Dopad znečištění vody na ekosystém

Dnes je správný čas zamyslet se nad tím, jaký vliv mají emise oxidu uhličitého (CO₂) na přírodu kolem nás a co můžeme udělat, abychom tento dopad snížili. Oxid uhličitý patří mezi hlavní skleníkové plyny, které přispívají k oteplování planety. Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás. Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.

Dopady znečištění na zvířata a ekosystémy

Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin.

Emise CO₂ a globální oteplování

Arktické oblasti zažívají rekordní úbytky ledu, což ohrožuje druhy jako jsou polární medvědi, tuleni nebo narvalové. Tito živočichové jsou závislí na ledu jako na místě pro lov, rozmnožování a odpočinek. Zvýšené množství CO₂ se vstřebává do oceánů, což vede k jejich okyselování. Tento proces narušuje korálové útesy, které jsou domovem pro tisíce druhů ryb a jiných mořských organismů. Změny v klimatických podmínkách mohou ovlivnit dostupnost potravy. Sucha a změny v dešťových srážek jsou důsledkem klimatické změny, což vede k úbytku lesů a přirozených travních porostů.

Znečištění vody

Jakost vod ovlivňují bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Jakost povrchových a podzemních vod významně ovlivňují plošné zdroje znečištění, mezi něž patří hlavně znečištění ze zemědělského hospodaření, atmosférická depozice a erozní splachy z terénu. Dalším z faktorů, negativně ovlivňujících jakost povrchových i podzemních vod, je havarijní znečištění.

Světelné znečištění

Téměř třetina obratlovců a 2/3 bezobratlých jsou noční živočichové - člověkem vytvořené umělé osvětlení proto významně zasahuje do jejich přirozeného prostředí. Umělé osvětlení v nočním prostředí chování živočichů logicky ovlivňuje. Světlem je přitahováno např. mnoho druhů zejména létajícího hmyzu. Dezorientace umělým osvětlením postihuje i ptactvo. Stěhovaví ptáci podnikají své dlouhé lety téměř výhradně v noci, přičemž využívají Měsíc a hvězdy, stejně jako obrysy význačných krajinných prvků (pobřeží, řeky…) k orientaci. Stále se rozšiřující umělé osvětlení ovlivňuje i savce. Divoce žijící zvířata se většinou pohybují v místech, kde na ně umělé světlo přímo nepůsobí, problémy však mohou nastat, pokud se zatoulají do těsné blízkosti lidských sídel.

Čtěte také: Predátoři tuleňů

Znečištění ovzduší

Patří sem třeba známý smog, který souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek. Kvůli oxidům dusíku vzniká přízemní ozón, oxid siřičitý dává vzniknout kyselině sírové. S rostoucí dopravou čím dál více sytíme vzduch sloučeninami dusíku. Jsou tu však i další škodliviny, které souvisejí s dopravou - velmi jemné částečky prachu, tvořící se při otěru z pneumatik i z vozovky nebo z brzdového obložení při brzdění.

Znečištění plasty

Odpadky netvoříme jen doma, ale i venku na procházce, třeba když sníme sušenku, dopijeme láhev a podobně. Pokud není nikde v pohodlné blízkosti koš… co uděláte vy? Příroda si s tímto špatně rozložitelným odpadem poradí až za velmi dlouhou dobu, v řádu desítek i stovek let!

Index živé planety

Ukazatelem vypovídajícím o biodiverzitě, který zkoumá environmentální i sociální prostředí na Zemi, je takzvaný Index živé planety. Má značnou vypovídající hodnotu o snižující se biologické rozmanitosti, tedy o zmenšujícím se přírodním kapitálu. Zpracovává se již čtyřicet let, a to stejnou metodikou, která sleduje velké množství přírodních druhů. Ukazatel mapuje 3 700 populací, 1300 obratlovců, 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů (přičemž se sbírají data z celého světa).

Podle ní počet divoce žijících zvířat poklesl mezi roky 1970 a 2012 o 58 procent, do konce roku 2020 odhadují vědci propad až 67 procent. Autoři zprávy, biologové z WWF a Londýnské zoologické společnosti, popsali i příčiny, kvůli nimž divoká zvířata tak rychle mizí. Nejenže poklesla rozmanitost známých druhů, ale vědci podle osvědčených metod výzkumu předpokládají, že masivně mizí i druhy dosud neobjevené. Ty, které člověk dosud nespatřil a už je ani neuvidí. Úbytek biodiverzity je podle tohoto indexu přímo úměrný narůstajícímu zatěžování ekosystémů - ekologické stopě.

