Jak občan získává informace o ohrožení pro ochranu?

Ing. Výstavba systému krizového řízení sleduje jako hlavní cíl schopnost veřejné správy včas a správně zareagovat při vzniku krizové situace /zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů/ a tak na nejvyšší možnou míru omezit ohrožení životů, zdraví majetku nebo životního prostředí.

Pod pojmem krizové řízení chápeme souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Zákon vytvořil systémově propojenou strukturu krizového řízení na všech předpokládaných stupních řízení (centrum - kraj - obec), což umožní širší pojetí řízení zejména při organizování a plánování přípravy na krizové situace a při jejich vlastním řešení.

Zvláštní význam je přikládán koordinaci a součinnosti při zabezpečování a využívání potřebných sil a prostředků. Důležitou odbornou funkci koordinačního orgánu na úrovni krajů a obcí plní bezpečnostní rady.

Kde získat informace?

Občan získá informace na příslušném obecním úřadě na základě a) § 15 odst. (4) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů: „Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva.

Čtěte také: Komunální odpad: platba

Zaměstnanec získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby)na základě § 23 odst. (1) písm. b)a § 24 odst. (1)písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu.

Obrátit se můžete také na stanici Hasičského záchranného sboru ČR, na odbor ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje nebo na jeho územní odbor v Přerově.

Dále informací v tisku, sirény a další zvukové signály, vyhlášky pro obyvatelstvo.

Varovné signály

Povinnost zabezpečit varování obyvatelstva je dána ustanovením § 15 zákona č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vychází z Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám u 12. srpna 1949 článku 61.

Čtěte také: Zákon o odpadech a třídění

Na území správního obvodu města Přerova, obce s rozšířenou působností se používají elektrické motorové sirény (rotační) a od roku 1997 v nově budovaném elektronickém provedení tzv.

Sirény jsou ovládány centrálně z pracovišť Hasičského záchranného sboru (GŘ, kraj, územní odbor) a na území města Přerova je možné ovládání hlasových (mluvících) sirén z dispečinku Městské policie Přerov.

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno varovným signálem "Všeobecná výstraha". Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.

Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv.

V této souvislosti je třeba znát, že kromě varovného signálu "Všeobecná výstraha" existuje v České republice také signál "Požární poplach". Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.

Čtěte také: Likvidace nebezpečného odpadu

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).

Zvuk sirény, vyjadřující varovný signál „Všeobecná výstraha“, znamená vždycky nějaké nebezpečí. Její zvuk upozorňuje, že může dojít nebo již došlo k mimořádné události, která ohrožuje životy a zdraví občanů, majetek a životní prostředí.

Bude nutné se ukrýt nebo opustit ohrožený prostor a dodržovat opatření stanovená obcemi, zaměstnavateli a správními úřady.

Varovné systémy se pravidelně přezkušují, pravidelné zkoušky sirén se provádějí ve středu první týden v měsíci ve 12:00 hodin.

Co dělat, když uslyšíte sirénu?

• Okamžitě se ukryjte a vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům.
• Zavřete dveře a okna, když jste v budově. Dveře a okna se zavírají proto, že siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, jedů nebo radioaktivních látek.
• Zapněte rádio nebo televizi a informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích relacích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie.
• Tyto informace mohou být sděleny i obecním rozhlasem, popř.

Dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatele, kteří organizují nebo zajišťují ukrytí.

Evakuace

Evakuace se vyhlašuje za účelem přemístění osob z oblasti vážného ohrožení života a zdraví občanů do míst zajištěné ochrany a nouzového přežití.

Evakuace se týká zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami (provozy s chemickou, chladírenskou výrobou např.pivovary, lihovary) a ohrožených území podél vodních toků při povodni.

Pro území Přerovska se z hlediska nebezpečných chemických látek jedná především o město Přerov, kde se nachází Pivovar ZUBR používající čpavek a společnost Linde Technoplyn skladující technické plyny.

Opuštění míst ohrožených mimořádnou událostí se plánuje do 48 hod. a u velké sídelní a průmyslové aglomerace až do 72 hod. od vyhlášení evakuace.

Příprava na evakuaci:

• Pro případ evakuace je nutné si připravit zavazadlo. Mělo by mít hmotnost max.
• Průběžně do odchodu poslouchejte sdělovací prostředky.
• Před opuštěním bytu uzavřete všechna okna, uhaste oheň v kamnech, krbech apod., vypněte všechny elektrospotřebiče, uzavřete vodu a plyn.
• Dětem vložte do kapsy oděvu kartičku se jménem, adresou popř. dalšími nutnými údaji.
• Při odchodu vezměte evakuační zavazadlo, řádně uzamkněte byt a dostavte se na stanovené místo.
• Ověřte si, že sousedé vědí, že mají opustit byt.
• Veškerou činnost provádějte rychle, v klidu a s rozvahou.
• Odjíždíte-li vlastním vozidlem dodržujte pokyny všech orgánů zabezpečujících evakuaci.
• Přesvědčte se, zda o evakuaci vědí i vaši sousedi. Na vchodové dveře pevně umístěte list papíru, kde bude uvedeno EVAKUACE, jméno, datum a čas.
• Dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř.

Ukrytí

Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných úkrytech a ve stálých úkrytech.

Pokud nemáte v blízkosti bydliště stálý úkryt, upravíte si svépomocí prostory ve vhodných částech bytu nebo obytného domu jako improvizovaný úkryt.

Stálé úkryty civilní ochrany (SÚ CO) slouží k ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech. Tvoří je trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící, které se budují investičním způsobem.

Jsou-li v domě vhodné podzemní prostory (sklepy alespoň částečně zapuštěné) lze se do nich ukrýt. Podkladem k tomu může sloužit metodická pomůcka vydaná GŘ HZS ČR Sebeochrana obyvatelstva.

Proti radioaktivnímu spadu nebo proti útoku konvenčními zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu (části) co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Ochranný prostor má být zvolen v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800m.

Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1-3m2 podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3-5m2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení.

Kapacita IÚ je dána součtem sedících a ležících osob, jinak není omezena.

Zásady pro improvizovaný úkryt:

• Zásobou pitné vody nejméně na 3 dny (3 litry na osobu a den) v nádobách, které lze uzavřít nebo zakrýt.
• Nouzovým záchodem - pokud ho nelze umístit v oddělené místností, umísťuje se v prostoru odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným sedátkem a uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a protizápachovým prostředkem jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod. Tento materiál umísťujeme v prostoru nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo IÚ.
• Při dokonalém utěsnění ochranného prostoru, ve kterém není filtroventilační zařízení lze setrvat pouze omezenou dobu v závislosti na objemu vnitřního prostoru a počtu ukrývaných osob.
• V úkrytu je třeba se chovat ohleduplně k ostatním, nehlučet, respektovat kolektivní zájmy, nevyvolávat spory atd. Je nutno si uvědomit, že jde o mimořádnou situaci a nouzové podmínky, které kladou na člověka zvýšené fyzické a psychické nároky.

Prostředky individuální ochrany

Jsou prostředky k ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin.

K bezprostřední ochraně před toxickými účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech se využívají improvizované prostředky pro ochranu dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které nahrazují prostředky individuální ochrany.

Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla.

Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest.

K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou).

Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou.

Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí.

Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí. Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem.

Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.

Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty.

K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod.

tags: #občan #získává #informace #o #ohrožení #k

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace papíru: Historický pohled
• Charakteristika elementárních bytostí
• Vliv emisí na životní prostředí
• Rituály moderní společnosti dle Kellera
• Udržitelné čištění kanceláří