Ochrana přírody v České republice: Mapa chráněných území

V současnosti v ČR najdeme 4 národní parky (NP), 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), více jak 2000 maloplošných chráněných území různé úrovně ochrany a 6 biosférických rezervací UNESCO.

Plus další území zapojená do mezinárodních projektů ochrany přírody - NATURA 2000. V Česku chráníme celkově více jak 15 % rozlohy našeho státu.

Chráněná území v ČR dělíme na velkoplošná (NP a CHKO) a maloplošná (Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památky a Přírodní památky.

Ochranná pásma s různým stupněm ochrany najdeme také u významných vodních zdrojů nebo lokalit výskytu rostlinného či živočišného druhu.

Historie ochrany přírody

S ochranou přírody začali naši předkové již kolem 12. století, kdy svébytným způsobem chránili lesy určené k honitbě zvěře.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Na úrovni státu pak prvky ochrany přírody nesl dokument Maiestas Carolina Karla IV. - mimochodem i s přísnými tresty pro ty, kteří by přírodu ničili (nutno říci, že návrh nebyl přijat pro odpor šlechty).

Nejstarší chráněné území nejen ČR, ale i Evropy vzniklo v roce 1838 a je jím Žofínský prales v Novohradských horách.

Národní parky v ČR

Čtyři národní parky České republiky chrání unikátní přírodní hodnoty.

Krkonošský národní park (KRNAP)

Nejstarší NP v ČR (1963). Čtyři vegetační pásma horské krajiny včetně alpinského stupně. Unikátní lokality vzácných rostlin tzv. zahrádky a endemitů (rožec, jeřáb, šafrán, hraboš mokřadní aj.) Území modelované činností ledovců. Nejnavštěvovanější NP nejen u nás. Pramení zde řeka Labe.

Národní park Šumava

Rozlohou největší národní park v ČR. Je také biosférickou rezervací UNESCO. Chráněné jsou unikátní biotopy - horské smrčiny, rašeliniště, slatě či 5 ledovcových jezer (karová údolí). Vznikl v roce 1991 vyčleněním z mnohem většího CHKO, které jej obklopuje i dnes. Pramení zde Vltava (resp. zdrojnice Teplá a Studená Vltava).

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Národní park České Švýcarsko

Nejmladší národní park u nás - vyhlášen v r. 2000. Chráněny jsou unikátní pískovcové skalní útvary a na ně navazující biotopy. Lidem je dobře známá Pravčická brána, stejně jako okolí Hřenska či kaňon říčky Kamenice. Za hranicemi na něj navazuje NP Sazské Šýcarsko. Zajímavá také je dominance lesů, které pokrývají 97 % území.

Národní park Podyjí

Nejmenší národní park v ČR a jediný na Moravě.

Péče o chráněná území

Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu (viz § 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění - dále jen „zákon“).

Plán péče se zpracovává pro zvláště chráněná území těchto kategorií: chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP).

Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Podrobnosti o obsahu plánů péče pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území uvádí vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) č. 45/2018 Sb. Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v § 38 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí. Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje protokolem, ve kterém je mj. obsaženo vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) se dělí na rozbory (popis území a analýza jeho stavu) a návrhy (někdy označované také jako „vlastní plán péče“, tedy vytýčení cílů a návrh opatření a zásad). Obě tyto části sestávají z textu a příloh.

Plány péče o CHKO se zpracovávají na období zpravidla 10 let. Plány péče o CHKO schvaluje Ministerstvo životního prostředí a jsou závazné pro AOPK ČR, která by měla realizovat navržená opatření v období platnosti.

Studie preventivního hodnocení krajinného rázu chráněné krajinné oblasti obsahuje popis hodnot a znaků krajinného rázu, navrhuje cíle a podmínky jeho ochrany. Studie jsou odborným podkladem pro plán péče i pro rozhodování o změnách v území.

Studie jsou k dispozici i ostatním orgánům státní správy a dále také např. zpracovatelům územních plánů, je možné do nich nahlédnout na místně příslušném pracovišti AOPK ČR. Studie AOPK ČR pořizuje od konce 90.

Koncepce práce s návštěvnickou veřejností (KPNV) se zpracovávají od roku 2017. Hodnotí dílčí plochy v CHKO z hlediska zranitelnosti a negativních projevů návštěvnosti. Stanovují hlavní i dílčí sdělení a způsoby jejich interpretace. Určují péči o návštěvnickou infrastrukturu a další záležitosti týkající se návštěvnosti.

Zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) zajišťují orgány ochrany přírody příslušné k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o NPR a NPP zajišťuje tedy Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR (s výjimkou NPR a NPP ležících na území národních parků, kde MŽP pověřuje jejich zpracováním správy národních parků).

AOPK ČR ročně zpracovává průměrně 80 plánů péče o MZCHÚ.

Souhrn doporučených opatření (SDO) je odborný a koncepční dokument popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Podává informaci o aktuálním stavu těchto předmětů ochrany a důvodech jejich ohrožení.

SDO se zpracovávají pro evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovací dokumentace (plány péče, lesní hospodářské osnovy, lesní hospodářské plány atp.) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.

SDO jsou projednávány s dotčenými subjekty nad rámec požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, a postup projednávání se neřídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Cílem projednávání je nalézt takový způsob obhospodařování pozemků, se kterým bude souhlasit vlastník pozemku a současně bude zajištěno naplnění povinnosti státu, tj. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, je ke zpracování SDO příslušné Ministerstvo životního prostředí. To pověřilo zpracováním SDO Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR pro všechny EVL a PO nacházející se na území České republiky.

Platí, že v případech úplného překryvu PO se zvláště chráněným územím (ZCHÚ) nevznikají většinou samostatné SDO, ale potřebná opatření se zapracují do plánů péče o tato ZCHÚ. Naproti tomu SDO pro EVL se zpracovávají vždy.

Další významné lokality

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků.

Mapování biotopů v České republice je projekt na získávání unikátních dat o stavu přírody. Vrstvy metodicky sjednoceného vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES, dle § 2 vyhl. č.

Data o výskytu (pozorováních, nálezech) druhů živočichů, rostlin, hub a dalších organismů jsou shromažďována v Nálezové databázi ochrany přírody.

SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965).

Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR.

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005).

Lokalizace speleologických objektů z celého území ČR. Vymezení biotopu vybraných druhů, které jsou dotčeny aplikací rodenticidů, vzniklo jako podklad pro náhradu újmy podle § 58 zákona č.

Vymezení lokalit světového přírodního dědictví UNESCO na území ČR.

tags: #ochrana #prirody #ceske #republiky #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat nejlevnější odpadkový koš?
• Fakta o vztahu člověka a přírody
• Inspirace v přírodě
• Rozdíl mezi emisemi, imisemi a depozicí
• Snížení emisí NOx u kotle K1