„Bohatství a diverzita života na Zemi je zásadní pro fungování celého komplexního systému života. I my lidé jsme součástí této rovnice. Když ztratíme biodiverzitu, systémy podporující život v podobě, v jaké je dnes známe, zkolabují,“ varoval ředitel WWF Marco Lambertini.

Čtěte také: Tuleni ohrožení plasty

Chemikálie a chování zvířat

Zvířata na celém světě se kvůli znečištění životního prostředí chovají stále více podivně. Ryby jsou kvůli působení chemikálií, které narušují systém žláz s vnitřní sekrecí, hyperaktivní, žáby omámené a racci ztrácejí orientaci. Biologové vědí již dlouhou dobu, že chemikálie jako polychlorované bifenyly, bisfenol A a také těžké kovy můžou ovlivňovat chování zvířat.

Dvě nové studie však odhalily, že chemikálie mají na organismy daleko větší vliv, než se dosud předpokládalo. Dva týmy výzkumníků - jeden z USA a druhý z Rakouska - přinesly důkazy o tom, jak působení chemikálií ovlivňuje volavky, racky, sokoly, křepelky, hlemýždě, krysy, makaky, střevle, karasy i žáby. Chování zvířat se přitom mění v mnoha oblastech - při námluvách, vychovávání mláďat, stavění hnízd i shánění potravy. Nebezpečné chemikálie údajně snižují pud sebezáchovy a schopnost udržet rovnováhu. Celkově také ovlivňují aktivitu zvířat.

Americká studie vedená Ethanem Clotfelterem z univerzity v Massachussets uvádí, že u samců špačků, kteří byli vystaveni působení insekticidů se schopnosti létat, vyzpěvovat a shánět potravu snížily o polovinu.

Sýkory jako indikátory znečištění

Čeští vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že v tělech sýkor koňader se ukládají těžké kovy. Ptáci nám ukážou kvalitu životního prostředí, hlásí čeští vědci.

Podle toho, kolik těžkých kovů v sobě mají, se dá následně zjistit úroveň znečištění oblasti, ve které žijí. O tom, že ptáci můžou být ukazatelem kvality životního prostředí, se mluví už asi třicet let.

Čtěte také: Hrozba plastů pro život v oceánech

Sýkory s vyšším množstvím těžkých kovů v těle se potýkaly se špatnou krvetvorbou. Měly pozměněné složení bílých krvinek a také méně červených krvinek.

„Ptáci jsou pro nás model. Na základě tohoto modelu víme, že těžké kovy zhoršují zdravotní stav. Nicméně říct, že koncentrace, které jsme zjistili, jsou takové, že zvířata budou rychleji umírat nebo budou náchylnější k infekčním chorobám, by bylo velmi předčasné,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus vedoucí výzkumné skupiny Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Sýkory jsou překvapivě na většině míst České republiky kontaminovány těžkými kovy podobně.

Co můžeme dělat?

I když se zdá, že klimatické změny jsou příliš velkým problémem na to, abychom je mohli ovlivnit jako jednotlivci, není to pravda. Zaměřte svou pozornost složení a původu krmiva, které nakupujete. Některé značky se zaměřují na ekologicky šetrné produkty, například krmiva z obnovitelných zdrojů nebo snižují emise při výrobě. Domácí mazlíčci často potřebují hračky, hygienické pomůcky nebo misky. Při koupání nebo čištění zvířecích potřeb zkuste minimalizovat spotřebu vody. Zvažte opravu starých hraček nebo vytvoření nových ze starých materiálů. Pokud máte možnost, omezte jízdy autem při cestách se svým mazlíčkem (například na veterinární prohlídky). Podpořte projekty zaměřené na ochranu přírody, ať už finančně, dobrovolnickou činností, nebo šířením povědomí o jejich práci. Výsadba stromů: Zasaďte strom na své zahradě nebo se zapojte do komunitních projektů výsadby.

Zvířata jsou na nás zcela závislá, i na našem chování. My jsme ti, kdo mohou něco změnit.

