Možnosti financování komunálního odpadu obce

Nakládání s komunálním odpadem patří mezi základní činnosti obce v její samostatné působnosti. Tuto povinnost jí ukládá zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění.

Komunální odpad je na území obce nejcharakterističtějším vznikajícím odpadem. Komunální odpad je dle zákona o odpadech veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odpadem podobným komunálnímu odpadu je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů (§ 4 odst. 1).

Komunální odpad zahrnuje například směsný komunální odpad, složky z odděleného sběru (např. papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.

V roce 2008 byla v EU schválena rámcová směrnice o odpadech, která definuje závaznou hierarchii nakládání s odpady. Podle ní je nejlepším způsobem, jak nakládat s odpady, předcházení vzniku odpadu. Toho se docílí nejlépe tak, že žádný odpad nevzniká, nebo se jeho vznik minimalizuje. Za další nejlepší způsob nakládání s odpady je považována příprava k opětovnému použití, pak recyklace a energetické využití odpadů. Za nejhorší způsob nakládání s odpady je považováno skládkování, jelikož se jedná pouze o přenesení problému do budoucna. I přesto se většina vzniklého odpadu v České republice skládkuje.

Velkou výhodou je fakt, že zlepšení nakládání s odpadem je jedna z oblastí, které podporuje Ministerstvo životního prostředí v rámci čerpání dotací z Evropské unie, konkrétně z operačního programu Životní prostředí. Z této prioritní osy je možné financovat pořízení kompostérů a biopopelnic, kompostáren a sběrných dvorů, systémů pro sběr, svoz a separaci tříděného odpadu či svozové a manipulační techniky apod.

Čtěte také: Nové metody nakládání s odpady

Poplatek za svoz komunálního odpadu

Poplatek za svoz komunálního odpadu patří mezi všeobecně známé finanční povinností většiny občanů. V jednotlivých městech se však mohou mírně lišit termíny splatnosti a překvapivě poměrně výrazně i vybírané částky. Nastavení systému výběru je na vedení radnice.

Mezi zákonné místní poplatky patří také ty za komunální odpad - poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, resp. poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Většinou se tento poplatek hradí danému městu či obci. Město má pak smluvenou společnost, která komunální odpad sveze a následně ho spálí či skládkuje. S ohledem na to se tak poplatky mohou v jednotlivých městech lišit, a to jak částkou, tak termínem splatnosti, ale i některými dalšími pravidly.

Proč se liší výše poplatku

Obec není povinna na svém území místní poplatky za komunální odpad zavést. Pokud se tak rozhodne, má dle ministerstva financí dvě možnosti, a to zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

• Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
• Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci - poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.

Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok.

Kdo musí a kdo nemusí platit za komunální odpad?

„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.

Čtěte také: Harmonogram svozu odpadu Chýnice

Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.

Snížená sazba a osvobození poplatku „za popelnici“

Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let. Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě.

Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.

Poplatek za odpad, když platíte nájem

„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.

Čtěte také: Ludgeřovice a odpady

Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.

Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.

Splatnost poplatku za svoz odpadu 2025

Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.

Splatnost poplatku za komunální odpad je většinou v prvním pololetí daného kalendářního roku.

Co platíte v poplatku za komunální odpad

Poplatek za komunální odpad není jen „platba za popelnici“. Jedná se o místní poplatek, ze kterého obce financují celý systém nakládání s odpady. Zahrnuje nejen samotný svoz, ale také likvidaci a zpracování odpadu, provoz sběrných dvorů, kontejnery na komunální odpad nebo část nákladů na třídění.

Každá obec si systém nakládání s odpady nastavuje samostatně prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. I proto se může výše poplatku za komunální odpad výrazně lišit mezi jednotlivými obcemi a může se každým rokem měnit.

Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Obec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.

Obec je povinna zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem.

Dotace a záruka za úvěr na projekty odpadového hospodářství obcí

Možnost zvýhodněného financování (dotace a záruka za komerční úvěr) pro obce - Projekty v oblasti odpadového hospodářství - výzva OPŽP FN č. 1/2025 oběhové hospodářství

Článek seznámí čtenáře s možností získání dotace a záruky k úvěru na financování projektů v oblasti odpadového hospodářství. Jedná se o již vyhlášenou výzvu z OP Životní prostředí č. FN č. 1/2025.

