Oběhové Hospodářství: Definice, Cíle a Význam

Oběhové hospodářství (neboli cirkulární ekonomika) usiluje o to, aby výrobky, materiály a zdroje zůstávaly co nejdéle v oběhu. Na konci své životnosti se vracejí zpět do výrobního procesu, přičemž se minimalizuje vznik odpadu. Tento přístup vychází z přírodních ekosystémů, kde pojem „odpad“ v našem smyslu slova neexistuje - vše slouží jako zdroj pro něco dalšího.

Přechod na Oběhové Hospodářství

Přechod na oběhové hospodářství neznamená pouze snižování negativních dopadů tradiční lineární ekonomiky, ale představuje zásadní systémovou změnu. Ta podporuje dlouhodobou odolnost, vytváří nové ekonomické příležitosti a má ekologické i společenské přínosy. Pro úspěch tohoto přístupu je klíčová spolupráce mezi různými politikami, hodnotovými řetězci a jejich propojení na všech úrovních.

Význam Oběhového Hospodářství

Oběhové hospodářství může být katalyzátorem pro hledání řešení některých současných megatrendů, k nimž patří například populační růst, omezené zdroje versus jejich rostoucí spotřeba, vzrůstající produkce komunálních odpadů, degradace ekosystémů, rostoucí spotřeba potravin, energie a vody, rapidně narůstající urbanizace a s ní spojené zvyšování spotřeby materiálů pro městskou infrastrukturu, a další.

Strategický Rámec Cirkulární Ekonomiky v ČR

Česká republika přijala první národní strategii pro cirkulární ekonomiku dne 13. prosince 2021, kdy byl usnesením vlády ČR č. 1151 schválen Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (rovněž Cirkulární Česko 2040 nebo Strategický rámec), a současně byly provedeny významné změny a rozšíření stávajících plánů, politik a programů. Strategický rámec navrhuje vizi, cíle a předkládá konkrétní opatření, která mají pomoci s posilováním oběhového hospodářství v České republice.

Prioritní Oblasti Strategického Rámce

Zaměřuje se na 10 prioritních oblastí:

Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství

1. Produkty a design
2. Spotřeba a spotřebitelé
3. Odpadové hospodářství
4. Průmysl, suroviny
5. Stavebnictví
6. Energetika
7. Bioekonomika a potraviny
8. Cirkulární města a infrastruktura
9. Voda
10. Výzkum, vývoj a inovace, vzdělávání a znalosti a ekonomické nástroje.

Tato strategie podporuje posilování surovinové bezpečnosti, zachování biodiverzity, udržitelnou spotřebu a také výzkum a rozvoj inovativních environmentálních technologií. To v praxi znamená produkci udržitelných výrobků, zvyšování recyklace, zákaz skládkování využitelného odpadu nebo omezení některých jednorázových plastových výrobků.

Akční Plán Cirkulární Česko 2040

První Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022 - 2027 slouží jako implementační dokument Strategického rámce. Byl schválen usnesením vlády ČR č. 455 dne 21. června 2023. Jeho hlavním cílem je podrobně definovat, jak budou strategické a specifické cíle a opatření, stanovené ve strategii Cirkulární Česko 2040, realizovány. Plán stanovuje konkrétní aktivity, vysvětluje jejich důležitost, určuje odpovědné subjekty (nositele a realizátory) a odhaduje finanční náklady i měřitelné ukazatele.

Oběhové Hospodářství v EU

Evropská unie (EU) je lídrem v přechodu na oběhové hospodářství. V únoru 2021 Evropský parlament hlasoval o novém Akčním plánu oběhového hospodářství, jehož cílem je do roku 2050 přeměnit EU na uhlíkově neutrální, ekologicky udržitelnou a plně oběhovou ekonomiku. Poslanci požadují přísnější pravidla pro recyklaci, závazné cíle pro rok 2030 a další opatření podporující ekologickou transformaci.

Klíčové Body Akčního Plánu EU

• Podpora udržitelných výrobků: Zavádění ekodesignu a prodloužení životnosti produktů.
• Zvýšení míry recyklace: Přísnější pravidla a závazné cíle pro recyklaci do roku 2030.
• Omezení odpadu: Opatření ke snížení produkce odpadu a jeho lepšímu řízení.
• Zaměření na klíčové sektory: Textilie, plasty, elektronika, stavebnictví a obaly.
• Podpora inovací: Vytváření příležitostí pro výzkum a inovace v oblasti oběhové ekonomiky.
• Posílení práv spotřebitelů: Informace o opravitelnosti a udržitelnosti produktů.