Znečištění vody a jeho důsledky

Neprošli jste emisemi? Tato životadárná tekutina, kterou organismy tolik potřebují, bývá velmi často člověkem znečišťována. A toto znečištění je již natolik závažné, že by se s tím mělo něco dělat. Znečišťování by se mělo zastavit a zároveň likvidovat následky. Druhů znečištění je mnoho od vypouštění splašků přes průmyslové odpady po havárie ropných tankerů. Někteří lidé se snaží tomuto zlu bránit, ale přesto se vždy najde někdo, kdo činí pravý opak.

Kyselý déšť

Látky, které se uvolňují do vzduchu při spalování fosilních paliv, a výfukové plyny automobilů způsobují kyselý déšť. Ten vážně narušuje ekologickou rovnováhu lesů. Kyselý déšť není nic neobvyklého. Každý déšť, který dopadá na zem, má určitou přirozenou kyselost.

Deště, které se mnohde snášejí, převyšují tuto kyselost tisíckrát převyšují a mohou vážně škodit životnímu prostředí.

Příčiny kyselého deště:

Před 300 miliony lety zabíraly značnou část země tropické pralesy. Hmota odumřelých obrovských stromů se během milionů let přeměnila na uhlí a ropu,které při spálení zmizí za několik okamžiků. Bohužel ne docela.

Dnes tato fosilní paliva používáme výrobě elektrické energie. Spalujeme je, abychom vytopili naše domy, továrny. Spalováním fosilních paliv se bohužel uvolňuje řada škodlivin, které se z vysokých komínů rozptylují do ovzduší.

Co je to kyselý déšť?

Při spalování ropy a uhlí vznikají SO2 a NOx . Další NOx a uhlovodíky obsahují výfukové plyny automobilů. To jsou hlavní škodlivé látky. Působením slunečního záření vznikají z NOx a uhlovodíků další nebezpečné látky, jako např. ozón.

Tyto látky znovu reagují s NOx a S a v podobě mraků tvoří kyseliny obsahující S a N. Ačkoli je toto nebezpečí známo, průmysl na celém světě se rozvíjí tak rychle bez ohledu na životní prostředí. SO2 je příčinou odumírání velkého množství stromů. Stejné účinky mají výfukové plyny. Stromy jsou příliš slabé na to, aby se samy zotavily.. Znečištěné ovzduší výrazně snižuje odolnost proti mrazu, nemocem a plísním. Studie prokázaly, že znečištěné ovzduší zpomaluje růst lesů, na nichž není patrno žádné poškození. V Norsku, Švédsku, Skotsku, Kanadě a ve východních státech USA uhynuly v krátké době tisíce ryb. Většina z nich na otravu hliníkem, který byl kyselými dešti vyplaven z půdy a dostal se do vody. Zasaženi byli i rybožraví ptáci - orlovci řiční, potáplice, rybáci a morčáci. Značně se zpomalil i nárůst populace některých vzácných savců jako třeba vydry severoamerické. Vysoký obsah hliníku se objevil i v tělech bezobratlých živočichů a ovlivnil rovnováhu celého ekosystému.

Kyselý déšť a jeho důsledky se konečně staly vážným mezinárodním i politickým problémem. Výsledkem jsou například následující opatření:

• V USA jsou přípustné koncentrace škodlivých látek 4 x nižší než ve Velké Británii. Automobily jsou vybaveny katalyzátory, které zadrží 95% NO a uhlovodíků a 75 % oxidů dusíku.
• K prvním opatřením na zneutralizování kyselého prostředí patřilo rozprašování vápna nad jezery a lesy ve Švédsku a Německu. Dnes není v Evropě země nepoznamenaná kyselými dešti.
• 10 evropských zemí snížilo o 30 % množství sirných sloučenin vylučovaných z elektráren.
• Ropný průmysl investoval miliony do výroby bezolovnatého benzínu. 1/8 automobilů na něj může dnes jezdit bez jakékoli úpravy.

Znečištění vod

V posledních 50 letech naše vody trpí silným znečišťováním. Mnoho zajímavých druhů zvířat je dnes ohroženo vyhubením právě proto, že je ničeno jejich životní prostředí. Mnohé řeky dnes obsahují odpadní látky z domácností, průmyslu a zemědělství. Kvalita našich tekoucích vod se od 70. let drasticky zhoršila. Denně jsou prameny sladké vody znečišťovány novými, komplexnějšími a silnějšími jedy. 4000 km toků bylo shledáno zcela bez života.