Získáním záruky k zaručenému úvěru může být u věřitelské banky zajištěno výhodnější úročení, protože získáním riziky získává klient (dlužník a příjemce dotace) vyšší bonitu, je tedy při posuzování považován ze méně rizikový z hlediska rizika budoucího nesplácení úvěru. SFŽP se vydáním záruky stává ručitelem, tj. má za povinnost splatit část úvěru, v případě, že se dlužník dostane do situace snížené likvidity (neschopnosti splácet).

Co je cílem a podstatou projektů v oblasti odpadového hospodářství?

Projekty podporované v rámci OPŽP zaměřené na odpadové hospodářství mají za cíl zvýšit efektivitu a snížit negativní dopady na životní prostředí při třídění, sběru a materiálovém či energetickém využití odpadů.

V rámci dotačních výzev bylo možné v minulosti žádat o peněžní prostředky např. na pořízení kompostérů, budování re-use center, výstavbu sběrných dvorů nebo modernizaci systémů pro oddělený sběr odpadů.

V oblasti sběru a třídění odpadů bývají typickými podpořenými projekty např.: výstavba a modernizace sběrných dvorů; zefektivnění systémů odděleného sběru, včetně systémů door-to-door a zavedení systémů PAYT (“Pay-as-you-throw“).

V oblasti opakovaného materiálového využití odpadů (recyklace) bývají takovými typickými projekty např.: výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro energetické a materiálové využití odpadů; zavádění dodatečných zařízení a procesy pro třídění a dotřiďování odpadů.

Kdo může o tuto dotaci a záruku požádat?

Žadatelem o dotaci a záruku k zaručenému komerčnímu úvěru ve výzvě OPŽP č. FN č. 1/2025 mohou být:

• územní samospráva (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí včetně společenství obcí, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizace zřízené obcemi nebo kraji);
• obchodní subjekty a podniky zapojené do oběhového hospodářství nebo zavádějící inovace v tomto sektoru (např. akciové společnosti, společnosti s ručením omezením, fyzické osoby podnikající s platným oprávněním na nakládání/obchodování s odpady, popř. nebezpečnými odpady dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech).
• státem zřízené nebo založené subjekty (národní podniky, státní podniky, státní příspěvkové organizace za podmínky, že jim příslušná legislativa dovolí čerpat komerční úvěr);
• neziskový sektor (zájmové sdružení právnických osob, církve a náboženské společnosti a jejich svazy a jimi evidované právnické osoby);
• veřejnoprávní instituce, vysoké školy, školy a školská zařízení a školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou veřejnoprávními subjekty, a další subjekty splňující definici organizace pro výzkum a šíření znalostí dle Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01);
• obchodní společnosti a družstva.

Může o tuto dotaci požádat také obec?

Jak již je uvedeno u předešlé otázky, příjemci těchto dotací a záruk dle výzvy č. FN č. 1/2025 OPŽP mohou být obce nebo dobrovolné svazky obcí. Např. více obcí může být sdruženo v dobrovolném svazku obcí a podílet se na realizaci a financování doplnění a zvýšení účinnosti třídicí linky na komunální odpad nebo zdokonalení čistírny odpadních vod o další funkce (např. zpracování kalů pro materiálové využití).

Na jaké výdaje lze dotaci získat (způsobilé výdaje)?

U výzvy OPŽP č. FN č. 1/2025 za způsobilé výdaje jsou obecně považovány stavební práce, dodávky a služby bezprostředně související s předmětem podpory (tj. výstavba, rekonstrukce, modernizace zařízení odpadového hospodářství), zejména pak:

• třídění, dotřiďování a úprava vybraných odpadů: výstavba/modernizace (s navýšením kapacity) třídicích a dotřiďovacích linek pro separaci/úpravu ostatních odpadů;
• materiálové využití vybraných odpadů: výstavba/modernizace (s navýšením kapacity) zařízení pro materiálové využití ostatních odpadů. Vstupem do zařízení bude odpad a výstupem materiál/výrobek, který přestal být odpadem;
• zpracování čistírenských kalů pro následné materiálové využití: výstavba/modernizace (s navýšením kapacity) zařízení pro úpravu a využití čistírenských kalů pod katalogovým číslem 19 08 05 (například: odvodnění, tepelná úprava, hygienizace atd.). Zařízení musí vést k materiálové k následnému materiálovému využití zpracovaných čistírenských kalů;
• chemická recyklace vybraných odpadů: výstavba/modernizace (s navýšením kapacity) zařízení pro chemickou recyklaci ostatních odpadů, která povede k následnému materiálovému využití;
• zpracování nebezpečných a zdravotnických odpadů: výstavba/modernizace (s navýšením kapacity) zařízení pro zpracování nebezpečných a zdravotnických odpadů.

