Obora Hvězda a její ekologický význam

18.04.2026

Letohrádek Hvězda v Praze by nebyl úplný, kdyby ho neobklopovala lesní obora. Její význam není pouze v tom, že vytváří přírodní prostor a kulisu kolem magické stavby. Obora je také významnou energetickou součástí celku a tvoří protipól k lidské stavbě.

Historie a vývoj Obory Hvězda

Oboru Hvězda založil kolem roku 1534 Ferdinand I. Habsburský. Je málo známým faktem, že v té době byla česká krajina v okolí lidských sídel téměř bezlesá. Císařův mladší syn, Ferdinand II. zvaný Tyrolský, se v Praze začal zabydlovat poté, co se stal místodržícím v Čechách. Oboru si oblíbil a rozšířil ji o přilehlá pole a pozemky v dolní části od Liboce, kde měl být později založen rybník.

V mnohém obora Hvězda předběhla svou dobu. Uspořádání stromové výsadby a vedení cest bylo zcela unikátní. Duby byly vysazeny do tvaru šesticípé hvězdy a ta byla kruhovitě rozdělena osmi cestami širokými 50 loktů (cca 37 m!), lemovanými alejemi jabloní a hrušní. Alej jako krajinný prvek byla v 16. století v Čechách ještě neznámá, do té doby byly aleje vysazovány pouze v jižní Evropě.

Ohradní zeď kolem celé obory byla podle dochovaných zpráv stavitele Bonifáce Wohlmuta 2144 sáhů dlouhá a 5 až 7 loktů vysoká, oboustranně nahozená a pokrytá taškami. Další vnitřní zeď oddělovala samotný letohrádek od zbytku obory. Úpravy v oboře korunoval arcivévoda Ferdinand II. stavbou známého a dodnes dochovaného letohrádku na půdorysu šesticípé hvězdy.

Ačkoli v okolních polích se vyskytovalo velké množství zajíců, další zvěř do obory musela být dovezena. Srnci a jeleni byli dodáni z obory Jaroslava z Pernštejna a po nich také prasata a „indiánské slepice”, jak se říkalo bažantům. Známý výstředník Rudolf II. držel podle dochovaných svědectví ve Hvězdě 12 velbloudů, indického osla chlupatého jako lev, indické tele a 2 gepardy. Gepardi byli obdivováni nejen jako zoologický druh, ale využívali se i k lovu.

Čtěte také: Příroda Slatiňan

Ač byla Hvězda po celou dobu své existence královskou oborou, nebyla ušetřena ani plenění. První přišlo roku 1620 s bitvou na Bílé hoře. Armáda zde pak s přestávkami celou třicetiletou válku tábořila, kácela stromy a pustošila stavby. O sto let později si stejně počínala bavorská a francouzská vojska během války o rakouské dědictví a roku 1757 za obléhání Prahy Prusové. Tehdy byla obora téměř zcela vykácena a zvěř vybita.

Koncem 18. století, po smrti Josefa II., byla obora zpřístupněna veřejnosti a byly také vysázeny nové dřeviny, zejména buky, duby a habry. Letohrádek prošel generální rekonstrukcí v polovině 20. století a současný stav je výsledkem obnovy z roku 2000.

Současnost a využití Obory Hvězda

Obora Hvězda je dnes hojně využívaná běžci, cyklisty a v zimě běžkaři. Tradičně se zde konají různé kulturní i sportovní akce. V roce 2016 zde byla vybudována nová naučná stezka o čtrnácti zastávkách, informující o přírodních i historických zajímavostech obory. V lese se také nachází dětská hřiště, pikniková místa a fitness prvky.

Naučná stezka seznamuje s přírodní památkou Obora Hvězda, rozsáhlým parkově upraveným lesním komplexem ležícím mezi pražskými čtvrtěmi Břevnov, Liboc a Bílá Hora. Dominantou obory je romantický letohrádek Hvězda, stavba půdorysu šesticípé hvězdy, národní kulturní památka.

Protože je obtížné popsat trasu alespoň námi doporučenou, uvádíme zde místo obvyklého textového popisu pouze odkaz na plánek obory s vyznačením zastávek (naleznete ho na každém jednotlivém informačním panelu).

Čtěte také: Příroda v Oboře Hvězda

Přírodní bohatství a ochrana přírody v Oboře Hvězda

Přírodní památka „Obora Hvězda“, zvláště chráněné území a zároveň národní kulturní památka, leží na západním okraji hlavního města, na území městské části Praha 6. V roce 1962 byla vyhlášena národní kulturní památkou, v roce 1988 přírodní památkou.

V dnešní době se velká část lesních porostů blíží přirozené skladbě, která odpovídá přírodním podmínkám klimatickým a stanovištním (složení půdy). Z listnatých dřevin zde najdeme duby, buky, javory, jasany, břízy, habry, lípy a pod.; z běžných jehličnatých dřevin například smrk a modřín.

Více než polovinu zalesněného území obory pokrývají porosty starší 150 let, porosty starší 130 let rostou na 75 % území a když se zaměříme na porosty starší 80 let, dospějeme k tomu, že tyto zabírají celých 92 % území obory Hvězda!

