Obce s nejlepším systémem zpracování odpadu: Srovnání a inspirace

Ekologie a udržitelnost jsou ve 21. století velké téma. O zajištění udržitelného rozvoje se dnes snaží všechny vyspělé země světa. V rámci toho se velká pozornost věnuje tématu recyklace a opětovného využití materiálů. Cílem samozřejmě je využívat většinu materiálů opakovaně. V současné době se stále více uznává, že odpady nejsou jen nežádoucím produktem naší společnosti, ale také potenciálním zdrojem surovin a energie. Tento přístup k odpadům jako k potenciálním zdrojům představuje zásadní posun v našem myšlení a přístupu k životnímu prostředí.

Důležité je ale také využívat maximum materiálů lokálně a snížit tak náklady a vynaloženou energii na jejich transport. Toto je klíčové nejen z hlediska ekonomické efektivity, ale také z hlediska snižování emisí spojených s dopravou materiálů. Analýza materiálových toků se tak stává čím dál důležitější. Tato analýza nám umožňuje lépe pochopit, jak jsou materiály využívány a jak mohou být efektivněji recyklovány.

Úvod do problematiky odpadového hospodářství v ČR

České odpadové hospodářství funguje na velmi vysoké úrovni. Na základě spolupráce svozových firem, působících v tomto segmentu na českém trhu, s obcemi se postupem času vyvinul kvalitní systém svozu odpadů, a to i z těch nejodlehlejších částí republiky. V mnoha zemích Evropské unie takový komfort nebývá samozřejmostí. V České republice rovněž velmi dobře funguje systém třídění recyklovatelných složek komunálních odpadů a jejich dalšího využití.

Celková produkce odpadu v České republice v období od roku 2003 do 2011 klesla. Podíl využívaných odpadů naopak postupně roste a v roce 2011 činil více než 78 %. Stejné trendy lze vypozorovat i u komunálního odpadu, který se stále častěji dále zpracovává. Skládkování sice u nás - podobně jako v celé Evropské unii - stále patří k nejzastoupenějším způsobům odstraňování komunálního odpadu, jeho podíl však v posledních letech výrazně klesá.

Rozhodnout se mohou nejen na základě nabízené ceny, ale také podle spolehlivosti dodavatele či dojezdové vzdálenosti. V případě, že by se požadavky původců odpadů (obcí a firem) či kvalita poskytovaných služeb v průběhu času změnily, mohou službu poptávat u jiného dodavatele a vyjednat si lépe vyhovující podmínky.

Čtěte také: Nové metody nakládání s odpady

Palárikovo: Slovenský příklad efektivního nakládání s odpady

Tento článek popisuje systém nakládání s odpady v obci Palárikovo na Slovensku. Obci se podařilo během 5 let snížit množství odpadu ukládaného na skládku o 65 %. Obec Palárikovo se nachází asi 14 km na západ od Nových Zámků. Je to malebná obec s množstvím zeleně a řadou kulturních památek. V současnosti zde žije 4380 obyvatel, kteří bydlí v 1165 rodinných domcích a 34 bytovkách.

Problém s odpady musela obec začít řešit v roce 1999, kdy došlo díky přísnější legislativě k uzavření jejich obecní skládky. Obec si tehdy mohla vybrat, buď vozit odpady na jinou skládku, přičemž zaplatí více za odvoz i za poplatky, nebo začít odpady kompostovat a recyklovat. Prvním krokem, který obec udělala, byla analýza stávajícího stavu. Zjistila si složení komunálního odpadu v obci. Objemově 30 % zaujímal bioodpad, 25 % PET láhve, 15 % papír, 5 % sklo a dalších 5 % ostatní plasty.

Obec také zjistila, že přes 17 let trvající osvětu místní lidé prakticky nechodí do místních sběrných surovin. Díky této analýze obec dospěla k závěru, že zachování stávajícího systém ukládání odpadu na skládku pro ni bude několikanásobně dražší než doposud. Dále pochopila, že pokud bude chtít po lidech, aby více třídili, musí pro ně vytvořit systém sběru, který je maximálně pohodlný. Současně ale musí takový systém být po ekonomické stránce zvládnutelný.

