Systém třídění odpadu na Novém Zélandu: Cesta k udržitelnosti

Nový Zéland čelí velké výzvě v oblasti odpadového hospodářství i při zajištění čisté vody, proto přijímá důslednější opatření k přechodu k cirkulární ekonomice. Na Novém Zélandu se nakládání s odpady řídí komplexní strategií zaměřenou na minimalizaci odpadu a zlepšení účinnosti zdrojů. Vláda upřednostňuje snižování odpadu prostřednictvím různých iniciativ, jak je uvedeno ve Strategii pro účinné využívání odpadů a zdrojů. Současné postupy nakládání s odpady jsou sledovány prostřednictvím podrobných statistik odpadů, které poskytují pohled na efektivitu těchto strategií.

Produkce a recyklace odpadu na Novém Zélandu

Země má jeden z největších objemů odpadu na osobu za rok v rozvinutém světě (17 mil. tun ročně, z toho 13 mil. tun je umístěno na skládky), objem odpadu na skládkách se za poslední dekádu zvýšil o polovinu a znečišťování vody pokračuje. Nový Zéland zůstává největším producentem odpadu na skládku na obyvatele mezi rozvinutými zeměmi, ale toky odpadu na skládky klesly v roce 2023 o 11 % ve srovnání s vrcholem v roce 2018.

Legislativa a strategie v oblasti odpadového hospodářství

Přestože má země zpracované strategické rozvojové dokumenty, zhoršující se situace přinutila vládu k reformnímu přístupu. Základní dokument k řízení životního prostředí (Resources Management Act) z roku 1991, s dodatkem v roce 2020, je již překonán a v současné době probíhá diskuse o nových, reformovaných dokumentech. Jedním z nich bude zákon o přizpůsobení se klimatu. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokuje v 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Nový Zéland se zavázal snížit emise do roku 2050 na nulu. Oblast odpadového hospodářství upravuje Waste Minimalisation Act z roku 2008, který byl v březnu 2023 doplněn novou Strategií pro odpadové hospodářství, jejíž cílem je do roku 2050 vybudovat z NZ stát s nízkými (nulovými) emisemi a s nízkým podílem odpadu a stavět prosperitu země na cirkulární ekonomice.

Financování a investice do recyklace

V souvislosti s odpadovým zákonem byly vytvořeny fondy, ze kterých jsou financována opatření na redukci odpadu a jeho využívání. Příkladem je Plastic Innovation Fund v objemu 50 mil. NZD na snížení užívání plastických obalů. Další fond je vytvořen pro právní podporu environmentálních záležitostí a nejdůležitější je Waste Minimalisation Fund, do kterého plyne polovina z vybraných poplatků za odpad. Ročně se jedná o 10 až 15 mil. NZD na různé projekty k zajištění potřebné infrastruktury (třídění a zpracování odpadu, obalové hospodářství apod.), environmentálních služeb a vzdělávání. Ročně se jedná o zhruba tři desítky projektů.

Recyklační infrastruktura a trendy

Země recykluje 1,3 mil. tun odpadu ročně, ale 70 % odpadu je exportováno. Zákaz dovozu odpadu do Číny v roce 2018 uvrhl Nový Zéland do situace, kdy je nucen odpadové hospodářství řešit vlastními silami. Uvedený objem investic je určen na vybudování závodu na recyklaci plastů, regeneračních závodů komunálního a stavebního odpadu, zřizování měřících bodů v dopravě k lepšímu sběru dat o odpadech apod. V roce 2023 měla země k dispozici 581 odpadových zařízení, z toho 183 městských skládek.

Čtěte také: Potřebujete zlikvidovat auto v Novém Jičíně? Zvolte ekologickou cestu!

Poplatky za odpad

Dalším vládním opatřením na snížení odpadu a k podpoře recyklace je od roku 2022 zavedené zvýšení poplatků za odpad z 10 NZD za tunu stanovených v roce 2009 na 60 NZD. Poplatky se nyní budou platit nejen z komunálního odpadu, ale i z odpadu ze stavebnictví a demolicí. Dosud poplatkům podléhalo jen 10 % z celkového objemu odpadu.

