Antalya je známá hlavně díky bílým písečným plážím a hotelovým komplexům na pozadí dramatických Taurských hor. Je málo míst, která dokáží zkombinovat přírodní, kulturní i historické památky tak dobře, jako toto starobylé město, které je bránou do Turecké riviéry. Ač je Antalya známá hlavně díky bílým písečným plážím a hotelovým komplexům na pozadí dramatických Taurských hor, nabízí mnohem víc než jen koupání. Dokáže stejnou měrou zaujmout milovníka historie, turistiky anebo dobrého jídla.
Antalya - brána Turecké riviéry, se vyhřívá na slunci na jižním pobřeží Středozemního moře a objímá záliv, který nese její jméno. Moderní město s malebným starobylým jádrem se soustřeďuje kolem přístavu z římské doby a mřížky dlážděných uliček, které tvoří staré město Kaleiçi (což znamená „uvnitř hradu“), které je poseté staletými mešitami a restaurovanými osmanskými domy. Právě tady se místní obyvatelé zastavují na dlouhých mezze obědech pod záplavami bugenvileí nebo posedávají se zmrzlinou a kochají se pohledem na pohoří Taurus, které se zvedá v dálce za zátokou.
Povinností pro všechny návštěvníky města Antalya je návštěva starobylého centra - Kaleici. Až budete v Kaleici, určitě se nezapomeňte zastavit u Hadrianovy brány, původního vchodu do opevněného městského centra, které se dochovalo do současnosti ve skvělém stavu. Hadrianova brána, také známá jako Üçkapılar, je vítězný oblouk nacházející se v Antalyi v Turecku. Byla postavena na počest návštěvy římského císaře Hadriána v roce 130. Je to jediná dochovaná brána v městských hradbách, které obklopují město a přístav. Brána je postavena z mramoru a žuly a je obklopena obrannými věžemi a městskými hradbami.
Nutností je také navštívit starý přístav, vměstnaný mezi bílé útesy. Při pohledu na pár malých kotvících lodí je těžké si představit, že od poloviny druhého století až do začátku století dvacátého se jednalo o hlavní přístav celé Antalye, který městu po staletí přinášel prosperitu.
Nejen centrum Antalye, ale i blízké okolí je protkané historií.
Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří
Termessos - Monumentální starobylé město, které nedokázali dobýt Řekové ani Římané, se rozkládá 34 km severovýchodně od Antalye. Nachází se těsně pod vrcholkem 1500 metrů vysoké hory, která je součástí pohoří Tauros a nabízí tedy skvělé výhledy. Termessos je starověké město v nadmořské výšce více než 1000 metrů na jihozápadní straně hory Solymos v pohoří Taurus. Leží 17 kilometrů severozápadně od Antalye a bylo založeno na přírodní plošině na vrcholu hory Güllük Dağı, vysoké 1665 metrů.
Tip: Za cca 20 EUR vás tam i zpět doveze taxi. Je možné jet po vlastní ose autobusem (směr Kortekuli, zastavit na odbočce Termessos), bude vám ale stále zbývat od zastávky asi 9 km do cíle.
Perge - Ruiny starobylého města, postaveného na rozdíl od Antalye 14 km od pobřeží, aby bylo chráněno před piráty, ohromí zejména zachovalým sloupovím, chrámy a lázněmi. Perge je starobylé město v Turecku, nacházející se v blízkosti Antalye. Toto město bylo založeno Řeky v 4. století př. n. l. a bylo později ovládáno Římany. Návštěvníci mohou obdivovat římské divadlo, stadion a lázně, stejně jako pozůstatky mnoha dalších budov a chrámů. Perge je také známé pro své vynikající mozaiky a sochy, které jsou vystaveny v muzeu v Antalyi.
Phaselis - osada, kde Alexandr Veliký přezimoval při svém válečném tažení v roce 334 před Kristem. Právě z pobřeží Turecké riviéry možná pochází mýtus o chiméře, bytosti s hlavou lva, tělem divoké kozy a zadní částí draka, která z tlamy šlehala oheň. Při pobřeží nedaleko městečka Cirali se vyskytují tajemné ze země vyvěrající plameny (tur. Yanartas), které si dřívější obyvatelé nedokázali vysvětlit, a proto je přičítali mýtické příšeře. Nyní sice víme, že ze země vyvěrající plameny nezpůsobuje chiméra, ale metan vzněcující se při kontaktu s kyslíkem, to ale nic neubírá na zajímavosti tohoto místa.
Po náročném dni stráveném objevováním krás tohoto regionu jistě každý zatouží lehnout si na pláži do stínu slunečníku a strávit klidný den na pláži. Koneckonců právě kvůli plážím a průzračné vodě sem míří většina turistů. V blízkosti samotného města se nachází několik pláží, například písečná pláž Lara nebo oblázková pláž Konyaalti. Hlavní výhodou městských pláží je menší počet zahraničních turistů, kteří se většinou zdržují v těsné blízkosti svého hotelového lehátka a nemají potřebu se odtud vzdalovat.
Čtěte také: Co navštívit v Lednici
Vodopády Düden jsou jedním z nejkrásnějších vodopádů v této oblasti. Nachází se 12 kilometrů severovýchodně od Antalye a je tvořen recyklovanou vodou ze stanice. Vodopád tvoří dvě části - Horní a Dolní Düden. Dolní Düden padá přímo do Středozemního moře z vysokého útesu. Atraktivnějším je vodopád Kursunlu u města Antalya.
Při návštěvě Antalye nemůžete minout ani další přírodní a historické skvosty Turecka, i když jsou vzdálenější. Je to „bavlněný hrad“ Pamukkale nebo „pohádkové komíny“ Kappadokie.
Areál se nachází v jihozápadní části země nedaleko města Denizli. Již celá tisíciletí vznikalo toto krásné místo. Rozloha bílého „hradu“ je 2 700 metrů na šířku a 160 metrů na výšku. původního rázu krajiny je od roku 1997 koupání v jezírkách zakázané. které se nachází přímo nad ,,Bavlněným hradem“, chrám či monumentální fontána, bazén. Jedná se o koupání mezi antickými sloupy, přilehlé Hierapole, voda z Pamukkale, tureckých termálních lázní, bavlny. navštívit, vyzout boty a dále jít bos, pro vás odměnou a stane se příjemnou masáží, doposud.
Nemůže minout, představuje barevný svět Kappadokie, zaujímá oblast mezi městy Avanos, Ürgüp, Ortahisar, Učhisar a Nevšehir, vznik vděčí Kappadokie sopkám Erciyes Dagu (3 917 m) a Hasan Dagu (3 268 m), pohádkové bohatství tvarů, barev i důmyslných lidských výtvorů, dělají skvělou reklamu po celém světě, erupcí při nichž bylo vyvrženo velké množství sopečného tufu, doslova vyhlodán a vymodelován nový malý barevný svět.
Antalya a Turecká riviéra opravdu nabízí víc, než jen pláže a hotely. Za předpokladu, že svůj čas nestrávíte za zdí jediného hotelového komplexu, máte možnost obdivovat pozůstatky římské říše, krásnu středozemské přírody nebo rozmanitost zdejší kuchyně.
Čtěte také: Kulturní dědictví a památková péče (1987)
tags: #pamatky #a #priroda #antalya