Albánie byla donedávna řazena mezi země Evropy s nízkým ekonomickým růstem a minimálním rozvojem země jako takové. Této „nálepky“ se však v posledních letech postupně zbavuje, kdy příkladem je rostoucí HDP, které bylo v roce 2021 i přes pandemii rekordně rostoucí (8 %). Albánie již není považována za nejchudší zemi Evropy, a to díky masivnímu investování do rozvoje země díky ekonomickému růstu.
Také podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu je cca 40 %, což ji řadí mezi špičku zemí v jihovýchodní Evropě.Podle společnosti Statkraft má Albánie jeden z nejvyšších podílů obnovitelné energie v jihovýchodní Evropě.
Albánie vyrábí elektrickou energii téměř ze 100 % z obnovitelných zdrojů (vodní energie), která však způsobuje tamní energetice pravidelně problémy zapříčené velkým suchem a nepříznivými hydrologickými podmínkami. „Země pak velmi často čelí výpadkům elektrické energie, které jsou vykrývány dieselovými generátory, jež ale nejsou pro zlepšení kvality ovzduší ideální.
Největší podíl na výrobě elektřiny v Albánii mají vodní elektrárny, které představují přibližně 95 % instalovaného výkonu. Z důvodů výpadku výroby elektřiny z hydroelektráren kvůli opakujícím se zhoršeným hydrologickým podmínkám Albánii chybí peníze na obnovu infrastruktury distributora elektrické energie - státní společnosti OSHEE.
Albánský parlament tak již v roce 2017 schválil zákon „O podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů“, který je zaměřen hlavně na podporu investic do obnovitelných zdrojů energie, především větrné a sluneční, který již našel odezvu u prvních zahraničních investorů.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Velkou přidanou hodnotou pro Albánii je sluneční svit, který je počtem hodin v průměru (2700/rok) nejvyšší v Evropě. Proto zde vidíme velký potenciál v rozvoji solárních elektráren, který již byl podpořen albánským parlamentem v roce 2017.
Nicméně rozvoj FVE sebou ponese i velké nároky na úložiště takto získané energie. Proto zde vidíme velký potenciál v rozvoji solárních elektráren, který již byl podpořen albánským parlamentem v roce 2017. Potenciál solární energie není v současné době plně využit, DEVINN chce proto podpořit instalaci FVE včetně vodíkových energetických úložišť čímž budou podpořeni jak majitelé FVE, tak výrobci FVE a také dalších nutných elektrických komponent v Albánii.
Albánské Ministerstvo infrastruktury a energetiky pořádá aukce, na nichž vybírá nejlepší nabídky na budování solárních nebo větrných farem. Prvním úspěšným příkladem je 10MW solární elektrárna u města Fier, kde plánují stavbu dalších solárních elektráren domácí i zahraniční investoři. EUR poblíž přístavního města Vlora.
Vláda výstavbu a provoz velkých „strategických“ solárních elektráren přenechala plně soukromým investorům. Třetí státní aukce byla vyhlášena na výstavbu a provoz solárních parků až do celkového instalovaného výkonu ve výši 300 MW, z čehož na jednoho nabízejícího připadne minimálně 10 MW a maximálně 100 MW. Uzávěrka aukce je 17. května 2024, k vyhlášení vítězů má dojít 10.
K budování solárních elektráren v Albánii chce norský Statkraft využít i vodních ploch. Od albánské vlády dostal souhlas na vybudování 2MW plovoucí solární elektrárny za cca 2,6 mil. EUR na vodní nádrži Banja v severovýchodní části Albánie, která má testovat tento netradiční způsob umístění.
Čtěte také: České startupy a energie
Evropský výrobce obnovitelné energie Statkraft totiž ve spolupráci s norským dodavatelem Ocean Sun právě v Albánii zahájil komerční provoz své první plovoucí solární elektrárny. Zařízení je umístěno na vodní nádrži Banja, kde společnost Statkraft provozuje svou vodní elektrárnu Banja o výkonu 72 MW. První jednotka sestávající z 1 536 solárních panelů, které mají dohromady instalovaný výkon 0,5 MWp z plochy téměř 4 000 metrů čtverečních. Součástí projektu je dalších 160 stejných panelů na souši, jejich výkon se bude s těmi plovoucími během provozu nadále porovnávat. Projekt využívá patentovanou membránovou technologii společnosti Ocean Sun.
Technologie je určena pouze pro relativně dobře chráněné a klidné vodní plochy, jako jsou jezera, fjordy ńebo vodní nádrže. Patentovaný systém se skládá z plovoucí platformy ve tvaru disku ukotvené ke dnu pomocí čtyř kotevních bodů a dvanácti lan. Design je do značné míry inspirován norskými zkušenostmi s aquakulturou, tedy velkochovem ryb v moři.