Ochrana čisté vody

S cílem zajistit dostatečné množství čisté vody byl již v roce 2020 přijat strategický reformní dokument „National Policy Statement for Freshwater“, který stanovuje standardy, regulační postupy a další kroky. V rámci vládního programu „Vote Environment“ bylo v červnu 2020 vyčleněno na čištění kontaminované vody 433 mil. NZD. Další prostředky plynou z reformních balíčků i vládního programu „Jobs for Nature“ v objemu 1,3 mld. NZD, vytvořeného na oživení ekonomiky po pandemii. Plocha zavlažované zemědělské půdy na Novém Zélandu se mezi lety 2002 a 2019 téměř zdvojnásobila, z 384 000 hektarů na 735 000 hektarů (91% nárůst), tedy 1,3 procenta rozlohy Nového Zélandu.

Příležitosti pro české firmy

V oblasti vodního hospodářství jsou vládní opatření zaměřena zejména na ohrazení vodních cest a zamezení kontaminace hospodářskými zvířaty, opatření k eliminaci kontaminace vody zemědělskými hnojivy a pesticidy nebo eliminaci nadměrné spotřeby vody v době sucha aj. V oblasti vodního hospodářství existují pro české firmy příležitosti pro následující dodávky: služby v oblasti ochrany, odstraňování kontaminace a čištění vody, čištění průmyslových vod - služby i technologie, zavlažovací systémy včetně potrubí, pump, ale i automatizace řízení s důrazem na přesné zavlažování a automatizaci vodního hospodářství zemědělských farem, monitorovací stanice pro vodní hospodářství včetně čidel, protipovodňové systémy, přečerpávací vodní elektrárny a skladování vody v době sucha s jejím využitím pro zemědělství i energetiku, systémy předvídání povodní včetně systému včasného varování a to i s využitím vyspělého software a vesmírných technologií a UAV k monitorování a ohrazení vodních toků. V odpadovém hospodářství se jedná o dodávky kompostérů, technologií a linek na třídění odpadu, spalovny, automatizace provozů odpadového hospodářství. Další příležitostí jsou technologie pro zpracování elektronického a elektrického odpadu, který dosahuje 80 tis. tun ročně a jen jeho zlomek (2 %) je recyklován.

Strategie pro snižování plastového odpadu

Jednorázové příbory, brčka nebo tyčinky na čištění uší - plastové výrobky na jedno použití jsou levné, ve velkém množství však zatěžují životní prostředí a zamořují moře a oceány. Ve světě proto přibývá zemí, které tyto výrobky omezují. Nový Zéland patří k největším producentům plastového znečištění - denně zde každý obyvatel vyhodí průměrně 159 gramů plastového odpadu. Od roku 2019 proto země zavedla zákaz plastových tašek, do roku 2025 by pak vláda ráda postupně vyřadila nejen plastové výrobky na jedno použití, jako jsou brčka či příbory, ale také potravinové a nápojové obaly vyrobené z PVC a polystyrenu.

Systém třídění odpadu v Christchurch

V Christchurchu, jediné větší aglomeraci Jižního ostrova a třetím největším městě Nového Zélandu, vyprodukovali v roce 2004 na hlavu 764 kilogramů komunálního odpadu. To je dvakrát více než, je průměr v zemích OECD. Ve spolupráci s Canterburským regionem a vládou Nového Zélandu byl v Christchurchu vytvořen nový systém třídění a recyklace druhotně použitelných surovin na období 2008-2009. Na recyklovatelný odpad (papír, kovy, sklo a plasty - z nich pouze PET a HDPE) dostala každá domácnost 45litrové sběrné nádoby od místního samosprávného úřadu. Vše musí být řádně vymyté a vypláchnuté. V opačném případě vás na to upozorní nalepovacím štítkem zaměstnanec svážející odpad. Jinak je tomu u směsného komunálního odpadu. Obec poskytuje domácnostem speciální barevné plastové pytle (lišící se podle oblastí a měst) s logem příslušné obce. Pouze takto označený odpad se sváží a odváží na skládku. Každá domácnost, či lépe majitel jedné bytové jednotky, obdrží od obce na rok 26 těchto 50litrových pytlů. Překročí-li produkci odpadu, musí si další pytle zakoupit. Jsou k dostání za 1,25 novozélandských dolarů (20 Kč) v každém obchodě se smíšeným zbožím. Odpad v recyklačních nádobách a pytlích stačí uložit přede dveře svého domu, odkud je odvážejí společnosti zajišťující jejich svoz. Elektronický a nebezpečný odpad, nábytek a podobně lze odložit na speciální sběrná místa, kde je za poplatek ekologicky odstraní. Veškeré informace týkající se možností recyklace včetně soupisu sběrných míst jsou na webových stránkách města Christchurch či přímo na pobočkách obecních úřadů.

