Měnící se význam faktorů v rozvoji regionálních ekonomik

Předložený příspěvek se zabývá měnícím se významem tzv. faktorů v rozvoji regionálních ekonomik - měkkých a tvrdých (lokalizačních) faktorů. V první části příspěvku jsou definovány tzv. development factors a soft factors.

Tvrdé a měkké lokalizační faktory

Klasické tvrdé lokalizační faktory jako např. dobře vzdělaných pracovních sil se stávají stále více ubikvitními, tj. regionální ekonomiky naopak nabývají na relativním významu tzv. rozvoje z různých důvodů dosud reflektovány málo až popř. vůbec. S tím souvisí vzestup významu tzv. ekonomiky, ve které hrají měkké faktory klíčovou roli.

Prostorového rozložení socioekonomických aktivit stále velmi důležité. Firem, a to především v rámci tzv. endogenně orientovaného regionálního rozvoje. Regionu. Konkurenceschopnost podniků. Vzájemně komplementární.

Regionální rozvoj a proto považují např. lokalizačními faktory, neboť není možná exaktně stanovit jejich vzájemný poměr. Jsou determinovány tržními silami nebo přímými intervencemi trhu.

Typologie lokalizačních faktorů

Měřitelný dopad na ekonomické výstupy tj. tvrdé lokalizační faktory. Měkké podnikatelské lokalizační faktory. Měkké individuální lokalizační faktory. Aktivity podniků. Zdroji v regionu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Empirické studie a význam měkkých faktorů

S pojmem metafaktory se setkáváme také u Grabowa (2005). Izolovaně, nýbrž jako komplex provázaných faktorů. Ztrát. První skupinou jsou měkké faktory, jejichž důležitost je vnímána jako vysoká. Studie, které dle našeho názoru patří k nejzajímavějším pracím na toto téma. Lokalizačních faktorů v rovině empirie. Nejmenším městem byl Schweinfurt 54 tis. obyvateli a největším Berlin s 3,6 mil. podnicích.

Vliv kvality života na lokalizační rozhodování

Faktorům v kontextu kvality života ve městech či regionech. Podle funkce podniku (např. centrála vs. města (např. základních skupin tj. zejména průmyslovými podniky. Avšak v některých odvětvích terciéru jako např. vývoj, kultura, umění, sport, reklama byl hodnocen naopak tomu jako nedůležitý. Lokalizačním rozhodování byl hodnocen jako spíše druhořadý. Rozhodnutí ať v pozitivním, či negativním smyslu.

Služeb, především pak u bank, vydavatelství aj. Úrovně hodnocení odvětví výroby kancelářských a IT-produktů. Jako pull-faktor například u podnikových centrál a u výše jmenovaných odvětví. Podniků působících v lokalitě relativně krátce. Města a kulturní nabídka. Rozdílu velikosti a podílu kvalifikovaného personálu) jako velmi důležité. Ohledně tohoto faktoru u respondentů z malých měst vyšší spokojenost.

Šetření v úzkém vztahu s faktorem volnočasových aktivit a kvalitou životního prostředí. Lokalizačním rozhodování jako kvalita bydlení. Vysokém symbolickém významu. Službami a průmyslem. Zařízení. Aktivitami. Zároveň existují výrazné rozdíly ve spokojenosti. Tento faktor patří spíše k nedůležitým.

Preferenci mezi zaměstnanci v průmyslu a službách jako je tomu u faktoru atraktivity. Se ukázalo, že význam mu připisují někteří jak v průmyslu, tak ve službách. Jsou krátce v lokalitě, připisují nadprůměrný význam regionálním kvalitám. Kultura/umění/sport. Hudební a umělecká scéna, kina, restaurace, events). Studie zaměřené na aktéry realizující své aktivity v oblasti tzv. services".

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Atmosféra místa a klíčový myšlenkový prostor

Hovoří o klíčovém myšlenkovém prostoru (,,Denkraum"; Helbrecht, 2004). O individuální kvalitativní interview (v Mnichově jich bylo realizováno padesát dva). Standart" nebo ,,Look and feel"). Uvedených lokalizačních faktorů. Lokalizačního faktoru byla hodnocena ze 77 % jako důležitá. Se v percepci respondentů umístila atmosféra místa (Helbrecht, 2001, str. Význam, věnována potřebná pozornost. Představují zásadní element udržitelné konkurenceschopnosti regionu. Kreativní odvětví jako reklama, design atd.). Omezené kooperace. Pro získávání osobních kontaktů.

Konkurenceschopnost České republiky a jejích regionů

Článek se zabývá konkurenceschopností České republiky a jejích regionech (infrastruktura, cestovní ruch). Stručně jsou uvedeny hlavní regionální disparity. Regionů. Ekonomických subjektů. Regionů a obcí.

Moderní struktura ekonomiky, např. Rozvoje, tj. rozvoj. Vývoje. Rozvoje regionů. V daném regionu vyprodukovány.

Ekonomická výkonnost regionů

Výkonnosti byl ve srovnání s ČR téměř dvojnásobný. Pokračovat i v dalším období. Do Prahy. Právě Prahou, dnes naopak z dynamiky Prahy profituje. HDP v těsném závěsu za Prahou. Dynamika většiny ostatních regionů úzce koreluje s ČR. Regionů. Královéhradecký. Nejnižší a dlouhodobě se zhoršující dynamiku vykazují kraje Karlovarský a Ústecký. Sledovaném období, které je v případě Ústecka a Karlovarska záporné.

Zaměstnanost a disparity v regionech

Zakončena. Regionech. Doprovázeným negativními trendy v oblasti zaměstnanosti. Vysoce překračuje celorepublikový průměr. Jednotlivých krajích oproti celorepublikovému průměru. Republikové úrovni. Svém důsledku ústí do změn postavení některých krajů. Jedná o regiony, jejichž výkonnostní schopnost se dlouhodobě zlepšuje, tj.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #polsky #dul #ohrozeni #podpovrchovych #vod #Frydlantsko

Oblíbené příspěvky:

• Výběr samolepek na zeď podle druhu
• Analýza Zákoníku Práce
• Výtvarná Činnost
• Příroda a Jurta
• Krása přírody na každý den