Změna klimatu a její dopad na smíšené porosty: Výzkum a adaptace

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. V Evropě je za nejvíce ohrožený region považován Mediterán a dále kontinentální mírná zóna, tedy i Česká republika, resp. její významná část.

Smíšené smrko-jedlo-bukové porosty jsou v evropských podmínkách významným typem přirozených lesů ve vyšších polohách oblastí Alp a Karpat. Smíšené horské lesy buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré pokrývají v Evropě celkem více než 10 milionů hektarů. Významnou otázkou je, jestli a jak se vlivem dopadů klimatické změny promění jejich druhová skladba a jaké horské lesy můžeme pod tímto zorným úhlem považovat za přirozené.

Výzkum vlivu klimatické změny na lesní porosty

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se rozhodli demonstrovat vliv klimatické změny na aktivaci a aktivizaci biotických škůdců a zkoumali, jak tito škůdci mohou ovlivnit dosavadní pěstební postupy. Vědci vybrali celkem 12 druhů dřevin, z nich dva rostou přirozeně v Severní Americe, devět je evropského původu a jeden druh je kříženec druhu původem ze Severní Ameriky a Evropy. Na nich ověřovali dosavadní pěstební postupy a naznačili, jak by mohly být vybrané druhy pěstovány v období klimatické změny. Současně vytvořili seznam 19 nejvýznamnějších patogenních škůdců, které mohou v budoucnu zásadním způsobem limitovat úspěšné hospodářské využití vybraných dřevin.

Problematice výzkumu změn druhové skladby přirozených horských lesů v Evropě a na Slovensku se věnují vědci z Národního lesnického centra ve Zvolenu. Výsledky své práce publikovali v článku Vývoj vybraných smíšených jehličnato-listnatých porostů v režimu bezzásahovosti, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2023. Získané poznatky jsou využitelné i v České republice.

Cílem jejich práce bylo zjistit změny dřevinné skladby na dlouhodobě sledovaných trvalých výzkumných plochách (TVP) ve smíšených (smrko-jedlo-bukových) porostech 5. a 6. lesního vegetačního stupně na Slovensku, které byly ponechány cca 50 let bezzásahovému vývoji.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Změny v druhové skladbě lesů

Změna druhové skladby lesních porostů zjištěná vědci na jednotlivých trvalých výzkumných plochách v průběhu přibližně 50 let je jednoznačná. Změny v zastoupení dřevin potvrzují celkový ústup jedle bělokoré z lesních porostů v posledních desetiletích, kdy její původní zastoupení v lesích Slovenska 14,01 % kleslo na současných 4,0 %.

Na TVP Stará Pila došlo za 45 let ke snížení podílu jehličnanů, a to na 57 % až 24 %. Největší úbytek zaznamenala jedle o 15 % až 30 %. Podíl smrku se snížil o 7 až 11 %. Zastoupení buku lesního se zvýšilo o 12 až 15 %, ostatních listnatých dřevin na téměř 8 % (nejvíce javoru klenu).

Na TVP Motyčky klesl za 45 let podíl jehličnanů na 40 %. Zastoupení jedle se snížilo až o 30 %, zatímco zastoupení smrku se zvýšilo o 3 %, buku o 24 % a mírně také narostlo zastoupení javoru klenu.

Po 55 letech se na TVP Korytnica podíl jehličnanů prakticky nezměnil, resp. tvořil 35 až 49 %. Podíl smrku se zvýšil o 7 % a buku o 1 %. Snížilo se však zastoupení jedle o 7 %. Zdejší vývoj zastoupení dřevin lze vysvětlit tím, že růstové podmínky (6. LVS, 930-970 m n. m.) se více přibližují k optimálním pro smrk ztepilý.

Na TVP Hrable byl zajímavý vysoký podíl břízy, což je výsledkem pěstebního zanedbání porostu v jeho mladších růstových fázích. Za 50 let došlo ke snížení podílu jehličnanů na 18 %, přičemž smrk ztepilý zcela vymizel. Podíl jedle se snížil o 6 %. Buk zvýšil své zastoupení až o 20 %. Je to opět důsledek ekologických podmínek, které nejlépe vyhovují buku, před jedlí a smrkem.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Přestože se buk ukázal jako jednoznačně nejvitálnější dřevina v rámci zkoumané porostní směsi, existují jiné výzkumy, které zpochybňují adaptabilitu buku v souvislosti s klimatickou změnou a upozorňují na citlivost buku na sucho nebo naopak k nasycení vodou a záplavy. Problematické je i uplatnění buku na kyselých stanovištích. Upozorňuje se, že reakce buku jsou ovlivněny ekotypem, nadmořskou výškou a vegetačním stupněm. Rizikem jsou také biotické faktory, zejména napadení houbami rodu Phytophthora.

Při odolnosti buku na sucho záleží také na jeho provenienci, přičemž z hlediska působení klimatické změny se považuje zastoupení buku ve směsi s jedlí a smrkem za příznivé. Smrk se ukázal jako dřevina s víceméně vyrovnaným až mírně zvýšeným podílem za sledované období. I když na nejstarší TVP Hrable už vymizel, což je však důsledek jeho vysokého věku. Odolnost vůči suchu se u jedinců smrku ztepilého výrazně snižuje s velikostí jedinců. Smrku prospívá druhová směs s bukem. Největší úbytek jedle samoprořeďováním se potvrdil na všech sledovaných plochách.