Čtěte také: Třídění odpadu v Novém Boru se mění

Další způsoby recyklace v Christchurch

Obecní úřady nabízejí občanům i jiné způsoby recyklace, například mohou získat mikroorganismus Bokashi, který urychluje rozkladné procesy organického odpadu a umožňuje kompostovat i domácnostem s menším prostorem pro kompostování (více na www.ccc.govt. I přestože stávající systém třídění a likvidace odpadu je funkční a jednoduchý, komunální úřady dospěly k závěru, že dostatečně nemotivuje obyvatele města k opravdu pečlivému třídění odpadu. Množství recyklovatelného odpadu z domácností, které putuje na skládku, se stále pohybuje okolo 60 %. Recyklovatelný odpad se bude svážet v čtrnáctidenních cyklech. Druhotné suroviny se budou skladovat ve 240litrových nádobách. Každá domácnost do nich bude dávat společně, ale v oddělených igelitových pytlech plasty, papír a kov. K tomuto kontejneru přibude další osmdesátilitrový kontejner na ukládání organického odpadu ze zahradní činnosti. Jeho svoz bude zajišťován jedenkrát týdně. Domácnosti budou platit nejen za vyžádané objemnější kontejnery na organický odpad, ale i za certifikované pytle na veškerý směsný odpad. Radnice si od toho slibuje především pokles množství odpadu putujícího na skládky, vedlejším efektem by měly být i nižší náklady na svoz odpadu. Zatímco nyní dosahuje financování odpadového hospodářství 13,3 mil. novozélandských dolarů, u nově navrhovaného systému se očekává nárůst nákladů na 16,1 mil. Rozdíl mezi vynaloženými a získanými prostředky bude uhrazen z městského rozpočtu. Primárním cílem systému tedy není přímá úspora financí, ale snižování produkce směsného odpadu. Při úvaze nad očekávanými environmentálními efekty nového systému je potřeba vzít v úvahu jednak nepochybné zvýšení podílu domácností na recyklaci a snížení produkce odpadů, jednak výdaje na vybudování a udržování nutné infrastruktury. Vždyť ve městě Christchurch s půl milionem obyvatel činí náklady na odpadové hospodářství v přepočtu 250 mil.

Srovnání s jinými zeměmi

Analýza společnosti Sensoneo umožnila sestavit pořadí 36 členských států OECD podle vyprodukovaného objemu odpadu a způsobu, jak s ním nakládají. Nejlépe je na tom Jižní Korea díky propracovanému recyklačnímu systému. Za ní následuje Švédsko a Japonsko. Česká republika skončila na dvanáctém místě. Nejhůře naopak dopadlo Turecko kvůli velkému množství nelegálních skládek. Odpad se zde navíc nerecykluje, ani nespaluje. Nejvíce recyklují Island, Německo a USA. Největším producentem odpadů v přepočtu na obyvatele je USA (809 Kg ročně). Nejméně odpadu naopak vyprodukuje Polsko (315 kg/ obyvatele ročně). Česká republika se umístila v TOP 15 hlavně kvůli průměrnému ročnímu objemu odpadu vyprodukovanému v přepočtu na obyvatele.

Čtěte také: Informace o svozu domovního odpadu

tags: #nový #zéland #třídění #odpadu #systém

Oblíbené příspěvky:

• Elegantní odpadkový koš KELA
• Řešení globálního oteplování
• Okolí Muckova: Přírodní krásy
• Nemoci lososovitých ryb
• Odpadkový koš Sinks Aladin 40