Kompostování: Cesta k Udržitelné Domácnosti

Kompostování je metoda, díky které zabijete dvě mouchy jednou ranou. Jednak snížíte množství odpadu ve své domácnosti a dáte druhou šanci výživným látkám nacházejícím se v organickém odpadu, ale také se výsledkem kompostování v podobě přírodního hnojiva odvděčíte přírodě za její neustálé zprostředkování síly a regenerace, a dopomůžete její další prosperitě. Výhody kompostování byly známy již našim předkům, přičemž tato činnost zůstává zažitá v množství domácností na vesnicích, kde je třídění bioodpadu od toho komunálního přirozenou součástí života převážné části obyvatelstva.

Co je to kompost?

Kompost je ve své podstatě směs bohatá na výživné látky, která vzniká rozkladem nahromaděných organických potravin, přičemž výsledné vlastnosti této směsi z ní činí substrát vhodný jako přírodní hnojivo. Vzniklé kompostové hnojivo je velmi výhodným řešením pro ty, kteří preferují použití hnojiv bez přidané chemie. Je to nejnaturálnější způsob, jak zaopatřit půdě zdravou budoucnost navrácením živin do země poté, co je spotřebovaly pěstované rostliny a plodiny.

Využití kompostu v domácnosti

Specifičtější využití kompostu se liší v závislosti na jeho věku, resp. od jeho vyzrání. Surovým kompostem nazýváme většinou ten 2-6měsíční, který je z důvodu stále probíhajícího procesu rozkladu využitelný jako mulč kolem porostů. Kompost je v tomto věku příliš silný, a proto se nedoporučuje jeho kombinace s mladými přesadami, které by mohl spálit, a tedy trvale zničit.

Správné složení kompostu

I kompostování má svá pravidla, protože jde o tvorbu co nejkvalitnějšího a nejvýživnějšího přírodního hnojiva. V kompostu by měly podstatně převažovat hnědé složky nad zelenými. V nejlepším případě by měly být v poměru 3 : 1. Hnědé složky kompostu jsou ty suché, mezi které se řadí větvičky, piliny, suché části rostlin a listí, ale také vajíčkové skořápky, kartonové kusy a kapesníky. Tyto suché, resp. hnědé „ingredience“ přidávají kompostu potřebný uhlík. Zelené, též nazývané mokré složky jsou většinou obsaženy v zelených částech rostlin, ve zbytcích zeleniny a ovoce a v jejich slupkách.

Uhlík a dusík by měly být v surovinách, které přijdou do kompostu, v poměru 30 : 1. Čím starší, tmavší a dřevnatější materiál, tím je v něm více uhlíku. Naopak čerstvější, šťavnatější a zelenější obsahuje více dusíku. Samotnou trávu tedy například kompostovat nelze, na kompostu pak dochází k hnití a zápachu.

Čtěte také: Odpadní potrubí v kuchyni

Správně založený kompost se začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C. Tato horká fáze trvá několik dní až týdnů a dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, čili ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Tato laicky řečeno očistná etapa je zásadní proto, aby vzniklá půda měla vyvážené složení a byla zdravá.

• Čerstvý kompost lze získat za 2 až 6 měsíců, vyzrálý za 6 až 12 měsíců.
• Můžeme jej pak použít na domácí květiny, zeleninové záhony, trávníky na zahradách.

Ale pozor, kompost nenahrazuje substrát, tudíž kompostovou zeminu nelze používat například do květináčů samostatně.

Taková doslova radostná část kompostování je využití kuchyňských zbytků. Každá správná hospodyňka ví, jaké neuvěřitelné množství zbytků z kuchyně vyprodukuje. Jejich kompostováním ušetří místo v popelnici a navíc je přemění v něco užitečného. Do kompostu tedy patří veškeré rostlinné zbytky; ovoce, zelenina, vajíčkové skořápky, zbytky chleba či pečiva, čajové pytlíky, kartonový obal od vajíček, dokonce i kuchyňské oleje, ale jen v malém množství a například nasáknuté do ubrousku. Pro podporu rozkladných procesů je dokonce žádoucí přidat i staré pivo, které obsahuje kvasinky.