V roce 2000 obec začala s propagací domácího kompostování, protože bioodpad tvoří největší složku odpadu. S pomocí mladých lidí, pravidelnou propagací v rozhlase, novinách, ve škole a roznosem létáčků do domácností se jim podařilo snížit množství odpadu jdoucího na skládku z 1250 na 750 tun. Na podporu kompostování obec zakoupila i štěpkovač a v době prořezávek stromů zajistila pro občany drcení větví.

V roce 2002 po průzkumu trhu, začala obec s recyklací. Třídí se pouze suroviny, na které je odbyt, podle předem uzavřených smluv. Do roku 2004 postupně zavedli separaci papíru a lepenky, tetrapaku, skla, plastů, kovových obalů, elektronického šrotu, pneumatik, baterií, kabelů, velkoobjemového odpadu, nebezpečného a drobného stavebního odpadu. Ke sběru vytříděného materiálu používá obec pytlový systém. Zatímco z počátku sbírala pytle jednou za tři měsíce, nyní je to každý měsíc. Pro obec je to levné (ze začátku získávala pytle zadarmo), celý systém rozeběhla s minimálními investicemi. Takto vytříděné suroviny jsou čistší a jdou lépe zpracovat. Výhodné je to i pro obyvatele, které nemusí nikam běhat, ale v době sběru položí pytle před dům.

Čtěte také: Harmonogram svozu odpadu Chýnice

Materiál se v obci dále zpracovává. PET láhve se třídí podle barev, ostatní plasty podle materiálu. Třídění probíhá jednoduchou formou. Na velkých stolech, kolem kterých jsou zavěšeny pytle na materiál. Dále se suroviny lisují do balíků. Obec jde lidem příkladem. Na obecním úřadě třídí své odpady na sedm složek a kromě toho i kompostuje. Dále postavila v obci dvě malé kompostárny. N a Slovensku lze kompostovat biodpad v množství do 10 t na nezabezpečených plochách. Dále pro obyvatele zavedla zelenou linku. Slouží k tomu, že když chce někdo vyhodit něco, co by jiný mohl ještě využít, obec tuto nabídku druhým lidem zprostředkuje. Naplňuje tím zásadu, že je nejlépe odpadům předcházet.

Zatímco v letech 2000 až 2004 platili lidé paušální poplatek (280,- Sk , ti kteří netřídí a 180,- Sk ti, kteří třídí), v letošním roce přešla na poplatky za popelnici. Vývoz 110 litrové popelnice stojí 30,- Sk. Předpokládá se, že v domácnosti, kde se kompostuje a třídí, se naplní asi 3 popelnice za rok. Celý systém recyklace je pro obec ekonomicky výhodný a ziskový. Nejvyšší příjmy má za recyklaci PET lahví. Důležité je, že si celý systém řídí sama. Také svůj systém stále zlepšuje. Například aby snížila své náklady, začala třídit odpady i na hřbitově. Obec se jako první obec na Slovensku přihlásila k systému Zero Waste. Svoji produkci odpadů chce dále snižovat. Provedla nový rozbor složení směsného odpadu a zjistila, že bioodpad tvoří 68% jeho množství. Chce tedy znovu zahájit aktivity k propagaci kompostování. Jednou z těchto aktivit, je sprostředkování prodeje kompostérů obyvatelům. Díky nákupu pro celý region, lze jejich cenu významně snížit. Do celého systému nakládání s odpady se zapojili i místní firmy. Původní obavy, že si systém bude konkurovat se sběrnými surovinami se ukázal jako mylný. Tato firma se zabývá pouze výkupem kovů. Třídí se také na poště, základní škole i v mateřských školkách. Dosáhnout tyto výsledky se podařilo díky nadšení zodpovědných lidí včele ing. Ivetou Markusovou a dobrovolné pomoci mladých lidí.

Ratiboř: Český šampion v třídění odpadu

Malá velká dědina… píše o sobě obec Ratiboř na svých webových stránkách. Vesnice ležící na Vsetínsku má sice pouze kolem 1800 obyvatel, její projekty ale mohou být inspirativní i pro mnohem větší obce a města. Například patří mezi nejlepší v nakládání s odpady. Obec vytřídí na 70 procent komunálního odpadu. Například Praha v roce 2023 vytřídila jen 32,3 procenta a průměr měst a obcí v Česku se pohyboval kolem 40 procent.

