Cílem řešení projektu je inovovat systémy ochrany jádrovin pro integrovanou produkci ovoce a pro organické pěstování, zvýšit kvalitu produktů, omezit výskyt reziduí pesticidů v produktech a v životním prostředí a standardizovat analytické metody pro stanovení reziduí pesticidů v produktech.
Pro organické pěstování jabloní a hrušní budou získány poznatky o účinnosti biologických a nechemických prostředků ochrany proti škůdcům a chorobám jádrovin a bude zhodnocena kvalita ovoce z těchto systémů, včetně stanovení obsahu přírodních kontaminantů, jako je patulin.
Aktuální témata v ochraně jádrovin
V ochraně proti patogenům na počátku letního období jsou aktuální následující témata: strupovitost jabloně, padlí jabloně, komplex houbových chorob na peckovinách (suchá skvrnitost listů třešně, slivoně a broskvoně, hnědnutí listů meruněk), bakteriální spála růžovitých, moniliová hniloba u meruněk, třešní a višní aj.
V oblasti ochrany proti živočišným škůdcům probíhají ošetření proti obaleči švestkovému, obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému, štítence zhoubné, mšicím, vlnatce krvavé a vrtuli třešňové.
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)
V jádrovinách je hlavním tématem strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), u níž kromě primárních askosporových infekcí mohou již vznikat sekundární konidiové infekce. To platí v případě, že se objevují symptomy napadení v podobě lézí na listech i mladých plodech.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Vzhledem k intenzivnímu růstu listů a letorostů využíváme systémové fungicidy doplněné o látky s kontaktním účinkem.
Všestranné využití má zejména polysulfid vápenatý, jehož výhody spočívají v možnosti aplikací za deštivého počasí, kde pomáhá přerušit dlouhodobé infekce patogenu. Princip účinku spočívá v usmrcení askospor nebo konidií na samotném počátku jejich klíčení, a to díky osmotickým mechanizmům působení.
Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha)
Dalším významným patogenem v jabloních je padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jenž se v poslední letech v sadech vyskytuje stále častěji. Citlivá je hlavně odrůda Idared, ale také Rubín, Bohemia, Gala, Golden Delicious atd.
Možnou příčinou je pravidelně se dostavující sušší a slunné počasí na počátku jara, a také fakt, že ošetření proti padlí se převážně spojuje se zásahy proti strupovitosti, kde se podmínky pro vznik infekcí mohou lišit.
Příznaky primárních infekcí již můžeme pozorovat ve fázi myšího ouška, což urychluje následný rozvoj sekundárních infekcí na letorostech. Nutnost ochrany se většinou prodlužuje do ukončení aktivity patogenu v polovině léta.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Kromě syntetických fungicidů určených proti padlí se vyplatí do postřiků přidávat síru, a také využívat polysulfid vápenatý.
Bakteriální spála jabloňovitých (Erwinia amylovora)
V červnu se za deštivého počasí mohou dostavit sekundární infekce bakteriální spály jabloňovitých (Erwinia amylovora). Teplotní optimum pro tento patogen se pohybuje v rozmezí 18-30 °C.
Bakterie se šíří deštěm, prostřednictvím hmyzu, pavouků i ptactva. Citlivé jsou nejvíce pěstované odrůdy hrušní a u jabloní např. odrůdy Gala, Fuji, Pink Lady a z rezistentních odrůd např. Topaz.
Skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii)
Významným patogenem na višních je skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii), kde zanedbání ochrany může vést k předčasnému opadu listů a k následnému úhynu celých stromů.
Ošetření proti tomuto patogenu patří kromě zásahů cílených na moniliovou spálu k nezbytným opatřením ve výsadbách višní, jejichž životnost na neošetřovaných plochách proto bývá velmi krátká.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Askospory této houby se uvolňují přibližně 3-4 týdny po odkvětu a infekce vznikají za deštivého počasí. V podmínkách ČR období primárních infekcí končí zpravidla v závěru června. Za citlivé jsou považovány odrůdy Morela pozdní, Morellenfeuer, Fanal aj.