A teď se držte, zkompostovat lze i staré peřiny. Víme o zákazníkovi, který dává do kompostu z roztržitosti i to, co tam tak úplně nepaří. A výsledek? Pravda je, že mnoho úrodného humusu opravdu nevyprodukuje, zato kompost má stále z poloviny prázdný. Neboli půlka obsahuje mu „vysublimuje“. Jde vlastně o takovou ekologickou formu likvidace bioodpadu bez vzniklé zeminy. K tomu však rozhodně nenabádáme. Vy se vždy raději držte pravidel kompostování.

Možnosti kompostování

Mnozí si kompostování spojují se zahradou, protože právě pro šťastlivce, kteří disponují takovým pozemkem navíc, je pořízení vhodného umístění zjednodušeno. V případě zahradního kompostování je důležité, aby na hromadu organického odpadu nesvítilo neustálé slunce a aby nenabývalo nadměrné vlhkosti, která by mohla snížit jeho kvalitu. Zahradní kompost je pak přirozeně zvelebován hmyzem a vzniklými bakteriemi, které urychlují přirozeně probíhající procesy rozkladu a přeměny odpadu na využitelný substrát.

Čtěte také: OZE a připojení k síti

Pokud bydlíte v bytě, a nemáte ani zahrádku, komunitní kompostování je pro vás vhodným řešením. Samozřejmě za předpokladu, že vaše bytovka nebo městská čtvrť takovou možností disponuje. Tato varianta je cenově nenáročná, ale nese s sebou mnoho stanovených zásad ohledně odpadu, kterým lze na kompostoviště přispět. Ty si určují komunity samy. Omezení se zavádějí zejména z důvodu umístění kompostu v blízkosti obytných zón.

Elektrický kompostér

Moderní doba přináší moderní řešení. Jinak to není ani při kompostování. Elektrický kompostér funguje na principu naroubovaných bakterií nacházejících se přímo v zařízení, které mají za úkol rozložit potravinový odpad během 24 hodin. Právě z důvodu kapacity, ale i finančních nároků se elektrický kompostér hodí spíše do restaurací a provozů s veřejným stravováním, kde je snadné naplnit denní kvótu zařízení, a to i díky schopnosti stroje zpracovat vařený potravinový odpad. Do bytu je vhodnější zařízení Sage FoodCycler, který dokáže zpracovat jakýkoli odpad během 6 hodin, přičemž tímto procesem vznikne ihned využitelný kompost bez patogenů. Zařízení je jednak cenově dostupné, ale také nenáročné na obsluhu a prostor, čímž se zavděčí nejednomu obyvateli bytovky.

Vermikompostér

Třeba si uvědomit, že hnojivo, resp. kompost bez přítomných bakterií nedisponuje takovými schopnostmi a účinky jako hnojivo vzniklé řádným kompostováním. Vermikompostér je důkazem, že v bytě může vzniknout kompost stejných kvalit jako v zahradě. Postačí vám k tomu velmi designový a do bytu vhodný vermikompostér a speciální domácí zvířátka - kalifornské žížaly, které pečují o rozklad organického odpadu. Princip je jednoduchý. Vermikompostér v podstatě vypadá jako plastová taburetka na nožičkách. Do prostřední části stačí natrhat kousky novin nebo krabičku od vajec, což slouží jako základ pro násadu žížal. Ideální je hned nasadit alespoň 2 000 až 3 000 žížal, což je cca 2,5 kilogramů těchto malých, pro kompostování prospěšných zvířátek. Následně můžete přidávat bioodpad. Jako základ lze použít i listí, seschlé části pokojových rostlin nebo zeminu. Dolní patro vermikompostéru zůstává prázdné, protože slouží jako nádoba na zachytávání přebytečné vlhkosti. I tento vznikající produkt má své využití. Po zaplnění prostředního patra přidejte další. Samotné žížaly nemusíte do přidaného patra vlastnoručně překládat. Na dně každého dalšího patra se totiž nacházejí díry určené k přelézání žížal mezi jednotlivá, pro ně určená patra.