Příčiny znečištění:

• CIVILIZAČNÍ MLÝN: v r. 1989 bylo pouze ve Velké Británii vylito 1,4 mld litrů odpadů přímo do řek. Jedovaté látky podporují růst odpadních hub - skupina bakterií žijící z organického odpadu. Přichycují se na zelené rostliny a ovlivňují i živočichy, kteří jsou velmi důležití v rámci potravního řetězce. Nedostatek kyslíku způsobuje jejich smrt.
• PRŮMYSL: do evropských řek jsou každoročně vylévány miliony tun stříbra, mědi, olova, zinku i arsenu. Také škodliviny obsažené v dešťové vodě se usazují v řekách. Obrovské množství SO2 je uvolňováno do vzduchu spalováním fosilních paliv. Jelikož je SO2 rozpustný ve vodě, vrací se zpět ve formě kyselých dešťů.
• ZEMĚDĚLSTVÍ: Pesticidy, umělá hnojiva a herbicidy při deštích prosakují do řek. Pronikání pesticidů vede k ničení planktonu a ohrožuje vodní korýše i měkkýše. Používání průmyslových hnojiv má neblahé následky. Dusičnany se částečně přeměňují v dusitany a jsou škodlivé přirozeným společenstvům i člověku. Nadbytek velkého množství dusíkatých a fosforečných látek z čisticích stanic, průmyslových závodů a zemědělství působí tzv. „eutrofizaci“ vody. Ta je příčinou vysokého obsahu ve vodách a růstu rostlin, zvláště řas. Řasy zaplňují vody plné živných látek a pokrývají jejich hladiny, takže pod hladinu neproniká světlo.

Nejrůznější druhy konzumních ryb jako první utrpí škody při znečištění vody. Pstruzi a lososi potřebují chladnou vodu, bohatou na kyslík. V mnoha řekách Evropy jsou teď stavy těchto ryb takřka nulové. Také kapři, štiky, líni a cejni žijící v mělčích teplejších vodách jsou poškozovány škodlivými látkami, které se rozpouštějí ve vodě. V Anglii je cejn takřka vyhubený druh. Populace úhořů v evropských řekách téměř vymizely, a to pravděpodobně kvůli odpadním látkám, které byly obsaženy ve vodách.

Příklady znečištění řek v různých oblastech:

• Západní Evropa: Rýn protéká 5 velkými průmyslovými státy, a proto je nejvíce znečištěnou řekou Evropy. Každý den se touto cestou vlévají tuny jedovatých těžkých kovů do Severního moře. V r. 1986 vypustila továrna Sandoz u Basileje vysoce jedovaté chemikálie do Rýna, čímž způsobila ekologickou katastrofu. Řeka přenesla jed Francií, Německem a Nizozemím a usmrtila prakticky vše živé. Úplné ozdravení bude trvat ještě celá desetiletí.
• Indie: Ganga je pro Indy posvátná a podle tradice se mrtví pohřbívají do vody této řeky. Protože podél řeky žije 200 mil. Lidí, její samočisticí funkce se již neobnovuje. Indická vláda zahájila program na udržování čistoty této řeky. Tak je nyní u Varanasi každoročně spáleno 35 000 těl. Program zahajuje také využití odpadu, který dříve končil v řece.
• Velká Británie: Po zavedení přísné kontroly odpadů a modernějších čisticích zařízení mohou nyní v Temži žít lososi a patří mezi nejčistší řeky Evropy protékající velkoměsty. Nicméně také v Temži dochází k udušení populací ryb.

Tůně a rybníky kolem sebe shromažďují jedinečné společenství různých druhů: zářivé lesklé vážky i skrytě žijící hady. Jedná se však o prostředí jemně vyvážené a velmi citlivé. V posledních letech se vodní plochy plné žab a kosatců staly vzácnými. Řada jich byla vysušena, jiné otráveny, některé se změnily ve skládky odpadků. Je to domov pro mnoho živočichů, kteří jsou vázáni na sladkou vodu a její teplotní výkyvy jim vyhovující. Rybníky jsou též potřebné pro rozmnožování např. vážek nebo žab. Rostliny vyrábí kyslík pouze ve dne, v noci část kyslíku opět spotřebovávají. Pokud se rostliny přemnoží, je v rybníce nedostatek kyslíku a větší živočichové (jako ryby) tu nepřežijí. Menší rybníky mají méně O2 než větší, protože teplá voda méně zadržuje O2.