„Myslím si, že by tenhle odpad měl v obcích zůstávat. Hodí se obci a mají o něj velký zájem i obyvatelé, kteří staví,“ říká starosta Martin Žabčík. Suť mohou obyvatelé ukládat na sběrném dvoře. Obec si na něj dvakrát ročně půjčuje drtič kamení z nedalekého kamenolomu. „Ze suti tu děláme celkem tři frakce, od písku až po tu hrubou. „Využíváme je potom při stavbách, hlavně na komunikace a chodníky. Významně tím šetříme náklady. Za tunu makadamu bychom dali kolem 600 korun, náš stavební materiál nás ale vyjde na 150 až 300 korun. To je enormní rozdíl,“ pochvaluje si Žabčík. Stojí při tom v obecním sběrném dvoře, na který je právem hrdý. Za ním zaměstnanci technických služeb do kuka vozu nakládají hromadu plastů. I toto svozové vozidlo je obecní.

„V obslužnosti obce jsme zcela samostatní. Pořídili jsme si na to pracovníky i techniku. U komunálního odpadu tím obec na jedné tuně ušetří 1150 korun. „Odpadové společnosti bychom za odvezenou tunu zaplatili 2650 korun. Pro evidenci odpadů využívá obec od roku 2018 systém Econit. Díky němu získala detailní přehled. Pytle a nádoby na odpad má označené QR kódy, přesně tedy ví, kolik odpadů jednotlivé domácnosti a firmy v obci vyprodukují. Zároveň má evidenční systém i ve sběrném dvoře. Na základě sesbíraných dat zavedla motivační systém.

Čtěte také: Ludgeřovice a odpady

„Když domácnosti dobře třídí, sníží si poplatek za komunální odpad. Aby obec podpořila spolkový a komunitní život v obci, vystavěla polyfunkční komunitní centrum. To je v provozu od října 2022. Je dost velké na to, aby mohlo hostit i mezinárodní folklorní festival, jenž se letos v květnu odehrál u příležitosti 10. Budova komunitního centra je navržena jako pasivní, tedy s minimální spotřebou energie. Má střešní fotovoltaickou elektrárnu a rekuperaci tepla z odpadního vzduchu. Stejně tak jímá zbytkové teplo z kuchyně restaurace, která se v budově nachází, a vytápí jím zbytek domu. Součástí objektu jsou také retenční nádrže na dešťovou vodu.

V komunitním centru funguje například i denní stacionář, kam docházejí místní senioři, pro něž jsou zde připravené různé aktivity. Vesnice usazená v kopcovité krajině Hostýnských vrchů vlastní také velké rozlohy lesů, téměř 200 hektarů, a další lesní porosty stále vykupuje. Do lesů tedy nyní obec spíš investuje, aby je udržela v dobrém stavu pro budoucí generace. I Ratiboř v minulosti hodně zasáhla kůrovcová kalamita, snaží se proto nyní lesy obnovovat tak, aby byly odolnější. V tom hraje důležitou roli voda.

„Například tady jsme vybudovali jednu z tůní pro zadržování vody v krajině. A s vodou chce obec pracovat i na návsi. Té dominuje silnice s křižovatkou. V létě se tento veřejný prostor přehřívá, proto starosta zapojil obec do mezinárodního projektu Be Ready (součást evropského programu Interreg Danube Region), který se zaměřuje na identifikaci městských tepelných ostrovů. Ratiboř je jedinou obcí v Česku, která do Be Ready vstoupila. Za to dostala 3,5 milionu korun na projekt autobusové zastávky se zelení a vodními prvky, které mají prostor ochlazovat.

Závěr

Jak Palárikovo, tak Ratiboř ukazují, že s nadšením, aktivním přístupem a zapojením občanů lze dosáhnout skvělých výsledků v oblasti nakládání s odpady. Jejich příklady mohou sloužit jako inspirace pro další obce, které chtějí zlepšit své odpadové hospodářství a přispět k ochraně životního prostředí.

tags: #obec #ktera #nejlepe #zpracovava #odpad #srovnani

Oblíbené příspěvky:

• Magie zimy
• Podíl obnovitelných zdrojů energie
• Vše o ekologických plaketách ve Francii
• Emise CO2 a jejich vývoj
• Charakteristika klimatických pásů