Obnovitelné zdroje energie v Rakousku

Rakouská vláda pokračuje ve svém ambiciózním plánu v oblasti obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 má v plánu získávat elektrickou energii pouze z obnovitelných zdrojů (OZE) a do roku 2040 plánuje dosažení klimatické neutrality.

V současnosti získává Rakousko 34-35 % energie z OZE, v tomto energetickém mixu tvoří elektřina 20 %, přičemž téměř 70 % celkové koncové spotřeby elektřiny získává Rakousko již nyní z OZE. K tomu, aby Rakousko do roku 2030 vyrábělo veškerou elektřinu z OZE, bude muset podstatně zvýšit výrobu elektrické energie z OZE.

Investice a cíle

Vláda se navíc chystá ročně investovat do výstavby OZE cca 10 mld. EUR. K tomu, aby Rakousko do r. 2030 bylo schopno získávat elektrickou energii pouze z OZE, bude muset navýšit výrobu čisté energie o 27 TWh. V praxi to znamená navýšení fotovoltaiky o 11 TWh, větrné energie o 10 TWh, vodní energie o 5 TWh a energie z biomasy o 1 TWh.

Roční náklady na výstavbu nových zdrojů tak dosáhnou cca 1 mld. EUR a pravděpodobně také navýší ceny pro koncového uživatele.

Větrná energie

Na konci roku 2020 dosáhl počet větrných elektráren v Rakousku 1307. Většina energie z větrných elektráren se produkuje na území Dolního Rakouska a Burgenlandu a Dolní Rakousko se v rámci celé země podílí dokonce z 50 % na výrobě větrné, fotovoltaické a biomasové energie.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Solární energie

V rámci energetické transformace počítá Rakousko s využitím solární energie ve Vídni. Podle posledních průzkumů jsou města zodpovědná za produkci až 80 % skleníkového efektu. Wien Energie předpokládají investice cca 500 mil. EUR do výstavby zařízení na výrobu obnovitelné energie a do ochrany klimatu.

Vídeň sází na solární energii a již v 1. pol. 2020 vyprodukovalo město o 60 % více solární energie než v předchozích letech. Ve městě se nachází i největší rakouská solární elektrárna s výkonem 11 MW.

Právě taková zařízení pomohou Rakousku dosáhnout 100% obnovitelné elektroenergetiky, kterou země plánuje postavit mimojiné na rozvoji solární energetiky. Nová rakouská vládní koalice křesťanských demokratů a zelených má ve svém programovém prohlášení slíbila, že podpoří rozvoj jednoho milionů solárních střech.

Vodík jako klíčový prvek

K dosažení klimatických cílů může dále zásadním způsobem přispět i vodík. Technická univerzita v Grazu se výzkumem vodíku a palivových článků zabývá na špičkové úrovni. Rakousko sází rovněž na fakt, že v zemi velmi podporovaná elektromobilita je jednou z oblastí, kde by právě vodík mohl zaujmout stěžejní pozici.

Pro společnosti jako je Magna či AVL je téma vodíku aktuální již delší dobu. Automobilovému průmyslu by vodík mohl přinést řadu výhod, vodíkový pohon je elektrický, tzn. že lokálně jsou vodíková auta zcela bezemisní. Ve srovnání s elektromobily poháněnými bateriemi zabere tankování kratší dobu a vodíkový pohon umožňuje rovněž delší dojezdy.

Čtěte také: České startupy a energie

K dalším výhodám patří i nižší zátěž elektrifikační soustavy, neboť vodík lze vyrábět průběžně a může být v potřebnou dobu natankován, díky čemuž dochází k eliminaci využívání rychlonabíjecích stanic. Neznámou ale zatím zůstává, zda je možné vyrábět takové množství vodíku, které by pokrylo danou poptávku.