Problémy a Výzvy Rozvoje Oběhového Hospodářství v ČR

Rozvoj oběhového hospodářství, tedy opětovného využití produktů, materiálů a zdrojů, v Česku komplikuje nejasná definice odpadu a výrobku. Podle svazu podmínky pro rozvoj oběhového hospodářství nezlepšil ani nový zákon o odpadech, který je platný od loňska. Svaz tvrdí, že naopak zkomplikoval pohled na to, co je a co už není odpad. "Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od ministerstva průmyslu a obchodu k provozu zařízení k využití odpadů. Zákonem je tak podle svazu považován za odpad třeba pryžový granulát z rozemletých pneumatik, ačkoliv pro podniky, které s ním nakládají, už je to surovina k výrobě.

Podle svazu také nestačí částky vyhrazené na recyklaci v Národním plánu obnovy (NPO) či Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). V NPO je to jedna miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. Podle Petra Jonáka z představenstva svazu pak firmy často narážejí i na to, že ve veřejných zakázkách neuspějí s produkty z recyklovaných surovin kvůli vyšší ceně.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Míra Skládkování v ČR

Míra skládkování je v Česku stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. MŽP má i Strategický rámec cirkulární ekonomiky do roku 2040, který loni v prosinci schválila vláda. Cílem Evropské unie do roku 2035 je recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. "Podle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 procent komunálního odpadu.

Dopady Spotřeby Materiálů

Rostoucí spotřeba materiálů a zdrojů má významné negativní dopady na životní prostředí. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) se při nezměněném přístupu očekává, že celosvětová spotřeba materiálů a s ní spojené dopady na životní prostředí se mezi roky 2018 a 2060 přinejmenším zdvojnásobí. Aby se tomuto zabránilo, je nutné přijmout účinnější opatření pro šetrné využívání omezených přírodních zdrojů. Tradiční lineární modely podnikání, které vedou ke zbytečné spotřebě a vzniku odpadu, je třeba nahradit oběhovými modely, které podporují recyklaci, opětovné využití a udržitelnost.

Podpora Přechodu k Oběhovému Hospodářství v ČR

V České republice se do této agendy zapojuje například Česká asociace oběhového hospodářství, která podporuje podniky a veřejné instituce v implementaci oběhových principů. Podporu přechodu k oběhovému hospodářství poskytuje také Státní fond životního prostředí (SFŽP). Ten v rámci dotačních výzev nabízí dotace na podporu oběhového hospodářství.

Environmentální Zátěž a Plasty

Těžba a zpracování zdrojů znamenají pro naši planetu významnou environmentální zátěž. Podle údajů Evropské komise jsou zodpovědné za polovinu celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku vody. Podpora přechodu na oběhové hospodářství je součástí úsilí o rozvoj klimaticky neutrálního, konkurenceschopného hospodářství, které účinně využívá své zdroje. Jedním z materiálových toků, na který se oběhové hospodářství významně zaměřuje, jsou plasty. Jejich produkce se již od 50. let 20. století výrazně zvýšila.

Stavební a Demoliční Odpad

Nejvýznamnějším odpadovým tokem z hlediska množství je stavební a demoliční odpad (SDO), který se v České republice na celkové produkci odpadu podílí více než polovinou. Zároveň se jedná o odpad, u kterého je vykazována velmi vysoká míra využití (v ČR i dalších státech EU), což by mohlo naznačovat, že odvětví stavebnictví je vysoce oběhové. Této vysoké míry využití je však často dosahováno postupy, jako jsou zasypávání (tzv. In-fill).

Čtěte také: Povinnosti v oblasti odpadového hospodářství Bzenec

Bioodpad

Dalším druhem odpadu, který má výrazný potenciál pro podporu oběhového hospodářství, je bioodpad, jehož většinu tvoří potravinový a zahradní odpad. Ačkoliv postupně narůstá míra jeho využití, stále tvoří podstatnou část směsného komunálního odpadu. Nejpoužívanějšími metodami zpracování bioodpadu jsou kompostování (úprava za přítomnosti vzduchu) a anaerobní digesce (úprava bez přístupu vzduchu) v bioplynových stanicích, jež produkuje bioplyn a digestát. Aby se uzavřel cyklus bioodpadu, měly by být kompost a digestát kvalitní, aby je bylo možné aplikovat na půdu. V bioplynových stanicích je možné využívat také gastroodpad (odpad tvořený biologicky rozložitelnou hmotou - včetně živočišných zbytků), které vznikají např. ve stravovacích zařízeních či výrobnách potravin.

tags: #obehove #hospodarstvi #odpadu #definice

Oblíbené příspěvky:

• Drtivý odpad fakt
• Obecná Ekologie - zkouška
• Dopady klimatické změny v Česku
• Nepotkávající se polární zvířata
• Znečištění vody a ekosystém