Řešení znečištění ovzduší v gesci Ministerstva životního prostředí

Prezident republiky Petr Pavel jmenoval Igora Červeného novým ministrem životního prostředí. Do funkce jej uvedl předseda vlády Andrej Babiš. Igor Červený střídá Petra Macinku, který byl vedením úřadu pověřen od loňského prosince. Červený přichází s vizí pragmatické environmentální politiky, která klade důraz na vyváženost mezi ochranou přírodního bohatství a zachováním konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Mezi klíčové priority nového ministra patří zejména nastavení podmínek pro pokračování programu Nová zelená úsporám, úprava systému akceleračních zón pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem a také revize systému emisních povolenek.

„Zastávám udržitelný přístup k ochraně přírody a lidské společnosti. Pečovat o naše přírodní bohatství je nezbytné, zároveň se ale musíme vyhnout neúměrnému zatěžování českých domácností. Budu hledat zlatou střední cestu, tedy řešení, která jsou ekologicky přínosná, ale zároveň ekonomicky udržitelná a racionální,“ uvedl po svém jmenování ministr životního prostředí Igor Červený.

Igor Červený byl od října 2025 členem Poslanecké sněmovny ČR za hnutí Motoristé sobě a působil mimo jiné jako místopředseda hospodářského výboru. Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.

Informace o kvalitě ovzduší

Souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ (XLS, 72 KB).

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší.

Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx). Tyto vlivy řeší především Ministerstvo zemědělství.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Nový ministr Igor Červený přebírá resort v historicky nejtěžší situaci - s rozpočtem sníženým o třetinu, druhou vlnou propouštění a programovým prohlášením vlády, které ochranu přírody a životního prostředí výrazně oslabuje. Igor Červený je vysokoškolský pedagog a specialista na digitalizaci. Vítáme, že se v rámci práce na Univerzitě Karlově věnoval i projektům k prosazování udržitelnosti. Do čela resortu přichází jako náhradní kandidát Motoristů poté, co prezident odmítl jmenovat Filipa Turka. Podle vyjádření obou politiků však hodlá Turek z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku směřování ministerstva fakticky ovlivňovat. Červený bude proto muset prokázat, že je schopen jednat nezávisle a v zájmu ochrany životního prostředí, nikoli podle stranické objednávky.

Za znepokojivé naopak považujeme vyjádření Igora Červeného, že se soustředí téměř výhradně na kritiku ,,zelené ideologie" a ochranu průmyslu, zatímco o konkrétních opatřeních pro ochranu přírody, ovzduší či vod zatím nepadlo téměř nic. Rozpočet resortu je stanoven na 20,4 miliardy korun, což je o 531 milionů korun méně než plánovala předchozí vláda. Základní rozpočet na běžnou agendu je tak o více než půl miliardy korun nižší než v minulých letech, což znamená přímé škrty v provozu úřadu i jím zřizovaných organizací. Škrty navíc tvrdě dopadají také na péči o běžnou krajinu i národní parky.

Krkonošský národní park získá jen 111 milionů korun oproti 145 milionům v minulém roce a bude nucen vyčerpat celý svůj rezervní fond o objemu zhruba 150 milionů korun, budovaný 15 let pro případ kalamit. Tyto prostředky přitom nejsou určeny na běžný provoz, ale na krytí neočekávaných nákladů, jako jsou větrné, sněhové či kůrovcové kalamity. Národnímu parku Šumava klesá rozpočet ze 182 milionů na pouhých 107 milionů korun, tedy o 41 procent. Správy parků mohou být tlačeny ke zvýšené těžbě dřeva, čímž by samy ničily to, co mají ze zákona chránit. Igor Červený však tvrdí, že parky mají peněz dost v rezervních fondech a přidávat jim by bylo zbytečné.

Současně probíhá na Ministerstvu životního prostředí druhá vlna propouštění - z každého odboru mají odejít 3 až 5 lidí, což pro odbory s 14-18 zaměstnanci znamená ztrátu až třetiny kapacity. Situaci ztěžuje i programové prohlášení vlády, které neobsahuje žádné cíle pro ochranu přírody či zastavení úbytku biodiverzity. Dokument nezaručuje pokračování programů Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace, které dosud pomohly stovkám tisícům domácností. Otevírá prostor pro zásahy do národních parků, ruší ochranu půdy před erozí a upřednostňuje spalování odpadu před recyklací. Zajistit lepší ochranu přírody a vodních toků.

