Ochrana přírody v hlavním městě Praze

Ochrana přírody v Praze zahrnuje širokou škálu aktivit a plánů, od odpadového hospodářství po ochranu ohrožených druhů rostlin. Produkce velkého množství odpadů a následné nakládání s nimi je problémem všech (zejména velkých) obcí ve světě. Celková produkce odpadů v Praze v roce 2021 činila 5 072 kt. Nejvíce byl produkován stavební a demoliční odpad (3 725,6 kt) a komunální odpad (od občanů) a odpad podobný komunálnímu (od firem) (celkem 603,5 kt). V kategorii nebezpečných odpadů bylo vykázáno 97 kt.

Od roku 1998 provozuje Praha jako původce odpadu komplexní systém třídění komunálního odpadu. V roce 2021 bylo z celkového množství KO od občanů (446,0 kt /včetně uličních smetků/) vytříděno celkem 127,9 kt materiálově využitelných složek z komunálního odpadu. Účinnost tohoto třídění (materiálové využití) tak představovala 28,7 % hmotnosti odpadu. Energeticky bylo využito 233,7 kt směsného komunálního odpadu.

Usnesením Rady hl. m. Prahy č. 2262 ze dne 21.10.2024 bylo schváleno znění aktualizovaného krajského Plánu odpadového hospodářství Hlavního města Prahy na období 2016 - 2025, s výhledem do roku 2035.

Specifické cíle ochrany přírody

Specifický cíl 1.6 - Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění. Podpora je určena i na snížení emisí amoniaku z chovu hospodářských zvířat a omezování prašnosti z plošných zdrojů. Podpořena bude realizace dodatečných technologií a změnu technologických postupů.

• Míra podpory: 50 % + 35 % způsobilých výdajů (imisně významné stacionár. zdroje).
• Ukončení příjmu žádostí: 31. 7.

Metropolitní plán

Metropolitní plán je moderním územním plánem pro Prahu 21. století. Jedná se o dokument, který určuje, jak se bude město v následujících letech rozvíjet: kde se stavět smí a kde nesmí, kde má vzniknout park, kudy povede nová silnice, kde mají být školy, školky, nemocnice a jak moc se má proměnit podoba každé části města. Metropolitní plán jako nový územní plán pro Prahu brání nekontrolovanému rozšiřování města do okolní krajiny.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Stanovuje jasné limity pro výšku budov, chrání ty stávající a navrhuje nová veřejná prostranství či vybavenost. Zároveň určuje charakter jednotlivých částí města. Oproti současnému územnímu plánu je přehlednější a srozumitelnější jak pro veřejnost, tak pro úředníky. Předchází nečekaným situacím - například tomu, aby ve vilové čtvrti vyrostl mrakodrap - a zajišťuje, že nová výstavba bude respektovat ráz svého okolí.

Důraz klade také na přeměnu bývalých průmyslových oblastí v nové městské čtvrti a podporuje vznik nových parků a zelených ploch. Metropolitní plán začal vznikat v roce 2012 a po šesti letech přípravy se poprvé zveřejnil. První kolo sběru připomínek probíhalo v roce 2018, a to primárně od tzv. dotčených orgánů státní správy, ale i veřejnosti a městských částí. Občané se mohli k plánu znovu vyjádřit v roce 2022. Všechny podané připomínky potom Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy vyhodnocoval. IPR následně výsledky zanesl do současné podoby Metropolitního plánu, jehož upravený návrh opět zveřejňujeme v Centru architektury a městského plánování (CAMP) od 20. října do 3. Aktuální verze Metropolitního plánu se zapracovanými připomínkami je připravena.

Proč už nestačí platný územní plán z roku 1999?

Od 30. let 20. století se prosazovala idea, že je město potřeba rozdělit na zóny práce, bydlení a rekreace, mezi kterými se budou obyvatelé přepravovat zónami dopravy. Brzy ovšem původní čtyři funkce přestaly stačit a v územních plánech se zóny začaly drolit na menší a menší plošky. V současném plánu jich je již přes devadesát druhů. Plán tak sice velmi podrobně řeší, co se tam či onde smí dít, ale dostatečně se nezabývá prostorovou urbanistickou strukturou města - kudy má vést hranice mezi domy a veřejným prostranstvím, kolik smí mít budova pater, jak se má chovat vůči okolním budovám.