Znečištění moří a oceánů

Odpady a jedovaté látky, které lidé vypouštějí do moře, představují smrtelné nebezpečí pro mořská zvířata i rostliny a jejich důsledky se zákonitě obracejí i proti naší civilizaci. Moře a oceány pokrývají přes 78 % povrchu naší planety a pod hladinou skrývají neuvěřitelně bohatý život. Z moře přichází 23 % všech bílkovin tvořící potravu lidstva. Základem všeho života je fytoplankton - drobné volně plovoucí řasy. Mezi těmito řasami žijí drobní živočichové - zooplankton. Zooplankton tvoří potravu ryb, od makrel po plejtváka obrovského. Tito živočichové mohou být potravou dalších dravých ryb a ptáků. Jedním z nejvážnějších důsledků znečišťování je hromadění jedů v tělech živočichů.

Smutnou zkušenost lidstvo zaznamenalo s prostředkem na hubení hmyzu - DDT, který je z rostlinných i živočišných těl jen velmi obtížně odbouratelný. Jedovaté látky se nejprve dostanou do planktonu, který se jich málo zbavuje nebo vůbec ne. Obdobně jsou na tom živočichové planktonem se živící. Každoročně končí v moři miliony tun odpadů, které sem přivážejí zvláštní lodě.

Do vlečených rybářských sítí se každoročně zapletou - a pomalu zahynou - tisíce delfínů, žraloků, želv a ptáků. Odhaduje se, že lana, sítě a nejrůznější plastové předměty způsobí ročně smrt zhruba 100 000 mořských savců a 2 mil. ptáků. Zprávy o ropných katastrofách jsou v tisku velmi časté. Jedna takováto nehoda může mít dalekosáhlé následky pro život v moři i v širokém okolí. V r. 1989 vyteklo při katastrofě lodi Exxon -Valdez při pobřeží Aljašky do moře více než 9 mil. tun ropy, která pokryla mořskou hladinu na ploše zhruba 2 x větší než Berlín. Odhaduje se, že tehdy přišlo o život 36 000 mořských ptáků, 3 000 vyder a 150 orlů. Ropa zbavuje srst a peří živočichů voduvzdornosti, proto zasažená zvířata se utopí nebo zmrznou.

Málokdo však ví, že havárie ropných tankerů představují pouze zlomek příčin znečištění moří ropou. Velký podíl na něm mají těžká námořní doprava a rafinerie. Stejně vážné ohrožení jako ropné látky představují pro život moří i pesticidy a těžké kovy, zejména rtuť a kadmium, běžně přítomné v odpadních látkách. Menší podniky dosud nemají čisticí zařízení, a tak vypouštění odpady do vody. Pesticidy se do řek dostávají dešťovou vodou a pak odtékají do moře. DDT dokáže některé ryby a korýše zahubit již v koncentraci, kdy na jeden díl této látky připadá bilion dílů vody. Průmyslová hnojiva splavená do řek obsahují vysoké koncentrace fosfátů a dusičnanů, ty působí za tepla na růst řas. Řasy zabraňují přístupu světla a tepla. Bakterie živící se řasami odebírají veliké množství kyslíku. TBT je chemická látka používaná k natírání trupu lodí zabraňující usazování přisedlých živočichů.

Jedinečné životní prostředí, které Severní moře poskytuje zvířatům i rostlinám je stále více ohroženo pokračujícím znečišťováním. Severní moře je ze všech stran sevřeno průmyslově nejvyspělejšími státy Evropy. Ve vodách Severního moře žije asi 170 druhů ryb - tresky, sledi, makrely, držící se na volném moři, v mělkých vodách se vyskytují úhoři, rejnoci a platýsi, v hlubinách žije ďas mořský. Zavítá sem sviňucha obecná, vzácněji i delfín skákavý a žijí tu tuleni. Z bezobratlých zde najdeme zástupce humrů, hub, mořských jehel, hlavonožců a krabů.

