Obnovitelné zdroje energie: Příklady a využití

V portfoliu energetických zdrojů, které využívá Skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo i obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Z hlediska výroby elektrické energie sice zatím nehrají rozhodující roli, jejich význam však do budoucna výrazně poroste. V rámci strategie Čistá energie zítřka si ČEZ vytyčil cíl investovat do roku 2030 za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů. Jde především o projekty fotovoltaických elektráren umístěných primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Největším provozovatelem ekologických elektráren na bázi obnovitelných zdrojů je v rámci Skupiny ČEZ společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Její výrobní portfolio o celkovém instalovaném výkonu více než 200 MW tvoří průtočné a akumulační vodní elektrárny na Labi, Divoké Orlici, Berounce, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce. V rámci Evropské unie došlo k dohodě na zvýšení ambice u cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost.

Obnovitelné zdroje energie v České republice

Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %. Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na:

• Jaderná energie: Jaderné elektrárny mají v současné době přibližně 70 % podíl na výrobě veškeré světové elektřiny. Jaderná energie se vyrábí z uranové rudy, řadí se tedy mezi neobnovitelné zdroje. I v tomhle odvětví se ale vyvíjejí nové technologie a můžeme tedy očekávat, že v budoucnosti bude tento proces efektivnější. Jaderné elektrárny, na rozdíl od těch, co využívají jiné neobnovitelné zdroje, neprodukují skleníkové plyny a pro své okolí jsou zcela nezávadné.
• Obnovitelné zdroje: Mezi obnovitelné zdroje patří zejména uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje - sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo. Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo. V Evropské unii se za obnovitelný zdroj považuje i spalování odpadu, jenž činí 18 % podílu zdrojů na výrobu energie v rámci Evropy a 0,23 % v České republice.
• Neobnovitelné zdroje: Tyto zdroje jsou opakem obnovitelných - nejen, že se nám jejich zásoby krátí, ale jejich využívání produkuje velké množství CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina. Přesto že se fosilní paliva nepřestávají přirozeně vytvářet, tento proces je příliš pomalý na to, abychom je mohli považovat za obnovitelný zdroj. Ve vyspělejších krajinách se využívání fosilních paliv čím dál tím více snižuje a nahrazuje se obnovitelnými zdroji, naopak v rozvojových krajinách se zvyšuje.

Srovnání se sousedními státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji. Pojďme se podívat na konkrétnější čísla u našich nejbližších sousedů. Použité údaje jsou z roku 2022.

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Příklady dobré praxe energetické soběstačnosti

Chceme-li se inspirovat příklady dobré praxe a hledat energeticky soběstačnou obec či region, nemáme bohužel v České republice mnoho na výběr. Více příklad najdeme v zahraničí (např. region Güssing). Naší jedinou energeticky soběstačnou obcí jsou Kněžice (u Nymburka). Existuje řada dalších obcí, které mohou být vynikajícím příkladem úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů, nikoliv však energetické soběstačnosti.

Čtěte také: Příklady obnovitelných zdrojů energie

Kněžice u Nymburka (500 obyv.) jsou zatím jedinou plně energeticky soběstačnou obcí v České republice. „Energetické srdce“ Kněžic tvoří bioplynová stanice s kogenerační jednotkou a automatická kotelna na biomasu. Pokrývají prakticky veškerou spotřebu tepla v obci, a to výhradně z obnovitelných zdrojů a vyrobí téměř dvakrát více elektrické energie než se v obci spotřebuje. V obci stojí pasivní dům vzdělávacího střediska Centra Veronica, většina domů je vytápěna z obecní kotelny na biomasu (dřevní štěpku). Solární teplovodní kolektory jsou využívány na 9 rodinných domech v obci, moštárně (velkoplošný kolektor o ploše 36 m2) a Centru Veronica (plocha 22 m2, lze ho využít i na vytápění budovy). Kromě toho je v obci malá fotovoltaická elektrárna s výkonem 8,8 kW na moštárně a velkoplošná elektrárna s výkonem 51,4 kW nad výtopnou. Postupné kroky k energetické soběstačnosti probíhají v obci od roku 1999. V roce 2002 byla vybudována výtopna na biomasu se dvěma kotli o výkonu 150 a 200 kW. Od roku 2003 funguje v obci větrná farma sestávající ze dvou elektráren s instalovaným výkonem po 600 kW. Ročně vyrobí 1,1-1,2 GWh elektřiny pro asi 350 domácností.

