Novela Zákona o Podporovaných Zdrojích Energie v České Republice

Novela upravuje pravidla pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a postupy při regulaci cen v elektroenergetice.

Kritika ze strany Energetického Regulačního Úřadu (ERÚ)

Jediným hlasitým kritikem je paradoxně Energetický regulační úřad, neboť novela ukončuje období chaotického samoděržaví, které představuje vedení úřadu v rukou současné předsedkyně, a jako nejvyšší kolektivní orgán úřadu zavádí Radu ERÚ.

Stanovování cen a chráněné informace

Zásadním úkolem Energetického regulačního úřadu je stanovit závazným rozhodnutím ceny za distribuci elektřiny, obnovitelné zdroje a další služby v elektroenergetice, které tvoří více než polovinu celkové ceny elektřiny pro konečného spotřebitele. Pro stanovení cen je zásadní, jaké vstupní údaje úřad použije. Je tedy ve veřejném zájmu, aby ERÚ odkryl karty a umožnil veřejnosti přezkum svých výpočtů. Namísto toho dělá pravý opak.

Prosadil si v novele zákona institut „chráněné informace“, který je natolik obecný, že pod něj lze podřadit téměř jakákoliv data, s nimiž pracuje. Proces tvorby cen se tím stane pro podnikatele i pro veřejnost zcela neprůhledným a nepředvídatelným. Tento záměr ERÚ kritizovala v dřívějších fázích legislativního procesu velmi silně Legislativní rada vlády (LRV), podle níž jde o institut, který je dokonce v rozporu s právem na informace, jak je zakotveno v Listině základních práv a svobod.

Po zásahu LRV byl tento záměr z návrhu zákona vypuštěn, aby se do něj oklikou vrátil přes poslanecký pozměňovací návrh ve sněmovně.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Opravy a údržba solárních elektráren

Energetický regulační úřad a jeho výklad zákonů je i nepřímou příčinnou dalšího zaznamenáníhodného ustanovení schválené novely. Podle opakovaně vyjadřovaného právního názoru ERÚ je v podstatně jakákoliv výměna nefunkčního zařízení solárních elektráren, byť by se jednalo o jediný panel, rekonstrukcí a modernizací výrobny, která ve svém důsledku znamená ztrátu podpory výroby elektřiny. Podle názoru ERÚ v důsledku prakticky každé opravy výrobny, při níž dochází k výměně komponent, dojde k novému uvedení do provozu a v důsledku toho ke ztrátě výkupních cen, platných v době prvního uvedení výrobny do provozu.

Schválený pozměňovací návrh sice říká, že oprava a údržba se nepovažuje za modernizaci, jejímž důsledkem by muselo být nové uvedení výrobny do provozu. Zároveň ovšem dodává, že může jít jen o takovou opravu nebo údržbu, která je vyvolána požadavky právních předpisů. Je otázkou, co si pod pojmem „oprava nebo údržba vyvolaná požadavky právních předpisů“ představit. Žádná norma výslovně neukládá například vlastníku solární elektrárny vyměnit vadný panel za nový. Existuje pouze obecná povinnost výrobce elektřiny provozovat zdroj tak, aby byl zajištěn jeho spolehlivý a bezpečný provoz. Pokud se tím myslí i výměna vadných komponent výrobny, pak je vše v pořádku.

Zjednodušení administrativy pro domácnosti

Pozitivně lze vnímat zjednodušení administrativy výroby elektřiny pro vlastní spotřebu v domácnostech. Novela zákona zbavuje provozovatele s výkonem, který bohatě postačuje k zásobení rodinného domu elektřinou, povinnosti opatřit si licenci k podnikání v energetice. Je to logický krok, protože od domácností vytápěných uhlím nebo plynem také nikdo nechce, aby měli licenci pro podnikání při výrobě tepla.

Nebyli bychom ovšem v Česku, kdyby snížení zbytečné administrativy na jedné straně nebylo zákonodárcem kompenzováno zavedením nové administrativy na straně druhé. Zelená elektřiny byla dosud osvobozena od daně. Toto opatření novela ruší. Automaticky tak nastupuje povinnost pro každého vlastníka malé domácí solární elektrárny přihlásit se k placení daně z elektřiny a každý měsíc podávat daňové přiznání. Rázem nám tedy přibude přibližně dvacet tisíc poplatníků daně z elektřiny.

Absurdní je toto opatření zejména, uvědomíme-li si, že ani státní rozpočet si z nových daní moc nepolepší, spíše naopak. Daň z elektřiny je tak nízká, že průměrná roční výše daně se bude pohybovat u domácího zdroje kolem 150 Kč.

Čtěte také: České startupy a energie

Vnitřní výnosové procento (IRR)

O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, by se mohlo pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Senát tak dnes navrhl upravit vládní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Nyní ji dostane zpět k posouzení Sněmovna.

Stejné řešení již dříve ve Sněmovně podpořil tamní hospodářský výbor, ale při schvalování novely tento návrh neprošel. Při závěrečném schvalování ve Sněmovně však prošlo snížení podpory formou IRR z dosavadních 8,4 procenta na 6,3 procenta, tedy tak, jak původně navrhla vláda.