Napadla vás otázka, proč právě kalifornské žížaly? Odpověď je jednoduchá. Tento druh žížal je specifický svou rychlostí. Do vermikompostéru je vhodné házet zbytky zeleniny, ovoce, slupky z těchto plodin, bytové květiny, suché listy, kávovou usazeninu, ale i menší kusy kartonu. Nedoporučuje se do něj vhazovat mastné a slané odpady. Zapamatujte si také, že větší kusy bioodpadu je třeba zredukovat na menší kousky, aby se žížalám odpad lépe zpracovával. Ty totiž organický odpad sežerou a přetvoří ho na hnojivo.

Správná péče o žížaly

Nevýhodou vermikompostování je nutná pravidelná a důkladná péče o živé tvory, a tedy o zmiňované kalifornské žížaly, které si jako pomocníky do zařízení nastěhujete. Jsou citlivé na teplotu, a proto byste měli myslet na to, aby se váš vermikompostér nacházel v prostředí s průměrnou teplotou 20 °C. Pokud bude žížalám příliš chladno, mohly by zmrznout. Z hlediska možného šíření zápachu se vhodným kandidátem pro umístění vermikompostéru rozhodně stává balkon.

Čtěte také: Cíle nové legislativy ohledně odpadů

Co se týče stravy pro žížaly, určitě se potěší čajovým a kávovým usazeninám, slupkám od zeleniny a ovoce, ohryzkem jablek, ale také zelené natě a rozdrceným vajíčkovým skořápkám, které následně dodávají vznikajícímu hnojivu potřebný vápník. Nedoporučuje se je krmit potravinami s výraznou chutí, jako jsou citrusové plody, zázvor a cibule. Ale také jim nesednou kosti, maso, mléčné výrobky, mastné potraviny, olej, sádlo a jiné tuky. Nejlepší je také dohlížet na množství dodávané stravy. Neměli byste jim dávat jednou příliš mnoho potravy, a pak zase nedostatek.

Jak se zbavit nebo předejít zápachu ve vermikompostéru

Chcete vědět, jestli se o svůj vermikompostér příkladně staráte? Zkontrolujte, zda se v něm netvoří plísně, případně zda kolem něj nelétají mušky. Nejlepší je také použít čich a hledat jakékoli náznaky zápachu. Pokud by přece jen váš bytový kompostér přilákal mušky zápachem, který se šíří v důsledku nadměrné vlhkosti, a tedy i vznikem plísní, stačí do vermikompostéru přidat noviny nebo jiný materiál schopný nasát nadbytečnou vlhkost. Abyste celému procesu, který končí zápachem a příletem mušek, předešli, pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu hmatem, a tedy stisknutím hroudy kompostu v ruce. Pravidelné promíchávání kompostu vám pomůže v kontrole stavu hnojiva, a tedy i odvedené práce vašich žížal, ale také tímto úkonem substrát provzdušníte, čímž se změní distribuce vlhkosti v jednotlivých vrstvách hnojiva.

Hlavní příčinou zápachu může být přeplňování kompostéru, k čemuž by nemělo nikdy docházet, protože přeplněný stav spustí domino efekt ve formě vzniku nežádoucích plísní, následné produkci zápachu, který zase přiláká mušky.

Zima neznamená stop kompostování

Ve vermikompostéru je žížalám v podstatě jedno, jestli je léto nebo zima. Změnu teploty samozřejmě pociťují, ale přežití žížal a osud zimního kompostování je plně ve vašich rukou. Jak jsme výše uvedli, žížaly jsou zvyklé na pokojovou teplotu, proto byste je měli z balkonu nástupem zimy ihned přestěhovat do vnitřních prostor bytu. Za žádných okolností byste neměli vermikompostér umístit v blízkosti topných těles, která by mohla uškodit nejen kompostu, ale i samotným žížalám a příjemné vůni vašeho příbytku. V zimním období v bytech často dochází k produkci suchého vzduchu, což může negativně ovlivnit žížaly v podobě vyschnutí. Vlhkost byste jim tedy měli dodávat pravidelně ve formě vlhké, resp. zelené potravy. Jelikož je v bytech vlivem zapnutého topení teplejší, může se stát, že se v blízkosti vermikompostéru objeví mušky. V zimním období mají sezónu zejména citrusové plody a různá vánoční jídla, která však žížaly neocení. V souvislosti s citrusy je přijatelné malé množství, protože dodávají kompostu potřebnou vlhkost, ale také mají výraznou chuť, která žížalám nemusí být po chuti.