Turisticky atraktivní podhorská obec Salaš na úpatí Chřibů se léta potýkala s problémem, kdy topení uhlím způsobovalo v zimě v neprovětrané horské kotlině rapidní znečištění ovzduší. Konkrétně nákupem a instalací kotlů pro spalování dřeva (na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru) do 32 rodinných domů a 4 systémů solárních kolektorů pro ohřev teplé vody.

Model zahrnoval teplo, elektřinu i pohonné hmoty. Nejprve byla provedena energeticky úsporná opatření v městských budovách. Následovala stavba výrobny bionafty a rozhodnutí, že centrum Gussingu bude zásobováno dálkovým teplem z výtopny na dřevní štěpku. Zrealizovat se podařilo i utopisticky vyhlížející projekt zplynování dřeva pomocí horké páry s cílem vyrábět touto cestou elektřinu. Město se stalo energeticky soběstačným. V Gussingu se vyprodukuje v roční bilanci více tepla, elektřiny a pohonných hmot než město samo spotřebuje.

Městečko s osmi tisíci obyvateli leží nedaleko Vídně. V roce 1995 zde skupina nadšenců založila spolek na podporu obnovitelné energie. Jádrem celého systému je zastřešující nezisková organizace Energiepark, která úzce spolupracuje s radnicí města. Dalšími součástmi sdružení jsou výtopna na biomasu, bioplynová stanice a tři větrné parky. Tyto části jsou samostatnými ekonomickými subjekty, soukromými společnostmi, které vlastní místní obyvatelé.

Zajímavým příkladem šíření myšlenek úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů je Centrum pro aplikaci OZE Pravoslavné akademie Vilémov, které je provozováno neziskovou organizací působící při pravoslavné církví.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Obnovitelné zdroje energie v Ománu

V Ománu je celá řada projektů obnovitelných zdrojů energie - realizovaných i připravovaných. Není čemu se divit protože přírodní podmínky pro sluneční a větrnou energii jsou zde skutečně dobré. Vedle v současnosti dominantních solárních a větrných zdrojů má být do budoucna plně rozvinut také potenciál geotermálních zdrojů, spíše okrajově se staví bateriová úložiště, bioplynové stanice a připravuje se projekt první „waste-to-energy“ elektrárny. Vláda toto odvětví cíleně podporuje.

Solární energie v Ománu

V lednu 2022 byla slavnostně spuštěna fotovoltaická elektrárna Ibri 2 za bezmála 155 mil OMR (cca 9,3 mld Kč). Společnost Shams Ad-Dhahira Generating Company vyvinula a v červnu 2021 dostavěla 500MW solární elektrárnu IPP Ibri (Ibri-2 PV IPP), tzv. nezávislý energetický projekt - IPP na bázi BOO - build own operate. Jde o projekt s cca 1 mil bifaciálních (oboustranných) fotovoltaických panelů na rozloze 1.300 ha ve městě Ibri na severozápadě sultanátu. Licenci udělil Úřad pro regulaci veřejných služeb (APSR). Elektrárna je napojena přes 220 kV stanici vlastněnou společností OETC na národní síť. OETC - součást Nama Group - uvádí, že stanice je jedinečná v tom, že přichází bez výkonového transformátoru, jaký je obvykle spojen se síťovými stanicemi obecně a elektřina je do ní přiváděna podzemními kabely.

