Ochrana ovzduší je velmi důležitá nejen pro zdraví člověka, ale také všech dalších organismů na planetě, včetně jejího ekologického systému. Také proto je ochrana ovzduší zakotvena v mnoha zákonech, nejen v rámci české legislativy (201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší), ale také Evropské unie nebo světových mezinárodních smluv. V rámci ochrany ovzduší se zaměřuje nejen na snižování znečištění ovzduší, ale také způsobu, jak znečištění ovzduší co nejlépe předejít. Toho nedílnou součástí je také regenerace přírody a lesního porostu, které jsou pro ochranu ovzduší nezbytné.
Nový zákon z roku 2012 stanoví řadu právních a ekonomických nástrojů k předcházení znečištění ovzduší a řešení již existujícího znečištění. Regulace se dotýká stovek tisíc zdrojů znečišťování ovzduší, z nichž většinu tvoří menší stacionární zdroje. Zákon o ovzduší č. 201/2012 Sb. (dále v části D jen "zákon") zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší, práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší, práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě.
Zákon o ovzduší se nevztahuje na vnášení radionuklidů do ovzduší, na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných mimořádných událostí, prováděné podle jiných právních předpisů (například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně).
Nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. přináší řadu rozsáhlých změn včetně zrušení veškeré právní úpravy vydané podle "starého" zákona č. 86/2002 Sb. Hlavním cílem nového zákona o ochraně ovzduší je zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochrana obyvatel před imisní zátěží. Důvodem je pokračující stagnace na úrovni stavu znečištění ovzduší, které má přímé negativní dopady na zdraví i životy lidí.
Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie (nařízení EU 517/2014 a 1005/2009) a upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek ("RL") a fluorovaných skleníkových plynů ("FSP"). Zákon platí stejně jako nový zákon o ovzduší od 1.9.2012!
Vzhledem k tomu, že tuto oblast upravují i výše uvedená nařízení EU, je nutné znát požadavky těchto nařízení, protože jsou u nás plně platná. V článcích 5.15 až 5.20 jsou hlavní povinnosti z těchto nařízení uvedeny. Pro praxi je nejdůležitější článek 5.16 o kontrolách chladících a klimatizačních zařízení.
Smog je obecně charakterizován jako chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností, které je již zpravidla škodlivé pro lidské zdraví. Literatura popisuje dva typy smogových situací, zimní a letní.
Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou překročí zvláštní imisní limit stanovený zákonem. Smog může způsobit záněty dýchacích cest, větší počet astmatických záchvatů a respiračních potíží, dráždění očí až záněty spojivek, při častém opakování snížení délky života.
Stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší, na který se vztahuje zákon č. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů dělí zdroje znečišťování ovzduší na:
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Osoba uvádějící na trh v České republice paliva smí na trh uvést pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem. Doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, je povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva.
Osoba uvádějící na trh v České republice spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším je povinna prokázat certifikátem podle jiného právního předpisu (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky), že spalovací stacionární zdroj splňuje emisní požadavky pro tento stacionární zdroj podle přílohy č.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje k dispozici jiné osobě anebo dováží výrobek používaný při činnostech uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č. V otevřeném ohništi lze spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami. Obec může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění podle jiného právního předpisu (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech).
Odpad podle jiného právního předpisu (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech), s výjimkou odpadu uvedeného v prováděcím právním předpisu, může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné zpracování odpadu povoleno podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona. Tepelné zpracování odpadu je možné pouze pod dohledem osoby autorizované podle § 32 odst. 1 písm.
Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy, kdy energetický posudek (zákon č.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Provozovatel plavidla je povinen používat k pohonu plavidla pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 312/2012 Sb.
Odborně způsobilá osoba je povinna od 1.1. Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření v souladu s přílohou č. 10 k zákonu, je-li to pro něj technicky možné a ekonomicky přijatelné. Splnění této povinnosti nebo technickou nemožnost nebo ekonomickou nepřijatelnost je zhotovitel povinen prokázat na vyžádání orgánu ochrany ovzduší.
tags: #ochrana #ovzduší #literatura #zdroje