Oblasti se Zhoršenou Kvalitou Ovzduší: Definice a Hodnocení

V souladu s právem Evropských společenství, nařízení vlády stanovuje imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle.

Posuzování Úrovně Znečištění Ovzduší

Při posuzování úrovně znečištění ovzduší se hodnotí ty znečišťující látky, pro které se stanoví imisní limity a cílové imisní limity, dále jemné suspendované částice frakce PM2,5 a dále prekurzory ozonu uvedené v příloze č. 1. V případě technické dostupnosti odpovídajících přístrojů je posuzována úroveň znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 a prekurzory ozonu. Zjišťování koncentrací prekurzorů ozonu se provádí z důvodů zajištění dalších vědeckých poznatků o způsobu vzniku troposférického ozonu.

Imisní Limity a Další Požadavky

Pro posuzování kvality ovzduší jsou stanoveny následující kritéria:

• a) imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle - příloha č. 1
• b) depoziční limit pro prašný spad - příloha č. 2
• c) horní a dolní meze pro posuzování vybraných znečišťujících látek a další požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek - příloha č. 3
• d) způsob klasifikace a kritéria výběru míst měření koncentrací znečišťujících látek - příloha č. 4
• e) kritéria pro stanovení minimálního počtu míst kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek - příloha č. 5
• f) jakostní znaky dat a vyhodnocení výsledků posuzování úrovně znečištění vnějšího ovzduší - příloha č. 6
• g) referenční metody měření znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu - příloha č. 7
• h) požadavky pro měření prekurzorů ozonu - příloha č. 8
• i) soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší - příloha č. 9

V oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a zveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace uvedené v příloze č. 1.

Zajištění Provozu Měřicí Sítě

Na území celého státu zajišťuje provoz automatizované měřicí sítě pro kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, doplněné měřeními manuálními, Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") nebo jím zřízená právnická osoba. Měřicí stanice (dále jen "stanice") v bodech vzorkování jsou umístěny podle zásad stanovených v přílohách č. 3 a č. 4 k tomuto nařízení.

Čtěte také: Kvalita ovzduší: kritické oblasti

Požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek, klasifikaci a umísťování stanic a kritéria pro jejich počet, referenční a ekvivalentní metody měření a analýzy, referenční a ekvivalentní metody modelování, metody kalibrování a cílová kvalita údajů musí být totožné s požadavky § 4 odst. 5.

Imisní Limity pro Hlavní Znečišťující Látky

Všechny uvedené limitní hodnoty se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech uvedených limitních hodnot se jedná o aritmetické průměry. Uvedené imisní limity platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 1. Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu.

Následující tabulka uvádí imisní limity pro vybrané znečišťující látky:

Horní a Dolní Meze pro Posuzování

Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě koncentrace během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje.

Následující tabulka uvádí horní a dolní meze pro posuzování vybraných znečišťujících látek:

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Evropské hotspoty

Umístění Bodů Vzorkování

Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic.

• vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení byl ve výši mezi 1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí.

Postup výběru míst a vybraná místa bodů vzorkování se zdokumentují v etapě klasifikace podle kriterií Evropské agentury pro životní prostředí. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa ve směrové růžici (ve všech směrech pokrývajících celý rozsah dílků kompasu) a podrobné mapy.

Kritéria pro Umísťování v Makroměřítku

Městská stanice: Ochrana zdraví lidí: posouzení expozice městské populace ozonu, tj. větraná místa, kde je předpokládáno dobré promíchání vzduchu; Místa, jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, parky (daleko od stromů), velké ulice nebo náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních úrovní ozonu v pozadí. V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor.

Počet Bodů Vzorkování Ozonu

• Alespoň 1 stanici umístit do předměstských oblastí, pokud je zde vyšší expozice populace.
• Počet bodů vzorkování ozonu musí být, ve spojení s jinými způsoby doplňkového posuzování, jako je zejména modelování kvality ovzduší a společné měření pro ozon a oxid dusičitý, dostatečný pro zkoumání trendu znečištění ovzduší ozonem a kontrolu plnění dlouhodobých cílů.
• Počet stanic umístěných v předměstských oblastech sídelních seskupení a ve venkovských oblastech kolem sídelních seskupení může být snížen na jednu třetinu počtu uvedeného v bodu 1.
• V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve kterých je informace z povinných stanic nahrazena informací z ostatních zdrojů, jako je objektivní odhad, modelování, náhodné měření nebo indikativní měření, se celkový počet měřicích míst stanovený ve větě páté snižuje na jednu třetinu.
• V každé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelním seskupení musí být umístěna nejméně 1 stanice.

