Oceánské proudy hromadí odpad: Dopad na životní prostředí

Každý rok se do moře dostane až 12 bilionů tun plastového odpadu. Dle některých vědců může být v oceánu nakumulováno až 150 bilionů tun takového odpadu a pokud budeme postupovat stejným tempem jako dosud, do roku 2050 může být v mořích stejné množství plastu jako ryb.

Problém s mikroplasty

Znečištění životního prostředí mikroplasty se stává čím dál větší problém, kvůli potenciálnímu dopadu na lidské zdraví. Mikroplasty jsou malé plastové úlomky o velikosti od 1 nanometru až do 5 milimetrů, které dokáží absorbovat, přenášet a uvolňovat nečistoty.

Mohou být přenášený prachem, větrem nebo mořskými proudy na velké vzdálenosti a byly nalezeny v různých zdrojích potravy, včetně masa a mléka, stejně tak i v lidském krevním řečišti a mozku. Úpravny vody nemají zatím speciální technologie zaměřené na eliminaci mikroplastů. Některé studie však ukázaly, že současné technologické postupy jsou schopny významnou část mikroplastů z vody odstranit.

Jednorázové plasty a jejich dopad

Lidé používají jednorázové plasty víc a víc, což je patrné na plážích a ve světových oceánech. Každý rok v oceánech přibyde dle odhadu OSN 8 milionů tun plastových odpadků, což odpovídá jednomu nákladnímu vozu plného odpadků každou minutu.

Odpad v podobě plastu končící v mořích a oceánech není problémem jen kvůli znečištěným plážím, ale hlavně kvůli ničivým vlivům na mořské živočichy. Ti se do plastového odpadu zamotávají a menší kusy si pletou s potravou. Plastový odpad neohrožuje pouze mořské živočichy, ale má i negativní vliv na ekonomiku.

Čtěte také: Výzvy spojené s čištěním oceánů

Kvůli množství odpadu se na jednorázové plasty zaměřuje také Evropská unie. Do roku 2026 se má postupně snížit spotřeba jednorázových nápojových kelímků a krabiček na jídlo. Do roku 2030 mají být všechny plastové obaly používané v Evropské unii recyklovatelné. Dále je cílem unie také zakázat úmyslné používání mikroplastů.

Turismus a produkce odpadu

Vědci z Institutu environmentálních věd a technologie při Autonomní univerzitě v Barceloně dokončili čtyřletý výzkum, v němž analyzovali množství a typ odpadu nalezeného na plážích Středozemního moře. Zjistili, že až 80 % odpadu je generován neukázněnými turisty a že naprostou většinu tohoto odpadu tvoří plast, který se časem rozpadá na miliony mikroplastů.

Na pláže Středozemního moře míří ročně třetina turistů celého světa. Počet obyvatel na mnoha ostrovech se tím zvýší až na dvacetinásobek. To samozřejmě představuje pro starousedlíky velkou zátěž, protože se musí na turisty a zvýšené množství odpadu řádně připravit.

„Problém s odpadem ohrožuje zdraví mořského ekosystému a může vést ke ztrátě biodiverzity. Ale také má velký dopad na ekonomiku lidí, žijících u pobřeží, protože představuje obrovské výdaje na úklid pláží a odvoz tohoto odpadu,“ říká spoluautor výzkumu Michaël Grelaud.

Výsledky hovoří jasně - naprostá většina odpadu je plast, celkem se jedná o více jak 94 %. Průměrně se každý den v sezóně na oblíbených plážích nahromadí asi 330 kusů odpadků na 1000 m2. Jsou to cigaretové nedopalky, brčka, plechovky a kelímky od pití. To tvoří zhruba 65 % z celkového odpadu, který na plážích turisté zanechávají. Poté, co byly v roce 2019 spuštěny osvětové kampaně, došlo ke skokovému snížení odpadu na plážích, a to o více jak 50 %.

Čtěte také: Co je shromažďování odpadu?

