Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů: Princip

V dnešní době, kdy globální oteplování a změny klimatu zasahují do životů lidí po celém světě, je nezbytné hledat udržitelná řešení pro snižování emisí skleníkových plynů, které jsou jedním z nejvýznamnějších negativních faktorů. Evropské emisní povolenky jsou jedním z nástrojů, které Evropská unie používá k regulaci těchto škodlivých emisí s cílem podpořit přechod k čistšímu a udržitelnějšímu průmyslu a hospodářství obecně.

Co jsou evropské emisní povolenky?

Evropské emisní povolenky jsou práva na emise určitého množství skleníkových plynů, které jsou vydávány podnikům a průmyslovým odvětvím v rámci Evropské unie. Cílem těchto povolenek je snižovat celkové emise skleníkových plynů v souladu s cíli stanovenými v rámci Kjótského protokolu a Pařížské dohody. Každá povolenka představuje určité množství emisí, které jsou povoleny emitovat do atmosféry.

Jsou hlavním prvkem Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), který byl zaveden Evropskou unií v roce 2005 a byl prvním velkým systémem pro obchodování s emisemi skleníkových plynů na světě. Kromě zemí EU zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

EU ETS byl spuštěn Evropskou unií v roce 2005 jako první velký systém pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (a do začátku roku 2021, kdy začal fungovat národní ETS v Číně, byl největším systémem svého druhu na světě).

Jak fungují evropské emisní povolenky?

Princip fungování povolenek spočívá v tom, že elektrárny a průmyslové závody vypouštějící skleníkové plyny musí dokázat, že mají dostatek povolenek pokrývajících jejich emise. Každá povolenka (označovaná jako European Emission Allowance, EUA) opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 nebo ekvivalentního množství N2O nebo perfluorovaných uhlovodíků (PFCs). Evropská unie každý rok vydává určité množství těchto povolenek, přičemž toto množství (známé jako emisní strop) se postupně snižuje v souladu s emisními cíli EU. Podniky si tyto povolenky mohou buď koupit na aukci nebo je obdržet zdarma.

Čtěte také: České podmínky pro obchodování s emisemi

Elektrárny a další provozy zapojené do systému si povolenky nakupují v aukci (nebo je mohou obdržet zdarma, viz dále) a následně s nimi volně obchodují na burze. Množství povolenek nabízených v dalších letech (tj. maximální množství povolených emisí) EU postupně snižuje.

Pokud podnik přesáhne množství emisí povolené povolenkami, musí zaplatit pokutu ve výši 100 EUR za každou tunu nadměrných emisí a současně dokoupit potřebné povolenky.

Zároveň možnost volného obchodování s povolenkami zaručuje, že ke snižování emisí dochází nejdříve ve firmách, kde je realizace nejlevnější. Systémy pro obchodování s emisemi jsou tržním mechanismem, který je založen na principu, že znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli platit. Tyto platby motivují elektrárny a další provozy ke snižování vlastních emisí a zároveň lze získané prostředky alespoň částečně využít k napravení způsobených škod. Ekonomové tento princip nazývají tzv. internalizací externalit (zde je externalitou vypouštění skleníkových plynů, jimiž znečišťovatelé dosud zatěžovali přírodu a celou společnost, aniž by za to museli zaplatit). Právě existence externalit, které se v modelu ideálního trhu nevyskytují, vede k neférovému zvýhodnění znečišťovatelů.

K redukování množství emisí však přesto dochází, neboť emisní strop Evropská unie postupně snižuje. Méně povolenek v oběhu rovněž znamená, že jejich cena roste.

Která odvětví spadají do systému?

Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) zahrnuje zejména větší zdroje energie ve vysoce energeticky náročných odvětvích. Tento systém zahrnuje například (i) elektrárny s tepelným příkonem nad 20 MW, (ii) ropné rafinérie, (iii) železárny a ocelárny, (iv) cementárny a některé další průmyslové provozy. Dále jsou do EU ETS zahrnuti i provozovatelé letadel v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP). Souhrnně pokrývá přibližně 36 % emisí skleníkových plynů v EU1. Kromě emisí CO2 jsou v rámci tohoto systému zahrnuty také emise oxidu dusného (N2O) a emise zcela fluorovaných uhlovodíků (PFCs).

Čtěte také: Termíny obchodování Paramo

Vývoj EU ETS v čase

Fungování EU ETS je rozděleno do několika fází. První fáze od roku 2005 byla především testovací a jejím účelem bylo ověřit fungování celého systému a získat spolehlivá data o emisích jednotlivých zařízení. V navazujících fázích docházelo k rozšiřování o další sektory (např. letecké dopravy v rámci EHP) a k úpravě stropu emisních povolenek v souladu s emisními cíli EU.

V návaznosti na vyšší klimatické ambice EU došlo v roce 2023 v rámci balíčku Fit for 55 k dalším úpravám stávajícího systému. Zrychluje phase-out povolenek alokovaných zdarma (ty úplně skončí v roce 2034). Vznikne nový systém obchodování s emisními povolenkami pro sektor silniční dopravy a sektor budov (tzv. EU ETS 2) od roku 2027. Vznikne Sociální klimatický fond, z jehož prostředků budou podporovány zranitelné skupiny obyvatel (například nízkopříjmové domácnosti) a malé a střední podniky, pro které dekarbonizace představuje největší výzvu. Fond bude financován výnosy z prodeje povolenek v tomto systému.