Adaptační opatření v lesnictví

Rozsáhlé odumírání smrkových monokultur, vysoký podíl kalamit v důsledku abiotických (vítr, sníh) a biotických (hmyz, houby, zvěř) škodlivých činitelů, bylo již v minulosti pro lesníky výzvou zakládat smíšené jehličnato - listnaté porosty, které se považují za odolnější vůči různým stresovým faktorům.

Jde zejména o tzv. karpatskou směs, kterou tvoří jako hlavní dřeviny smrk ztepilý, jedle bělokorá a buk lesní. Smíšený porost může lépe využívat stanoviště a jeho dispoziční prostor, zejména pokud zastoupené dřeviny mají různé biologické vlastnosti a ekologické požadavky.

Dnes se uznávají přednosti smíšených porostů před nesmíšenými z hlediska fyziologických procesů, biodiverzity, dřevinného složení a způsobu smíšení dřevin, ale také z hlediska růstu a produkce, porostní struktury, ekologické a statické stability a odolnosti proti škodlivým činitelům. Vhodné smíšení dřevin zvyšuje odolnost vůči větru a sněhu.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

V posledním období se projevují dopady globální klimatické změny na lesní porosty. Za určité východisko z této situace se považuje právě tvorba a podpora smíšených porostů. Proto v současnosti převládá snaha o zachování co nejpestřejšího dřevinného složení, věkové různorodosti a prostorové struktury lesů.

Vzhledem k současnému zastoupení smrku v ČR (50,5 % v roce 2016) a běžnému výskytu smrkových porostů v dnešním 3. a 4. lesním vegetačním stupni (LVS) je zřejmé, že na rozsáhlých plochách lesů v ČR nesplňují klimatické podmínky ekologické nároky smrku, nebo se v relativně krátké době mimo toto rozpětí ocitnou. Proto je dnes zajištění bezpečnosti a udržitelnosti produkce lesa klíčovým lesnickým problémem.

Formulace a realizace potřebných adaptačních opatření by měly probíhat na všech úrovních (evropské, národní, regionální i lokální) a zasahovat by měly do všech lesnických disciplín od zakládání, šlechtění a pěstování porostů přes ochranu až k hospodářské úpravě lesa. Managementové alternativy je možné hledat například tyto: (1) změny druhové skladby; (2) využití přirozené obnovy generativní i vegetativní; (3) změny obmýtí, obnovní doby; (4) využití všech alternativ hospodářského tvaru a způsobu (tam, kde to bude relevantní); (5) podpora strukturní bohatosti lesa; (6) změny výchovy (např.

České lesnictví se díky klimatické změně mění. Smrkové i jiné monokultury a stromy stejného stáří v dlouhých a přehledných řadách v budoucnu nahradí stromy v takřka rodinném uspořádání. Lesníci je budou pěstovat ve všech věkových fázích v menších skupinkách, tedy od nejmladších po nejstarší členy rodiny. Takto rostoucí stromy ve smíšených porostech si tolik nekonkurují, lépe rostou a jsou odolnější.

Nové lesy podle něj budou muset být pestré nejen druhově, ale i věkově. Pěstební postupy, jak k tomu dospět, jsou z historie lesníkům dobře známy a není třeba vyvíjet nic nového. „Hlavní a zásadní přerod však musí v prvé řadě proběhnout v našich hlavách (vč. změn v překonané legislativě a v dotačním systému). Přestat svazovat les do nefunkčních věkových schémat a nevytvářet úmyslně holiny. Je třeba přistupovat k lesu jako k živému společenstvu, kde každý strom i každý metr čtvereční je vlastně jedinečný. Vždy je třeba individuálně zhodnotit úlohu každého jedince v tomto společenstvu, tzn. Lesníci a obecně lidé si podle něj musí uvědomit, že příroda není protivník, ale partner, tedy naučit se lépe využívat přírodních sil při volnějším způsobu lesnického hospodaření a do jisté míry připouštět i vznikající přírodní “chaos“.

„To však neznamená přestat lesnicky hospodařit, netěžit dříví nebo jakkoliv rezignovat na ekonomiku. Naopak, v přírodě bližších lesích s vysokým podílem přirozeného zmlazení šetříme náklady na pěstební činnost, zvedáme přírůst na nejcennějších stromech, tedy produkujeme kvalitnější dříví a les se stává odolnějším“ uvedl Dobrovolný.

Sám se spolu s kolegy z mateřské Mendelovy univerzity v Brně na tyto hospodářské přístupy v lesnictví zaměří, i díky projektu „Tvorba Adaptační strategie pro lesy Mendelovy univerzity“ podporovaného Státním fondem životního prostředí ČR v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ - Norské fondy 2014-2021. Lesy MENDELU ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP) si kladou za cíl být vzorovým majetkem právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření.

Lesy na ŠLP Křtiny byly historicky zakládány a pěstovány jako smíšené s vysokým podílem přirozené obnovy, což se v době klimatické změny a navazující kůrovcové kalamity ukázalo jako jednoznačná výhoda. Nedochází ke vzniku velkoplošných holin a potřebě nového zalesnění.

tags: #zmena #klimatu #v #smisenych #porostech #vyzkum

Oblíbené příspěvky:

• Co je to hibernace?
• Recenze koše na tříděný odpad Sortibox
• Nebezpečný odpad Tušimice
• Recyklační symboly na obalech
• Moltex Pure & Nature: recenze