Řešení a recyklace

Plastový odpad v mořích a oceánech, jeho množství i destruktivní vliv na ekosystém - to je skutečnost. Vědci se zaměřovali jak na mikročástečky plastu menší než 5 mm, tak samozřejmě i na větší části plastu. Výsledkem bylo zjištění, že až 99 % znečištění oceánů plastovým odpadem pochází jen z 10 řek! 8 z nich je v Asii, 2 v Africe.

Jedná se o řeky Jang-c’-ťiang , Indus, Žlutá řeka, řeka Nil, Ganga, Perlová řeka, Amur, Niger a Mekong. Odhaduje se, že jen Jang-c'-'tiang přivede do Čínského moře ročně 1,5 milionu tun plastového odpadu.

Země, ze kterých se prostřednictvím řek do oceánu dostává naprostá většina plastového odpadu, jsou podle studie Dr. Schmidta Čína, Indonésie, Thajsko, Filipíny a Vietnam. Nicméně je pro úplnost mít na paměti, že do moří a oceánů se obrovské množství plastového odpadu (a odpadu vůbec) dostává následkem živelných pohrom. Velká část odpadů v moři se sem dostala právě za přispění mohutných přírodních sil.

Pokud budeme hovořit o plastových odpadech v mořích, je nutné si uvědomit, že hlavní problém nejsou velké kusy odpadu, ale drobné a ještě menší než drobné částečky plastů (nebo mikroplasty, chcete-li), které mohou zásadně ovlivnit ekosystém oceánů až do úrovně zooplanktonu. Plast se totiž v moři nerozkládá (dokonce ani tzv. bioplast), ale rozpadá na menší a menší částečky. A na rozdíl od okem viditelných částeček, které lze mechanicky odstranit, likvidace mikročástic je v současnosti technicky nemožná.

Mořské živočichy, jejichž těla plastové mikročástečky obsahují, totiž s oblibou pojídáme. Paradoxně se tak plast vrací oklikou zpět ke svému stvořiteli. Na to konto Kalifornská univerzita přišla se zjištěním, že až čtvrtina mořských produktů na trzích v Indonésii a Kalifornii obsahuje mikroplastové částice. Mikročástice rovněž detekovali v pitné vodě, pivu, medu a kuchyňské soli.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Experiment Norské Environmentální agentury ukázal, že jedno běžné vyprání kusu oblečení ze syntetického materiálu, do odpadní vody uvolní přes 1 900 mikroplastových částic. Jedná se o tak malý a tak specifický druh mikroplastu, že ho nejsou schopny zachytit běžné filtry a i čističky odpadních vod jsou na tyto pidičástice krátké. A ty se pak dostávají zpět do vodních toků, jejichž pouť, jak víme, končí právě v mořích a oceánech.

Evropa nemá na obrovské množství plastového odpadu zpracovatelské kapacity. Z toho vyplývá, že ohledně recyklace plastu v evropských podmínkách, nemůže být o tzv. ekologičnosti řeč.

Až 8 milionů tun plastu končí každý rok v oceánech a mořích. Během příštích sedmi let ve vodách na tři tuny ryb připadne jedna tuna plastů. Na přelomu století pak může plastů v oceánech plavat více než ryb. Lidé zkonzumují za jeden rok až 70 000 kusů mikroplastů.

Podle analýzy The New Plastics Economy se až 8 milionu tun plastového odpadu dostává na místa daleko od pevniny, do oceánů a moří. Pro představu to odpovídá vyprázdnění obsahu jednoho popelářského auta do oceánu každou minutu. Na několika místech se plasty díky vodním proudům mohou shlukovat do tzv. „plastových ostrovů.“ Odhadem se ve vodách světových oceánů nachází hned několik takovýchto vodních skládek, nejrozsáhlejší je pak Great Pacific Garbage Patch.

