Obnovitelné Zdroje Energie: Zajímavosti a Perspektivy v České Republice

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Zatímco výroba v uhelných elektrárnách v České republice narostla o 14 %, prudce zdražující plyn zaznamenal značný propad o 55 %. Vodní elektrárny rovněž zaznamenaly pokles výroby - o 17 %. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %. Pojďme se tedy podívat, z jakých zdrojů se u nás elektřina vyrábí, a jak jsme na tom ve srovnání se sousedy.

Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %. Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na:

Jaderná Energie

Jaderné elektrárny mají v současné době přibližně 70 % podíl na výrobě veškeré světové elektřiny. Jaderná energie se vyrábí z uranové rudy, řadí se tedy mezi neobnovitelné zdroje. I v tomhle odvětví se ale vyvíjejí nové technologie a můžeme tedy očekávat, že v budoucnosti bude tento proces efektivnější. Jaderné elektrárny, na rozdíl od těch, co využívají jiné neobnovitelné zdroje, neprodukují skleníkové plyny a pro své okolí jsou zcela nezávadné.

Obnovitelné Zdroje

Mezi obnovitelné zdroje patří zejména uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje - sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo. Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo. V Evropské unii se za obnovitelný zdroj považuje i spalování odpadu, jenž činí 18 % podílu zdrojů na výrobu energie v rámci Evropy a 0,23 % v České republice.

Obnovitelná energie je nesmírně důležitá. Vzhledem k tomu, že v mnoha zemích dochází k nebývalému zdražování pohonných hmot a ke klimatické krizi, je obnovitelná energie nákladově efektivní a lepší pro naše zdraví, ale i zdraví světa kolem nás. Obnovitelné zdroje energie jsou rozmanité, od solární a větrné energie až po vodní, přílivovou, geotermální a z biomasy. Systémy obnovitelných zdrojů energie vyžadují méně údržby. Snižují náklady tím, že nahrazují elektrárny, jejichž provoz je nákladný. Fosilní paliva by se mohla vyčerpat za 60 let, ale vždy budeme mít k dispozici solární, větrnou a geotermální energii. Obnovitelná energie navíc snižuje naši závislost na dovozu fosilních paliv. Obnovitelná energie znamená nezávislost na dovozu energie.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Jaký Dopad Má Obnovitelná Energie?

Obnovitelná energie šetří peníze. Solární energie se získává zachycováním energie ze slunečního záření a její přeměnou na teplo, elektřinu nebo teplou vodu. Fotovoltaické systémy přeměňují sluneční světlo na elektřinu prostřednictvím solárních článků. Z dlouhodobého hlediska by to mohlo vést k eliminaci nákladů na energii, z krátkodobého pak ke snížení účtů. Větrné elektrárny využívají turbíny k přeměně větru na elektřinu. Obnovitelná větrná energie má různé formy, od komerčních zařízení až po jednotlivé turbíny.

Obnovitelný systém spotřebuje mnohem méně energie než systém založený na spalování. Výzkum provedený společností Energy and Environmental Science ukazuje, že v celosvětovém měřítku klesne spotřeba energie o 56 %, pokud bude elektrický systém využívat obnovitelné zdroje. To je dáno účinností elektromobilů a elektrifikovaného průmyslu, které eliminují energii potřebnou k získání fosilních paliv. Je to také díky účinnosti elektrických tepelných čerpadel.

• Tepelná čerpadla vzduch-vzduch odebírají teplo z venkovního vzduchu a využívají ho k vytápění vašeho domova.
• Tepelná čerpadla vzduch-voda převádějí teplo z venkovního vzduchu do vody, která ohřívá místnosti prostřednictvím radiátorů nebo podlahového vytápění. Poskytují také teplou vodu.
• Zemní tepelná čerpadla odebírají tepelnou energii z vody v podzemním potrubí a čerpají ji do vnitřního výměníku tepla.

Tepelná čerpadla jsou účinnější než jiné systémy. Kompresor a čerpadla sice potřebují ke své činnosti elektrickou energii, ale spotřebují méně ve srovnání s tím, kolik tepla přivádějí zvenčí.

Neobnovitelné Zdroje

Tyto zdroje jsou opakem obnovitelných - nejen, že se nám jejich zásoby krátí, ale jejich využívání produkuje velké množství CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina. Přesto že se fosilní paliva nepřestávají přirozeně vytvářet, tento proces je příliš pomalý na to, abychom je mohli považovat za obnovitelný zdroj.