Severní moře poskytovalo od nepaměti lidem žijícím na jeho pobřeží slušné výdělky. V posledních letech se však zdá, že jeho zdroje jsou vyčerpány. Současné stavy ryb jsou dnes již zlomkem původního počtu Stále větší počet ryb ulovených ve vodách Severního moře je nemocných nebo má některé morfologické vady. Tento stav bezpochyby souvisí s rostoucím znečišťováním moře. Do jeho vod se ukládá dokonce i radioaktivní odpad (zejména vyhořelé palivo z jaderných elektráren), který bude ovlivňovat ekosystém moře po několik století. Jedním z nejvážnějších nebezpečí jsou také havárie tankerů převážejících ropu. Jen z Velké Británie se do vzduchu a pak s deštěm do moře dostává ročně 250 000tun dusíku Většina jedů však pochází přímo z pevniny a do moře se dostává toky řek a kanalizací. 4/5 z celkového množství těžkých kovů jsou do moře přinášeny řekami, stejně jako 70 % zbytků starých olejů.

Důsledkem přehnojování polí je nadměrný růst fytoplanktonu. V takovém případě se voda v postižené oblasti pokryje vrstvou řas, což na některá zvířata působí stejně jako jed. Severní moře je zásobárnou potravy pro více než 70 mil. ptáků, kteří jsou ohrožení ropou, jež jim znehodnocuje peří tak, že nemohou létat a zahynou hladem, a navíc decimuje stavy ryb. Rovněž vyrušování hnízdících ptáků má neblahý vliv.

Pokud se lidstvo nespojí a nezačne bojovat proti ničení přírody, znečištění naroste do obrovských rozměrů, které už nebude možno odstranit. Naštěstí v dnešní době je již dost lidí, kteří si toto narůstající nebezpečí uvědomují a něco proti tomu dělají.

Ochrana tuleňů

Každý rok si 10. ledna připomínáme Mezinárodní den tuleňů. Tento den také reflektuje závazky učiněné již v roce 1946, kdy 17 velrybářských států, včetně Československa, podepsalo Mezinárodní úmluvu o regulaci velrybářství. Na naší planetě žije více než 30 druhů tuleňů. Tuleň obecný, jeden z nejrozšířenějších druhů, se vyskytuje v pobřežních vodách severní polokoule. Tuleň sloní, největší druh, může vážit až 4 tuny. Naopak nejmenší tuleň bajkalský žije v sladkovodním jezeře Bajkal.

Odhadovaný počet tuleňů na Zemi se pohybuje kolem 30 milionů, avšak některé druhy jsou kriticky ohrožené. Například Tuleň kaspický (Pusa caspica) je velmi ohrožený druh tuleňů. Komerční lov: Největšími pytláky tuleňů jsou země, kde je kožešina stále vysoce ceněná. Pomoc tuleňům začíná u nás všech.

Jak pomoci tuleňům?

• Existuje mnoho organizací, které pracují na ochraně tuleňů a jejich přirozeného prostředí. Patří sem například WWF, Sea Shepherd nebo Marine Conservation Institute.
• Plasty v oceánech představují obrovskou hrozbu nejen pro tuleně, ale i pro celý mořský ekosystém.
• Podporujte firmy, které dbají na ekologii a udržitelnost.
• Můžeme podpořit snižování uhlíkové stopy svou rozvahou nad spotřebou energie a vody. Využívat sdílenou jízdu autem, používat městskou hromadnou dopravu.
• Informujte své okolí o problematice ochrany tuleňů. Sdílejte příběhy, fakta a možnosti pomoci na sociálních sítích nebo v komunitních skupinách.
• Pokud cestujete do oblastí, kde žijí tuleni, dodržujte pravidla ochrany přírody.

Víte, že tuleni dokáží zadržet dech na více než 20 minut a potopit se do hloubky 600 m? Víte, že existuje přes 30 druhů tuleňů, od drobného tuleně obecného po obrovského tuleně sloního? Víte, že tulení matky jsou velmi pečlivé ve starání se o svá mláďata? Přidejme se spolu k ochraně tuleňů!

tags: #tulen #znecisteni #vody #dopad #na #ekosystem

Oblíbené příspěvky:

• Montáž ventilačního komínku pro Kratky
• Správná recyklace papíru
• Aktivity Odborné Skupiny
• Rodinný dům v Nepomuku a ekologie
• Explore Czech Paradise