Cena elektrárny Ibri-2 PV IPP byla v dubnu 2020, kdy došlo k finanční uzavírce projektu, odhadována na 400 mil USD. Je údajně financována v poměru 70:30, tj. poměr půjček k vlastnímu kapitálu. Projekt počítal s offtake kontraktem po dobu 15 let od prvního dne spuštění do komerčního provozu. Syndikát šesti domácích a zahraničních věřitelů, kteří poskytli 275 mil USD, sestává z Asian Infrastructure Investment Bank, Bank Muscat, Riyad Bank, Siemens Bank, Standard Chartered Bank a Warba Bank. Půčka byla těmito věřiteli poskytnuta na 16 a půl let (door-to-door tenure). Dodavatelem bifaciálních panelů typu N (údajně ideálních pro ománské podmínky) je přední čínský výrobce Jolywood. Finančními partnery projektu jsou společnosti Gulf Investment Corporation a společnost Alternative Energy Projects Company - obě z Kuvajtu. Konsorcium dodavatelských firem (EPC) tvoří společnosti ChinaPower a PowerChina Huadong. Údržbu a provoz projektu bude zajišťovat společnost NOMAC, která je stoprocentní dceřinou společností ACWA Power ze Saudské Arábie.

Společnost Shams Ad-Dhahirah Generating Company (SDGC), která projekt realizovala, je konsorciem společností ACWA Power, Gulf Investment Corporation (GIC) a Alternative Energy Projects Co (AEPC). Ve špičce má elektrárna údajně vyrábět dostatek elektřiny k napájení 50 000 domácností a tím eliminovat 340 000 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Jakmile bude požadovaná licence schválena, bude platit po dobu 25 let.

V roce 2020 spustila společnost Petroleum Development Oman (PDO) 100 MW solární elektrárnu Amin, v jižní části sultanátu - cca 210 km severozápadně od Salalah. Tzv. Independent Power Project (IPP), byl uveden do provozu za 12 měsíců od podpisu smlouvy, tj. o 3 měsíce dříve oproti zadání. Společnost PDO dodavateli garantuje offtake vyrobené elektřiny (pro své těžební aktivity) po celou plánovanou životnost elektrárny. Předpokládaná doba provozu je 23 let. Dodavatel musel zajistit MFS - minimální funkční specifikaci.

Čtěte také: České startupy a energie

Jednalo se BOOT projekt, tj. Build, Own, Operate and Transfer, což je v Ománu obvyklý postup při podobných zakázkách. Dodavatel nese úrokové riziko, tzv. Solar Insolation Risk, i kurzovní riziko - neboť projekt je kalkulován a financován v OMR. Inflační riziko sdílí dodavatel s PDO. Dodavatel musel prokázat "net worth" své čisté jmění ve výši 50 mil USD a větší, referenci pětiletého provozování 100 MW solární elektrárny ve své domácí zemi a 50 MW v zahraničí, musel prokázat vlastnictví 100MW solární elektrárny (equity), doložit efektivní provoz a údržbu obdobného energetického zdroje za poslední 3 roky, schopnost zajistit finanční prostředky ve výši 100 mil USD apod.

V Ománu se již připravuje další projekt solární elektrárny o výkonu 1 GW ve Wilayatu Manah, tj. poblíž města Nazvá (Nizwa), cca 140 km jihozápadně od hlavního města Maskat. Jde o dva projekty pracovně nazvané Manah 1 a Manah 2, tedy se souhrnným výkonem 1,00 GW. Spuštění je plánováno na rok 2025. Projekt zadává ománská společnost Oman Power and Water Procurement Company (OPWP). Smlouva o projektu se společností OPWP, která garantuje odběr elektřiny po dobu 20 let, byla podepsána v březnu 2023.

Projekt realizuje státní OQ Group se zahraničními subjekty InterContinental Energy a EnerTech. Cílem projektu je vyrábět 25 gigawattů (GW) obnovitelné solární a větrné energie. Od roku 2018 probíhal sběr dat používaných k přípravě studií proveditelnosti a posouzení energetického výnosu. Projekt se připravuje v guvernorátu Al Dakhiliyah. Na základě studie připravované od prosince 2019 byla vyselektována lokalita v Adamu. RfQ (Request for Qualifications) měl být vydán ve 4. čtvrtletí 2021 a dokončení projektu se plánuje ve 2. čtvrtletí 2025.

V listopadu 2022 byl ohlášen projekt, který má napojit nové PV zdroje na odsolovací jednotku ve městě Sur. Závod na produkci odsolené vody (115 tis m3/den z roku 2007) provozuje společnost Sharqiyah Desalination Company (ta je z více jak 35% vlastněna francouzskou společností Veolia), jako tzv. "nezávislý vodní projekt" - IWP. Ta se dohodla s francouzskou společností TotalEnergies na výstavbě 17 MWp (MW peak) solární elektrárny, která má pokrývat 1/3 potřeb desalinizačního závodu.

V únoru 2023 podepsal úřad pro průmyslové investice Madayn dohodu o vyčlenění pozemku pro projekt 100 MW solární elektrárny se společností Solar Wadi LLC. Projekt má být realizován v ekonomické zóně v Soharu. Elektřina má být využívána zdejšími výrobními podniky a společnostmi, které upřednostňují čistou energii.

V březnu 2023 bylo ohlášeno zahájení spolupráce firem Solar Wadi a Nafath Renewable Energy, které chtějí společně dodávat malá solární řešení pro jednotlivce, malé prům. podniky, hotely a státní instituce. Jejich dohoda se týká spolupráce při projektování, nákupu a výstavbě (EPC) fotovoltaických projektů do 30 MWp (megawatt-peak).

V Ománu se realizují tzv. „Private-wire“ projekty, které nejsou napojeny na veřejnou přenosovou elektrickou síť. Spotřebitelé se napojují prostřednictvím soukromě vlastněného přenosového vedení.

Podle OPWP se v blízkosti Duqm připravuje výstavba vůbec prvního projektu koncentrované solární energie (CSP) s akumulací tepla. V dubnu 2022 se připravovala studie proveditelnosti.

Větrná energie v Ománu

Příkladem WPP, která byla v listopadu 2019 uvedena do provozu v Ománu, je Větrná farma o výkonu 50 MW v Harweelu v nejjižnějším regionu Dhofar. Jde o 13 větrných turbín, každá s kapacitou 3,8 MW napojených přes 132 kV kabel na rozvodnou síť. Síla větru údajně dosahuje rychlosti 8 metrů za vteřinu. WPP byla plně financována společností ADFD z UAE. Tento větrný park zásobuje elektřinou cca 16 000 domácností - což odpovídá 7% celkové spotřeby energie regionu Dhofar a údajně ušetřil až 110 000 tun emisí oxidu uhličitého ročně (podle jiných zdrojů produkuje údajně více jak 190 GWh čisté energie). Odběratelem elektřiny je monopolní státní společnost OPWP. Větrný park provozuje ománská elektrárenská společnost pro venkovské oblasti - Tanweer.

Projekt realizovala společnost Abu Dhabi Future Energy Company (Masdar) prostřednictvím konsorcia EPC společností GE Renewable Energy a španělského TSK. Společnost GE Renewable Energy poskytla 3,8 MW větrné turbíny a TSK je odpovědná za zbývající část infrastruktury větrné farmy a zařízení pro elektrický přenos spojující elektrárnu se sítí.

Společnost OPWP v červnu 2021 dokončila tzv. "Wind Resource Assessment" v klíčových regionech země (Jaalan Bani Bu Ali v North Al Sharqiyah Governorate a Duqm v Al Wusta Governorate). Na sběru dat se podílela také státem vlastněná energetická společnost NAMA Group. Obě tyto lokality mají být nabídnuty zahraničním investorům k realizaci jejich projektů WPP, a to formou veřejných výběrových řízení. Rychlost větru ve vnitrozemských lokalitách dosahuje i 8-10 m/s, a to i v horkých letních měsících.