Druhým problémem současného plánu je jeho nestabilita: jen mezi lety 2000 a 2012 bylo projednáváno 2060 změn územního plánu. Každá z nich stojí čas i peníze a plánování stavby se prodlužuje o několik let. Plán sice podrobně říká, k čemu se smí a nesmí využít ta či ona parcela, to se však velmi brzy dostalo do rozporu s realitou: demografickým vývojem i ekonomickou využitelností území. Množstvím změn ztratil územní plán na vážnosti a závaznosti. Tomu se chce Metropolitní plán vyhnout. Proto se snaží nastavit regulativy tak, aby jich bylo méně, ale aby byly jasné a Prahu chránily a rozvíjely.

Klíčové nástroje Metropolitního plánu

Jedním z hlavních charakterových rysů Prahy je její různorodost. Tvoří ji různé čtvrti, z nichž každá má svůj specifický charakter, vzhled, výšku domů či uspořádání ulice - od malebných uliček Starého Města přes blokovou strukturu Vinohrad až po rozmanitou zástavbu pražských sídlišť. Tím je každá část Prahy jedinečná. Jedním z klíčových nástrojů Metropolitního plánu je proto vymezení tzv. lokalit, jež jsou průnikem charakteru zástavby, krajinné topografie, sociální a ekonomické situace v území a místních specifik. Lokalita má svou vnitřní logiku i opodstatnění: je to buňka v těle, která disponuje svou určenou lokací a rolí v rámci složitého organismu města.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Praha poprvé ve své historii plošně reguluje výšku staveb, a chrání tak své výhledy. Výšková regulace pomůže stavební energii přenést tam, kde má smysl, a zamezí zubům na siluetách pražských čtvrtí. Pro vybrané lokality plán určuje tzv. hladinu věží - tedy místa, kde je možné umisťovat výškové budovy. Například Pankrác má jasně stanovený výškový horizont, který jasně říká, jak vysoké stavby se v jeho okolí mohou objevit.

Město v Plánu není popsáno jen z hlediska budov, ale především skrze ulice, náměstí a parky - tedy míst, kde se potkáváme. Metropolitní plán se proto nejen zaměřuje na rozvoj a kultivaci veřejných prostranství, ale zároveň je rozděluje do čtyř úrovní podle lokálního významu: metropolitní, čtvrťové, lokalitní a místní.

Metropolitní plán zrychlí výstavbu dopravních staveb tím, že již počítá s koridory klíčových projektů, a zjednodušuje tak schvalovací procesy. Koncepce dopravy je založena na vyváženém systému veřejné, automobilové a bezmotorové dopravy zajišťující potřebnou úroveň mobility ve městě.

Plán počítá s vymezením lokalit, v rámci kterých je zakořeněn i způsob využití území, definující plochy pro bydlení. V případě zcela nových rozvojových ploch se Metropolitní plán snaží nepřidávat žádné nové na okraj města a spíše se zaměřuje na zanedbané plochy a brownfieldy uvnitř Prahy.

Hlavním cílem územního plánu je proto znovu definovat hranici města, kde se zastavitelné území mění v nezastavitelné a kde se město mění v krajinu volnou. Metropolitní plán tak zabraňuje dalšímu rozpínání města do krajiny a krajinu uvnitř Prahy chrání. Vymezuje síť biocenter a biokoridorů, které podporují ekologickou stabilitu, chrání zvířata i rostliny a pomáhají zadržovat vodu v krajině.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Jedním z hlavních principů Metropolitního plánu je tzv. návrat ke středu, který znamená podporu výstavby v širším centru města vyplňováním prázdných nebo zanedbaných plošných rezerv. Sem spadají například i tzv. brownfieldy neboli opuštěné a nevyužívané areály určené k přeměně nebo přestavbě. Město ani městské části však často nemají dostatek peněz, a proto je zásadní, aby se na těchto výdajích finančně podíleli i investoři, jejichž projekty danou oblast proměňují.

Školy, školky, nemocnice, obchody nebo třeba místa pro sport a rekreaci, to jsou jen některé prvky veřejné vybavenosti, se kterou Metropolitní plán počítá a pracuje. Usiluje o dostatečnou a kvalitní síť služeb každé lokality, aby měli její obyvatelé vše, co potřebují, přímo v místě bydliště. Z Prahy se tak do budoucna stane metropole krátkých vzdáleností.

