Možná i vy máte půdu znečištěnou toxiny na zahradě: je ale šance, že dokážete zem toxinů zbavit.
Toužili jste po vlastní zahradě, na které si budete pěstovat hromadu zeleniny, protože bude určitě zdravější než ta, co koupíte v supermarketu. Jenže jste zjistili, že je váš dům postavený na navážce, zahrada byla minulých několik desetiletí zalévaná chemickým koktejlem tehdy populárních hnojiv a nebo že ji předchozí majitel vyzdobil vyjetými železničními pražci… Co s tím?
Ano, je. Ale nemusí to být jen tak. V první řadě zjistěte, v jaké kondici zahradu skutečně máte.
Jedna věc je vytahovat ze záhonů letité poklady po předchozích majitelích a jiná toxicita, kterou není na první pohled vidět. Můžete pátrat po historii vaší zahrady nebo místa, na kterém stojí váš dům.
Kdo tu dřív hospodařil? A jak? To vás minimálně navede a možná i uklidní.
Čtěte také: České Budějovice
Jistotu vám dají rozbory půdy, které provádí specializované laboratoře. Test většinou probíhá tak, že do laboratoře odešlete cca 1 kg půdy odebrané z různých míst na zahradě v hloubce asi na rýč.
Zpět dostanete podrobný rozbor toho, co vaše zahrada obsahuje: to dobré, i to špatné - od těžkých kovů až po ropné látky - a většinou i doporučení, co s tím.
Vlastně máte dvě možnosti: silně kontaminovanou zeminu vybagrovat, odvézt a nahradit dovezenou ornicí nebo zkusit jít cestou tzv. fytoremediace. To je proces, kdy za pomoci rostlin odstraňujete toxiny z půdy. Sice to trvá o něco déle, ale jde o podstatně přijatelnější proces.
K ozdravnému procesu samozřejmě patří i to, že ze zahrady odstraníte všechny zdroje potenciálního nebezpečí: staré sudy s bůhvíčím, pražce z kolejí apod.
Vegetace, která se dokáže poprat s těžkými kovy, ropnými produkty nebo jinými toxiny, je překvapivě hodně:
Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda
Kvalitu půdy výrazně zlepšíte i přidáváním organické hmoty a živin, ať už v podobě kompostu nebo zarývání zeleného hnojiva do země. Čím výživnější prostředí vytvoříte, tím spíš přilákáte užitečné půdní organismy a živočichy, kteří vám s dekontaminací půdy výrazně pomohou.
Nové mezinárodní studie přinesly konkrétní návrhy, jak zajistit ochranu zdraví lidí, kteří žijí v blízkosti hutí a dalších podniků těžkého průmyslu, skládek nebo opuštěných vojenských základen. Vážnou kontaminaci těžkými kovy odhalili odborníci na řadě dětských hřišť, rtuť zase na řece Nuře - toxický kov se navíc v rybách postupně střádá.
| Město/Oblast | Kontaminanty | Rizika | Doporučení |
|---|---|---|---|
| Balchaš, Temirtau, Glubokoje | Arsen, olovo (v půdě a sedimentech) | Zdravotní rizika, zejména pro děti | Výměna kontaminované půdy na dětských hřištích, investice do filtrů v průmyslových podnicích |
| Řeka Nura | Rtuť (v rybách) | Překročení norem rtuti v rybách | Zákaz konzumace ryb, čištění řeky |
„Je znepokojivé, že v některých půdách na dětských hřištích v blízkosti hutí jsme odhalili vysokou kontaminaci těžkými kovy. Naše analýza ukázala znečištění půdy a sedimentů arsenem a olovem ve městech Balchaš, Temirtau a u obce Glubokoje v míře, která představuje nepřípustná zdravotní rizika. V případě dětských hřišť je okamžité, avšak jen dočasné řešení až směšně jednoduché: stačí vyměnit znečištěnou půdu za novou, nekontaminovanou.
Jenže k dlouhodobému vyřešení problému dojde jedině tehdy, když budou podniky investovat do filtrů a dalších zařízení pro omezení znečištění.
„K nejvážnějším zjištěním dále patří, že ryby v řece Nuře jsou tak kontaminované rtutí, že by je rozhodně nikdy neměl nikdo jíst, protože množství rtuti v tělech ryb přesahuje jak kazachstánské, tak jinde platné normy.
Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů
Problematický je úsek řeky pod bývalou výrobou acetaldehydu, k níž se používala rtuť a která stála ve městě Temirtau. Velké problémy má i Intumakská přehrada, do které Nura ústí a v níž lidé z okolí často loví ryby pro vlastní spotřebu.
Některé vzorky ryb obsahovaly vyšší koncentrace rtuti než ty ulovené pod středočeskou Spolanou Neratovice.
„Abychom však nezůstali jen u poukazování na problémy, zadali jsme australskému specialistovi zpracování podrobného návodu jak si poradit s podobně kontaminovanými místy.
Nevládní organizace věří, že nové a komplexnější informace kazachstánské úřady skutečně využijí k vyčištění postižených oblastí a prosazení technologických změn v zastaralých továrnách znečišťujících životní prostředí. Na vzniku studií a celém projektu se podílela česká nevládní organizace Arnika, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spolu se dvěma kazachstánskými nevládními organizacemi EkoMuzeum a CINEST.
tags: #stromy #pro #znečištěnou #půdu