Současná ekologie Dolní

Kniha představuje čtenáři les jako komplexní adaptivní systém. Oproti tradičnímu ekosystémovému pohledu jsou více zdůrazněny biotické interakce mezi členy této složité sítě.

To se neobejde bez vysvětlení některých základních pojmů a fenoménů sítí vztahů v lesních ekosystémech. V těchto sítích vynikají některé druhy, či skupiny druhů, jako druhy klíčové nebo jako tzv. ekosystémoví inženýři.

Tyto druhy, skupiny druhů, či dokonce celé fragmenty sítě vztahů jsou představovány na konkrétní úrovni prostřednictvím poznatků osvětlujících fungování lesa jako celku. Publikace rovněž vyniká důrazem na funkční pohled a na pochopení toho, které druhy, místa či procesy představují základ existence lesa jako celku.

Cílem knihy je zasadit všechny prezentované informace z ekologie lesa do rámce, který je nanejvýš aktuální a pro středoevropský prostor klíčový, a ukázat, jak mohou tyto znalosti přispět k lepšímu hospodaření v lesích a k jejich adaptaci na klimatickou změnu.

Při následování takto vytyčené cesty za poznáním lesa je čtenář nejdříve seznámen s tím, jak odlišné pohledy na les utvářely různé způsoby jeho využívání a proč je ještě více než kdy v minulosti nezbytné, aby hospodaření člověka s lesem vycházelo z ekologických základů.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Vývoj lesa jako časoprostorové struktury je následně představen pomocí poznatků o vývoji lesů v holocénu, o dynamice přirozených temperátních lesů a o vlivu jednoho z hlavních hybatelů této dynamiky - disturbancí - na strukturu i biodiverzitu lesa.

Od tohoto základu se pozornost upírá k sítím - trofickým sítím a kaskádám - i k fyzickému propojení v mykorhizních sítích jako k základním fenoménům utvářejícím lesní ekosystém.

Tato širší perspektiva přechází do zevrubného představování rolí jednotlivých skupin organismů, klíčových druhů a ekosystémových inženýrů pro fungování celku.

Z těchto detailů se na úrovni celku, či jeho výrazných subsystémů, vynořují emergentní ekosystémové vlastnosti - koloběh živin a stabilita ekosystému.

Protože žijeme v době bouřlivých změn, jež jsou důsledkem globální klimatické změny, pochopení podstaty ekologické stability a dalších aspektů adaptace se stává nezbytným pro udržení hospodářských lesů a jejich - pro společnost klíčových - ekosystémových služeb.

Čtěte také: Proč studovat latinu?

Tato problematika je čtenáři předkládána téměř v závěru knihy.

Význam mrtvého dřeva v lesních ekosystémech

Důležitou součástí lesních ekosystémů je mrtvé dřevo. Management mrtvého dřeva v hospodářských lesích je klíčový pro udržení biodiverzity.

• Bače R. et al. (2015): Management mrtvého dřeva v hospodářských lesích.
• Vítková L. et al. (2018): Deadwood management in Central European forests: Key considerations for practical implementation.

Mrtvé dřevo poskytuje stanoviště pro saproxylické brouky a houby.

• Bouget C. et al. (2012): Effect of deadwood position on saproxylic beetles in temperate forests and conservation interest of oak snags.
• Baldrian P. et al. (2016): Fungi associated with decomposing deadwood in a natural beech-dominated forest.

Množství a kvalita mrtvého dřeva jsou důležité pro ochranu saproxylické biodiverzity.

• Lachat T. et al. (2013): Deadwood: quantitative and qualitative requirements for the conservation of saproxylic biodiversity.

Vliv disturbancí na lesní ekosystémy

Disturbance hrají klíčovou roli v dynamice lesních ekosystémů a ovlivňují jejich strukturu a biodiverzitu.

Čtěte také: Více o současné ekologii

• Picket S.T.A. et al. (1985): The Ecology of Natural Disturbance and Patch Dynamics.
• Šamonil P. et al. (2014): Disturbances can control fine-scale pedodiversity in old-growth forests: is the soil evolution theory disturbed as well?

Intenzita a frekvence disturbancí se v Evropě zvyšuje v důsledku klimatických změn.

• Patacca M. et al. (2022): Significant increase in natural disturbance impacts on European forests since 1950.
• Seidl R. et al. (2011): Unraveling the drivers of intensifying forest disturbance regimes in Europe.
• Senf C. et al. (2021): Mapping the forest disturbance regimes of Europe.

Po disturbancích následuje obnova lesa, kterou může ovlivnit i těžba dřeva.

• Taeroe A. et al. (2019): Recovery of temperate and boreal forests after windthrow and the impacts of salvage logging. A quantitative review.

Adaptace lesů na klimatické změny

Vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám je důležité podporovat adaptaci lesů.

• Messier Ch. et al. (2014): Managing forests as complex adaptive systems. Building resilience to the challenge of global change.
• D´Amato A.W. et al. (2021): Building on the last "new" thing: exploring the compatibility of ecological and adaptation silviculture.

Pro udržení hospodářských lesů a jejich ekosystémových služeb je nezbytné pochopení ekologické stability a adaptace.

Důraz je kladen na funkční pohled a pochopení toho, které druhy, místa či procesy představují základ existence lesa jako celku.

Příklady citací

• Rotter P., Purchart L. (eds.) 2023: Ekologie lesa. Jak se les mění a funguje. Brno: Mendelova univerzita v Brně.
• Cajander A.K. (1927): Pojem a význam lesních typů. Překlad originálu z roku1909 J. Konšelem. Praha.
• Gayer K. (1886): Der gemischte Wald, seine Begründung und Pflege, insbesondere durch Horst und Gruppenwirtschaft. P. Parey, Berlin.
• Konšel J. (1931): Stručný nástin tvorby a pěstění lesů v biologickém ponětí.
• Möller A. (1922): Der Dauerwaldgedanke, sein Sinn und seine Bedeutung. Springer, Berlin.
• Puettmann K.J. et al. (2009): A critique of silviculture. Managing for Complexity.

tags: #současná #ekologie #Dolní

Oblíbené příspěvky:

• Seminární práce o ekologickém zemědělství
• Pouštní klima: charakteristika
• Odpadové hospodářství v regionu Frýdlant
• Harmonogram svozu Broumov
• Ekologické zemědělství v ČR