Obnovitelné Zdroje Energie vs. Fosilní Paliva: Srovnání

Diskuse o tom, jak by mělo lidstvo uspokojovat svou rostoucí energetickou spotřebu, se v poslední době vyostřuje. Zastánci jednotlivých zdrojů energie se trumfují v argumentech o dostupnosti, ekonomičnosti a udržitelnosti. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že žádný z existujících energetických zdrojů není sám o sobě schopný fungovat dlouhodobě.

Celý svět spotřebuje podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) za rok 13 700 Mtoe energie, Evropská unie přes 1 600 Mtoe a Česká republika přes 40 Mtoe. Jednotka Mtoe představuje množství energie, jež se uvolní při spálení jednoho milionu tun ropy.

Fosilní Paliva

Klíčovou roli v průmyslu, dopravě i domácím vytápění nebo pohonu spotřebičů tedy stále hrají fosilní paliva. O jejich vyčerpatelnosti asi nikdo nepochybuje. Různí se ale odhady, jak dlouho tyto zdroje lidstvu ještě vydrží.

Společnost British Petroleum (BP) odhaduje, že globální zásoby ropy a zemního plynu jsou při současné produkci a spotřebě ještě zhruba na 50 let. Kdybychom ale v energetice používali jenom tuto surovinu a nenašli její nová ložiska, zpracovali bychom poslední kapky ropy a poslední kubíky zemního plynu podle BP za méně než 20 let.

Světová uhelná asociace (WCA) odhaduje, že zásoby uhlí na Zemi vydrží ještě 150 let, pokud bude zachováno současné tempo jeho spotřeby. Pokud bychom ale používali toto fosilní palivo jako jediný energetický zdroj, poslední uhlí bude spáleno za méně než 50 let.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Jaderná Energie

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvádí, že zbývající zásoby uranu vystačí „přinejmenším“ na dalších 100 let, což potvrzují data Světové jaderné asociace (WNA).

Obnovitelné Zdroje Energie

Na první pohled paradoxně jsou ale na surovinových zdrojích Země závislé i zdroje, které jsme si díky označení „obnovitelné“ zvykli pokládat za nevyčerpatelné. Univerzita Organizace spojených národů upozorňuje, že v důsledku klimatických změn bude už v roce 2035 až 40 % lidské populace žít v oblastech s nedostatkem vody. Přitom právě v tzv. rozvojových zemích dodávají hydroelektrárny dnes až 17 % elektřiny. Představa, že vodní zdroje by mohly v budoucnosti globálně nějak významně růst, se tedy nemusí naplnit.

Reálný není ani předpoklad, že každý člověk na Zemi bude mít jednou svůj vlastní solární panel, aby si vyráběl energii prostřednictvím slunečního záření. Podle amerického deníku USA Today se při výrobě průměrného solárního panelu spotřebuje asi 20 g stříbra. Pro srovnání: při výrobě mobilního telefonu, kde se tento cenný kov také používá, je potřeba jen asi 200 až 300 mg. Podstatné je, že zásoby stříbra jsou na zeměkouli také velmi omezené - podle investiční společnosti JM Bullion připadá na jednoho člověka jenom asi 16 g.

Při výrobě větrných elektráren je zase zapotřebí 17 chemických prvků označovaných jako vzácné zeminy. Jejich největším producentem i spotřebitelem je Čína, což je spojováno s tamním růstem využívání obnovitelných zdrojů energie. Ty ale zažívají celosvětový boom, takže ceny vzácných zemin raketově rostou. Například ceny dvou z nich, neodymu a praseodymu, stouply jen v roce 2017 o 50 %.

Energetický Mix v Evropě a Česku

V Evropě i dalších státech světa se na začátku 21. století začíná měnit poměr mezi jednotlivými zdroji, které slouží k výrobě elektřiny (tzv. mix výroby elektřiny). Česko má stále více než polovinu elektřiny z fosilních paliv, Slovensko z jaderné energie. V souvislosti s klimatickými cíli pro snižování emisí skleníkových plynů však obecně dochází k útlumu výroby z fosilních paliv (především z uhlí) a více či méně se zvyšuje zastoupení obnovitelných zdrojů - hlavně větrných a solárních.

