Oblast ochrany ovzduší, kterou upravuje zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a která je v gesci Ministerstva životního prostředí, sleduje práva a povinnosti osob v souvislosti se znečišťováním ovzduší lidskou činností.
Kvalita ovzduší má přímý vliv na lidské zdraví a bezprostředně ovlivňuje i stav ostatních složek životního prostředí a ekosystémů. Kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě nesplňuje požadavky stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele.
Rozlišujeme ovzduší vnitřní, které se vyskytuje uvnitř budov a jiných objektů a ovzduší vnější. Předmětem právní úpravy práva životního prostředí je ovzduší vnější.
Ochranou ovzduší se podle § 1 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOOV), rozumí "předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší."
Právní úprava si tedy neklade za cíl zakázat veškerou činnost znečišťující ovzduší, ale omezit jeho znečišťování na přijatelnou míru. Ochrana ovzduší je definována mimo jiné emisními a imisními limity. Zatímco emisí se rozumí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší, imisí je třeba rozumět hmotnostní koncentraci znečišťující látky přítomné v ovzduší.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Zákon o ochraně ovzduší rozlišuje zdroje znečišťování ovzduší na mobilní a stacionární. Stacionární zdroje dále dělí podle jejich významu na zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a stacionární zdroje v příloze neuvedené.
Základní koncepční materiál v oblasti zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší „Národní program snižování emisí České republiky“ (NPSE) je zpracován na základě § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění.
V NPSE je provedena analýza stavu a vývoje ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, mezinárodní závazky ČR a jejich dodržování. NPSE stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení.
Pracuje s různými scénáři budoucího vývoje a v návrhové části stanovuje k roku 2020 maximální množství emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a jemných prachových částic PM2.5, i emisní stropy pro jednotlivé sektory hospodářství. Těchto hodnot emisí má být dosaženo pomocí 23 prioritních opatření na národní úrovni ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, která jsou uložena k plnění jednotlivým ústředním orgánům státní správy, a která jsou podrobně popsána v kartách opatření v příloze NPSE.
Z těchto opatření je 15 směřováno do sektoru dopravy, 3 do průmyslu, 2 do zemědělství a 3 do sektoru domácností.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (dále jen „Strategie“) je zastřešujícím koncepčním dokumentem, který shrnuje výstupy Národního programu snižování emisí České republiky a 10 programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro 7 zón a 3 aglomerace.
Mezi další související legislativu patří:
Většinu kompetencí v oblasti ochrany ovzduší vykonávají orgány obce jako svou přenesenou působnost. Obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu na úseku ochrany ovzduší ve své přenesené působnosti jako orgány ochrany ovzduší.
Orgány ochrany ovzduší se vyjadřují do jiných řízení jako dotčené orgány a samy vedou řízení o povolení provozu některých zařízení. Úřad obce s rozšířenou působností "vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2" zákona o ochraně ovzduší podle jiného právního předpisu, například podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. nebo zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Vydává-li závazné stanovisko krajský úřad k provedení stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 ZOOV, obecní úřad je oprávněn k tomuto řízení vydat do 15 dnů ode dne doručení podkladů své vyjádření.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Obecní úřad může pro případ vzniku smogové situace vydat formou nařízení regulační řád, ve kterém omezí provoz silničních motorových vozidel. Smogovou situací se podle § 10 odst. 1 ZOOV rozumí stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 zákona za podmínek uvedených v této příloze.
Regulační řád je možné pouze za předpokladu, že takovéto omezení může přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší v obci (§ 10 odst. 4 ZOOV). O vydání regulačního plánu informuje obec Ministerstvo životního prostředí, které obcím poskytuje odbornou pomoc při jejich zpracování (§ 10 odst. 4 ZOOV).
Rada obce může podle § 14 ZOOV za účelem omezení znečištění ovzduší z dopravy na svém území nebo jeho části opatřením obecné povahy vydaným v přenesené působnosti stanovit zónu s omezením provozu silničních motorových, tzv. nízkoemisní zónu.
Do této zóny mohou posléze vjet pouze:
V opatření obecné povahy je obec povinna stanovit území nízkoemisní zóny, emisní kategorie vozidel, kterým je povolen vjezd a způsob označení těchto vozidel. Emisní plakety distribuují obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ministerstvo, jejich výrobu zajišťuje Státní fond životního prostředí.
Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách, stanoví:
Obec může v opatření obecné povahy stanovit povolení vjezdu těm silničním motorovým vozidlům, jejichž provozovatel má trvalý pobyt na území nízkoemisní zóny. Na základě žádosti provozovatele vozidla může obec také povolit dočasnou nebo trvalou individuální výjimku ze zákazu k vjezdu za předpokladu, že žadatel prokáže vážný zájem na jejím udělení spočívající v taxativně uvedených důvodech v zákoně o ovzduší. Na udělení výjimky není právní nárok.
Oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) dozírá na dodržování tří zákonů, a to zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech a zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Kontrolní a dozorovou činnost dle platné právní úpravy provádějí inspektoři oddělení ochrany ovzduší oblastních inspektorátů a inspektoři oddělení ochrany ovzduší ředitelství ČIŽP.
Mezi kompetence ČIŽP patří zejména kontrola dodržování zákona o ochraně ovzduší u provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, a dále kontrola výkonu autorizované činnosti a přesnost, úplnost a pravdivost údajů uváděných v prohlášeních o biopalivech pro motorová vozidla. ČIŽP se vyjadřuje k povolování nových stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší a k jejich změnám.
Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech upravuje práva a povinnosti právnických a podnikajících i nepodnikajících fyzických osob při zacházení s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu Země (dále jen LPOV) a vybranými fluorovanými skleníkovými plyny, jakož i s výrobky, které tyto látky obsahují. V této oblasti inspektoři vykonávají dozor nad činností certifikovaných osob, vybraných povinností výrobců, dovozců a vývozců těchto látek.
ČIŽP je zákonem ustanovena správcem poplatku za výrobu a dovoz LPOV a výrobků, které je obsahují, vykonává kontrolu dodržování povinností poplatníků. Celní úřady zajišťují samotný výběr poplatků.
Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů upravuje nedílnou součást ochrany klimatického systému Země, na které se ČIŽP významnou měrou kontrolní činností podílí, a to je ochrana před emisemi skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, a to prostřednictvím systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Mezi správní činnost ČIŽP patří zejména ukládání opatření k nápravě a ukládání sankcí za přestupky zjištěné kontrolní činností.
tags: #ochrana #ovzduší #co #to #je