Hlavní a nejpočetnější dřevinou v oboře je dub zimní, na strmých západních svazích dominuje buk lesní následován jasanem ztepilým. V malém podmáčeném luhu Světličky rostou olše lepkavé. Nepůvodními dřevinami v oboře jsou dub červený, borovice černá, ale i horské dřeviny modřín opadavý a smrk ztepilý.

Na území PP Obora Hvězda je vyhlášeno celkem 9 památných stromů: blízko Libocké brány je to skupina pěti jírovců, jejichž stáří se odhaduje na 270 let a pověst říká, že je snad měla vysadit sama Marie Terezie. Dále to jsou tři buky lesní, které pocházejí z výsadby po roce 1763. Největší z nich má dvojitý kmen a je nejstarším a nejmohutnějším bukem v Praze. Posledním je úctyhodný dub, rostoucí poblíž severozápadní cesty.

Čtěte také: Biotopy v České republice

Stejně jako vitální stromy mají v lese své místo i trouchnivějící kmeny. Až tedy ve Hvězdě uvidíte ležící větve a tlející zbytky stromů vězte, že nejde o zanedbanou údržbu.

Flóra a fauna Obory Hvězda

Všechny průzkumy za posledních 200 let identifikovaly uvnitř obory celkem úctyhodných 655 druhů rostlin. V roce 2020 proběhl v oboře mykologický průzkum se zajímavými závěry. Nemalý počet druhů je vázán na trouchnivějící dřevo.

Entomologický průzkum prováděný v letech 2013 a 2014 doložil v oboře existenci 73 druhů, dalších 236 druhů se tu dá předpokládat na základě starších záznamů v literatuře. Z tohoto počtu je 18 druhů uvedeno v Červeném seznamu ČR a 8 druhů je zákonem chráněno.

K pestrosti života v oboře Hvězda se přispívají také lišejníky, nenápadné organismy, jejichž zajímavost a krása běžným návštěvníkům většinou uniká. Je potěšitelné, že se v posledních letech některé mizející druhy opět vrací a byly nalezeny i ve Hvězdě.

Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR přinesly hned sedm takových nálezů. Šest z nich tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Mezi potvrzené patří například Arthonia ligniaria a Verrucaria inornata, pionýrské druhy osídlující zdejší pískovce.

Hospodaření a udržitelný rozvoj

Toto zvláště chráněné území vzniklo vlastně zcela uměle, historicky jako obora pro lovnou zvěř. Proto současné hospodaření respektuje několik hledisek : předně přírodní podmínky vytvořené z velké části skladbou dřevin, které do daných podmínek stanoviště patří, resp. „jsou zde doma“, dále pak parková úprava, která má historii i tradici mnoho desetiletí, a také jako národní kulturní památka, místo spojené s řadou důležitých událostí v souvislosti s historií státu.

V současné době se v lese hospodaří jednotlivým výběrem s cílem podpořit přirozenou obnovu původních dřevin, tedy zejména dubu a buku. Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Obora Hvězda, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích.

Praha je držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. Všechny používané technologie jsou šetrné k lesním ekosystémům a životnímu prostředí.

Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území.

Záhadné aspekty Obory Hvězda

Nevím, zda to bylo i původním záměrem, ale dnes je les v oboře docela přírodní, skladba stromů i jejich rozmístění hodně odpovídá přirozenému lesu. Staré buky mají tu správnou chrámovou energii pro vznik „posvátného háje". Jen přímky hlavních cest protínají les v nepřirozeně rovných průsecích, skoro jako by nám chtěly něco naznačit.

Hovoří se o tom, že tři hlavní průsmyky leží ve směru „ley-lines", tedy energetických spojnic. A opravdu - v jejich směru se dají nalézt zajímavá a energetické místa v Praze. Zdánlivě za vlasy přitaženou souvislostí je snad to, že nejjižnější cesta míří přibližně na Betlém - město hvězdy.

Přestože se tady tak přísně dbá na geometrii tvarů, půdorys stavby je otočen od os světových stran o oněch podivných 13°. Asi nejpravděpodobnější se zdá být orientace letohrádku podle jakýchsi astrologických údajů něčího horoskopu.

Velké překvapení ovšem zažijete, pokud se postavíte zády ke vstupu do letohrádku a kompasem změříte osu přístupového průseku. Bez pár stupňů kompas ukazuje přímo k východu!

Celé místo je magnetickou anomálií, kde se nedá příliš spoléhat ani na vlastní smysly. Ano, mluvím o tzv. „vortexech". Pavel Kozák je popisuje jako víry - energeticky docela složitá místa - kde se energie střídají a mění s různou frekvencí.

Domnívám se, že původně byl střed energetického víru přímo v místě stavby, která ho maximálně využila k jakémusi, snad pozitivnímu cíli. Dnešní energetické místo vortexu v oboře Hvězdy leží asi dvě stě metrů střední cestou od letohrádku. Místo je velmi silné, a aby taky ne, pokud má vyvažovat lidmi silně preferovaný letohrádek.