Moniliová hniloba (Monilia laxa, Monilia fructigena)
Při dozrávajících ovocných druhů za vlhkého počasí hrozí šíření moniliové hniloby (Monilia laxa, Monilia fructigena).
Ochrana proti živočišným škůdcům
Obaleč jablečný (Cydia pomonella)
Škůdcem, jemuž během června věnujeme největší pozornost ve výsadbách jabloní i hrušní, je bezesporu obaleč jablečný (Cydia pomonella). Od počátku měsíce se postupně líhnou housenky z letových vln, které zaznamenáváme ve 2. polovině května.
Základním vodítkem pro stanovení zásahu je odpočet sum efektivních teplot pro embryonální vývoj, jenž je vymezen hodnotou BSET10(h)=2 100 °C, měřených od počátku kladení v dané letové vlně. Ke kladení dochází za soumraku (přesněji trvá 60 min. od západu slunce) při teplotách nad 16,5 °C, zatímco páření probíhá již při 15 °C a let motýlů již od 12 °C.
Za vysokých teplot (25 °C a více) kladení slábne, při 30 °C ustává zcela. Úlovky v lapácích proto nemusí vždy být směrodatným vodítkem a musíme je vždy doplnit o teplotní údaje a srážky, jelikož za deštivého počasí ustává aktivita motýlů.
Ve stanovení SET pro aplikaci insekticidů existuje určitá variabilita vyplývající z principu účinku použitých látek, jež rozlišujeme na ovicidy, ovilravicidy a larvicidy.
Obaleč jablečný během 1. generace působí probírku plůdků, takže je důležité zvládnout ochranu po druhém propadu plůdků na konci měsíce.
V signalizaci ochrany je kromě feromonových lapáků v poslední době využíván zmíněný program RIMpro, a také fotopasti (např. Trapview), umožňující online přístup k údajům o úlovcích.
Ze spektra insekticidů povolených proti obaleči jablečnému postupně vypadlo několik osvědčených účinných látek (fenoxycarb, chlorpyrofos-metyl, thiacloprid, metoxyfenozide, indoxacarb), což komplikuje sestavování postřikového plánu. Na druhé straně se objevily látky nové (cyantraniliprole, chloratraniliprole, pyriproxyfen, tebufenozide), kterými lze tento úbytek vcelku nahradit.
Obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) a obaleč švestkový (Grapholita funebrana)
Přibližně s týdenním odstupem od obaleče jablečného začíná létat 1. generace obaleče zimolezového (Adoxophyes orana) a ve výsadbách slivoní probíhá let 1. generace obaleče švestkového (Grapholita funebrana).
Obdobně jako u obaleče jablečného, tak i zde larvicidní zásahy provádíme na základě splněných sum efektivních teplot měřených od letové vlny. Zatímco u obaleče zimolezového je suma pro embryonální vývoj shodná s obalečem jablečným, tj. BSET10(h)=2 100 °C, u obaleče švestkového je nižší (1 500 °C).
Proti obaleči zimolezovému využíváme spektrum přípravků shodné s o. jablečným (kromě CpGv), a také B.
Nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis)
V červnu pokračuje let a kladení nesytky jabloňové (Synanthedon myopaeformis), jež bývá aktivní i později v průběhu léta. V ochraně proti nesytkám je zatím jedinou možností odchyt do nádobových feromonových lapáků s potravním atraktantem, kterým je převařená směs piva a jablečného džusu v poměru 1:1.
Savý hmyz a roztoči
Teplé červnové počasí a potravní nabídka v podobě přirůstajících pletiv umožňují polyvoltinním (s více generacemi za sezonu) zástupcům savému hmyzu i roztočům urychlení vývoje, což často vede ke kalamitním výskytům mšic, vlnatky krvavé, mery skvrnité i svilušek.
V přímé ochraně proti mšicím využíváme buď selektivní aficidy (pirimicarb, flonicamid) nebo látky se širokospektrálnějším účinkem (acetamiprid, spirotetramat). U vlnatky krvavé se v této fázi vegetace již vyplatí před ošetřením smýt voskové povlaky pomocí draselného kokosového mýdla.
