Znečištění oceánů: Mapa environmentální katastrofy a hledání řešení

Do oceánu se ročně dostane na osm milionů tun plastů. Shromažďují se na několika místech - ve skvrnách, které pokrývají obrovskou plochu. Vědci teď změřili největší z těchto plastových ostrovů.

Obrovský ostrov tvořený plastovým odpadem a plující po Tichém oceánu je podle nové studie ještě větší, než se vědci domnívali. Rychle se zvětšuje a momentálně jeho plocha přesahuje rozlohu Německa, Francie a Španělska dohromady.

Vědci jí říkají „Great Pacific Garbage Patch“ (GPGP) neboli Velká tichomořská odpadková skvrna. „Našli jsme v ní asi 80 tisíc tun plovoucího plastu,“ uvedl Laurent Lebreton, hlavní autor studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports. Pro srovnání, to odpovídá hmotnosti asi 500 velkých letadel. A jde o šestnáctkrát větší množství plastu, než ukazovaly dosavadní průzkumy. Nejvíc ale vědce zaskočilo, z kolika kusů plastu se plovoucí ostrov skládá - odhadují to na 1,8 bilionu kusů umělé hmoty.

To představuje rovnou dvě rizika pro mořský život současně. Mikroplasty, tedy částečky menší než pět milimetrů, tvoří většinu částic, z nichž je „ostrov“ vytvořený. Mohou se snadno dostat do zažívacího traktu mořských ryb, ptáků, plazů i savců. Přes ně zase proniknou do vnitřností predátorů, jako jsou medvědi nebo žraloci.

„Jiný dopad mají větší kousky plastů, především zbytky rybářských sítí,“ uvedl Lebreton. V nich mohou zvířata uvíznout - savcům a ptákům brání v pohybu a dýchání, ryby si o pevná plastová vlákna sítí zase mohou pořezat citlivé části těl. Pro mnoho druhů méně obratných zvířat, jako jsou třeba mořské želvy, představují sítě prakticky jistotu smrti.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Mapování znečištění oceánů

Nizozemští vědci využili pro mapování plastového kontinentu flotilu lodí a letadel. Pomocí nich sledovali koncentraci umělohmotných lahví, sáčků, rybářských sítí a mikročástic. Je však nesmírně těžké je pořádně popsat nebo zmapovat - jejich tvar, velikost i hustota a dokonce i umístění se kvůli mořským proudům neustále mění. Vědci je nyní zkusili co nejlépe zaznamenat pomocí 30 lodí a dvou letadel vybavených moderním skenery, které pořizují záznam ve 3D.

Zjistili, že největší z ostrovů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal Lebreton. Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce - vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou - tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ píše se ve studii.

Tým oceánografů z univerzity ve španělském Cádizu provedl rozsáhlou studii o pohybu plastového odpadu ve Středozemním moři. Ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) využili satelitní snímky a sofistikované algoritmy k vytvoření podrobné mapy znečištění odpadem v regionu.

Mapování pohybu plovoucího odpadu je ze své podstaty složité. Příliv a odliv, oceánské proudy, změny počasí a vlnobití - to vše ovlivňuje unášení odpadků. Díky tomu, že se výzkumníci zaměřili z rozlehlých oceánů pouze na Středozemní moře, podařilo se jim každé tři dny analyzovat více než 300 000 satelitních snímků s vysokým rozlišením. Masivní zpracování dat odhalilo na ploše 2,6 milionu km² přes 14 tisíc velkých skvrn odpadu.

Ohniska znečištění ve Středozemním moři

• Italské pobřeží mezi Terstem a Benátkami
• Jižní Španělsko, Alžírsko a Tunisko
• Turecká letoviska Alanya, Side a Antalya
• Pobřeží mezi Neapolí a Kalábrií
• Východní pobřeží Řecka

Odkud plasty pocházejí?

Studie, která vyšla letos v časopise Scientific Reports, odhaduje, že například zemětřesení v Japonsku v roce 2011 má na svědomí až 20 procent veškerého plastu, který se za poslední dobu v oceánech nashromáždil. Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek. Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací.

Autoři studie Plastic Pollution in the World’s Oceans zaznamenali, jaký druh odpadu v mořích končí. Dalším odpadem, který v mořích končí, je i rybářské vybavení. Oblast na sever od Austrálie je známá takzvanými ”sítěmi duchů“. Členové projektu GhostNets Australia tu v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí.

Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Drobné plastové kousky jsou všude. Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě.

Do vody se mikroplasty dostanou například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. Mezi tyto materiály patří fleece, nylon a také všechny nepromokavé látky a ty, ze kterých se šije naprostá většina sportovního oblečení.

Možnosti řešení znečištění oceánů

Protože se tento ostrov pohybuje v mezinárodních vodách, nehlásí se k němu žádný stát - jde o „problém někoho jiného“. Plastový ostrov zatím zkoumali jen vědci, kteří ale nemají sílu něco změnit, mohou problém jen popsat a analyzovat.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Nový výzkum byl financován z peněz holandského start-upu nadace Ocean Cleanup Foundation, který chce během pěti let plastovou skvrnu zlikvidovat, anebo alespoň zmenšit. Vědci našli v oceánu smutných čísel i jednu kapku naděje. Většinu plastového světadílu (asi 90 procent jeho rozlohy) tvoří velké kusy plastu - a právě ty se dají teoreticky mnohem snadněji vylovit.

Nadace nyní plánuje vyrobit desítky plovoucích bariér, které by plasty izolovaly a pak by se daly v průběhu příštích pěti let odstranit. Za tuto dobu by tým složený ze 75 vědců a inženýrů chtěl zlikvidovat nejméně polovinu skvrny. Vyřešit celý problém ale bude složité - půjde to jen koordinovanou snahou po celém světě.

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon.

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny. Stroj na vyklízení plastů z moře vyvíjí nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou sám založil.

Aktuální technickou vychytávku zvanou Interceptor nyní veřejnosti představil autor celého plastosběrného konceptu, Boyan Slat. Má podobu říční kontejnerové lodi s integrovaným posuvným sítovým pásem. S jeho pomocí pak z vody průběžně loví odpad a ukládá je do jednoho ze šesti zásobníků. Interceptor je zajímavý tím, že na rozdíl od norných stěn v oceánech nespoléhá na libovůli mořských proudů, ale těží z jednosměrného proudění řek. Je do krajnosti nenáročný a celý jeho mechanický aparát je v chodu udržován solární energií (doplněnou o bateriový systém).

tags: #znečištění #oceánu #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování odpadu v ČR: informační systémy
• Podzimní příroda
• Snižování Odpadu
• Sběratelská hodnota mincí s přírodní tématikou
• Vážky v ČR