Čtěte také: České startupy a energie

Česko je stále do velké míry závislé na elektřině z uhlí (phase-out je plánován na rok 2033). Hlavním zdrojem elektřiny pro Česko je stále uhlí, které se má přestat používat v roce 2033. Jeho podíl v mixu elektřiny také pomalu klesá. Dalším významným zdrojem elektřiny jsou čtyři bloky v jaderné elektráně Dukovany a dva bloky v Temelíně. V současnosti probíhá tendr na přístavbu dalšího bloku v Dukovanech. V posledních letech byl vidět nárůst produkce elektřiny ze zemního plynu, který tvoří třetí největší zdroj. Solární energie se rychle rozvíjela na konci předminulé dekády kvůli stanovení velmi vysokých výkupních cen v porovnání s náklady na produkci, po úpravě těchto finančních podmínek vidíme spíše stagnaci. U větrné energie také probíhá spíše stagnace.

V současnosti tedy neexistuje zdroj, který by mohl samostatně pohánět naši technickou civilizaci. Vhodná kombinace komodit a technologií ale může vystačit ještě několika generacím, a mezitím bude mít lidstvo čas, aby vynalezlo nová řešení.

Výroba Elektřiny v EU a Obnovitelné Zdroje

Obnovitelné zdroje energie, včetně solární a větrné energie, v prvním pololetí letošního roku vyrobily 30 % celkové elektřiny v zemích Evropské unie. Poprvé tak překonaly podíl fosilních paliv, která se podílela na výrobě jen 27 %. Evropská unie se dostává na nový vrchol své snahy o transformaci energetiky. Podle analýzy společnosti Ember produkce větrných a solárních elektráren dosáhla rekordních hodnot. V první polovině roku 2024 vyrobily tyto zdroje dohromady 386 TWh elektřiny. Obnovitelné zdroje se podílely na 30 % celkové výroby elektřiny v EU, zatímco fosilní paliva pouze na 27 %.

Podíl fosilních zdrojů v energetickém mixu EU nadále výrazně klesá, což je trend, který se zrychlil již v minulém roce. V první polovině letošního roku se výroba elektřiny z uhlí v zemích EU snížila o 24 % a výroba ze zemního plynu poklesla o 14 %. Tento pokles ve využívání fosilních paliv nastal i přesto, že celková spotřeba elektřiny mírně vzrostla ve srovnání s předchozím rokem.

Největší ústup zaznamenalo uhlí, jehož využití pokleslo o 24 %, což lze přičíst rostoucím cenám emisních povolenek a omezením dovozu uhlí z Ruska. Navzdory růstu poptávky po elektřině o 0,7 % ve srovnání s loňskem, jsou výsledky v jednotlivých zemích značně rozdílné. Rychlou proměnu evropského energetického sektoru nepochybně urychlila válka na Ukrajině.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Přechod na Bezfosilní Zdroje Energie

Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji - vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.

Dvanáct bilionů dolarů - to je částka, kterou by svět mohl ušetřit, kdyby se mu podařilo přejít na systém bez spalování fosilních paliv, ve srovnání se současným stavem jejich využívání. Výzkum ukazuje scénář, který je výhodný pro všechny strany a v němž rychlý přechod na čistou energii vede k nižším nákladům na energetický systém než ten založený na fosilních palivech. A současně poskytuje více energie světové ekonomice a rozšiřuje přístup k energii pro více lidí.

Scénář „rychlého přechodu“ ukazuje reálně možnou budoucnost energetického systému bez fosilních paliv přibližně do roku 2050. Světový energetický systém by ale přitom dokázal lidstvu poskytovat o 55 procent více energie než dnes. Ve studii je založený na energetickém mixu složeném ze solární energie, větrné energie, baterií, elektrických vozidel a čistých paliv, jako je například „zelený“ vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny.

Hlavní autor studie Rupert Way tvrdí: „Předchozí modely předpovídaly vysoké náklady na přechod na bezuhlíkovou energetiku a tím odrazovaly společnosti od investic a znervózňovaly vlády při plánování pravidel, která by urychlila přechod na novou energetiku a snížila závislost na fosilních palivech. Náklady na čistou energii ale v posledním desetiletí prudce klesly - a to mnohem rychleji, než tyto modely předpokládaly.“

Podle něj nejnovější výzkum ukazuje, že rozšiřování těchto klíčových zelených technologií bude i nadále snižovat jejich cenu. „Čím rychleji budeme postupovat, tím více ušetříme. Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie je nyní nejlepší volbou nejen pro planetu, ale i pro náklady na energii,“ doplňuje vědec.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #vs #fosilní #paliva

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě a pohyb
• Relaxujte s omalovánkami zvířat z celého světa
• Udržitelný život
• O financování odpadů v obcích
• Česká ochrana přírody