Rezerva tržní stability (MSR)

V reakci na nízkou cenu povolenek po finanční krizi v letech 2008-2009, která byla způsobena přebytkem povolenek v systému, zavedla EU tzv. Rezervu tržní stability. Kromě toho od 1. 1. 2019 množství alokovaných povolenek ovlivňuje ještě mechanismus tzv. Rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR), který má za cíl regulovat množství povolenek v oběhu. Je-li jich v oběhu nadbytek (tj. některé byly vydraženy, ale nebyly spotřebovány), pak část z nově alokovaných povolenek místo do dražby míří do MSR. Při nedostatku povolenek v oběhu se naopak část povolenek z MSR přesouvá do dražby.

Tento mechanismus byl zaveden, protože kvůli hospodářské krizi v letech 2008-2009 byla produkce skleníkových plynů v následující dekádě nižší, než se původně předpokládalo. V důsledku toho trpěl systém EU ETS nadbytkem povolenek v oběhu, což tlačilo jejich cenu dolů. Díky tomuto mechanismu se do konce roku 2022 v MSR nashromáždily přes 3 miliardy povolenek, což je více, než kolik v současnosti představují dvě roční alokace.

Výnosy z dražeb povolenek

Výnosy z dražby většiny povolenek plynou jednak do rozpočtů členských států - tato část může být od roku 2024 využívána už pouze pro účely spojené s ochranou klimatu (dosud takto stačilo využívat 50 % prostředků získaných z dražby).6 V roce 2021 vynaložily členské státy na klimatické a energetické účely v průměru 76 %, a to především na energii z obnovitelných zdrojů a udržitelnou dopravu.1 Od roku 2021 je pak část z výnosů dražeb určena rovněž pro Modernizační fond a Inovační fond.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Pozitivní a negativní aspekty systému EU ETS

Jako každý regulatorní systém, i systém EU ETS není bez chyby. Jaké přináší výhody a nevýhody?

Výhody:

• Tržní mechanismus: systém EU ETS je založen na tržním mechanismu, kde samotní producenti mají možnost rozhodovat o svých emisích na základě aktuálních cen povolenek. To umožňuje dosáhnout emisních cílů s minimálními dodatečnými náklady.
• Finance: Zisky z dražeb povolenek mohou být využity na podporu inovací a ochrany klimatu. Peníze proudí do rozpočtů států a evropských fondů, jako jsou například modernizační, inovační a další.
• Propojování systémů: EU ETS umožňuje propojení s jinými zeměmi, což vyrovnává ceny emisních povolenek a zvyšuje efektivitu systému.

Nevýhody:

• Nekryté sektory: systém EU ETS nezahrnuje všechna odvětví, která přispívají k emisím skleníkových plynů, což některé evropské země kompenzují národními uhlíkovými daněmi.
• Přidělování bezplatných povolenek: Bezplatné povolenky byly v minulosti přidělovány nespravedlivě, často kvůli nedostatku přesných údajů o emisích. Řešením se nabízí lepší monitorování emisí a postupné omezování bezplatných povolenek.
• Nepředvídatelnost cen: Budoucí ceny povolenek jsou nepředvídatelné, což komplikuje plánování pro elektrárny a průmyslové závody, které jsou do systému zahrnuty. To lze řešit stanovením minimálních a maximálních cen povolenek, což systém EU ETS zatím nevyužívá, ale jiné systémy ano.

Emisní povolenky a jejich vliv na spotřebitele

Cena emisní povolenky se přímo promítá do účtů za elektřinu, plyn i teplo. Uhelné elektrárny mají vyšší náklady, protože při výrobě vypouštějí více CO₂ a musí tedy nakoupit více povolenek. Obnovitelné zdroje energie (OZE) naopak emisní povolenky nakupovat nemusí, takže jejich provozní náklady nejsou tímto systémem zatíženy. Pro spotřebitele je důležité sledovat vývoj emisní povolenky.

EU ETS 2

Od roku 2027 plánuje EU spustit systém ETS 2, který se zaměří na emise z vytápění budov a dopravy. Povolenky tak budou muset nakupovat dodavatelé paliv a tepla.

Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 20281 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva). Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 35 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 39 %. Více než 70 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění.

V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla.3 V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla.

Pro nepřekročení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky.

Sociální klimatický fond

Od roku 20268 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky.

Závěr

Evropské emisní povolenky jsou klíčovým nástrojem v boji proti klimatickým změnám. Pomáhají podnikům přecházet na udržitelnější způsob výroby a zároveň snižovat celkové emise skleníkových plynů. Pro každého z nás je důležité podporovat a sledovat tyto iniciativy, neboť nám pomáhají chránit naši planetu pro budoucí generace.

tags: #obchodování #s #povolenkami #na #emise #skleníkových

Oblíbené příspěvky:

• Misnička zední a kvalita ovzduší
• Výhřevnost komunálního odpadu
• Substrát pro orchideje: Kůra a kompost
• Fototapety s motivem přírody
• Energetická transformace v Německu