"Nově jmenovaný ministr Igor Červený říká, že s celým ministerstvem bude pracovat svatá trojice - on, zmocněnec pro Green Deal Filip Turek a náměstek Jaromír Wasserbauer. Takové vyjádření bohužel vzbuzuje obavy, že ministerstvo ve skutečnu bude řídit pan Turek a pan Wasserbauer a nikoli nově jmenovaný ministr. Igorovi Červenému přejeme dostatek odvahy na to, aby tento resort skutečně vedl on a ne někdo jiný. A aby se choval podle toho, co si sám opravdu myslí. Věříme, že pan ministr má na to nebýt pouhou loutkou Filipa Turka," říká Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

,,Respektujeme nominaci Igora Červeného a věříme, že k vedení ministerstva životního prostředí přistoupí zodpovědně a nezávisle. Nový ministr však přebírá resort v historicky nejhorší kondici - s rozpočtem sníženým o třetinu, s propouštěním klíčových odborníků a s programovým prohlášením, které ochranu životního prostředí odsouvá na vedlejší kolej. Zdravé životní prostředí je přitom nezbytné pro život každého z nás.

,,Apelujeme na nového ministra, aby se při výkonu své funkce opíral o principy evidence-based policy. Očekáváme, že základním pilířem jeho rozhodování bude aktuální vědecký konsenzus a úzká spolupráce s odbornými kapacitami - tak, aby Ministerstvo bylo schopno naplňovat princip předběžné opatrnosti v mnoha svých rizikových agendách. Na tom totiž v mnoha ohledech závisí i dlouhodobá bezpečnost našich občanů." říká Jiří Dlouhý ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

,,Pan ministr vedl projekty, které se týkaly udržitelnosti. Nyní dostal na starosti celé životní prostředí. Od premiéra má zadání, aby se prioritně věnoval Nové zelené úsporám, které Motorsité za MŽP zatím nedokázali vyjednat peníze na pokračování. Je třeba jednat rychle, žadatelé s připravenými projekty potřebují stihnout letošní stavební sezónu. Stejně tak by se měl nový ministr věnovat zajištění financí pro národní parky a ochranu přírody celkově. Zelený kruh je připraven s novým ministrem konstruktivně spolupracovat a nabídnout odbornou expertizu svých 95 členských organizací.

Aktuality MŽP týkající se ochrany ovzduší (únor 2026)

• 25. února 2026: Způsob stanovení počtu provozních hodin podle vyhlášky č. 415/2012 Sb.
• 24. února 2026: Kompletní aktualizace webové sekce o reportingu F‑plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu.
• 17. února 2026: Ověřování správnosti výsledků kontinuálního měření emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
• 13. února 2026: Stanovisko odboru ochrany ovzduší a odboru legislativního MŽP k vybraným ustanovením § 15 zákona o ochraně ovzduší - aktualizovaná verze stanoviska platná k 1. lednu 2026.

ČHMÚ a snižování stavů

Praha - Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je nyní v situaci, kdy snižování počtu zaměstnanců nelze řešit pouze organizačními úpravami bez dopadu na plnění základních úkolů ústavu. Mluvčí ústavu Hana Stehlíková to uvedla ve vyjádření pro ČTK. Web iRozhlas informoval o tom, že ústav má na pokyn ministerstva životního prostředí propustit 37 zaměstnanců, což odpovídá každému dvacátému. Stehlíková uvedla, že od roku 2017 se v ČHMÚ postupně snížil počet zaměstnanců o 100 systemizovaných míst. Další zmiňované snížení by tak znamenalo celkové snížení o přibližně 20 procent, celkem tedy 137 zaměstnanců.

Ústav Stehlíková označila za součást kritické infrastruktury státu, který zároveň zajišťuje služby pro integrovaný záchranný systém, civilní letectví, energetiku včetně jaderných elektráren, vodní hospodářství, ochranu zdraví obyvatelstva, veřejnou správu i obranu státu."Význam těchto služeb se opakovaně potvrzuje při mimořádných situacích. Například během rozsáhlých povodní v roce 2024 přispěly včasné výstrahy a informace k ochraně lidských životů a k omezení škod na majetku v řádech desítek až stovek miliard korun," řekla Stehlíková.

Pokyn měl podle iRozhlasu úřad dostat formou dopisu, který byl zaslán ještě za Petra Macinky (Motoristé), který resort dočasně zhruba dva měsíce vedl. Vše by mělo být vypořádáno nejpozději k začátku příštího roku. Web dále uvádí, že v návrhu rozpočtu se snižuje příspěvek pro ústav o 20 milionů korun.

Rozsah agend a aktivit, které ČHMÚ vykonává, je od loňského roku jasně stanoven zákonem o veřejné hydrometeorologické službě. V něm stát vyjmenoval své požadavky na rozsah služeb, produktů a dat, která po ČHMÚ vyžaduje.

