Obnovitelné zdroje ve světě statistiky

Obnovitelné zdroje jsou dominantním trendem v globální energetice a vyrábí již téměř třetinu elektřiny.

Podle Global Electricity Report v roce 2024 vyráběly obnovitelné zdroje energie již 32 % světové elektřiny.

Nárůst výroby zejména solárních a větrných elektráren byl jen za minulý rok rekordních 858 TWh (což je patnáctinásobek celkové spotřeby Česka v roce 2024).

V České republice jsme zatím stále pozadu, přestože máme velký potenciál a evropské peníze na investice.

Problémem jsou složité a zdlouhavé povolování, nepružné podmínky pro připojování do sítě a malý důraz politiků.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje: Globální trendy a česká realita

Několik změn energetického zákona v posledních třech letech slibuje zlepšení, ale stále chybí například akcelerační zóny pro větrné elektrárny a další zjednodušení povolovacích procesů.

Současná vláda by si měla pospíšit a ta příští na ni navázat, rozvoj větrných elektráren je nejdůležitějším krokem k energetické bezpečnosti a příznivým cenám elektřiny.

Globální trendy v obnovitelných zdrojích

V loňském roce se po celém světě postavilo rekordních 295 gigawattů nového výkonu v obnovitelných zdrojích energie.

To znamená, že 83 procent energetické kapacity přidané v loňském roce spadá do kategorie obnovitelných zdrojů energie.

Podle agentury IRENA se boom obnovitelných zdrojů týká hlavně Asie, Severní Ameriky a Evropy.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Energetická krize vedoucí ke skokovému růstu cen zemního plynu, černého uhlí a dalších fosilních paliv oboru zelené energetiky pomohla k vyšší dynamice růstu.

„Tento pokračující rekordní růst ukazuje odolnost obnovitelné energie uprostřed přetrvávající energetické krize,“ řekl generální ředitel IRENA Francesco La Camera.

Různé typy obnovitelných zdrojů a jejich vývoj

• Vodní energie: Kapacita vodních elektráren se loni zvýšila o 30 gigawattů (GW) na celkových 1392,6 GW a roste tak stabilním tempem. Hlavní podíl na loňském přírůstku měla Čína (+22,5 GW). Ale jen 20 GW z loňského přírůstku řadí IRENA mezi obnovitelnou (ekologicky přijatelnou) vodní energetiku.
• Větrná energie: Nárůst o 75 GW (na celkových 899 GW) vypadá impozantně, oproti rokům 2020 a 2021 nicméně zpomalil. Hlavními tahouny růstu byla Čína (+37 GW) a země EU (+15,7 GW).
• Solární energie: Výkon solárních elektráren loni vzrostl o rekordních 191,5 GW (o rok dříve +141 GW) na celkových 1053 GW. Velký podíl na celkovém růstu má Čína (+86 GW), ale fotovoltaiky přibývaly prakticky po celém světě - včetně malých ostrovních států v Tichomoří a Karibiku.
• Bioenergie: Expanze se v roce 2022 mírně zpomalila (+7,6 GW ve srovnání s +8,1 GW v roce 2021), celkový výkon elektráren na biomasu či bioplyn ke konci roku 2022 dosáhl 149 GW. Také zde růst táhne nejvíc Čína.
• Geotermální energie: Geotermální energie vzrostla o velmi skromných 181 MW (celkový výkon dosáhl 14 877 MW). Nový výkon přibyl v Keni, Indonésii, Turecku a v USA.
• Elektřina mimo síť (ostrovní systémy): Kapacita vzrostla v roce 2022 o 1237 MW na celkových 12 435 MW.

Obnovitelné zdroje v Evropské unii

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 téměř na trojnásobek a v roce 2024 činil 25,2 %.

V elektřině již EU atakuje 50% hranici, v dopravě se naopak stále drží kolem 10 %.

Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie vzrostl v roce 2024 meziročně o 0,7 procentního bodu (p.b.) na 25,2 %.

Čtěte také: České startupy a energie

Nejvyššího podílu dosáhlo tradičně Švédsko, a to 62,8 % (meziročně o 3,6 p.b. méně). Nejnižšího naopak Belgie se 14,3 % (meziročně o 0,3 p.b. méně).

Česká republika měla v roce 2024 podíl OZE na hrubé konečné spotřebě ve výši 19,2 %, a patřila tak tradičně mezi země s nižším podílem.

