Ochrana přírody a územní plánování: Legislativa v České republice

Územní plánování v České republice hraje klíčovou roli v ochraně a rozvoji přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Zahrnuje urbanistické, architektonické a archeologické dědictví a současně chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Klade důraz na hospodárné využívání zastavěného území, ochranu nezastavěného území a rozvoj zelené infrastruktury.

Úkolem územního plánování je posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Stavební zákon a jeho definice

Podle stavebního zákona se stavbou rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Rozlišují se různé typy staveb:

• Drobné stavby (uvedeny v příloze č. 1)
• Jednoduché stavby (uvedeny v příloze č. 2)
• Vyhrazené stavby (uvedeny v příloze č. 3)

Stavbou hlavní souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Reklamním zařízením se rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací.

Působnost stavebních úřadů

Obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je podle tohoto zákona. Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení.

Čtěte také: Územní plánování v praxi

Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. g) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst.

Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Kvalifikační požadavky vzdělání podle odstavce 2 písm. a) vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. b) staveb uvedených v § 34 písm. b) uvedených v § 34 písm. silnic I. třídy, výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3.

Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, sítí elektronických komunikací, staveb a zařízení pro ukládání energie, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst.

Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační.

U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Územní plánování a jeho význam

Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury.

Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn jednotlivě. Ministerstvo zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů na základě žádosti. Je-li žádost úplná, zaznamená ministerstvo oprávněného investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost lze podávat opakovaně.

Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe se vztahují na osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen „zástupce pořizovatele“), jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti obecním úřadem.

Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a sdělí tuto skutečnost ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. Požaduje-li obec, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, předá krajský úřad tuto žádost příslušnému úřadu územního plánování. Požadavek podle věty první se považuje za žádost obce podle § 25 písm.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Je-li obsahem sdělení údaj podle odstavce 2 písm. Je-li pro obec pořizována úřadem územního plánování územní studie, která je podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. c) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Pro ověření bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z Rejstříku trestů, včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení.

Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje na dobu 5 let. Tato doba se na žádost zástupce pořizovatele prodlouží o 5 let, a to i opakovaně, splňuje-li podmínky § 50 odst.

Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření nebo vymezení zastavěného území, není-li při řešení rozporů stanoveno jinak. Orgány územního plánování projednávají protichůdná stanoviska dotčených orgánů. Účelnost dalšího trvání vymezení územní rezervy pořizovatel vždy vyhodnotí podle § 107 odst. 2 písm.

Úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území (dále jen „úplné znění“) se rozumí účinné znění územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území se zapracovanými pozdějšími změnami. Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Vlastník dopravní nebo technické infrastruktury má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.

Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentací hradí orgán, který územně plánovací dokumentaci vydal. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, předloží pořizovatel její návrh k projednání zastupitelstvu obce, které územní plán schválilo.

Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 3. Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst.

Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce a veřejnost mohou písemně uplatnit své připomínky do 60 dnů od zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje. Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje významně ovlivněno a nabídne jim konzultace. Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1.

Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 54 odst. Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. b) stanovisko podle § 45i odst. c) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. Ministerstvo zveřejní návrh zprávy o plnění v národním geoportálu územního plánování a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu.

Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Vyhodnocení vlivů změny politiky územního rozvoje se zpracovává pouze v případě, stanoví-li tak Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku podle § 71d odst. 4 písm. Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její změně. Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o plnění. V takovém případě vláda může rozhodnout o zkrácení lhůt uvedených v § 71b odst. 2 a § 71c odst.

Územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. Pro obsah územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. Územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny v území. Nadřazená územně plánovací dokumentace je závazná pro obsah navazující územně plánovací dokumentace. Zpřesněním podle odstavce 4 se rozumí vymezení ploch a koridorů v území zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Územní plán přebírá věcná řešení zásad územního rozvoje, zejména plochy, koridory a akcelerační oblasti a, je-li to účelné, zpřesňuje je.

Územní plán může vymezit zastavitelné území. V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území a stanoví základní podmínky pro pořízení územní studie a základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou případech delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěží. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo.

Územní plán může být pořízen a vydán i pro část území hlavního města Prahy. V takovém případě obsahuje územní plán vymezení řešeného území. V regulačním plánu lze vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy, která nesmí být delší než 4 roky. Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo urbanistické soutěže podmínkou pro rozhodování v území. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo regulační plán vydalo, není-li dohodnuto jinak.

Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územně plánovací dokumentace (dále jen „návrh zadání“) na základě rozhodnutí podle odstavce 1, a územně plánovacích podkladů. Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního plánování.

Ochrana přírody a krajiny

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Národní přírodní rezervace (NPR) zakazují povolovat nebo provádět stavby, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí. Přírodní rezervace (PR) rovněž zakazují povolovat nebo provádět stavby. Chráněná krajinná oblast (CHKO) zakazuje povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území obvykle omezují stavební činnost, což je dáno individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území.

Pokud se stavební záměr nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, posoudí záměr orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení. Pokud se stavební záměr nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území, budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.

Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ochrana krajinného rázu je zajišťována již na úrovni územně plánovací dokumentace. Za účelem ochrany krajinného rázu jsou vyhlašovány chráněné krajinné oblasti a přírodní parky.

Legislativní změny a novinky

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991: Stanoví pravidla pro dlouhodobou obnovu biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů.
• Zákon č. 182/2024 Sb.: Novela ZOPK zakotvuje vyvratitelnou domněnku převažujícího veřejného zájmu pro povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
• Zákon č. 183/2024 Sb.: Posílení ochrany mimoprodukčních funkcí zemědělské půdy a krajinných prvků.

