Tento předmět navazuje na předmět bakalářského studia "Energetika v životním prostředí". Předmět seznamuje studenty s obnovitelnými zdroji energie a představuje nové trendy získávání energie OZE. V současné době do popředí pronikají technologie na úsporu energie a na energetické využívání odpadů.
Obsah předmětu
- Úvod; rozdělení zdrojů energie; legislativa a geografické podmínky
- Slunce - zdroj energie; Přímá, nepřímá a kombinovaná přeměna energie světla
- Větrné elektrárny; typy konstrukce a základní uspořádání
- Říční vodní elektrárny, Mořské vodní elektrárny
- Energie biomasy, Energie odpadů
- Geotermální elektrárny; palivový článek a tepelné čerpadlo
Předmět se věnuje moderní problematice z oblasti obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na popis, rozdělení a principy jednotlivých zdrojů energie. Podrobně jsou rozebírány jednotlivé druhy energií-energie solární, větrná, energie biomasy, geotermální energie a energie vodní. Popsány jsou vlastnosti energií a nejvhodnější způsoby využití.
Hodnocení předmětu
Pro úspěšné splnění předmětu je nutné v součtu dosáhnout z průběžného a závěrečného hodnocení minimálně 70 % za níže stanovených podmínek.
- V průběžném hodnocení lze získat 30 bodů tj. 30 %.
- V závěrečném hodnocení lze celkem získat 70 bodů tj.
Průběžné hodnocení zahrnuje:
- Aktivní účast na seminářích
- Průběžné hodnocení na jednotlivých seminářích
- Vypracování skupinové semestrální práce - 30 bodů (tj.
Závěrečné hodnocení zahrnuje:
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
- Závěrečný test - soubor otázek zaměřených průřezově na celý obsah předmětu - 70 bodů (tj.
Účast na výuce ve všech formách řeší samostatná vnitřní norma VŠTE (Evidence docházky studentů na VŠTE). Pro studenty prezenční formy studia je na kontaktní výuce, tj.
Doporučená literatura
- SLADKÝ, Z. Využití biomasy jako náhrady fosilních paliv. Průhonice: VUOZ, 1996.
- STRAŠIL, Z. Netradiční alternativní plodiny pro průmyslové využití. Kroměříž: OZE, 1998.
- ŠÍPAL, J. Obnovitelné zdroje energie a způsoby získávání elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů, Ústí n. L.: Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, 2014.
- ŠÍPAL, J. Přednášky a cvičení k předmětu; E-learningový kurz. [on-line].
- VOURDOUBAS, Ioannis S. Energy Efficient Buildings: The Concept of Zero Carbon Emissions Green Building. Eliva Press, 2021.
- BIENVENIDO HUERTAS, David. Nearly Zero Energy Building (NZEB): Materials, Design and New Approaches. BoD - Books on Demand, 2022.
- KABELE, K., 2011. Energetické a ekologické systémy 1: zdravotní technika, vytápění. 2. Vydání. Praha: ČVUT.
- PAPEŽ, K., 2007. Energetické a ekologické systémy budov 2: vzduchotechnika, chlazení, elektroinstalace a osvětlení. Praha: Nakladatelství ČVUT.
- HORÁK, P.; UHER, P.; FORMÁNEK, M.; RUBINA, A.; RUBINOVÁ, O.; VRÁNA, J.; KALOUSEK, M.; KUKLÍNKOVÁ, H., 2015. Energetické hodnocení budov. Brno: VUTIUM - Vysoké učení technické v Brně. 185 s.
- BERNARDINOVÁ, A., M. MAREŠ, 2013. Zpracování průkazu energetické náročnosti budovy: praktická příručka pro všechny majitele rodinných a bytových domů, bytů a pro realitní kanceláře. Praha: Linde Praha.
- VRÁNA, J., 2007. Technická zařízení budov v praxi: [příručka pro stavaře]. Praha: Grada.
- QUASCHNING, V., 2010. Obnovitelné zdroje energií. Praha: Grada.
- ŠULC, J., 2015. Obnovitelné zdroje energie. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, KEZ.
- GRECCHI, Manuela. Building Renovation: How to Retrofit and Reuse Existing Buildings to Save Energy and Respond to New Needs. Springer International Publishing, 2022.
- MATUŠKA, T., 2010. Solární soustavy pro bytové domy. Praha: Grada. Profi & hobby.
- DAHLSVEEN, T., D. PETRÁŠ, 1996. Energetický audit budov. Bratislava: Jaga.
- KNAACK, U., a E. KOENDERS, 2018. Building Physics of the Envelope: Principles of Construction. Birkhäuser, 2018.
- ŠÍPAL, J., 2014. Obnovitelné zdroje energie: způsoby získávání elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí.
- PINTERIC, M., 2017. Building Physics: From Physical Principles to International Standards. Springer, 2017.
