Srpen v umění a přírodě

11.04.2026

Přenesete se do světa umění a přírody s touto sochou Srpen od Alberta Ribery. Jeho umělecký pohled na měsíc Srpen přináší jeho význam a podstatu prostřednictvím kreativního díla. Tato socha spojuje význam měsíce Srpna s přírodními prvky a uměleckým zpracováním. Prozkoumejte, jaký pohled na tento měsíc vytvořil umělec, a objevte, co vám sděluje skrze své umělecké dílo.

Obraz zobrazuje secesní ilustraci ženy obklopené slunečnicemi. Je to umělecké ztvárnění měsíce srpna, což je uvedeno na spodní části ilustrace. Žena nosí v košíku plody, což naznačuje sklizeň. V pozadí jsou lístky a kopretiny, a nad hlavou ženy je napsáno "Août", francouzský název pro srpen.

Eugene Samuel Grasset (1845 - 1917) byl švýcarský ilustrátor a malíř žijící v Paříži a průkopník malířského stylu a designu Art Nouveau. Obdivoval japonské umění. Vytvářel vzhled šperků, porcelánu, nábytku, tapisérií či soch. Na začátku 80. let 19. století se orientoval na grafiku - kreslil návrhy známek, plakátů, titulních stránek časopisů, reklam, apod. Pro jeho umění se francouzské plakáty staly známými dokonce i USA.

Příroda v srpnu: Léčivá síla na dosah ruky

Pomoc z přírody může fungovat stejně dobře jako léky a vitamíny z lékárny a můžete ji najít přímo pod nosem, stačí o ní vědět. Použití bylin a jiných darů přírody je jednoduché a nic nestojí. Při sbírání si navíc provětráte hlavu a pohybem přirozeně zlepšíte imunitu. Radost z toho, že Vám pomohlo něco, co jste si sami vyrobili, je k nezaplacení.

Na kašel: Tradiční osvědčený a jednoduchý recept proti kašli je pokrájená cibule na kolečka posypaná cukrem nebo politá medem. Šťávu, kterou cibule pustí, užívejte po lžičkách. Proti kašli a rýmě funguje také černá ředkev, kterou dobře umyjte, nakrájejte také na jemné plátky a posypte cukrem, nebo pokapejte medem, aby pustila šťávu.
Při nachlazení a zánětu horních cest dýchacích: Trochu náročnější na čas, ale účinné jsou různé bylinné sirupy a balzámy. Zkuste jednoduchý skvělý sirup z rýmovníku nebo všestranný sirup z jitrocele, bez chemie, vhodný i pro děti. Jitrocel najdete na louce nebo na zahradě. Rýmovník si můžete jednoduše pěstovat doma jako roztomilou pokojovku. Je velmi nenáročný, stačí ho dát do polostínu bez průvanu a jen málo zalévat. Ve Vašem okolí ho určitě někdo má, domluvte se na odštípnutí lístku, dejte ho zakořenit do vody, přeneste pak do hlíny a máte vystaráno. Občas ho zastřihněte, aby se Vám rozrůstal i do šířky. Jakmile budete mít prvních asi 20 lístků, můžete se pustit do výroby sirupu. Upěchujte. Začínat a končit byste vždy měli cukrem, který vytahuje šťávu a zároveň sirup konzervuje. Sklenici dejte na světlé místo se stálou teplotou (ne na přímé slunce) a nechte stát, dokud se cukr nerozpustí. Poté vzniklý sirup přelijte do skleněné lahvičky, uzavřete a uchovejte v temnu a chladu, ideálně v lednici.
Při bolesti v krku: Do vroucí vody nasypte lžíci šalvěje lékařské a nechte louhovat 15 min. Kloktejte několikrát denně, můžete i několikrát za hodinu.
Při vyrážce, léčení ran, zánětu i průjmu: Heřmánek zklidní postižené místo a zároveň dezinfikuje. Přikládejte teplé obklady z 1 vrchovaté lžíce heřmánku zalité 250 ml vroucího mléka, vyluhujte a sceďte.
Při spálení na slunci: Pokud nemáte po ruce aloe vera, ze kterého byste si uřízli kousek listu a potírali jím postižené místo, uvařte si čaj ze lžíce zeleného čaje, lžíce máty a lžíce heřmánku, nechte ho 15 min vyluhovat, vychladit v lednici, namočte do něj látkový kapesník nebo obvaz a přikládejte na spálené místo. Máta kůži zklidní, zelený čaj uleví od bolesti a heřmánek navíc působí protizánětlivě. Velkou úlevu Vám poskytne také bílý jogurt z lednice (klasický mléčný, ne rostlinný, protože právě kyselina mléčná kůži regeneruje). Jogurt naneseme, necháme zaschnout a pak umyjeme vlažnou nebo studenou vodou.
Při štípnutí hmyzem: Pro rychlou pomoc kdekoli při štípnutí komárem nebo žahnutí kopřivou stačí jen najít jitrocelový list, rozmačkat v prstech a přiložit. Funguje také místo potřít citronem nebo cibulí, rajčetem, listy černého rybízu nebo rozdrcenou petrželovou natí. Kostka ledu pomáhá, aby se jed nešířil dál do těla. Jako odpuzovač můžete do oken zavěsit afrikány.