U mery skvrnité inskticidní ochrana pozbývá efektivnosti a spíše se vyplatí provádět smývání medovice hydrogenuhličitanem draselným, síranem draselným nebo draselným kokosovým mýdlem a zabránit tak vzniku černí na listové ploše i plodech.
Co se týče svilušek, jmenovitě svilušky ovocné (Panonychus ulmi), svilušky chmelové (Tetranychus urticae) i svilušky stromové (Amphitetranychus viennensis), využíváme při větším výskytu látky s akaricidním účinkem (acechinocyl, fenpyroximát, hexythiazox, tebufenpyrad, draselná sůl přírodních mastných kyselin) dle registrace v jednotlivých ovocných druzích.
Štítenka zhoubná (Qudraspidiotus perniciosus)
Od poloviny červa pravidelně dochází k postupnému rozlézání pohyblivých L1 nymf štítenky zhoubné (Qudraspidiotus perniciosus). K zásahu, který je třeba přibližně po 10 dnech zopakovat, využijeme spinosad, spirotetramat nebo acetamiprid.
Hlavním cílem ošetření je zabránit vzniku škod sáním na plodech, které při velkém napadení bývají zcela posety červenými skvrnami se štítky a jsou tak neprodejné.
Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi)
Nejvýznamnějším škůdcem ve výsadbách třešní i višní je vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Ochranu zahajujeme dle úlovků na žlutých lepových deskách adulticidními zásahy v 7-10denních intervalech a využíváme účinné látky cyantraniliprole, acetamiprid, spirotetramat a spinosad.
Larvicidem (např. acetamiprid) zasahujeme těsně před líhnutím, kdy ve vajíčkách začínají být viditelná kusadla larvy (fáze dvou černých skvrn).
Makadlovka broskvoňová (Anarsia lineatella) a obaleč východní (Grapholita molesta)
Ve výsadbách broskvoní je červen hlavním obdobím letu 1. generace makadlovky broskvoňové (Anarsia lineatella), která rovněž škodí na meruňkách a příležitostně i na slivoních. Housenky v této fázi vegetace přednostně vyžírají chodbičky v letorostech, později pronikají do plodů v blízkosti stopky.
Termín pro aplikaci larvicidu (povolen přípravek na bázi B. thuringiensis) stanovíme podle sumy pro embryonální vývoj, jež činí SET10(d)=92 °C od kladení.
Obdobné symptomy jako makadlovka broskvoňová působí na broskvoních a nektarinkách obaleč východní (Grapholita molesta), jehož 1. generace zahajuje aktivitu již v dubnu a let 2.
Závěr
Červen je obdobím, kdy vznikají ideální podmínky pro šíření širokého spektra patogenů i škůdců, což znesnadňuje zvládání ochrany. U některých škodlivých organizmů (strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála růžokvětých, mšice, mera skvrnitá aj.) se však o celkovém úspěchu rozhoduje již na počátku vegetace.
U dozrávajících třešní a meruněk ovoce je třeba brát v úvahu ochranné lhůty a také zohledňovat potenciální schopnost jednotlivých účinných látek zanechávat rezidua.
Ekologická ochrana jabloní: Komplexní přístup
Ekologická ochrana jabloní představuje komplexní systém postavený na prevenci, monitoringu a podpoře biodiverzity. Důležitý je celkový přístup k péči o sady, včetně řezu, výživy a podpory přirozených nepřátel škůdců.
Pokud chceme docílit vypěstování jablek v konzumní kvalitě, musíme počítat s velmi náročnou ochranou proti patogenům a škůdcům. V první polovině sezóny, to znamená do začátku léta, s postřikovačem do porostu vstupujeme minimálně 1× za týden, někdy i častěji. Nejvíce zásahů vyžadují strupovitost jabloně, padlí jabloně a obaleč jablečný. V některých letech náklady na ochranu vzrostou kvůli mšicím, vlnatce krvavé nebo i štítenkám.
Pěstitelé se proto stále více přiklánějí k využívání přípravků určených pro ekologickou produkci. Ta je u jabloní v současné době vypracována na takové úrovni, že jsme schopni dosáhnout výsledků srovnatelných s integrovanými systémy. Hlavní předností ekologické produkce ovoce je minimalizace rizik ve vztahu k životnímu prostředí a ke zdraví člověka a splnění řady aspektů trvalé udržitelnosti.