Stehlíková dále uvedla, že ústav zve současného ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) k návštěvě ČHMÚ jako resortní organizace k představení jeho činností. "Považujeme za nezbytné, aby případné další úpravy personálních kapacit a agend byly výsledkem věcné diskuse přímo s panem ministrem," dodala.

ČHMÚ je národní služba pro oblast hydrologie, meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší. Mimo jiné je zodpovědný za provoz výstražné služby včetně smogového varovného a regulačního systému. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců.

Ministerstvo projednává se všemi svými resortními organizacemi podobu úspor, které vycházejí z požadavků ministerstva financí. Týká se to i samotného ministerstva. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádný potvrzený konkrétní termín ani závazné rozhodnutí, nejde tedy o rozhodnuté či naplánované propouštění, ale o rozpočtovou obezřetnost a povinnost připravit se na možné budoucí požadavky vyplývající z celkového stavu státního rozpočtu. Naší snahou rozhodně není, aby došlo k jakémukoli zásahu do samotného fungování jednotlivých agend organizací a k jejich faktickému ochromení. To nemůžeme dopustit. V průběhu těchto jednání však nemůžeme finální podobu komentovat, protože je to nyní skutečně předčasné.

Úspory na platech versus předcházení škodám

V rozhovoru pro ČT to potvrzuje také ředitel ČHMÚ Rieder. Reálně podle něj stát ušetří na platech těchto osob asi 15 milionů korun - zaměstnanci ČHMÚ se řídí tabulkovými platy státní správy, což by odpovídalo mzdám kolem 33 tisíc korun měsíčně. „Zaprvé je třeba zmínit, že od roku 2017 jsme propustili už víc než sto lidí, teď by mělo následovat dalších 37. To už je dvacet procent všech zaměstnanců,“ popsal Rieder.

„Už to není o zvýšení efektivity nebo rušení duplicitních činností. V tomto případě by se mohlo jednat o některé služby, jako jsou nepřetržité služby, výstrahy na nebezpečné jevy a další věci, které šetří tomuto státu a občanům České republiky poměrně významné prostředky,“ říká Rieder a uvádí konkrétní příklad: „Třeba všem známá povodeň z roku 2024, kdy se úspory pohybovaly v řádech nižších stovek miliard korun.“

Požadavky na šetření podle něj vzešly od ministerstva financí, resort životního prostředí má ale přesto klíčovou roli. „V tuto chvíli je zapotřebí, aby ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat s ministerstvem financí,“ konstatoval Rieder. Na otázku, jestli by Česko kvůli takovým úsporám přišlo o kvalitní předpověď na povodně tři dny dopředu, která varovala před předloňskými povodněmi, reagoval ředitel ústavu: „Dá se to tak ve zkratce říct.“

„Je také zapotřebí říct, že je v platnosti zákon o veřejné hydrometeorologické službě, kde jsou jasně definovány všechny činnosti, které Český hydrometeorologický ústav musí zajišťovat. Já pak budu potřebovat instrukci, kterou část toho zákona bude zapotřebí změnit tak, abychom neporušili ustanovení tohoto zákona,“ upozorňuje Rieder na další stránku problému.

Doufá přitom, že toto rozhodnutí ještě není konečné. „Doufám, že to ještě není finální stav. Doufám, že někdo ty kupecké počty, tedy ty uspořené náklady, co se týká na platy zaměstnanců, versus uspořené náklady na škodách, kterým lze předejít a kterým se předchází každoročně, vyhodnotí. A že pochopí, že je efektivnější spořit ty větší částky než ty malé.“

Kdo může přijít o místa

ČHMÚ už ví, které pozice jsou ohrožené. „Typicky by se to týkalo s největší pravděpodobností meteorologů, hydrologie a pracovníků kvality ovzduší,“ jmenuje Rieder. Důvodem jsou podle něj úspory v minulých letech, kdy už Český hydrometeorologický ústav ořezal náklady na platy a personál na nezbytné minimum. „Nyní by to šlo už do odborných pozic.“

Situaci podle něj komplikuje fakt, že jím vedený ústav musí stále otevírat nové pozice, ať už je to z důvodu kybernetické bezpečnosti, nebo třeba kvůli GDPR. „To znamená, že musíme mít i zmocněnce pro GDPR, takže mi přibývají pozice, kvůli kterým ten ústav nebyl zřízen, ale naopak musím škrtat ty pozice, kvůli kterým zřízen byl,“ vysvětluje.

