Lidé se více zapojují do rozhodování o životním prostředí.
V areálu Teplárny České Budějovice, která je lokalizovaná v Novém Vrátě v Českých Budějovicích, má podle plánů města vzniknout nové velká spalovna komunálních odpadů s kapacitou 160 tisíc tun za rok.
Byla by to třetí největší spalovna komunálních odpadů v České republice.
Tak jako jiné teplárenské společnosti, hledá i ta českobudějovická odůvodnění pro svoji existenci po ústupu od uhlí a vidí v odpadu záchranu, přestože se pořád jedná v podstatě o spalování fosilních paliv, jen mají podobu odpadu.
Navíc třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů po spálení zůstane v podobě strusky, popelu a popílku, a bude muset být někde uložena, pravděpodobně na skládku.
Čtěte také: Sledování znečištění ovzduší
Stejné redukce hmotnosti by se dalo dosáhnout i účinnějším tříděním, recyklací a předcházením vzniku odpadů.
V dubnu 2022 získal záměr souhlasné stanovisko.
V areálu hnědouhelné elektrárny Mělník (EMĚ) se společnost ČEZ, a.s. chystá vybudovat velkokapacitní spalovnu komunálních odpadů o celkové kapacitě 320 tisíc tun odpadů ročně.
Projekt se podobně jako jemu podobné jmenuje "Zařízení na energetické využití odpadů - ZEVO Mělník", přestože bude hlavně spalovat odpad a přestože leží u Labe v Horních Počaplech.
Spalovna je údajně nutná kvůli zákazu skládkování odpadů od roku 2030, zhruba třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů se však v podobě popílku, popelu a strusky minimálně po nějakou dobu stejně bude muset skládkovat i po datu tohoto zákazu.
Čtěte také: Arnika: přírodní ochrana
Stejné redukce hmotnosti by se dalo dosáhnout i účinnějším tříděním, recyklací a předcházením vzniku odpadů.
V areálu Elektrárny Mělník plánuje ČEZ, a.s., výstavbu velkokapacitní spalovny odpadů neboli ZEVO.
Z připravovaného komplexu EMě (Elektrárny Mělník) má právě spalovna v případě těžkých kovů, především rtuti, a toxických organických látek přispět k celkovým emisím do ovzduší z třetiny až poloviny.
Po spálení odpadů třetina zbyde v podobě strusky a toxického popílku, které se budou stejně muset uložit na skládku.
Redukce odpadů na třetinu se dá dosáhnout i důsledným tříděním, kompostováním a recyklací.
Čtěte také: O organizaci Arnika
Společnost při tom plánovala využít zplyňovací technologii společnosti Westinghouse Plasma Corporation a zařízení mělo mít kapacitu 360 000 tun odpadů ročně, mělo tak jít o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Česku vůbec, větší dokonce než některé spalovny (ZEVO).
Z projektu sice sešlo, o 5 let později v roce 2024, byl však znovu obnoven, pouze s menší kapacitou.
Technologie plazmového zplyňování se zatím potýkala spíš s obtížemi, mimo jiné i v důsledku technologických problémů, způsobených příliš velkou kapacitou zařízení.
Jde tedy o poměrně neprověřenou technologii, zvlášť v plánovaném rozsahu.
Původní zařízení mělo díky své obrovské kapacitě pojmout nejen odpad z Moravskoslezského, ale také Olomouckého kraje.
Dalo se tak očekávat zásadní zvětšení objemu dopravy a další zatížení již nyní značně zatěžovaných a pro takový typ dopravy nedostačujících silnic.
Jde navíc o lokalitu Nízkého Jeseníku a místní se tak bojí i negativních dopadů na životní prostředí.
V novém plánu je oproti tomu počítáno s kapacitou "pouhých" 80 000 tun odpadů ročně.
Původní oznámení záměru společnosti SMOLO bylo v Informačním systému EIA zveřejněno 20. února 2019.
V rámci zjišťovacího řízení se k němu vyjádřilo 12 subjektů, včetně Arniky.
Ministerstvo životního prostředí následně rozhodlo o tom, že záměr bude v rámci EIA posuzován v plném rozsahu, tedy včetně veřejného projednávání.
Závěry zjišťovacího řízení byly zveřejněny 4. dubna 2019.
Následně se čekalo na vypracování dokumentace, která měla zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky a připomínky, uvedené v doručených vyjádřeních.
Místo toho byl v květnu 2024 zveřejněn zcela nový (či spíše staronový) záměr s novou dokumentací.
Vyjádřit se k ní bylo možné do 16. 6., následně byla dokumentace Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vrácena k přepracování a doplnění.
Ke zveřejnění přepracované dokumentace došlo opět v listopadu a k nové verzi dokumentace bylo možné se vyjádřit do šibeničního, svátečního termínu 20. 12. 2024.
Studie odhaluje, že takzvaná chemická recyklace (depolymerizace, pyrolýza nebo solvolýza) znečišťuje životní prostředí, je energeticky náročná a má technické nedostatky.
Označovat tyto technologie "recyklací" je navíc ve většině případů naprosto zavádějící, protože jen malá část takto zpracovaného odpadního plastu se ve skutečnosti stává novým plastem.
Zavalí nás děti odpadem?
producentem směsného komunálního odpadu.
znečišťovateli svého vlastního životního prostředí.
Ale nemusejí být.
To si uvědomují mnohé rodiny s malými dětmi i samosprávy pokrokovějších obcí.
tags: #arnika #udelila #oskary #za #dobre #nakladani