Nezapomeňte: Nesbírejte rostliny, které neznáte. Byliny jsou sice léčivé, ale některé i dost jedovaté. Vždy se ujistěte, že jste natrhali rostliny, které jsou jedlé. Sbírejte dál od silnice a prašného prostředí.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Kalendář přírodního zahradníka - srpen

V srpnu je hlavní činností na zahrádce sklizeň: první hrozny, poslední letní jablka, pološvestky, zraje aronie, začínají zrát i sladkoplodé jeřabiny (jsou vynikající zavařené s hruškami), bezinky (výborné s jablky) a další. Průběžně sklízíme spadané plody a sušíme je na křížaly, které jsou v zimě vítaným pamlskem místo nezdravých bonbónů. Aby vydržely vláčné, napěchujeme pružné, ještě horké křížaly do sklenic a uzavřeme. Případně je můžeme pro jistotu zavařit (při 60 ºC 20 min). Tak se do nich nedají ani plísně, ani zavíječi a budeme je mít vždy po ruce. Z méně kvalitního ovoce připravujeme džemy nebo mošt. Se zavařováním to nepřeháníme, o případné přebytky se raději podělíme se sousedy, ovoce i zelenina jsou nejlepší čerstvé. Přezrálé, třeba i červivé, ale nenahnilé plody můžeme sbírat na kvas do větší nádob. Plesnivé samozřejmě likvidujeme.

Z malé zahrady zpravidla není dost plodů na čistou meruňkovici nebo hruškovici, ale delikátní pálenku si můžete nechat vypálit i ze směsi plodů, nakonec můžete přidat i zapomenuté zavařeniny. Když pak na dno láhve dáte pár křížal, získá tento nápoj ještě lepší aroma. Nezapomeňte však při sběru ovoce kontrolovat i stromy a včas podepřít přetížené větve. Po letních bouřkách kontrolujeme rostliny, které jsme vyčlenili pro sběr semen, podle potřeby je přivážeme ke kolíku. Rostliny se zralými suchými plody sklidíme celé, svážeme do snopků a necháme ještě dobře doschnout pod střechou. Pak semena vytřeseme třeba na pečící plech, vyfoukáme smetí a uchováváme v označených papírových sáčcích. Zbylé lodyhy se zbytky semen použijeme jako mulč v místech, kde by ze semen mohly vyrůst rostlinky.

Dobře vyvinuté a zralé plody rajčat rozkrojíme, vybereme lžičkou dužninu se semeny a zbytek dáme třeba do salátu nebo leča. Směs semen a dužniny necháme v zavařovací sklenici s trochou vody několik dní kvasit, až kvalitní semena klesnou ke dnu a zkvašená dužnina s lehkými, špatně vyvinutými semeny vyplave nahoru, případně začne plesnivět, pak ji lehce oddělíme, semena propereme a usušíme na sítku, případně na novinách. Dobře usušená semena sloupneme a uskladníme.

Sbíráme průběžně fazolky, hrášek, mrkev, petržel, naťový celer, rajčata, ale měli bychom už myslet i na další rok, třeba výsevem zimního salátu, polníčku nebo špenátu pro časnou jarní sklizeň, nebo založením nového záhonu jahod. Všechna uvolněná místa se snažíme znovu oset, třeba polníčkem, štěrbákem nebo roketou. Koncem srpna zaštipujeme vrcholky růžičkové kapusty, aby se růžičky dobře vytvořily.

Čtěte také: Tipy pro obrazy přírody

Čtěte také: Recenze KINOMAP aplikace pro rotopedy

tags: #obraz #srpen #příroda