Každá jednotka se skládá z plovoucího prstence potaženého tenkou membránou z polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE). Přestože je membrána silná jen několik milimetrů, snadno unese jak váhu solárních panelů, tak váhu personálu provádějícího instalaci nebo údržbu. Díky tomu, že membrána je tak tenká, mohou být panely podle společnosti mohou účinně chladit od vody z vodní plochy pod nimi. To by logicky mělo zvyšovat účinnost panelů především v parných dnech.
Na základě našich zkušeností a výpočtů víme, že přibližně od úložiště velikosti 4MWh je vodík lepší variantou úložiště než baterie. Zároveň vidíme roli vodíku i v oblasti dopravy. Doprava je jedním z hlavních původců znečistění ovzduší, při efektivním využití energie z vody a slunce by byl provoz zcela bezemisní.
Opět zde vidíme roli vodíku, protože v hornatém prostředí Albánie by vodíková mobilita mohla být rozumnou alternativou pro bateriové autobusy a další dopravní prostředky,“ říká projektová vedoucí dotačních projektů ze společnosti DEVINN Jana Jiránková.
Čtěte také: Více o sluneční energii
Albánie je díky svým přírodním podmínkám a rostoucí orientaci na cestovní ruch ideálním místem pro uplatnění vodíku jako zdroje energie, neboť nejvíce energie z tekoucích řek je možné načerpat na jaře při tání sněhu (vodní elektrárny) a v létě (fotovoltaické elektrárny - FVE). Nejvyšší poptávka po spotřebě energie je však v létě v průběhu období dovolených a také na podzim a v zimě při zvýšení poptávky po tepelné energii.
Podzimní a zimní poptávku je možné podpořit nejen díky jarnímu tání, ale také díky letním slunným dnům, kdy je možné energii ukládat do vodíku a uchovat ji tak až do podzimu a zimy. Díky akumulaci energie do vodíku je to možné. Energie uložená do vodíku je stabilní a nevytrácí se jako v bateriových úložištích, proto je možné ji uskladnit do vodíku i na mezi-sezónní období a využít ji až v době potřeby,“ vysvětluje Jana Jiránková.
I s tímto typem projektů má DEVINN zkušenost (vývoj vodíkového nákladního vozidla TATRA), proto je možné vytipovat i dopravní sektor jako cílový a vhodný pro rozvoj. DEVINN dokáže podpořit rozvoj konkurenceschopnosti firem věnujících se přestavbě vozidel či stavbě nových vozidel (např. společnost TIMAK).
Cílem projektu je pro DEVINN získat kontakty a realizovat alespoň jeden projekt buď formou realizace offgridového řešení nebo vývoje jednoho produktu na zakázku. „Hlavním cílem projektu pro rok 2024 je průzkum trhu a zjištění potenciálu našich produktů, které bychom mohli v rámci Programu B2B nabídnout a podpořit tím rozvoj a růst albánského hospodářství společně za podpory zlepšení životního prostředí.
Segment, který chce DEVINN primárně podpořit je zaměřen právě na využití obnovitelné energie, proto bude primárně zacílen na provozovatele vodních a solárních elektráren a také provozovatele vozových parků. „Albánský energetický mix zatím využívá prakticky pouze energie z vody, ale neefektivně, proto je nutné podpořit konkurenceschopnost i majitelů tohoto typu elektráren a zařídit jim optimální možnost prodeje vytvořené energie v potřebném čase.
Pro Albánii by to znamenalo posílení konkurenceschopnosti v oblasti alternativních zdrojů energie a také rozšíření povědomí o vodíku jako nositeli energie. To se budeme snažit zajistit sdílením svého know-how a představením vlastních produktů a služeb,“ dodává Jana Jiránková.
České firmy mají bohaté zkušenosti v oblasti vodních elektráren, technologií pro obnovitelné zdroje energie a infrastruktury.
Albánie se zavázala k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v souladu s evropskými standardy, což vytváří stabilní právní rámec pro zahraniční investory. Také Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj podporuje přechod na obnovitelné zdroje energie v zemích západního Balkánu, a tedy i v Albánii. V tomto smyslu přijala koncem roku 2018 novou energetickou strategii, v rámci níž upouští od podpory těžby ropy a nebude ani financovat stavbu tepelných elektráren spalujících uhlí.
Je jasné, že nová legislativa a pobídky albánské vlády a její ochota řešit problematiku v tomto novém energetickém odvětví skutečně lákají zájem zahraničních investorů, což je i příležitostí pro české podniky a investory, kteří již mají zkušenosti v oblasti budování solárních a větrných elektráren. Projekt má cílený přesah pro všechny obyvatele Albánie, neboť má za cíl podpořit zlepšení ovzduší pomocí vybalancování energetického mixu ve prospěch obnovitelných zdrojů energie a čisté mobility.
tags: #obnovitelné #zdroje #energie #Albánie