Modernizace

V době, kdy se objevují každý rok zásadní nové technologie, by podle Riedera ČHMÚ potřeboval logicky finančně spíše posílit. „Aby byl Český hydrometeorologický ústav dále konkurenceschopný, tak potřebuje moderní technologie. Z tohoto pohledu je ústav stále ještě konkurenceschopný, a to především díky operačním programům, kdy my máme možnost čerpat nezanedbatelné a poměrně vysoké částky právě na obnovu a budování infrastruktury tak, abychom měli k dispozici ta nejlepší možná řešení,“ uklidňuje Rieder.

Ale právě tato moderní technika si vyžaduje i náklady na lidi. „Potřebujeme na tu práci mít i ty kvalifikované odborníky. A co se týká finanční stránky, už tak naše práce není atraktivní, protože naši zaměstnanci jsou v nejnižších platových tabulkách, které existují.

Reakce MŽP na zprávu NKÚ o podpoře zlepšování kvality ovzduší

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil zprávu z kontroly zaměřené na finance určené pro podporu zlepšování kvality ovzduší v letech 2014-2022. Právě snižování emisí, zlepšování kvality ovzduší a jeho ochrana je jednou ze zásadních priorit Ministerstva životního prostředí. MŽP proto nyní uvádí některá tvrzení NKÚ na pravou míru a důrazně se ohrazuje proti interpretaci některých závěrů, které NKÚ uvedl ve své tiskové zprávě o výsledcích této kontroly. Na začátek uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší a aktuálně ji projednává Poslanecká sněmovna. Nastavuje mimo jiné přísnější podmínky pro monitoring emisí s cílem dále zlepšit kvalitu ovzduší a zavádí nová opatření ke snížení emisí.

1. MŽP vítá pozitivní hodnocení programu kotlíkových dotací, které dosud umožnily výměnu více než stovky tisíc zastaralých kotlů v domácnostech, což významně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. Tato opatření rovněž pomáhají snížit závislost domácností na fosilních palivech a podporují přechod na čistší technologie. Proto motivační podpora výměn neekologických zdrojů energie a tepla u domácností pokračuje i nadále v programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light.
2. Snížení emisí SO2 (oxidu siřičitého) a NOX (oxidů dusíku) bylo pouze vedlejším cílem finanční podpory, hlavním cílem dotací směřovaných do průmyslu bylo naopak snížení emisí prachových částic PM10 a PM2,5. Z tohoto závěru vyplývá, že dosažené snížení emisí prachových částic je - v rozporu s vyzněním tiskové zprávy NKÚ, která tuto skutečnost zcela opomíjí - významné. Projekty financované v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přinesly také konkrétní snížení emisí v lokalitách, kde průmyslové zdroje významně ovlivňují kvalitu ovzduší. Ačkoliv tato snížení nemusí v celkovém vyjádření tvořit vysoké procento, jejich dopad na lokální úroveň kvality ovzduší a zdraví obyvatel je nesporný.
3. MŽP se důrazně ohrazuje proti závěru, že prostředky ve výši až 103,5 milionu Kč z prioritní osy 2 OPŽP byly vynaloženy neúčelně na zařízení, jejichž hlavním účelem údajně nebylo snižování prašnosti. V těchto odvětvích byly podporovány technologie a zařízení na omezování prašnosti z plošných zdrojů, tj. např. na pořízení zametacích vozů, případně nosičů se zametací nástavbou. V obou případech je bezpochybně nutné vnímat „pohonnou jednotku“ (např. kolový nakladač), jako součást předmětu podpory. V rámci provozu v dotčených průmyslových provozech přispívají k významnému omezení prašnosti.
4. Kvalita ovzduší je (nejen) lokálního charakteru - nelze tedy porovnávat kvalitu ovzduší na Šumavě, v Praze či na Ostravsku. Vzhledem k tomu, že se však znečištění ovzduší přenáší na velké vzdálenosti, a vzhledem k tomu, že máme kontrolu pouze nad emisemi, které vznikají na území České republiky, nemůžeme ani emise pocházející z lidské činnosti zcela ovlivnit. Významným omezením jsou také vlivy přeshraničního znečištění zejména z Polska. MŽP aktivně spolupracuje s polskou stranou na řešení této otázky, kdy se MŽP podařilo iniciovat podepsání deklarace o boji proti přeshraničnímu znečištění ovzduší s Polskem. Deklarace má přímý vliv na kvalitu ovzduší na obou stranách hranice.

tags: #znecisteni #ovzdusi #resi #ministerstvo #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní inspirace pro dětský pokoj
• Projekty Jana Hoška v oblasti ekologie
• Energie z přírody
• Ubytování v penzionech pro rodiny
• Přehled organizací v bio zemědělství ČR