Změna klimatu ve světě: dopady a řešení

Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Tak zní hlavní vzkaz druhé části Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu IPCC.

Podle materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ zveřejněného toto pondělí překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí. Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů. Odborníci tvrdí, že je nutné se změnám přizpůsobit, stejně jako je nutné připravit se na přesídlení milionů lidí.

„Adaptace je klíčová, ale sama o sobě nestačí. Je potřeba zastavit klimatickou změnu,“ komentuje zprávu IPCC v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Ondráš Přibyla, ředitel organizace Fakta o klimatu.

Dopady klimatické změny

Vědci dokládají, že změny klimatu mají naprosto zřetelné dopady už nyní, a v některých místech světa jsou pro tamní populaci dokonce likvidační. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal druhou část své čtyřdílné Šesté hodnotící zprávy 28. února. Tato zpráva, publikovaná postupně od srpna 2021 do října 2022, je nejkomplexnějším posouzením dopadů lidské činnosti na klima od podobného hodnocení z roku 2014. Čerpá z 14 tisíc vědeckých článků a na jejím znění se shodli zástupci 195 vlád. To ji zajišťuje vysokou hodnověrnost ve vědeckých i politických kruzích a převzetí odpovědnosti vládami.

Budoucí dopady změny klimatu lze do velké míry předvídat, v dlouhodobém horizontu záleží samozřejmě na emisích skleníkových plynů, které budeme vypouštět, a platí to, že čím vyšší bude oteplení, tím větší budou dopady. Z toho plyne, že adaptace sama o sobě nestačí. Mitigace, tedy zmírnění klimatické změny, je naprosto nutná. Čím lépe se nám podaří zastavit klimatickou změnu na nižší hranici oteplení, tím menší adaptace bude nutná.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

V krátkodobém horizontu, tedy asi do roku 2040 a oteplení o 1,5 °C, budou pokračovat současné trendy nárůstu teploty a bude se zvětšovat frekvence extrémních událostí.

V regionech s vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije podle zprávy 3,5 miliardy lidí. Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace. V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech.

Specifické a do jisté míry všude podobným způsobem zasažené jsou zemědělské oblasti, ve kterých největší roli hraje sucho. Ve výsledku se dopady týkají všech: co se bude dít na jiných místech planety, se prostřednictvím trhů či politických a ekonomických nestabilit projeví všude.

Dopady jsou vlastně ohrožením podmínek pro život. Konkrétně jde třeba o nedostatek pitné vody nebo o překážky, které narušují dodávky potravin a potravinovou bezpečnost.

Dopady na infrastrukturu podle IPCC jen v Číně donutí k přesídlení až 60 milionů lidí do roku 2050, a to kvůli zvyšujícím se hladinám oceánů a záplavám v nízko položených oblastech.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Dopady v České republice

Dopadem, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Lidé ve městech si to možná moc neuvědomují, ale do mnoha vesnic v Česku se už musela voda dovážet, protože jim vyschly studny. Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek. V Česku je to Temelín u Vltavy či Dukovany u řeky Jihlavy. Jakmile v řekách není dost vody, nemůže vyrábět elektřinu.

V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Úzce to souvisí s klimatickou změnou, protože teplejší zimy kůrovec snáz přežije a rychleji se množí. Vyhovuje mu i sucho, které bylo v posledních pěti letech velmi znát. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu.

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa. Postupné oteplování nebo změny v množství srážek posouvají oblasti vhodné pro pěstování plodin. Při určitém oteplení pravděpodobně přestane být možné některé klasické plodiny pěstovat.

V samotné Evropě se potřebujeme dívat jinak na pobřežní oblasti, kterých se týkají postupné ohrožující faktory jako stoupání hladin oceánu a přílivy zesílené bouřemi. V Nizozemsku je to zásadní věc, kterou musí akutně řešit. V Česku tohle konkrétně nepociťujeme, což ale neznamená, že nejsme ohroženi sezonními záplavami.

Nerovnosti a klimatická změna

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Bohatí lidé mají vyšší uhlíkovou stopu. To se ví už delší dobu, ale nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, tyto důsledky nerovností kvantifikovala.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Autoři zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě je zodpovědných za dvě třetiny pozorovaného globálního oteplování od roku 1990 a z toho vyplývající nárůst klimatických extrémů, jako jsou vlny veder a sucha.

Studie hodnotila podíl skupin s nejvyššími emisemi. Ukázala, že jedno procento nejbohatších lidí na světě přispělo 26krát více než globální průměr k nárůstu měsíčních extrémů horka na celém světě a 17krát více k suchu v Amazonii.

„Naše studie ukazuje, že extrémní klimatické dopady nejsou jen důsledkem abstraktních globálních emisí, ale můžeme je přímo spojit s životním stylem a investičními rozhodnutími, která zase souvisejí s bohatstvím,“ vysvětluje hlavní autorka Sarah Schöngartová z ETH Zurich.

Studie rovněž zdůrazňuje význam emisí obsažených ve finančních investicích, nikoliv pouze v osobní spotřebě. Autoři tvrdí, že zaměření se na finanční toky a portfolia jednotlivců s vysokými příjmy by mohlo přinést významné přínosy v oblasti klimatu.

Řešení a adaptace

Pokud se bavíme o vlnách veder v Itálii nebo Řecku, v praxi to znamená, zda mají obyvatelé měst možnost s takovou situací něco dělat - třeba si pořídit klimatizaci. V tomto ohledu je evropská populace méně zranitelná, protože většina lidí má úspory na to si nějak pomoci a státy projevují snahu o centrální řešení. To ale neplatí o mnoha oblastech v Africe a Asii, kde je každý dopad mnohem drsnější právě kvůli nedostatku peněz a infrastruktury, která by pomohla přežít.

Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Nedostatek potravin, vody a dalších faktorů vede miliony lidí k útěku ze svých domovů.

Charita Česká republika dlouhodobě pomáhá lidem ve znevýhodněných regionech vyrovnat se s následky změny klimatu. V Zambii a Iráku jsme farmářům zajistili školení moderních zemědělských metod a seznámili je se způsoby, jak hospodařit a sklízet úrodu navzdory měnícímu se klimatu. V adaptaci na změnu klimatu využíváme také inovace. Například v Zambii mají farmáři přístup k mobilní aplikaci, ve které mohou sledovat srážky, dostat svou úrodu na trh, a také uzavřít pojištění proti klimatickým rizikům. V zemích jako Moldavsko a Gruzie podporujeme kompostování organického odpadu, aby nekončil na skládkách. V Moldavsku jsme také vybudovali funkční a udržitelné odpadové hospodářství ve městě Criuleni.

Dopady klimatické změny v číslech

tags: #zmena #klimatu #ve #svete #dopady #a

Oblíbené příspěvky:

• Příroda na podzim
• Klíč k Udržitelné Budoucnosti
• Trendy v obnovitelných zdrojích
• Vše o biodegradaci
• Projekt proti znečištění ovzduší