Nutrie říční (Myocastor coypus) a její výskyt ve volné přírodě

19.03.2026

Doby, kdy lidé doma chovali nutrie podobně jako králíky, jsou už pryč. Stále častěji lze ve volné přírodě i ve městech pozorovat původem jihoamerické nutrie říční, jejichž populace se v našich zeměpisných šířkách neustále rozrůstá a devastuje přírodu v okolí vodních toků. Nutrie říční byla zařazena na seznam invazních druhů.

Přirozený výskyt nutrií a jejich rozšíření v ČR

Nutrie je hlodavec, který se vyskytuje po celém světě. Výjimkou je pouze Austrálie a Antarktida, kde nutrii na procházce v přírodě rozhodně nenajdete. Volně, bez lidského zásahu a kontroly, žije nutrie jen v Jižní Americe. V ostatních zemích a státech je toto zvíře považováno za silně invazivní druh, který je potřeba hlídat a vhodným způsobem redukovat. Podobně jako krysy nebo potkany.

V České republice se nutrie zabydlují například v pražském Podolí u břehů řeky Vltavy, u Hradce Králové na soutoku řek Orlice a Labe nebo při březích Berounky. Na jaře loňského roku se v médiích velmi diskutoval jejich výskyt v jedné zlínské čtvrti, kde se v korytě jednoho z potoků doslova přemnožily. Místních lidí se nebojí, protože právě ti jim boří jejich vymezené hranice, krmí je a jsou k nim přátelští. Nutrie však začínají být ke svému okolí agresivní. Posledním incidentem bylo usmrcení psa, kterého napadly a prokously mu krk. Obdobné problémy se řeší také např. v Praze a dalších městech.

Jak poznat nutrii?

Nutrie se běžně vyskytuje v blízkosti vodních toků. Tam si dělá chodby, které jsou často v délce až 20 metrů. Dospělé zvíře má tělo dlouhé 40-70 cm a ocas až 45 cm. Váha je zhruba 5-6 kg, někteří statní jedinci mají až 10 kg. Vzhledově nutrie připomíná bobra či ondatru. Typické jsou pro ni velké oranžové přední hlodáky. Barva srsti bývá především hnědá, stříbrná nebo vzácně bílá (přeštická nutrie). Na lov se nutrie nejčastěji vydává za šera. Je výborným plavcem. V našich podmínkách dokáže přežít mírnou zimu. Pokud jsou zimy příliš chladné, nutrie umírá na podchlazení a nedostatek potravy.

Historie chovu nutrií v České republice

Poprvé se u nás nutrie objevila v roce 1924, kdy sem byla přivezena za účelem dalšího chovu z Argentiny. Za dalších deset let bylo v České republice již více než 100 farem, které tato zvířata chovaly na kůže i na maso. Po 2. světové válce začaly farmy upadat a nutrie se rozšířily do volné přírody. Velký boom prožil chov nutrií v 80. letech 20. století. Mnoho soukromníků a domácností chovalo nutrie stejně jako králíky. O kůže z nich byl velký zájem a jejich cena byla vysoká. Dnes se kvalitní nutrií kůže nahrazují umělou kožešinou nebo kožešinou z činčil či norků. Chovatelů a farem specializovaných na nutrie je jen hrstka.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Čím se živí nutrie

Nutrie si ve volné přírodě najde potravu sama. Bohatě jí postačí kořínky, bylinky nebo tráva. Ráda okusuje větvičky břízy, dubu, maliníku nebo ovocných stromů. Někdy si uloví rybu z potoka. V chovu je potřeba myslet na dostatečné množství krmiva a také jeho kvalitu. Krmivo by mělo mít dostatek minerálů a soli. Využívají se krmné směsi, které jsou vhodné pro králíky. Nutrie si pochutná na senu, kukuřici, pařených bramborech, ovoci, zelenině, mrkvi, krmné řepě nebo šrotu.

Invazivní chování a regulace nutrií

V české krajině se přemnožily nutrie, které patří k nejvíce invazivním živočichům planety. Lidé je přitom považují za neškodné tvory a poblíž velkých sídel je navíc přikrmují, což problém ještě více eskaluje. Regulace nutrií je poměrně složitá otázka, lidé by je ale v prvé řadě měli přestat přikrmovat. Na honebních pozemcích mohou zasáhnout myslivci, a to buď přímým lovem nebo odchytem.

Nutrie říční (Myocastor coypus) se stala trvalou součástí mokřadních ekosystémů v řadě oblastí České republiky. Zatím není lovnou zvěří, ale je vyjmenována mezi druhy, které může podle zákona o myslivosti usmrcovat hospodář a myslivecká stráž. Ve výkazech mysliveckého hospodaření se tento velký hlodavec objevil poprvé v roce 2003. První tři roky bylo vykazováno v průměru kolem 300 ulovených jedinců. Od té doby úlovek exponenciálně narůstá a v roce 2016 přesáhl 6000 jedinců.

Proto je potřeba na úrovni centrálních orgánů jasně definovat, že nutrie říční je v naší přírodě nežádoucí, a začít realizovat příslušná opatření vedoucí k regulaci její početnosti.

Tabulka: Vývoj počtu ulovených nutrií v ČR

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě