Obnovitelné zdroje v Rumunsku: Příležitosti a výzvy

12.12.2025

Rumunsko dlouhodobě patří mezi tradiční obchodní partnery českých firem. Současný ekonomický vývoj je v Rumunsku stabilní a je poháněn hlavně fiskálním uvolněním, zlepšením situace na trhu práce a vlastní spotřebou domácností. Země disponuje kromě strategické polohy i stále silnějším a stabilnějším podnikatelským prostředím. Klíčovou roli v hospodářské a bezpečnostní politice Rumunska hraje energetika.

Jsme zde svědky přechodu od tradičních pilířů energetického odvětví, jako jsou uhelné elektrárny, které jsou hlavním výrobcem elektřiny, a pobřežních polí, které jsou významným poskytovatelem ropy a plynu, k jiným odvětvím energetiky. Rumunsko dbá o vlastní národní a energetickou bezpečnost kromě jiného prohlubováním svých vztahů s USA jako svým strategickým partnerem. Rumunsko má potenciál a chce rozšířit svůj vliv v regionu. Nezbytná je hlavně diverzifikace ve výrobě elektřiny po vzoru západní Evropy.

Energetická strategie Rumunska a obnovitelné zdroje

V současné době prochází úpravou energetická strategie Rumunska na období let 2016-2020, resp. Rumunský energetický sektor prochází významnou transformací, do roku 2030 by měl podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v zemi dosáhnout téměř 40 procent. K dosažení ekologických cílů Rumunsko využívá nemalou finanční podporu z evropských fondů.

Mezi nejperspektivnější obnovitelné zdroje v Rumunsku patří vodní a větrná energie. Podíl elektřiny vyrobené ve vodních elektrárnách dosahuje v závislosti na počasí až 30 % celkové produkce. V České republice je nejvíce známá vodní elektrárna Železná vrata, a to i kvůli zde žijící české menšině v rumunském Banátu. Nejvíce projektů se zatím realizovalo v oblasti větrné energie, neboť Rumunsko má velmi dobré podmínky zvláště v přímořské části. Podpora produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je postavena na tzv. systému zelených certifikátů.

Investice a příležitosti pro české firmy

Hodnota rumunského energetického trhu s převahou zahraničního kapitálu se dnes odhaduje na 30 mld. EUR. Nezbytné investice do energetiky mohou do roku 2035 dosáhnout až 100 mld. EUR. V rumunském energetickém sektoru působí mnoho českých firem. Vedoucí postavení má společnost CEZ Romania. Zdroje skupiny ČEZ v Rumunsku disponují instalovaným elektrickým výkonem 622 MW. V portfoliu energetických zdrojů, které využívá skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo právě obnovitelné zdroje.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Její dvě větrné farmy s celkovým instalovaným výkonem 600 MW jsou dnes největším projektem svého druhu v Evropě a jejich produkce představuje podíl zhruba 10 % na rumunském trhu energie z obnovitelných zdrojů. Působení ČEZ pochopitelně v Rumunsku otevírá příležitosti také dalším českým firmám. Mezi strategické investice v Rumunsku patří hlavně dostavba reaktorů 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavodă, rozvoj vodní akumulační elektrárny Tarniţa-Lăpuşteşti a rozšíření propojovací kapacity na využití zemního plynu z ložisek Černého moře.

Další příležitosti pro české firmy se jeví v oblastech rekonstrukce a modernizace stávajících energeticky neefektivních elektráren, nebo dobíhajících projektů větrných elektráren. Jsou zde ale i možnosti v rámci projektů na zvyšování energetické účinnosti, na kogenerační jednotky, obnovitelné zdroje energie, vodní elektrárny, na modernizaci a výstavbu rozvodných páteřních sítí, atd. Rumunsko věnuje pozornost také investicím na ochranu životního prostředí a modernizaci uhelných elektráren, to vše v souladu s požadavky EU.

České investice do obnovitelných zdrojů v Rumunsku

Jedním z českých investorů je společnost Photon Energy Engineering Romania jako součást české Photon Energy Group. Celkový instalovaný výkon, který Photon Energy Group využívá k výrobě elektřiny v Rumunsku, tak dosáhl 41,3 MW. Aktivity zmíněné investiční skupiny zasahují do realizace projektů, inženýringu i výstavby (EPC) a rovněž do provozu a údržby (O&M) solárních elektráren. Obdobně zde své investiční aktivity, a to jak ve fotovoltaice, tak i při výrobě elektřiny z větru, rozvíjí i česká společnost Rezolv Energy.

Významným probíhajícím projektem je výstavba fotovoltaického parku Dama v župě Arad na západě země. Uvedený park by měl být uveden do provozu v roce 2025 a s jeho předpokládaným instalovaným výkonem 1000 MW by mohl patřit mezi největší v Evropě. Očekávaná roční výroba energie by mohla být schopna pokrýt spotřebu více než 280 000 domácností. Rezolv Energy v Rumunsku investuje i do větrných elektráren. V tomto kontextu je neméně významnou výstavba větrného parku VIFOR v župě Buzău na východě Rumunska. Tento větrný park poskytne komerčním, průmyslovým a dalším odběratelům 450 MW instalovaného výkonu. Neméně významným již zahájeným projektem je výstavba větrného parku Dunarea East & West s předpokládaným výkonem 600 MW v pobřežní oblasti Černého moře nedaleko přístavního města Constanta.

Financování energetické transformace

Klíčovým zdrojem financování energetické transformace v Rumunsku je Modernizační fond EU, který na pokrytí výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů poskytne do roku 2030 více než 3 miliardy eur. Rumunsko již zavedlo svůj systém výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve formě rozdílových kontraktů - „Contracts for Difference“ (CfD). V rámci systému CfD dosahují vážené průměry výkupních cen energie aktuálně 51 eur/MWh u solárních a 65 eur/MWh u větrných zdrojů. Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) navíc podporují menší projekty, například instalace solárních panelů pro domácnosti nebo malé podniky.

Čtěte také: České startupy a energie

Projekt Corbii Mari

Společnost LONGi Solar a Nofar Energy oznámili partnerství při realizaci jedné z největších solárních instalací v Rumunsku, 282 MW projektu Corbii Mari v župě Dambovita. Projekt Corbii Mari zahájí provoz v roce 2026 a představuje dvojí milník v přechodu Evropy na obnovitelné zdroje. S odhadovanou roční výrobou 380 GWh nahradí elektrárna Corbii Mari 220 000 tun emisí uhlíku ročně, což odpovídá odstranění 48 000 vozidel se spalovacími motory, a zároveň bude napájet více než 50 000 rumunských domácností. Tento projekt představuje model pro evropský projekt společnosti Nofar s více GW a signalizuje rostoucí regionální přijetí vysoce rentabilní technologie BC.

Statistiky a srovnání

Rumunsko bylo po vstupu do EU vnímáno jako země, která se nachází spíše na konci unijního pelotonu. Dnes už tomu tak není a v řadě ekonomických ukazatelů se nachází nad průměrem zemí EU. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl v roce 2023 hodnoty 78 % z průměru EU (EU = 100 %) . Rumunsko se tak, hned po Irsku, posunulo za poslední desetiletí ekonomicky nejvíce vpřed. Rumunsko se může pochlubit podprůměrnou mírou nezaněstnanosti, která loni dosáhla 5,6 % (průměr EU byl na úrovni 6,0 %). Harmonizovaná inflace této ekonomiky dosáhla v roce 2022 úrovně 12,0 %, v roce 2023 hodnoty 9,7 %. Veřejný dluh Rumunska za poslední dekádu vzrostl z úrovně 37,8 % HDP (v roce 2013) na 47,2 % HDP (v roce 2022). I přesto jde o nižší úroveň v porovnání s průměrem EU (83,5 % z HDP), ale i v porovnání se zeměmi V4.

Eurostat v závěru roku 2023 uveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2022 pro všechny ekonomiky EU. Rumunsko se v obou případech umístilo nejen nad průměrem EU, ale dokonce v TOP desítce zemí s největším podílem OZE. Unie dosáhla v roce 2022 celkový podíl 23,0 %, v případě hrubé spotřeby elektřiny podíl 41,2 %. Země V4 (včetně Slovenska i Česka) se tak Rumunsku ve využívání OZE dívají na záda.

Elektřina vyráběná z fosilních paliv, hlavně z uhlí, je v porovnání s jinými zdroji dražší a nekonkurenceschopnou, a to především z důvodu emisních povolenek. Kvůli ochraně životního prostředí se členské země unie zavázaly vyloučit uhlí ze svého energetického mixu a to nejpozději do roku 2040 (většina zemí už do roku 2030). Jednou z těchto zemí je i Rumunsko. Země schválila plán obnovy, který směřuje k cíli dosáhnout energetické transformace a odstavení uhelných elektráren do roku 2032.