V srpnu 2021 zveřejnily ománské úřady 7 nových lokalit vhodných pro výstavbu "on shore" větrných elektráren (WPP). Tato místa zahrnují Sur a Jaalan Bani Bu Ali (obě v North Al Sharqiyah Governorate), Duqm-1 a Duqm-2 (Al Wusta Governorate) a Al Jazir, Shaleem a Sadah (Dhofar Governorate). Výběr se opírá o studie měření síly větru napříč sultanátem a je všeobecně známo, že pobřežní linie Ománu je celoročně vystavována silným větrům.

Omán se snaží urychlit implementaci projektů větrné energie na svém území a pro urychlení procesu proto ustavil tým úředníků zastupujících řadu vládních a veřejných organizací, který má urychlit schvalovací procedury případných projektů. Tým zahrnuje experty společnosti Oman Power and Water Procurement Company (OPWP - jediný odběratel veškeré kapacity založené na konvenčních a obnovitelných zdrojích v Ománu), Oman Electricity Transmission Company (OETC), Úřad pro regulaci veřejných služeb (APSR), Úřad pro životní prostředí (EA), Ministerstvo bydlení a územního plánování, Ministerstvo energetiky a nerostů a veřejný Orgán pro zvláštní ekonomické zóny a volné zóny (OPAZ).

První z těchto sedmi projektů větrných elektráren má být spuštěn v roce 2025. Tento tým spravuje monitorovací stanice pro sběr, vyhodnocování a zveřejňování údajů o větrných zdrojích. Z těchto dat má být vyhotovena studie proveditelnosti pro nákup nezávislého energetického projektu (IPP - Independent Power Project), respektive objednání projektu větrné elektrárny. Ve 3. čtvrtletí 2021 se mohou představit dodavatelé a ti z nich, kteří se kvalifikují, budou požádáni o návrhy projektů (RFP - request for proposals).

V srpnu 2021 zveřejnila společnost Petroleum Development Oman (PDO) plány na výstavbu 100 MW větrné elektrárny v lokalitě tzv. "bloku 6", tj. rozlehlé oblasti od trojmezí hranic Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů dále do ománského vnitrozemí. Společnost již připravila studii proveditelnosti na základě sběru povětrnostních dat za posledních 12 měsíců. Má jít o celkem 6 lokalit v rozlehlé oblasti tzv. bloku 6. Projekt má být uveden do provozu v roce 2023. Projekt má navazovat na první realizovaný projekt WPP v zemi - Dhofar 1 Wind IPP - v Harweelu.

PDO a její mateřská holdingová společnost Energy Development Oman (EDO) plánují uvést do provozu v roce 2023 také bateriové úložiště s kapacitou 100 MW. Projekt má být umístěn v jedné z lokalit rozlehlého těžebního bloku 6.

Další projekty obnovitelných zdrojů v Ománu

V dubnu 2022 ohlásila ománská společnost ONEIC partnerství s italskou společností Energy Dome a nabídla řešení ukládání energie (Long Duration Energy Storage). Projekt využívá tzv. CO2 baterii, která umožňuje dlouhodobé a velkokapacitní ukládání energie, založené na termodynamickém procesu manipulace s CO2 v jeho různých formách v uzavřené termodynamické soustavě. Proces je údajně nákladově efektivní v rozmezí 4-24 hodin, dosahuje efektivitu 75%, uložená energie během samotného uložení nedegraduje (tj.

Prvním projektem svého druhu na území Ománu je "Waste to Energy Plant", tj. elektrárna na spalování odpadu. Memorandum k projektu podepsali v březnu 2022 státní společnost BEAH (má monopol na svoz komunálního odpadu na území Ománu) a státní společnost Oman Power and Water Procurement Company (OPWP), tj. monopolní prodejce elektřiny a vody. Projekt v odhadované hodnotě 1 mld USD se má realizovat v pobřežním městě Barka (cca 50km západně od Maskatu). Elektrárna by měla spalovat 4.500 tun odpadu denně po dobu 35 let a produkovat 130 až 150 MW elektrické energie. Provozovatelem elektrárny by měl být soukromý subjekt.