Jakost Dat a Vyhodnocení Výsledků

• přesnost měření je definována v "Příručce pro vyjádření nejistoty měření" (ISO 1993) nebo v ISO 5725-1 "přesnost (a správnost) metod měření a výsledků" (1994). Procenta uvedená v tabulce se týkají jednotlivých měření zprůměrovaných za dobu pro výpočet imisních limitů, resp. cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů, pro 95% interval důvěryhodnosti.
• pokrytí času je definováno jako procento času uvažovaného pro stanovení imisního limitu, během kterého je měřena koncentrace znečišťující látky. Sběr dat je definován jako procento času měření, během kterého přístroj poskytuje platné údaje.
• popis výsledků, včetně posouzení správnosti údajů, a zejména rozsah jakékoli oblasti nebo délka silnice v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo sídelním seskupení, v nichž koncentrace překračují hodnotu (hodnoty) imisních limitů, resp.

Referenční Metody Měření

• Norma EN 12341 "Kvalita ovzduší - Zkušební postup prokazování ekvivalence k referenční metodě vzorkování pro frakci PM10 suspendovaných částic".
• Norma ISO 9855: 1993 Vnější ovzduší - stanovení obsahu olova v částicích aerosolu zachycených ve filtrech.

Měření Prašného Spadu

Spad se zachycuje do otevřených nádob vystavených volně na sledovaném místě. Zachycený spad se váží.

Kalibrační metoda pro kalibrování přístrojů pro měření ozonu je stanovena normou ISO FDIS 13964, VDI 2468, Bl. 1.

Čtěte také: Rozvoj venkova skrze zemědělství

Držáky sedimentačních lahví s vhodnou objímkou pro upevnění na sloupech, stožárech apod. (podle místních podmínek) a s plechovým krytem na sedimentační láhev, jejíž okraj má být aspoň 40 cm od okraje sloupu. Kryt je opatřen drátěným kruhem o poloměru o 15 cm větším, než je poloměr krytu umístěný 15 cm nad jeho okrajem.

Držáky sedimentačních lahví se umísťují ve výšce okolo 3 m vždy po 2 na stanovených místech ve sledovaném území. Dvojice sedimentačních lahví se umísťují tak, aby byl co nejvíce vyloučen vliv větrného stínu nosného sloupu. Láhve se plní 250 ml destilované vody obsahující 25 ml propanolu nebo izopropanolu, v zimě lze užít roztok až 1 + 1. Obsah lahví se kvantitativně přenese na zvážené odpařovací misky a při 105 °C odpaří do konstantní hmotnosti a váží. Z rozdílu hmotnosti se zjistí hmotnost sedimentu. V odpařeném sedimentu se podle potřeby stanoví pH 1 % výluhu (odparek se rozpustí v takovém množství destilované vody, aby na 100 ml suspenze připadl 1 g prachu), látky v žáru netěkající (vyžíháním při 700 °C do konstantní hmotnosti) nebo obsah jiných škodlivin.

Měření Prekurzorů Ozonu

Měření prekurzorů ozonu musí zahrnovat minimálně oxid dusnatý a odpovídající těkavé organické látky (VOC). Referenční metoda pro měření koncentrací oxidů dusíku a benzenu je uvedena v příloze č. 3. Měření oxidu dusičitého musí být prováděno minimálně v 50 % bodů vzorkování pro ozon.

Výpočet Rozptylu Znečišťujících Látek

Ve smyslu § 17 odst. 5 zákona je závaznou metodou pro výpočet rozptylu znečišťujících látek SYMOS'97. Metoda SYMOS'97 je závazná také v případě výpočtu výšky komína podle § 3 odst. 4.

tags: #oblast #se #zhorsenou #kvalitou #ovzdusi #mzp

Oblíbené příspěvky:

• Dusičnany ve vodě a normy
• Joseph Joseph Titan 30 l: podrobná recenze
• Postup pro připojení umyvadla k odpadu a WC
• Nebezpečný odpad Staré Město - odborná likvidace
• Technologie Ag Bag pro kompostování