Ve vyspělejších krajinách se využívání fosilních paliv čím dál tím více snižuje a nahrazuje se obnovitelnými zdroji, naopak v rozvojových krajinách se zvyšuje.

Čtěte také: České startupy a energie

Srovnání Se Sousedními Státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji.

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií. Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny.

S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Mezi priority většiny zemí patří rozvoj obnovitelných a k přírodě šetrných zdrojů energie. Jak si vede Česká republika a jaké jsou nové trendy?

Z obnovitelných zdrojů pocházelo loni v Evropské unii už 32,3 % elektřiny, což představuje nárůst o 2,3 %. Za pozitivním vývojem stojí zejména rozvoj solárních a větrných elektráren a normální produkce vodních elektráren ve srovnání s podprůměrným rokem 2017. V České republice však obnovitelné zdroje tvoří pouze 11% podíl a jejich vývoj stagnuje.

„Česko potřebuje sebevědomý plán, který nám zajistí postupnou nezávislost na spalování fosilních paliv. Právě moderní energetika je klíčem k čisté, dostupné a levné energii. Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie.

Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.

Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Akcelerační Oblasti pro OZE

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

Často Kladené Otázky k Akceleračním Oblastem

Tato sekce poskytuje odpovědi na nejčastější dotazy týkající se vymezování akceleračních oblastí, pravidel jejich fungování, dopadů na obce i veřejnost a postupů při povolování obnovitelných zdrojů energie.

Co jsou akcelerační oblasti a proč vznikají?

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.

Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.

V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.

Právní Rámec

Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE.

ZOZE je především právním předpisem transpozičním. Do české právní úpravy promítá související požadavky obsažené v tzv. směrnici RED III. Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Investoři v nich budou muset splnit předem stanovené podmínky vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE.

Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější.

Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.

Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat.

Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.

Územní opatření bude zpravidla pořízeno současně s vymezením akcelerační oblasti v územně plánovací dokumentaci. Pokud by akcelerační oblast neměla územní opatření, neuplatnil by se v ní zjednodušený režim povolování záměrů.

Výjimku představují pouze drobnější akcelerační oblasti vymezované v územním plánu v plochách, ve kterých se nepředpokládá nutnost stanovení zvláště podrobných nebo jinak specifických podmínek pro záměry pro využití OZE.

Tyto akcelerační oblasti nemusí mít vlastní územní opatření, protože potřebné podmínky a zmírňující opatření lze uvést přímo do územního plánu.

Zjednodušení Povolování ve Vymezených AO

Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko.

Podstata zjednodušení spočívá v posouzení území a stanovení podmínek na koncepční úrovni předem již při vymezení akcelerační oblasti - tímto způsobem má být nejen zjednodušeno povolování, ale současně bude zachována i adekvátní ochrana jiných veřejných zájmů, které mohou být dotčeny (např. ochrana přírody). Řada podmínek, které jsou běžně obsaženy až v jednotném environmentálním stanovisku, budou stanoveny předem.

Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Důležitým podkladem pro stavební úřad je mimo jiné jednotné environmentální stanovisko, které bude muset být vydáno ve lhůtě 60 dní ode dne podání úplné žádosti (s možností prodloužení o 30 dní).

V procesu vedoucímu k vydání jednotného environmentálního stanoviska bude také ověřeno, zda lze pro záměr uplatnit výjimku z povinnosti provést EIA.

Pokud nejsou splněny podmínky v územním opatření, záměr pro využití OZE nemůže být v akcelerační oblasti povolen. Soulad záměru s územním opatřením bude posuzovat nejen stavební úřad, ale také orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska.

Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?

Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí.

Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.

Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.

Kraje a obce, které se rozhodnou vymezit vlastní akcelerační oblasti, mohou zvolit jiný přístup k vyhledávání ploch, které by mohly být vhodné pro akcelerační oblasti, a zohlednit jiné limity. Závazné pro ně jsou pouze „červené“ limity.

Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.

tags: #obnovitelne #zdroje #energie #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro Narnii v Česku
• Zkušenosti s cestovními kancelářemi
• Obnovitelné zdroje v Ústeckém kraji
• Harmonogram svozu
• Zkušenosti s pobytem v Bartošově Peci