Podpora obnovitelných zdrojů v České republice

Ve středu 25. ledna 2017 vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v rámci OP PIK Výzvu II dotačního programu Obnovitelné zdroje energie (OZE). Program podporuje účinné nakládání s energií a rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie. Podporu lze získat na projekty zaměřené na následující aktivity:

• Vyvedení tepla ze stávajících výroben elektřiny - bioplynových stanic
• Vyvedení bioplynu do vzdálené kogenerační jednotky
• Výstavba a rekonstrukce zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy
• Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla z biomasy mimo vlastní spotřebu
• Výstavba, rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren do 10 MWe instalovaného výkonu

V případě podpory biomasy budou podporována zařízení využívající lokální biomasu, tedy biomasu ze stejného kraje nebo ve vzdálenosti do 100 km od zdroje biomasy.

Modelové příklady typových projektů:

• Využití odpadního tepla z bioplynové stanice: Předmětem projektu je využití zůstatkového odpadního tepla z kogenerační jednotky bioplynové stanice. Ve stávajícím zemědělském areálu je provozována bioplynová stanice, v níž je instalována kogenerační jednotka pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla na spalování bioplynu. Tepelná energie je v současné době z části využívána pro potřeby bioplynové stanice, areálu zemědělského družstva a vytápění některých přilehlých objektů. Podstatná část odpadního tepla však není využívána, proto se vedení společnosti rozhodlo investovat do výstavby teplovodu, čímž dojde k využití veškerého odpadního tepla v zimním období.
• Výstavba zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla: Cílem projektu je výstavba zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Jeho hlavními komponenty jsou zplynovací kotel dřevních pelet a kogenerační jednotka, které spolu tvoří jeden nedělitelný celek doplněný o biomasový kotel na termické využití energie z dřevních pelet. Výstavba zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude provedena uvnitř stávající budovy. Plocha stávajícího skladu na dřevní pelety, ve kterém jsou dva zásobníky, bude rozšířena. V rozšířené části skladu budou instalovány dva nové ocelové zásobníky pro skladování dřevních pelet pro zplynovací kotel o objemu 2 x 30 m. Nově instalované technologie využijí stávající vnitřní kanalizaci a vnitřní vodovod.

Žadatele je nutné upozornit, že projekty realizované s podporou z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nemohou využívat provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. Taktéž nebude podporována výstavba bioplynových stanic a výstavba či rekonstrukce OZE pro vlastní spotřebu.

Výzva II přináší oproti výzvě předchozí několik změn. V případě, že má žadatel k dispozici platné doklady vyžadované dle stavebního zákona k realizaci projektu a doloží je k Žádosti o podporu, získá bodové zvýhodnění v rámci hodnocení projektu. Dále byl zahrnut požadavek na doložení garance udržitelnosti projektů s dotací 50 miliónů korun a více. Další novinkou je doložení vlastnické struktury žadatele, jež se prokazuje prostřednictvím přílohy Prohlášení k žádosti o podporu. Žádosti o podporu mohou žadatelé podávat prostřednictvím aplikace IS KP14+ do 15. července 2017.

Evropská unie si jako jasnou prioritu stanovila, že přijme opatření k řešení problémů v oblasti energetiky. Klíčovou roli při dosahování tohoto závazného cíle bude hrát větrná energie, která je cenově dostupným, ekologickým zdrojem. Mezi hlavní obnovitelné zdroje energie patří rovněž energie z vodních zdrojů a z biomasy. Data získaná prostřednictvím programu Copernicus se mohou využívat například pro prognózy výroby sluneční a větrné energie, pro výběr lokalit určených pro zařízení na výrobu obnovitelné energie, monitorování biomasy nebo monitorování hladiny vody.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #příklady

Oblíbené příspěvky:

• AquaNova: Recenze produktů
• Udržitelné materiály
• Malín: Sběr odpadu a jeho pravidla
• Definice Ekosystému od Tansleye
• Životní prostředí v Belgii