváděn některý z nových poplatků v souvislosti s komunálními odpady, nabyly účinnosti vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Jakkoliv tedy vydání obecně závazné vyhlášky stanovující některý z poplatků za komunální odpad s účinností v průběhu roku bude zřejmě v rámci abstraktní kontroly vytýkáno a nelze vyloučit ani pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nebo podání návrhu na její zrušení, pokud by Ministerstvo vnitra shledalo její nezákonnost, což je samozřejmě otázkou. Jsem však toho názoru, že zmíněný postup obce není v rozporu se zákonem.

Obce v případě schválení návrhu získají možnost, jak úpravou poplatku reagovat na zvýšené náklady související se svozem, tříděním a zpracováním odpadu, které v posledním roce značně vzrostly.

Horní hranice poplatku za odpady neznamená, že obec automaticky navýší občanům platby za komunální odpad. Pouze jde o možnost například pro obce, které doplácí příliš velké částky za odpadové hospodářství.

Již nyní mnoho obcí a měst doplácí za svoz a likvidaci odpadů i více než polovinu z celé částky. Často jde o statisícové až milionové položky. Výdaje se zvyšují a nelze předpokládat, že by se situace do budoucna změnila.

Svoz a likvidace odpadů je dle mého názoru služba občanům a má-li se obec chovat s péčí řádného hospodáře, měla by do poplatku promítnout skutečné náklady na tuto službu.

tags: #novelizaci #poplatku #za #komunalni #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro třídění odpadu
• Drtič Alta: Recenze
• Udržitelné Kompostování Doma
• Bezdotykové koše: Investice
• Malé Tyrkysové Odpadkové Koše - Recenze