Solární daň a podpora

Navíc se solárním elektrárnám z roku 2009 nově zavedla solární daň a elektrárnám uvedeným do provozu se zvýšila o deset bodů. Solární asociace tehdy v reakci na schválenou podobu novely uvedla, že poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) dnes před senátory označil hlasování ve Sněmovně za veletoč, který vejde do sněmovních dějin. Řekl, že pokud by zákon byl schválen ve sněmovní podobě, poškodilo by to úplně všechny.

Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun. Celková roční výše poskytnutého příspěvku POZE (takzvané podporované zdroje energie) loni v Česku podle OTE činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci vydal 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.

Aukce na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů

Uspěl i návrh, se kterým přišel Jiří Čunek (KDU-ČSL a nezávislí) a který podpořil i hospodářský výbor. Týká se provozní podpory solárních elektráren. Umožní státu, aby podle svého rozhodnutí vyhlásil aukci na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Bude záležet na úvaze vlády.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Vicepremiér Havlíček k návrhu zaujal neutrální stanovisko. Návrh však již dříve a také v dnešním vyjádření přivítalo Hnutí Duha a ocenil to i Svaz moderní energetiky. „Solární aukce jsou nástroj, který může levně a efektivně zajistit splnění českého závazku ve snižování emisí, a to výstavbou fotovoltaických elektráren. Může se jednat například o průmyslově znečištěné lokality po bývalých dolech. Navíc je solární energie nejlevnější řešení pro dekarbonizaci české energetiky.

Senát dnes za Havlíčkova souhlasu schválil i návrh, který zavádí podporu malých vodních elektráren modernizovaných v období po povodních v roce 2002 do konce roku 2005. Právo na podporu bude trvat po dobu 30 let od jejich modernizace. Z dalších návrhů uspěl návrh Lumíra Aschenbrennera (ODS a TOP 09) obsažený v doporučení hospodářského výboru, který se týká transformační podpory tepláren. Vláda by podle něj mohla začátek období, za které se podpora poskytne, stanovit již letošní 1. Senát naproti tomu odmítl návrh senátorky Hany Žákové (STAN), který se týká solárních elektráren dokončených do 30. listopadu 2010, ale připojených až v lednu a únoru 2011. Měly mít od příštího roku stejné výnosové procento jako současné fotovoltaické elektrárny, tedy v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta.

Havlíček s návrhem zásadně nesouhlasil a varoval, že by přinesl jen další problémy.

Implementace evropské směrnice RED 2

Senát schválil i rozsáhlý pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo průmyslu a který do zákona zavádí evropskou směrnici z roku 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, takzvanou RED 2. Již ve Sněmovně o tomto návrhu hlasovali poslanci, ale neschválili ho. Senátem schválený návrh již neobsahuje zvýšení podílu biosložky v benzinu.

Stagnace výroby energie z obnovitelných zdrojů

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Zásadní změnu a rozvoj čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh novely Zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je proto pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s tím i nová evropská pravidla.

Komunitní projekty OZE a finanční podpora

Novela nepřináší přímé garance finanční podpory pro takzvané komunitní projekty OZE tak, jak je obvyklá v zahraničí a je rovněž součástí čerstvě přijaté evropské Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Obecní a komunitní projekty jsou totiž v porovnání s komerčními projekty v nevýhodě, proto jejich rozvoj potřebuje určitou podporu státu.

Návrh novely negarantuje jakoukoliv finanční podporu pro OZE přímo v zákoně, ale předpokládá mechanismus nařízení vlády, která bude potvrzovat a pravděpodobně jen na tři roky dopředu, rozsah podpořených projektů a to včetně druhu podporovaných OZE. To pro zájemce o provozování OZE vytváří horší předvídatelnost a nejistotu. Navíc tak bude vždy existovat i riziko nevypsání žádné podpory.

Ještě víc než pro podnikatele, je tento mechanismus demotivující pro obce, které na rozdíl od komerčních projektů, potřebují na přípravu projektu více času, protože jsou zatížené daleko složitějšími procesy, než podnikatelé (každé významné rozhodnutí musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu) a mají také ve srovnání s podnikateli v oboru méně odbornosti v přípravě projektu OZE atd.

Srovnání s Evropou a světem

Česko ve výrobě čisté energie už několik let stagnuje, což je nejpatrnější u zdrojů pro výrobu elektřiny: tedy u větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny a nové zdroje se až na řídké výjimky nestavějí.

Pro srovnání: ve státech EU narostla od roku 2013 do 2017 výroba elektřiny z větru z 85 na 120 terawatthodin (TWh) ročně (+41 %), u solární elektřiny dokonce z 231 na 355 TWh ročně (+54 %). Celosvětová čísla jsou ještě větší: výroba elektřiny z větru se od roku 2013 téměř zdvojnásobila (z 646 na 1 123 TWh) a ze slunce ztrojnásobila (ze 150 na 443 TWh).