Péče o vermikompostér

V případě, že potřebujete z vermikompostéru odebrat kompost dříve než stihnou žížaly zpracovat veškerý přidaný bioodpad, stačí jej vysypat a probrat. Existuje také způsob, který nevyprodukuje nadměrný nepořádek, který byste po odebrání potřebného kompostu museli ještě uklízet. Jednoduše můžete odehnat žížaly z vrstvy hotového substrátu vlivem světla. Nemají ho totiž rady a přiměje je zalézt do útrob spodních vrstev vermikompostéru, které slouží jako skrýš pro tato prospěšná zvířátka. V případě, že nepostřehnete nadměrnou vlhkost vašeho substrátu a následně do vlhkého kompostu přidáte další vrstvu bioodpadu, může se stát, že ve vašem vermikompostéru vznikne tvz. pavučinková plíseň. Té se můžete zbavit odebráním plísní postižené části kompostu, nebo pouhým promícháním kompostu.

Jak vyrobit kompostér do bytu

Pokud nechcete vyhazovat peníze za designové vermikompostéry a navíc se také starat o „hladové krky“ tisíců žížal, vhodným řešením je zhotovení vlastního bytového kompostéru. Postačí vám k tomu dvě plastové nádoby, které budou těsně přiléhat. V jedné z nich je třeba vyvrtat sérii otvorů po okrajích vrchní části. Otvory je třeba vyvrtat do stejné nádoby i ve spodní části. Tyto dírky by měly být rovnoměrně rozloženy, protože budou sloužit k odtékání nadbytečné vlhkosti do druhé plastové nádoby. Odtečenou tekutinu lze využít jako tekuté hnojivo pro zalévání květin. Plastovou nádobu s otvory vložte do nádoby bez otvorů, přičemž na dno děrované nádoby je třeba jako základ nasypat určitou vrstvu zeminy. Na půdu už jen položit nějaký sací materiál, jako jsou noviny, karton nebo piliny.

Otázky a odpovědi - FAQ

Nenašli jste v článku to, co jste hledali? Nezoufejte, protože jsme si pro vás v sekci otázek a odpovědí připravili několik zajímavých detailů ohledně kompostování v bytě. Pokud ani tam nenacházíte potřebné informace, neváhejte nám své otázky položit v sekci komentářů. Pokud nechcete kompostovat, ale stále vám záleží na oddělení organického odpadu od běžného komunálního odpadu, nejlepší volbou je zakoupení provzdušněného kompostovacího koše. Do něj je třeba zakoupit biologicky rozložitelný kompostovatelný sáček, který zajišťuje bioodpad před nadměrnou vlhkostí, ale také brání v šíření zápachu.

Žížaly v kompostéru dokáží denně zpracovat 250 až 500 gramů organické potravy.

Pokud ve vašem bytovém kompostéru zpozorujete malé množství plísně, postačí kompost jednoduše promíchat.

Žížaly v komposteru prý dokáží regulovat své počty na základě množství dodávané potravy. Pokud jim dáte příliš mnoho potravy, začnou se rozmnožovat, aby ji zvládali zpracovávat. Pokud jim dodáte málo potravy, jak už to v případě vaší absence z důvodu dovolené bývá, své počty přirozeně zredukují. No zcela bez přísunu potravy dokáží vydržet až 1 měsíc.

Bokashi kompostér

Ještě loni na podzim pro mě byl Bokashi zázračný fermentovaný olejíček, který jsme si přivezli kdysi z Bali. V podání Plastie jde o 10 litrovou nádobu plně vyrobenou v ČR z recyklovaných materiálů, která se plní kuchyňskými zbytky. Funguje na bázi fermentace bez přístupu vzduchu, proto je potřeba kompostér co nejméně otevírat (maximálně jednou denně) a prosypávat speciálními bakteriemi.