Nákup hmotného majetku (zařízení) a nehmotného majetku, zejména nové zařízení nezabudované do stavby, technologie, software atd. musí mít prokazatelně přímý vztah k cíli podpory (zvýšení efektivnosti a kapacity zařízení v oblasti odpadového hospodářství). Maximální nákladovost (způsobilé přímé realizační výdaje) vzhledem ke kapacitě musí být 45 000 Kč/t odpadu za rok bez DPH. V případě nebezpečných odpadů u zdravotnických zařízení musí být maximální nákladovost 200 000 Kč/t odpadu za rok bez DPH.

Nákup nemovitostí je způsobilý maximálně do limitu 10 % z celkových ostatních způsobilých realizačních výdajů. Projektová příprava (příprava žádosti o podporu, projektové dokumentace apod.) je limitována max. do 5 % celkových způsobilých realizačních výdajů.

Jsou určeny výdaje, na něž nelze dotaci čerpat?

U výzvy OPŽP č. FN č. 1/2025 jsou nezpůsobilými výdaji:

• výdaje na opatření, která neodpovídají zaměření programu a podmínkám výzvy OPŽP č. FN 1/2025;
• poplatky za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu či pozemků určených k plnění funkcí lesa;
• daně - DPH (s výjimkou dle čl. 8.2.5 výzvy č. FN č. 1/2025), přímé daně, daň darovací a dědická, daň z nemovitosti, silniční daň, clo, výdaje na zajištění relevantních stanovisek;
• vyvolané investice, které nejsou spojeny výhradně a přímo s účelem projektu;
• rozpočtová rezerva;
• mzdové a ostatní výdaje na zaměstnance, režijní a provozní výdaje.

Jsou stanoveny podmínky, které musí budoucí příjemce splnit?

Obce mají ze zákona dvě možnosti, jak stanovit výběr poplatku. Platba za popelnice, jak se lidově říká, však nezahrnuje pouze poplatek za tzv. „černou popelnici“, tedy nádobu na směsný komunální odpad.

Typ poplatku za komunální odpady

Zákon[1] dává obcím dvě možnosti výběru těchto poplatků:

• za obecní systém odpadového hospodářství, nebo
• za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Obec si musí zvolit jednu z těchto možností. Možnosti nelze nijak kombinovat.

První typ poplatku platí v zásadě fyzické osoby, které jsou v dané obci přihlášeny k trvalému pobytu, a vlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.

Druhý typ poplatku platí v zásadě fyzické osoby, která mají v obcí bydliště, které nemusí být totožné s registrovaným trvalým pobytem a vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.

Co zahrnuje platba za odpady

Poplatek za odpady, který občané hradí, zahrnuje celý systém nakládání s odpady v obci. Jde tedy zejména o položky:

• shromažďování a sběr odpadů - nádoby na odpad a jejich obnova,
• přeprava odpadů - technika, svozová auta,
• třídění odpadů - třídící linky atd.,
• využívání a odstraňování komunálních odpadů - materiálové využití, energetické využití, skládkování,
• sběrné dvory pro tříděný sběr různých druhů komunálních, případně živnostenských odpadů,
• úklid a údržba veřejné zeleně a zajištění jejího dalšího nakládání,
• odpadkové koše na ulicích,
• nakládání s odpady z čištění a údržby veřejného prostranství,
• úklid odpadů ze hřbitovů,
• odstranění černých skládek a odhozených odpadů.

[1] § 10d zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

tags: #moznosti #financovani #komunalni #odpad #obce

Oblíbené příspěvky:

• Problém světelného znečištění
• Obora Hvězda: Podrobný popis
• Průvodce tříděním svíček
• Prodejci Dodge a emise v jižních Čechách
• Doporučení pro ochranu přírody