Společně s identifikovatelnými plastovými výrobky se do oceánů dostávají již zmíněné mikroplasty. Ty se kromě vody nacházení i v půdě nebo ovzduší. V Asii jsou to řeky: Jang-c’-ťiang (Dlouhá), Chuang-che (Žlutá), Rudá řeka, Perlová řeka, Amur, Mekong, Indus a Ganga, Delta. Řeky jsou jako součást vodních toků schopny nést odpad na dlouhé vzdálenosti a zpravidla všechny ústí do moře.

Dle dat PlasticsEurope z roku 2016 jen v Evropě zaměstnává plastový byznys přes 1,5 milionu lidí v 60 tisících firmách. Skoro třetina všech produkovaných plastů jsou obaly, přitom jednorázové spotřební zboží představuje značný problém: používá se jen krátce, dle odhadů neziskové organizace 5 Gyres Institute tyto plasty před vyhozením využijeme pouhých 12 minut.

Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu.

Studie také odhaduje, že bude v následujících třiceti letech objem odpadků v moři natolik stoupat, že by mohl přesáhnout 3 miliardy tun. Na dně moří je nejčastěji plast, rybářské vybavení, kov, sklo, keramika, textil a papír.

Zatím bylo zmapováno na 700 druhů rostlin a živočichů, které odpad na dně moře přímo ohrožuje. Z toho je 17 % na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN. Závažným problémem jsou pozůstatky intenzivního rybolovu. Do rybářských sítí, které se vznášejí oceány nebo jsou částečně zachycené na podmořských útesech, se zamotávají živočichové, od malých po opravdu velké savce. Sítě se přitom rozkládají velmi pomalu.

Canals ale zdůrazňuje, že klíčové je řešit příčinu celého problému a ne pouze následek: „Příčinou je obrovská produkce odpadu a jeho všudypřítomnost v prostředí. A také nedostatečný nebo velmi špatný management nakládání s odpadem.

Spalování odpadu, zejména plastů, produkuje vysoké množství nebezpečných látek obsažených buďto v popílku a popelu anebo v emisích do ovzduší a vody. Studie upozorňuje, že spalování odpadu tak přispívá ke všem třem propojeným problémům, souhrnně nazývaným jako trojitá planetární krize. Jsou jimi úbytek biodiverzity, změna klimatu a toxické znečištění.

„Spalování odpadu a takzvané zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) představují toxické minové pole pro okolní komunity a produkují toxické emise a odpady, které ohrožují planetu,“ uvádí Jindřich Petrlík, spoluautor studie a vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice. „Popílek ze spaloven je vysoce nebezpečný odpad obsahující některé z nejvíce toxických látek. Podle Světové banky je celosvětově spáleno přibližně 11 % vyprodukovaného odpadu, přičemž toto číslo je ještě vyšší u plastů. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP ) jde až o 17 % plastového odpadu.

Spalování plastů a jiných materiálů produkuje dioxiny, skupinu chemických látek globálně regulovaných pro jejich extrémní toxicitu. Studie také upozorňuje na problematiku chemické recyklace plastů, která má podobně negativní dopady jako spalování, protože tím většinou končí její produkty namísto opravdové recyklace.

„Chemická recyklace plastů je mýtus a neměla by být považována za ekologické řešení plastové krize,“ varuje Gilbert Kuepouo, výkonný ředitel CREPD. „Projekce ukazují, že do roku 2050 by spalování plastů pro výrobu energie mohlo vytvářet více skleníkových plynů než spalování všech fosilních paliv. Spalování odpadu nepomáhá řešit trojitou globální krizi, naopak k ní přispívá.

Studie upozorňuje, že spalovny nejsou součástí cirkulární ekonomiky, ale naopak pokračují v lineárním přístupu k nakládání s odpady.

tags: #oceánské #proudy #shromažďování #odpadu #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Vytápění rodinného domu
• Lokality pro klid a samotu v Evropě
• Moderní technologie vytápění dřevem
• Význam a využití karet přírody
• Význam a využití karet přírody