Tým Hyde Parku Civilizace - Daniel Stach a kameraman Tomáš Mimra - natáčeli na nejseverněji trvale obydleném místě světa - souostroví Špicberky (Svalbard) v Severním ledovém oceánu. Otevřela se tam Česká arktická výzkumná stanice Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Pořad Objektiv (2020) nás zavede do jednoho z nejstarších pralesů na světě - do australského Daintree, jehož stáří se odhaduje až na 135 milionů let. Navštívíme místa, kde prales sahá až k okraji moře, takže se na pobřeží střídají písečné pláže s mangrovovými porosty.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit.
Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří
Pokud byla intenzivně obhospodařovaná a nyní je degradovaná, nestačí jen zajistit přísun organické hmoty jako zdroj energie a materiál pro tvorbu humusu. Musíme také umožnit návrat půdních organismů. A aby měly odkud přijít, je nutné doplnit krajinnou strukturu o meze, zelené pásy, remízky nebo osázet stávající cesty alejemi stromů či křovin. Z takových druhově pestrých ekosystémů mohou půdní organismy znovu osidlovat pole, navíc si je najdou opylovači, ptactvo, drobná polní zvěř a často i lidé k rekreaci.
Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku. Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická?
Čtěte také: Zahrady a parky: Ekosystém
Čtěte také: Polské ekologické parky
tags: #hyde #park #civilizace #ekologie