Po pár týdnech od naplnění hmota uvnitř zfermentuje a vznikne výluh - tekutina, kterou já osobně používám v ředěné podobě na zálivku. Název kompostér je v tomto případě možná trochu zavádějící, protože v nádobě se hmota nepřemění v kompost jako je tomu v klasických kompostérech nebo vermikompostéru. Obsah je i po pár týdnech rozeznatelný, ale díky bakteriím naočkovaný.

Takže se dá hodit do zahradního kompostéru, kde zafunguje jako jeho urychlovač, nebo přímo do záhonu, kde se během chvilky rozloží a půdu vyživí. Já jsem první hotovou várku zahrabala do zeminy ve skleníku a po zetlení ji využiji pro jarní výsevy. Je to designovka, u které vám nebude vadit, že stojí na kuchyňské lince. I když je trochu (ale fakt malinko) cítit, já jí to odpustila. Ale mám velkou kuchyň. V pohodě může bydlet kdekoliv v bytě nebo domě, případně i v garáži.

Bokashi kompostér se doporučuje plnit maximálně jednou denně a zbytky z kuchyně do něj pokrájet (já to nedělala a byla jsem za to potrestaná delší dobou než mi vznikl výluh). Každou vrstvu organického odpadu je potřeba stlačit (prý je na to dobré staré mačkadlo na brambory nebo se dá použít k tomu určený utlačovací díl, který je součástí kompostéru) zasypat fermentačními bakteriemi, aby mohly vše průběžně zpracovávat. Jakmile je nádoba plná (u nás to bylo po 14 dnech, ale denně vařím i dvě jídla), je potřeba ji finálně zasypat bakteriemi, uzavřít a nechat v klidu fermentovat alespoň 14 dní.

Během fermentace bakterie odvádí svou práci a vzniká výluh, který se průběžně stáčí do nálevky umístěné na dně kompostéru. Mně tahle fáze trvala déle, asi měsíc, protože jsem byla líná krájet zbytky. Výluh se dá použít v naředěném stavu jako zálivka čehokoliv (ředí se v poměru 1:100 pro zalévání jednou za 14 dní nebo 1:200 pro každodenní zalévání). Fungovat dokáže i jako ekologický čistič odpadů - stačí ho nalít do výlevky a nechat minimálně hodinu působit.

Po kompletním stočení výluhu (u mě to trvalo měsíc) je potřeba nádobu vysypat a vyčistit. Obsah se dá hodit do kompostu na zahradě (funguje v tom případě díky bakteriím jako jeho urychlovač), dá se vysypat na záhon (v době, kdy v něm nemáte zeleninu a je potřeba zbytky trochu zasypat zeminou, zafunguje pak jako hnojivo), já ho využila jako základ pro pěstební substrát na semínka (zahrabala jsem ho na jedno místo ve skleníku, po cca šesti týdnech se úplně rozložil, a až přijde čas, smíchám ho se zeminou a využiju).

Na Instagramu jsem sdílela svoje první dojmy a vy jste mi k nim napsali spoustu otázek. Nejsem si jistá, jestli jsem někde neudělala chybu já, ale při fermentaci malinko cítit byl. Nejednalo se o nic zásadního, ale v malé kuchyni by to mohlo být nepříjemné. V tom případě bych ho přestěhovala třeba do chodby.

Pokud dodržíte všechna doporučení od výrobce (tj. krájení zbytků na drobno, prosypávání bakteriemi a stlačování), trvá to cca 14 dní.

Kompostéry

Pokud jde o samotný kompostér, na trhu najdeme plastový, dřevěný, hliníkový, domácí vermikompostér a mnoho dalších s různými přidanými funkcemi. Můžete si vybrat, a nebo si dokonce vyrobit vlastní. K tomu vás třeba i malinko naláká skutečnost, že již několik let se v Česku odehrává tzv. Jak vidíte, s kompostováním se nabízí možnost nejen dělat něco užitečného, ale i kreativního a zábavného.

• Zahradní kompostér o objemu až 1000 l disponuje systémem větracích otvorů zajišťujících vhodné prostředí pro kompostování.
• Kompostér Hugo vyrobený z masivních dřevěných hranolů o průřezu 60 x 35 mm. Smrkové dřevo je hoblované s úpravou tlakové impregnace.

