Obří skládky v Praze: Ekologická hrozba a snaha o nápravu


22.11.2025

Mnoho obyvatel se stěhuje do okrajových částí Prahy s vidinou klidného bydlení v přírodě a čistém prostředí. Bohužel, realita bývá často odlišná, a situaci zhoršují dlouhodobě neřešené problémy se skládkami.

Skládka v Habeši (Slivenec)

V oblasti Habeše, nedaleko „obecní louky“ ve Slivenci, se nachází skládka stavebního odpadu. V rámci insolvenčního řízení získalo dané území hlavní město Praha. Od roku 2020 zde probíhá rekultivace formou zalesnění hromad stavební suti. Nebyl tu však proveden žádný geologický ani hydrogeologický průzkum, který by vyloučil přítomnost nebezpečných látek.

Jedná se o starou ekologickou zátěž neznámého složení. Nebezpečné či jedovaté látky mohou kontaminovat nejen půdu, ale také vodní zdroje. Místní obyvatelé chtějí zadat průzkum dané lokality, aby se zjistilo, zda suť neobsahuje nebezpečné látky.

Skládka Slivenec a Velká Chuchle

Další starou ekologickou zátěží je skládka komunálního odpadu na pomezí katastrálních území Slivence a Velké Chuchle. Odpady se do ní ukládaly minimálně od přelomu padesátých a šedesátých let až do roku 1986. Po ukončení skládkování se provedly jen základní zabezpečovací úpravy. Povrch skládky překryla pouze přibližně půlmetrová vrstva zeminy neznámé kvality s neznámou izolační schopností proti průsaku srážkových vod do tělesa skládky.

Negativní působení srážkových vod kvůli jejich pronikání do skládky tak stále ohrožuje přirozený režim proudění podzemních vod v předmětném území, ale především může docházet k vyluhování nebezpečných složek uložených odpadů a produktů jejich dlouholetého rozpadu. I přesto, že částečné sanační a rekultivační práce na této skládce začaly v roce 2017, tak vzhledem k nedořešeným majetkoprávním vztahům a soudním sporům probíhají tak pomalu, že se téměř zastavily. Současný stav je nepřijatelný.

Čtěte také: Jak vybrat odpadkový koš 80 litrů?

S ohledem na závěry dřívějších průzkumů byla vypracována koncepce rekultivace této skládky. Dle ní by se mělo realizovat nápravné opatření spočívající ve vybudování těsnící a případně i sorpční stěny v tělese skládky, v zatěsnění povrchu skládky a v rekonstrukci a doplnění jejího odvodňovacího systému. Tím se omezí tvorba průsakových vod a zmenší se objem vyluhovaných odpadů. Výsledkem bude zamezení možné migrace polutantů do okolí skládky. Teď je nutné konečně docílit realizace těchto opatření, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.

Desítky let stará skládka, která se nachází v jámových lomech mezi městskými částmi Slivenec a Velká Chuchle, se v sedmdesátých letech minulého století rozrostla i na volný terén a zabírá asi patnáct hektarů pozemků. Skládka vytváří umělý kopec, jehož vrchol dosáhl výšky 345 m n. m. Její prostor zasahuje do ochranné zóny Přírodního parku Radotínsko-Chuchelského háje a Přírodní rezervace Homolka.

V roce 2015 zahájil magistrát přípravu sanace spojenou s rekultivací dotčeného území. Samotná sanace a revitalizace pak byla rozdělena do tří fází. Částečně bude sanována také kotevní zeď, která zajistí stabilitu bývalé skládky tak, aby se dále neposouvala. V posledních letech se totiž snižovala o dva centimetry za rok. Současně bude také provedena výměna povrchu asfaltové komunikace pod okrajem skládky.

V druhé fázi bude provedeno jílové zatěsnění a bude dokončen systém odvodnění žulovými žlaby. Současně bude probíhat dosadba stromů i dřevin. Poslední fáze projektu počítá s realizací odpočinkových míst, hracích prvků, altánů, pěších cest a osetím travou.

Podle magistrátu je potřeba situaci změnit v co nejbližší době. Cílem je ozdravit území a zpřístupnit lidem novou odpočinkovou zónu o rozloze 12 hektarů.

Čtěte také: Radarová stanice v Brdech a náčrty

Skládka Ďáblice

Skládka v Ďáblicích je největší v České republice. Fungovat může do konce příštího roku, kdy provozovateli vyprší povolení od magistrátu.

Městská část Praha-Březiněves už řadu let zpátky požádala o změnu územního plánu na rozšíření skládky. Nyní ale přijala usnesení, kterým žádost stáhli. Stažení žádosti o rozšíření je velkým vítězstvím pro radnici Ďáblic, která proti skládce dlouhodobě vystupuje. Tamní obyvatelé rozšíření v roce 2009 odmítli v referendu.

Po ukončení provozu skládky bude muset současný provozovatel ze zákona zajistit její rekultivaci, tedy zasypání a osazení zelení. Pravděpodobně bude pokračovat výroba energie z plynů, které ve skládce vznikají.

Sběrné dvory v Praze

Sběrné dvory tvoří nedílnou součást systému nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy. Slouží k odkládání vybraných druhů odpadů. Služby těchto sběrných dvorů mohou bezplatně využívat všichni Pražané, kteří obsluze dvora prokáží svůj trvalý pobyt na území hlavního města.

VE SBĚRNÝCH DVORECH JE ZŘÍZENO MÍSTO ZPĚTNÉHO ODBĚRU VYŘAZENÉHO ELEKTROZAŘÍZENÍ.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

tags: #obří #skladka #Praha

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]