Největší rakouský koncern ve výrobě elektřiny Verbund pracuje na projektu, který má za cíl vybudovat evropský řetězec na výrobu a transport zeleného vodíku. Dle představitelů Verbund se předpokládá, že v první fázi by zelený vodík mělo využívat jak Rakousko, tak Bavorsko. Ve druhé fázi, pokud rakouská produkce zeleného vodíku nebude dostačující stačit, počítá Rakousko s tím, že by se zelený vodík mohl vyrábět v jihovýchodní Evropě.

Tzv. „made in Europe“ vodík pak bude do Rakouska a Německa transportován podél Dunaje koridorem TENT-T. Na projektu se podílí mj. Stěžejním krokem k dosažení stanovených cílů je navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, na něž země v rámci zákona na podporu OZE poskytuje miliardu eur ročně.

ExportMag.cz: S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových.

Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě. Výrobna byla zahájena v květnu 2023 a jejím cílem je při plném vytížení produkovat 300 tun zeleného vodíku ročně.

Čtěte také: Více o sluneční energii

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Vodík je skladován v oblasti již vytěženého menšího ložiska zemního plynu. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování energií z obnovitelných zdrojů.

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % lze ročně předejít vypuštění 33 000 tun emisí CO2, uvedený podíl by se měl v druhé fázi zdvojnásobit. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována.

Během podzimu má být ve Vídni uvedeno do provozu zařízení pro elektrolýzu na výrobu vodíku za užití obnovitelných zdrojů s kapacitou 1300 kg vodíku za den, které má z části elektrárnu zásobovat. Ve fázi plánování je také projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW. Od roku 2026 by zde mělo být z obnovitelných zdrojů vyráběno 9000 tun (60 MW) vodíku ročně. Po dokončení by se roční výroba měla zvýšit až na 40 000 tun zeleného vodíku, což by ročně ušetřilo asi 400 000 tun emisí CO2. Jedná se patrně o největší současný projekt v Evropě.

Michael Strugl, předseda správní rady Verbund, věří, že poptávka po zeleném vodíku bude v následujících letech v Evropě značná. Tento projekt by mohl hrát roli nejen ve spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Kollektor Ost povede od r. 2026 vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni.

Vládní vodíková strategie počítá s vytvořením kapacit pro elektrolýzu v objemu 1 GW do r.

Geotermální Energie

Geotermie byla v Rakousku dosud poměrně opomíjeným obnovitelným zdrojem energie. V poslední době se však tento trend i v důsledku energetické krize mění. Geotermie využívá v hloubce uchovávané teplo, s jehož pomocí lze vytápět, nebo naopak chladit, či také vyrábět elektřinu.

Tepelná čerpadla v současnosti dominují trhu s geotermální energií a jsou využívána především u rodinných domů a novostaveb. Připravovaný vládní balíček na podporu výměny topných systému má tento trend dále podpořit. Hloubkové vrty jsou prováděny až do sedmi kilometrů pod zemským povrchem. S rostoucí hloubkou stoupá teplo a může být použito i pro výrobu elektřiny.

Dle výzkumů dosahuje v Rakousku geotermický potenciál 700 MW, přičemž 95 % z této hodnoty není aktuálně využíváno. S plným využitím by mohlo dojít k snížení emisí o objemu až 1,3 mil. S tímto potenciálem a rostoucím zájmem se zvyšuje také počet geotermálních zařízení v Rakousku. V aktuální době jich 10 slouží k produkci tepla, dvě z nich vyrábějí také elektřinu.

Dosud největší geotermický projekt aktuálně plánuje Vídeň ve spolupráci s rakouským energetickým koncernem OMV. Rakouské hlavní město by mělo vybudovat geotermické elektrárny s vrty až do hloubky pěti kilometrů, se kterými se má začít již v roce 2024. První elektrárna se má nacházet v městské části Aspern a bude zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena přibližně 80 mil. EUR, přičemž Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu podpoří projekt osmi mil. Do roku 2030 by lokální společnost Wien Energie chtěla vybudovat až čtyři elektrárny v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 120 MW pro 125 000 domácností (ušetřilo by 325 000 tun CO2). Přímo pod městem se totiž nachází ložisko termální vody, díky němuž by mohly tyto geotermální elektrárny pokrýt až 20 % vídeňského dálkového vytápění.