"Využití obnovitelných zdrojů energie má mnoho potenciálních benefitů včetně snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy (zejména na ropě a plynu). Růst obnovitelných zdrojů může také stimulovat zaměstnanost v EU díky vytvoření pracovních míst v oblasti nových "zelených" technologií, které představují jeden z pilířů Energetické unie a Dohody o čistém průmyslu," uvedl Eurostat.

Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny dosáhl v roce 2024 hodnoty 47,5 %, což představuje meziroční nárůst o více než 2 p.b. a nárůst na trojnásobek ve srovnání s rokem 2004.

Více než 75% podíl vykázaly Rakousko (90,1 %), Švédsko (88,1 %) a Dánsko (79,7 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Malta (10,7 %), Česká republika (17,9 %) a Lucembursko (20,5 %).

"Elektřina z větrných a vodních elektráren tvořila téměř dvě třetiny celkové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (38,0 %, respektive 26,4 %). Zbylá třetina připadá na solární elektrárny (23,4 %), pevná biopaliva (5,8 %) a další obnovitelné zdroje energie (6,1 %)," uvedl Eurostat s tím, že solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím zdrojem. V roce 2008 vyrobily pouze 7,4 TWh, v roce 2024 to bylo už 304 TWh.

Ve vytápění a chlazení měly v EU obnovitelné zdroje v roce 2024 téměř 27% podíl, což představuje nárůst o 15 p.b. ve srovnání s rokem 2004.

Nejvyšší podíl vykázaly tradičně severské státy v čele se Švédskem (67,8 %). Mezi nejhorší patřily tradičně Irsko (7,9 %), Nizozemsko (11,3 %) a Belgie (také 11,3 %).

"K růstu přispěl rozvoj v průmyslovém sektoru, službách i domácnostech. Do statistiky je započítáno také teplo okolí využité v tepelných čerpadlech," dodal Eurostat.

Průměrný podíl OZE v dopravě v zemích EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 z pouhých 1,4 % na loňských 11,2 %.

To sice představuje nárůst na osminásobek, avšak je stále daleko od cíle pro rok 2030, který činí 29 %.

Jak nicméně připomněl Eurostat, členské státy EU mohou namísto splnění 29% cíle zvolit alternativu v podobě snížení emisní intenzity paliv využívaných v dopravě o 14,5 % do roku 2030.

Mezi země s největším podílem OZE v dopravě patří tradičně Švédsko (26,4 %) a Finsko (20,3 %). Na uvedené země se začalo v roce 2024 dotahovat Nizozemsko, které vykázalo 19,8% podíl, což představuje meziroční nárůst o více než 6 p.b.

Česká republika patří s podílem ve výši 5,7 % mezi trojici nejhorších zemí v EU.

Výroba elektřiny v EU podle zdroje (2024)

Mezi lety 2004 a 2021 spotřeba paliv a energie v EU významně klesla. Zvýšil se také podíl obnovitelných zdrojů na úkor těch fosilních.

V roce 2004 se v celé EU vytěžilo a vyrobilo 29 738 PJ domácích přírodních zdrojů paliv a energie (vč. výroby z jádra), do roku 2021 kleslo toto množství na 25 020 PJ.

Do roku 2021 klesla primární produkce uhelných paliv, zemního plynu a také ropy a ropných produktů. Naopak významně vzrostla produkce obnovitelných zdrojů energie, která v roce 2021 již zaujímala podíl 41 %.

V roce 2004 bylo nejvíce elektřiny (32 %) vyrobeno pomocí jaderné energie. Z uhelných paliv pocházelo 29 % elektřiny, 16 % ze zemního plynu a 15 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 se struktura paliv používaných na výrobu elektřiny značně proměnila. V roce 2021 pocházelo nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů (37 %).

Největší pokles je vidět u konečné spotřeby tuhých uhelných paliv, jejichž spotřeba u nás v roce 2004 činila 13 %. V roce 2021 už to bylo jen 6 %. Naopak k největšímu nárůstu došlo u konečné spotřeby obnovitelných zdrojů energie.

tags: #obnovitelne #zdroje #ve #svete #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Příklady a dopady znečištění vody
• Praktické tipy pro třídění odpadu
• Hodnocení Litteringu v Terénu
• Praní s ekologickým mýdlem
• Svoz odpadu Orlová - podrobný rozpis