Nástup ekonomicky funkční ekologické produkce jabloní je historicky spojen s vývojem metod ochrany účinných proti klíčovým škůdcům a patogenům. K hlavnímu zlomu došlo se zavedením přípravků na bázi viru granulózy obaleče jablečného (CpGV), metody matení a vypracování účinného systému ochrany proti strupovitosti jabloně. Velkým přínosem bylo rovněž vypracování matematických modelů pro signalizaci ochrany proti zmíněným organismům.
Při zakládání a údržbě meziřadí se vyplatí myslet na zastoupení nektarodárných bylin, které představují alternativní potravu i útočiště pro mnoho užitečných živočichů. Významnou roli v ochraně také hrají preventivní opatření, jimž musíme věnovat mnohem větší pozornost než v běžné produkci. Účinnost prostředků povolených v ekologické produkci k přímé ochraně bývá nižší nebo pomalejší. Abychom zabránili vzniku kalamitních situací a škůdců, je třeba zasahovat preventivně a ošetření cílit na raná stadia.
Při výsadbě stromků musíme dobře zvážit i výběr stanoviště a zásadní je i pořízení kvalitního materiálu ze školek. Pokud hovoříme o prevenci, jedním z příkladů je ochrana proti fytofágním roztočům, zejména sviluškám. V tomto případě se v ekologických sadech neobejdeme bez dravých roztočů, jejichž populaci je vhodné posílit introdukcí roztoče Typhlodromus pyri. Namnožení roztoče v sadech trvá několik let, takže jeho vysazování ekonomicky vychází lépe hlavně v nových nebo v mladších výsadbách.
Konkrétní opatření v průběhu sezóny
V každoročním měřítku sezónu zahajujeme zimní kontrolou, která spočívá v průzkumu výskytu přezimujících stadií škůdců. Přelom zimy a jara je příležitostí pro ošetření proti vlnatce krvavé (Eriosoma lanigerum) v těch výsadbách, kde s ní v sadech pravidelně bývají problémy. Tato směs zároveň pomáhá potlačit i vlnovníka jabloňového (Aculus schlechtendali) a stadia dalších přezimujících škůdců.
V sadech napadených vlnatkou musíme proto přednostně provést podrcení větví po řezu, aby byl umožněn průjezd aplikační techniky. Předtím ale musíme věnovat pozornost květopasu jabloňovému (Anthonomus pomorum), který na samém počátku rašení absolvuje úživný žír. Bývá aktivní za slunných dnů, kdy teploty vzrostou k 15 °C, a jeho populační hustotu zjišťujeme pomocí sklepávadla. Brouky musíme zasáhnout ještě předtím, než dojde ke kladení, takže aplikační okno je poměrně úzké a načasování aplikace vyžaduje pravidelný monitoring. Využíváme požerového i kontaktního účinku spinosadu; v zahraničí je k dispozici také přírodní pyrethrum, na jehož registraci se nyní pracuje.
V návaznosti na ošetření proti květopasu jabloňovému se postupně začínají z diapauzních vajíček líhnout zakladatelky mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea). Jejich přítomnost prozrazují červené puchýřky na rašících listech, uvnitř kterých nacházíme jednotlivé mšice a později zárodky menších kolonií. Tímto zásahem zároveň zredukujeme i housenky slupkových a pupenových obalečů a píďalek, pokud jsou v dané období v sadech přítomny.
S květem jabloní přichází na řadu pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), jež většinou napadá raně kvetoucí odrůdy (Idared, Šampion, Julia aj.). Pokud v době květu přetrvává chladné počasí, mohou se pilatky přesunout i na pozdnější odrůdy. Proces přípravy výluhu je poměrně náročný, takže u větších výsadeb se vyplatí provést těsně před koncem květu kontrolu kladení podle jednotlivých odrůd a ošetřovat selektivně. K signalizaci můžeme využít model RIMpro, který zobrazuje fenologický vývoj pilatek a termín ošetření. V programu je však třeba správně nastavit tzv.
tags: #ochrana #jadrovin #ekologicke #produkci #metody
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]