Čerstvé výpočty tuzemského potenciálu OZE ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 20 terawatthodin (TWh) elektřiny. Komora OZE a Hnutí DUHA proto považují za důležité, aby Národní integrovaný plán (NIP) svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie.

Po vypořádání připomínek z Meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019.

Vyjádření k novele

“Když před deseti lety Rusko v zimě omezilo dodávky zemního plynu, tak byly energeticky soběstačné Kněžice asi nejpopulárnější českou vesnicí. Již tehdy bylo jasné, že naše kombinace bioplynové stanice a kotelny na biomasu je funkčním řešením a další roky provozu to potvrdily. Kolegové s podobnými záměry potřebují podobný systém podpory, který umožnil vznik našeho projektu. Naše obec má taky další plány, bylo by škoda třeba nevyužít střechy obecních budov.

“Obnovitelné zdroje znamenají pro český venkov velkou příležitost. Když se shodneme, že chceme energii raději od našich obecních dodavatelů nebo zemědělců než od Gazpromu, tak ji budeme mít. Stejně jako zemědělské podniky zvládly výstavbu a provoz smysluplných bioplynových stanic, tak venkov zvládne rozvíjet i ostatní obnovitelné zdroje.

“V horizontu do roku 2030 nemá Česká republika jinou možnost, jak zvýšit produkci nizkoemisní elektřiny, než rozvíjet obnovitelné zdroje. Bez větru, fotovoltaiky a biomasy svoji fosilní závislost nesnížíme.

“Návrh zákona se nezdráhám označit za nový plán A pro českou energetiku, poté co se ukazuje, že nové reaktory nemá kdo zaplatit ani postavit. Pravda, dost nesmělý a opatrný, nicméně zásadní je, že přichází včas, aby byl prostor o něm diskutovat a aby se na rozvoj OZE mohl stát, obce i občané vč.

Zvýšení limitů pro výrobny elektřiny

Tato úprava vládních návrhů zákonů spočívá v tom, že jde o navýšení limitů z 10 na 50 kWh pro vydání licence na výrobu obnovitelných zdrojů. Toto je zcela důležitý krok k tomu, který napomůže k výstavbě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale jedná se o malé výrobny.

Podpora optimálního rozvoje OZE

Návrh zákona je předkládán s cílem podpořit optimální rozvoj využití obnovitelných zdrojů a tím také přispět k plnění závazků Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu a současně k zajištění energetické soběstačnosti České republiky. Stávající energetický zákon nedostatečně reaguje na potenciál využívání energetických zdrojů pro zajištění pokrytí vlastní spotřeby elektřiny. Podle platného znění se subjekty musí stát licencovanými subjekty, to znamená, subjekty podnikajícími na trhu s energií, i přesto, že jejich hlavní motivace je samovýroba, nikoliv podnikání v energetice.

Předpokládaná novela energetického zákona zvyšuje hranici výkonu výrobny elektřiny, od které je vyžadována licence na výrobu elektřiny udělovaná Energetickým regulačním úřadem, ve vazbě na vymezení podnikání v energetických odvětvích, a to z hodnoty 10 kW na hodnotu 50 kW.

Úprava stavebního zákona

Součástí předkládané novely energetického zákona je také úprava stavebního zákona, jejímž cílem je usnadnit rozhodování stavebním úřadům a zjednodušit povolovací procesy o umístění stavby pro výrobny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem, opět do 50 kW. Pro instalaci obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, který je součástí stavby, například tedy fotovoltaika na střeše, pokud splní podmínky bezpečnosti instalace, nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Zároveň nebudou zdroje pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem do 50 kW s výjimkou stavby vodního díla, pokud se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Pozměňovací návrhy

Návrh zákona projednal dne 25. října 2022 hospodářský výbor a současně schválil následující pozměňovací návrhy: zrychlení povolovacích procesů pro přípojky do 25 metrů a jejich připojení k distribuční soustavě, změnu stavebního zákona ohledně územního plánování s cílem usnadnit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a úpravu zákona o podporovaných zdrojích energie, která reaguje na probíhající notifikační řízení s Evropskou komisí.

Hospodářský výbor schválil ještě další pozměňovací návrh, a sice technickou úpravu dodavatele poslední instance, podle které může být dodavatelem poslední instance více obchodníků v rozsahu dodávek elektřiny nebo plynu na základě vzájemné dohody. Se všemi výše uvedenými pozměňovacími návrhy Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlasí.

Navrhované úpravy energetického stavebního zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie výrazně přispějí k urychlení výstavby výroben z obnovitelných zdrojů a zároveň přinesou snížení administrativních požadavků a zefektivnění procesů nutných pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů na úrovni státní a veřejné správy.

tags: #obnovitelne #zdroje #navrh #novely #zakona #o

Oblíbené příspěvky:

• Problém odpadků
• Komunální odpad Kuřim
• Environmentální katastrofa v oceánech
• Odpadové hospodářství Zruč nad Sázavou
• Ekologické zemědělství v ČR