Obora Hvězda: Ekosystém a jeho popis

Všechny pražské lesy patří dle zákona o lesích do kategorie lesů zvláštního určení (lesy příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí), mají tedy plnit zejména „vedlejší“ funkce lesa, a to rekreaci a ochranu životního prostředí. Důležitým faktorem, od něhož se plnění těchto funkcí odvíjí, je stav lesních porostů, zejména jejich stáří, dřevinná skladba a zdravotní stav.

Péče o lesy se řídí lesním hospodářským plánem (LHP), který se zpracovává vždy na období deseti let. Aktuální lesní hospodářský plán (LHP) je platný na období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2033. LHP se skládá z textové části (základní údaje o stavu lesa, výhled vývoje, rozbor přírodních podmínek apod.), z mapové části a hospodářské knihy. LHP slouží jako nástroj hospodaření vlastníka lesa a návod pro zásahy, které je v konkrétním lesním porostu potřeba provést (zalesnění, výchova, těžba).

Obnova v pražských lesích probíhá přísně maloplošně s maximálním využitím podrostního způsobu zmlazení. Při obnově lesa jsou výrazně upřednostněné mimoprodukční funkce lesa (zejména rekreační). Lesní hospodaření se řídí lesním zákonem, jehož základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Lesní zákon také předepisuje např. Dobu obmýtí a obnovní dobu chápat jako údaj orientační a plánovací.

Podmínky hospodaření v pražských lesích jsou výrazně ztížené rozdrobeností lesního majetku, extrémně členitým terénem a těsnou blízkostí městské zástavby a extrémní návštěvnosti. Území lesních pozemku hl. m. Dřevo, které získáváme z výchovných, obnovních či zdravotních zásahů dále zpracováváme v naší truhlárně např.

Základní informace o oboře Hvězda

• Rozloha: 85,6 ha
• Katastrální území: Liboc
• Nejvíce zastoupené dřeviny: dub zimní, buk lesní a habr obecný
• Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
• Věk porostů: nejvíce je zastoupena 8. věková třída, tedy věk nad 140 let
• Lesní porosty: 76,2 ha
• Nelesní plochy (louky, vodní plochy, cesty): 9,4 ha
• Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
• Údržbu provádí: Lesy hl. m.

Historie obory Hvězda

Oboru Hvězda založil kolem roku 1534 Ferdinand I. Habsburský. Je málo známým faktem, že v té době byla česká krajina v okolí lidských sídel téměř bezlesá. Císařův mladší syn, Ferdinand II. zvaný Tyrolský, se v Praze začal zabydlovat poté, co se stal místodržícím v Čechách. Oboru si oblíbil a rozšířil ji o přilehlá pole a pozemky v dolní části od Liboce, kde měl být později založen rybník. V mnohém obora Hvězda předběhla svou dobu. Uspořádání stromové výsadby a vedení cest bylo zcela unikátní.

Čtěte také: Příroda Slatiňan

Duby byly vysazeny do tvaru šesticípé hvězdy a ta byla kruhovitě rozdělena osmi cestami širokými 50 loktů (cca 37 m!), lemovanými alejemi jabloní a hrušní. Alej jako krajinný prvek byla v 16. století v Čechách ještě neznámá, do té doby byly aleje vysazovány pouze v jižní Evropě. Ohradní zeď kolem celé obory byla podle dochovaných zpráv stavitele Bonifáce Wohlmuta 2144 sáhů dlouhá a 5 až 7 loktů vysoká, oboustranně nahozená a pokrytá taškami. Další vnitřní zeď oddělovala samotný letohrádek od zbytku obory. (Můžeme se domnívat, že k ní náležel i dodnes existující zbytek masivní zdi v bukovém lese pod letohrádkem, nemáme to ovšem doloženo.) V oboře byly zřízeny i další stavby: domek oborníka, míčovna, studna, na potůčku rybí sádky.