Ve Vídni také již započala výstavba nové čtvrti „Village im Dritten“, kde má vzniknout cca 2 000 bytů, k jejichž vytápění a chlazení bude sloužit celkem 500 geotermálních vrtů v hloubce 150 metrů. S geotermií se počítá i při renovacích obecních domů ve Vídni, 277 z nich je v rámci probíhající rekonstrukce nyní napojováno na geotermální zdroj tepla v 14.

Bioplyn

V současnosti je v Rakousku v provozu přibližně 300 bioplynových stanic, které vyrábějí 1,7 TWh bioplynu ročně. Uvedené množství odpovídá 2 % celé rakouské spotřeby plynu. Pouze 15 bioplynových stanic je ale napojeno na plynárenskou síť.

Potřebnou právní jistotu k rozšíření jejich kapacit by měl poskytnout plánovaný Zákon o obnovitelných plynech (Erneuerbare-Gase-Gesetz). Návrh zákona si klade za cíl dosažení roční domácí produkce o hodnotě 7,5 terawatthodin (TWh) do roku 2030. Na základě postupného navyšování povinné kvóty budou muset dodavatelé plynu zajistit, aby alespoň 7,7 % jejich dodávek plynu bylo do r.

Zájmovým sdružením pro oblast bioplynu je „Kompost und Biogas Verband“ (Svaz pro kompostárenství a bioplyn), na který se mohou obracet i čeští exportéři.

Vodní energie

60 % elektrické energie je v Rakousku dlouhodobě vyráběno ve vodních elektrárnách, které jsou dvojího typu - průtokové a akumulační. Nejvíce průtokových vodních elektráren (z celkem 672) se nachází na Dunaji a jejích rakouských přítokových vodách. Tzv. akumulační vodní elektrárny (celkem 111) se nachází především ve vysokohorských oblastech na západě a jihu země.

Dovoz a vývoz elektrické energie

Zatímco v létě je Rakousko co se týká výroby elektřiny z OZE soběstačné, v zimě musí 15 % - 40 % energie dovážet. Současná domácí výroba elektrické energie nedokáže pokrýt celkovou potřebu a tak Rakousko od roku 2001 musí elektrickou energii dovážet ze zahraničí.V roce 2010 bylo dovezeno celkem 19 898 GWh elektrické energie. V roce 2011 se dovoz energie zvýšil o 25,4% a export naopak klesnul o 4%. Saldo obchodu s elektrickou energií se tak více než zdvojnásobilo.

Jaderná energie

V Rakousku platí od roku 1999 zákaz výroby elektřiny z jádra. Tento zákaz spolu se zákazem výroby a používání jaderných zbraní byl zakotven v ústavě. Do té doby byl zákaz upraven pouze zákonem. V roce 1978 se Rakušané v referendu vyjádřili proti jaderné energetice. Letos Rakousko podalo žalobu týkající se výstavby britské jaderné elektrárny Hinkley Point C.

Regulační rámec

Přenosová síť je v Rakousku rozdělena do tzv. regulačních zón, což umožňuje snazší řízení různých vnitrozemských i přeshraničních toků. Na každém elektrickém vedení, které vstupuje do dané regulační zóny, jsou instalována zařízení na měření výkonu, jejichž hodnota je pravidelně přenášena do řídící centrály v dané regulační zóně. Řídící pracovník regulační zóny tak rozhoduje o tom, kolik elektrické energie má přitékat v závislosti na sjednaném množství v dodavatelských smlouvách.

Hlavním regulačním orgánem je společnost Energie-Control GmbH (100% vlastníkem je stát), která má dozor nad prosazením liberalizace rakouského trhu energií a zemním plynem.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #Rakousko

Oblíbené příspěvky:

• Jak Santal s.r.o. řeší odpadové hospodářství
• Skvosty Turecké riviéry
• Skvosty Turecké riviéry
• Zábavné hledání rozdílů pro děti
• Civilizace a životní prostředí