Obecná ochrana přírody a krajiny

Obecná ochrana přírody a krajiny je věcně vymezena v části druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Představuje základní úroveň ochrany krajiny, jejích přírodních hodnot a ekologicko-stabilizačních funkcí, zachování rozmanitosti druhů, ale také ochrany a šetrného využívání přírodních zdrojů. Obecnou ochranu přírody a krajiny komplementárně doplňuje zvláštní územní ochrana přírody a krajiny a zvláštní druhová ochrana, resp. vytváření soustavy Natura 2000 a její ochrana.

K nástrojům obecné ochrany přírody a krajiny s významným územním průmětem patří zejména ochrana a vytváření územních systémů ekologické stability, ochrana významných krajinných prvků včetně jejich registrace, ochrana krajinného rázu včetně zřizování přírodních parků s klíčovou vazbou na ochranu a rozvoj hodnot v území prostřednictvím nástrojů územního plánování.

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny jsou před zničením, poškozováním a degenerací dále chráněny všechny druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, resp. jejich populace. Volně žijící ptáky je zakázáno úmyslně usmrcovat nebo jakýmkoliv způsobem odchytávat, úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat jejich hnízda a vejce, sbírat ve volné přírodě a držet jejich vejce (i prázdná), úmyslně vyrušovat ptáky, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Před poškozováním a ničením jsou chráněny také dřeviny rostoucí mimo les a zákon stanoví podmínky pro možnost jejich kácení.

Obecná ochrany přírody a krajiny ovšem pokrývá také ochranu vybraných neživých fenoménů. Zákonem je zakázáno ničit, poškozovat nebo upravovat ani jinak měnit dochovaný stav jeskyní a přírodní jevů, které s jeskyněmi souvisejí (např. krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod). Podobně jsou před zničením, poškozením nebo odcizenímzákonem chráněny paleontologické nálezy (významné hmotné doklady nebo pozůstatky života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti).

Krajina je v § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny definována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ Ekosystém je přitom definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“ (§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).

Úmluva Rady Evropy o krajině definuje krajinu jako „část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“, přičemž úmluva se aplikuje na celé území států, které úmluvu přijaly, a pokrývá přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Hlavním smyslem ÚSES je působit jako základní prvek ekologické sítě, posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Interakční prvky jsou hierarchicky na nejnižší úrovni a nemusí být propojeny s ostatními skladebnými částmi ÚSES. Jedná se o krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). Rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Menší ekologicky významné krajinné celky do 5 - 10 ha.

Působnost orgánů ochrany přírody k vymezování ÚSES ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb. se vztahuje především ke zpracování plánů ÚSES. Plány ÚSES jsou oborovým podkladem orgánů ochrany přírody pro závazné vymezení ÚSES v územně plánovacích dokumentacích - územním rozvojovém plánu (ÚRP), zásadách územního rozvoje (ZÚR) a územních plánech (ÚP), resp. regulačních plánech (RP).

Orgány ochrany přírody jsou ve smyslu § 54 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (NSZ), dotčenými orgány v procesu územního plánování. V něm uplatňují požadavky na závazné vymezení ÚSES v územních plánech obcí ve svém správním území zpravidla formou plánu (místního) ÚSES, který podle ustanovení §§ 63-65 NSZ poskytují pořizovateli územně analytických podkladů. Návrh závazného vymezení ÚSES v územním plánu je v souladu s cíli a úkoly územního plánování výsledkem koordinace zájmů v území; může se proto v odůvodněných případech při dodržení metodických principů vymezování ÚSES odchýlit od vymezení v plánu ÚSES, který byl pro toto vymezení podkladem. K návrhu územního plánu, tedy i k návrhu závazného vymezení ÚSES [viz § 80 odst. 2 písm. e) a f) NSZ] uplatňuje dotčený orgán ochrany přírody své stanovisko. Návrh závazného vymezení ÚSES je vyjádřen graficky (návrh prostorového vymezení ÚSES) a textem (návrh podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití). Podstatné je, aby podmínky využití ploch, které jsou vydaným územním plánem vymezeny pro plnění funkce ÚSES, byly stanoveny tak, aby při rozhodování v území nedošlo ke snížení jejich ekologické stability, resp. tak, aby ekologická stabilita byla zachována, případně zvyšována; za nežádoucí je v takových plochách považováno zejména umisťování staveb. Jde-li o části systému, které již funkci ÚSES plní, jsou v územním plánu obvykle vymezovány jako plochy přírodní. K postupnému vytváření spojité funkční sítě ÚSES je však třeba doplnit chybějící části biokoridorů - proto jsou tyto části vymezeny překryvnou funkcí nejčastěji v plochách zemědělských nebo lesních, výjimečně v plochách rekreace.

Podmínky využití území v plochách biocenter a biokoridorů ÚSES v ÚP se mohou lišit podle funkce skladebných částí. Podmínky využití ploch ÚSES však musejí být vždy stanoveny s ohledem na zachování funkčnosti biocenter nebo biokoridorů, resp. jejich funkce nesmí být do budoucna potlačena. V plochách biocenter tak zpravidla není přípustné umisťovat stavby.

tags: #ochrana #prirody #a #uzemni #planovani #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Nové limity znečištění ovzduší v ČR
• Efektivní řešení pro stavebnictví
• Jak vyčistit odpad čpavkem
• Odpadové hospodářství v ČR
• Znečištění ovzduší v ČR