Úpravy v oboře korunoval arcivévoda Ferdinand II. stavbou známého a dodnes dochovaného letohrádku na půdorysu šesticípé hvězdy. Věnoval jej své lásce - krásné dceři bohatého kupce, Filipíně Welserové. Ačkoli v okolních polích se vyskytovalo velké množství zajíců, další zvěř do obory musela být dovezena. Srnci a jeleni byli dodáni z obory Jaroslava z Pernštejna a po nich také prasata a „indiánské slepice”, jak se říkalo bažantům. Známý výstředník Rudolf II. držel podle dochovaných svědectví ve Hvězdě 12 velbloudů, indického osla chlupatého jako lev, indické tele a 2 gepardy. Gepardi byli obdivováni nejen jako zoologický druh, ale využívali se i k lovu.

Ač byla Hvězda po celou dobu své existence královskou oborou, nebyla ušetřena ani plenění. První přišlo roku 1620 s bitvou na Bílé hoře. Armáda zde pak s přestávkami celou třicetiletou válku tábořila, kácela stromy a pustošila stavby. O sto let později si stejně počínala bavorská a francouzská vojska během války o rakouské dědictví a roku 1757 za obléhání Prahy Prusové. Tehdy byla obora téměř zcela vykácena a zvěř vybita. Josef II. pronajal zanedbanou budovu letohrádku vojenskému eráru ke zřízení skladu střelného prachu. Koncem 18. století, po smrti Josefa II., byla obora zpřístupněna veřejnosti a byly také vysázeny nové dřeviny, zejména buky, duby a habry. V 19. Letohrádek prošel generální rekonstrukcí v polovině 20. století a současný stav je výsledkem obnovy z roku 2000.

Obora Hvězda dnes

Obora Hvězda je dnes hojně využívaná běžci, cyklisty a v zimě běžkaři. Tradičně se zde konají různé kulturní i sportovní akce. V roce 2016 zde byla vybudována nová naučná stezka o čtrnácti zastávkách, informující o přírodních i historických zajímavostech obory. V lese se také nachází dětská hřiště, pikniková místa a fitness prvky.

Více než polovinu zalesněného území obory pokrývají porosty starší 150 let, porosty starší 130 let rostou na 75 % území a když se zaměříme na porosty starší 80 let, dospějeme k tomu, že tyto zabírají celých 92 % území obory Hvězda! Hlavní a nejpočetnější dřevinou v oboře je dub zimní, na strmých západních svazích dominuje buk lesní následován jasanem ztepilým. V malém podmáčeném luhu Světličky rostou olše lepkavé. Nepůvodními dřevinami v oboře jsou dub červený, borovice černá, ale i horské dřeviny modřín opadavý a smrk ztepilý. Smrk zde trpí hnilobou a v posledních letech musel být kácen i z důvodu napadení kůrovcem. Z výsadeb se zde rozšířil také tis červený.

Čtěte také: Biotopy v České republice

Na území PP Obora Hvězda je vyhlášeno celkem 9 památných stromů: blízko Libocké brány je to skupina pěti jírovců, jejichž stáří se odhaduje na 270 let a pověst říká, že je snad měla vysadit sama Marie Terezie. Dále to jsou tři buky lesní, které pocházejí z výsadby po roce 1763. Největší z nich má dvojitý kmen a je nejstarším a nejmohutnějším bukem v Praze. Posledním je úctyhodný dub, rostoucí poblíž severozápadní cesty.

Stejně jako vitální stromy mají v lese své místo i trouchnivějící kmeny. Až tedy ve Hvězdě uvidíte ležící větve a tlející zbytky stromů vězte, že nejde o zanedbanou údržbu. V současné době se v lese hospodaří jednotlivým výběrem s cílem podpořit přirozenou obnovu původních dřevin, tedy zejména dubu a buku. Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Obora Hvězda, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Praha je od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. Všechny používané technologie jsou šetrné k lesním ekosystémům a životnímu prostředí. V rámci certifikace FSC® byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání. Je proto možné se zde setkat např.