Kompostér si můžete koupit. Nebo si ho můžete udělat z toho, co dům dá.

Po čtyřleté odmlce spouští Ekodomov soutěž Miss Kompost, tentokrát ale v podobě výzvy. Důvodem přeměny byla hlavně potřeba ukázat, že se kompostování v Česku mění.

Během třinácti let své existence soutěž ukázala, že kompostování má u nás nejen tradici, ale i dosud nevyužitý potenciál. Soutěž začínala jako klasické měření sil zahrádkářů, kteří si mezi sebou porovnávali svoje hromady kompostu a sdíleli rodinné postupy jak na dobrý zahradní kompost. Za největší posun, který se v této kategorii během existence soutěže odehrál, považujeme to, že i ti nejtradičnější kompostáři začali do zahrady odnášet i bioodpad z kuchyně. Tím téměř o polovinu odlehčili svým černým popelnicím a zároveň tak svému kompostu zásadně vylepšili jídelníček. Díky pestrosti materiálu proces kompostování zrychlili a zintenzivnili.

Ve chvíli, kdy začal být kompost na každé české zahradě samozřejmostí, se v soutěži začaly objevovat inovativní experimenty. Některé kompostéry měly tak nezvyklý vzhled, že by nikoho ani nenapadlo, že se uvnitř ukrývá kompost, jiné využívaly nové „technologie“ a přinášely multifunkční řešení. Typickým příkladem této kategorie jsou například obří landartové vermikompostéry, ve kterých se kompostuje „ve velkém“ za pomoci kalifornských žížal, nebo kompostér - biomilíř, který kromě likvidace bioodpadu a výroby hnojiva ještě zvládl pár měsíců v roce vytápět rodinný dům.

Způsobů se našlo hned několik - vedle využití hnědých popelnic na bioodpad se dá využít vermikompostování, ale stále častěji se začalo prosazovat společné kompostování ve školách a v městských komunitách. To s sebou přineslo nový aspekt - kompostování získalo další benefit. Komunitní kompost osvědčil schopnost sdružovat kolem sebe lidi, kterým není lhostejné, zda bude bioodpad z jejich domácností zvětšovat skládky nebo skončí ve spalovně. V obou případech přitom bude produkovat skleníkové plyny a „přispívat“ tak k urychlení klimatické změny. Nebo jestli zůstane v místě svého vzniku, kde se rozloží a transformuje v hnojivo, které obohatí truhlíky a záhony kolem kompostérů a díky němu bude město zelenější.

Některé kompostéry měly tak nezvyklý vzhled, že by nikoho ani nenapadlo, že se uvnitř ukrývá kompost, jiné využívaly nové „technologie“ a přinášely multifunkční řešení.

Naštěstí ne všichni naši hrdinové jsou tak prvoplánově bezchybní, takže z celé komunity kompostářů dělají docela normální partu lidí, kteří mají své motivace, přání a představy, ale také limity, na které čas od času narážejí.

Do archivu pěti set devíti kompostů, který jsme měli na začátku letošní výzvy k dispozici, letos připisujeme dalších 35 nových nebo staronových příběhů. Nevypadá to sice jako velký boom, ale při bližším pohledu se ukazuje, že za každým z těchto příběhů se „ukrývají“ desítky a stovky kompostujících.

Kompost Fest

Tradiční Kompost Fest proběhne tentokrát netradičně ve Skautském institutu Rybárna 5. listopadu od 10:30 do 20:30 hodin. Pro všechny, kdo hledají originální sobotní program pro děti, je tu zážitková úkolovka Hurá do hlubin kompostu a kočovné divadelní představení Vivat Kompostela. Pokud chcete díky originálnímu kompost motivu (Až umřu, tak mě zkompostujte! aj.) vrátit do hry staré triko, přineste ho do naší sítotiskové upcyklační dílny.

tags: #site #cz #diskuze #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Zbavte se plísně přírodní cestou
• Kuchyně bez odpadu
• Česká ekologická politika: klíčové postavy
• Změny v Příloze č. 2
• Postupy likvidace odpadního oleje v ČR