Od roku 1995 se systematicky opravuje oborní zeď. Zásadní úpravou prošel také vstupní prostor u domu oborníka. V roce 2005 byl v oboře obnoven původní rybník ze 17. Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území.

Flóra a fauna obory Hvězda

V poslední čtvrtině 18. století věnoval Hvězdě pozornost známý botanik Tadeáš Haenke. Publikoval obsáhlý seznam bylin a keřů, které zde v průběhu tří let návštěv objevil a rozpoznal. Měl několik následovníků, avšak v nedávné době byla flóra v oboře mimo odborný zájem. Všechny průzkumy za posledních 200 let identifikovaly uvnitř obory celkem úctyhodných 655 druhů rostlin. V současnosti jsou bohužel desítky z nich nenávratně zmizelé. V roce 2020 proběhl v oboře mykologický průzkum se zajímavými závěry. Nemalý počet druhů je vázán na trouchnivějící dřevo.

Obora Hvězda je zajímavá lokalita také z entomologického hlediska. Dlouhá časová kontinuita lesa, věkovité stromy a dostatek mrtvého dřeva - to jsou dobré předpoklady pro přítomnost brouků (a hmyzu obecně). Entomologický průzkum prováděný v letech 2013 a 2014 doložil v oboře existenci 73 druhů, dalších 236 druhů se tu dá předpokládat na základě starších záznamů v literatuře. Z tohoto počtu je 18 druhů uvedeno v Červeném seznamu ČR a 8 druhů je zákonem chráněno. Larvy roháče obecného (Lucanus cervus) se vyvíjejí 3−5 let v zemi kolem dubových pařezů nebo jiných mrtvých listnáčů a živí se jejich trouchnivým dřevem. Rozšiřování těchto největších evropských brouků je komplikováno zejména tím, že samice letí pouze jednou za život - hned po vylíhnutí, pak se pohybují pouze lezením po zemi. Krajník hnědý (Calosoma inquisitor) je cca 2 cm velký brouk s měděnými krovkami, dospělí jedinci (tzv. Svižník polní (Cicindela campestris) vyžaduje holou půdu, v níž si larva hloubí nory.

Čtěte také: Ochrana přírody v Oboře Hvězda

K pestrosti života v oboře Hvězda se přispívají také lišejníky, nenápadné organismy, jejichž zajímavost a krása běžným návštěvníkům většinou uniká. Lišejníky jsou závislé na přítomnosti vhodných substrátů a jejich vlastností, jako je např. kyselost či množství dusíkatých látek a dále je ovlivňují světelné a vlhkostní podmínky. V druhé půli 20. století byly příčinou masivního úbytku lišejníků znečištěné ovzduší a s tím spojené kyselé deště. Je potěšitelné, že se v posledních letech některé mizející druhy opět vrací a byly nalezeny i ve Hvězdě.

Obora Hvězda byla v 16. století založena ohrazením dubového lesa k chovu lovné zvěře. Dnes tuto přírodní památku tvoří rozsáhlý lesní komplex habrových doubrav, bikových doubrav nebo bikové bučiny, ale také olšin, lužního lesa a lesní porost nepřirozeného složení. Tvoří jeden z mála lesů zachovalého přirozeného charakteru v městské zástavbě bělohorské tabule. V oboře proběhl výzkum na 13 lokalitách. Vrkoč útlý je zde chráněný programem NATURA 2000 a jeho monitoring probíhá pravidelně. I pro jeho udržení je zde dbáno na pravidelné kosení a udržení vodního režimu lokality. síměnka nejmenší (Carychium minimum),síměnka trojzubá (C. údolníček žebernatý (Vallonia costata),údolníček drobný (V.

tags: #obora #hvezda #ekosystem #popis

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky svozu odpadu
• Jak opravit pračku?
• Počasí v Arles
• Obuv pro město i přírodu - recenze
• Odpadní trubky z PP