Připomínkování Metropolitního plánu

Postupujeme přesně podle požadavků zákona, který dává veřejnosti na připomínkování 37 dní. My jsme pro jistotu tuto lhůtu ještě o týden prodloužili a přidali nad rámec zákona ještě jedno celodenní opakované veřejné projednání, takže budou celkem dvě. Nyní si de facto může veřejnost zkontrolovat, zda a jak byly připomínky zapracovány. Nejlepší cesta je digitálně přes portál Pražana (přes Portál územního rozvoje), tedy oficiální online připomínkovací aplikaci. Elektronické podání je pohodlné, protože si můžete plán digitálně načíst a připomínkovat konkrétní prvek.

Dokonce můžete využít novou funkci, kterou jsme pro vás letos připravili, a tou je možnost zkopírovat si původní připomínku z vašeho podání z roku 2022 a uplatnit ji znovu, ať už v totožné, nebo pozměněné podobě, či ji označit za souhlasnou (akceptační), pokud jste již s návrhem Metropolitního plánu spokojeni. Pokud využijete připomínkování přes Portál Pražana, nám to umožní zpracovat všechny přijaté připomínky rychleji a hned se jimi zabývat. Metropolitní plán je možné připomínkovat od 20. 10. do 3. 12. včetně.

K Metropolitnímu plánu se může ve fázi veřejného projednání vyjádřit kdokoli, občan či instituce. Připomínkovat je možné jen ty části plánu, které se od minulého projednání v roce 2022 upravily (změnily). Námitka je silnější než připomínka. Námitky může podávat osoba, která prokáže, že je dotčena návrhem řešení v Metropolitním plánu. To je tedy zpravidla vlastník nebo spoluvlastník nějaké nemovitosti či pozemku. Námitky také mohou podávat tzv. oprávnění investoři.

Jednoduše si porovnáte starou a novou verzi plánu. Stará verze je ke stažení na webu praha.eu. Případně je dostupná přímo na Portálu Pražana v té části, kde si můžete importovat připomínky z roku 2022, tedy zkopírovat a převést původní připomínky do nového podání. Tam můžete porovnávat výkresy staré a nové verze plánu.

Institut “zástupce veřejnosti”

Námitky mohou podávat tzv. zástupci veřejnosti, tedy občané a subjekty, kteří seženou a doloží podpisy (zmocnění) alespoň od 200 osob. Seznam 200 jmen s adresami trvalého pobytu a vlastnoručními podpisy, obsahující jednoznačné zmocnění pro vás jakožto zástupce veřejnosti, je třeba naskenovat a vložit jako přílohu na Portál Pražana do té části, kde jsou údaje o subjektu, který připomínkuje.

Ochrana ohrožených druhů rostlin

Druhy kriticky ohrožené, ohrožené či z přírody mizející. Ex situ kultivace může výrazně pomoci pro jejich záchovu. Lze je pěstovat s nižšími provozními náklady. Většinou již jsou v kultivaci v botanických zahradách, takže s pěstováním máme zkušenosti, ale často se jedná o rostliny s neznámým původem.

Unie botanických zahrad ČR, Dendrologická zahrada VUKOZ a Průhonická botanická zahrada BÚ AV ČR v.v.i. připravily seminář Zvláště chráněné druhy rostlin v kultuře. Seminář se konal v úterý 5. Náplní semináře byly především právní otázky spojené se získáním, dalším pěstováním a množením zvláště chráněných druhů v botanických zahradách a prokazováním jejich původu a s legislativními změnami vyplývajícími z Nagojského protokolu.

Příklady ohrožených druhů rostlin a jejich ochrana

Zvonovec: Zvonovec je v ČR na okraji svého poměrně velkého areálu a jeho rozšíření bylo vždy velmi mezerovité, převážně v územích se zachovalými světlými lesy na minerálně bohatších podložích. AOPK připravila pro zvonovec záchranný program. Botanické zahrady by měly pěstovat jednotlivé populace druhu prostřednictvím výsevů ze stávajících rostlin na lokalitách.

Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp.): Emblematická rostlina české ochrany přírody s jedinečným výskytem na Roudnicku, kde dodnes roste v jediné populaci nad obcí Kleneč. V současnosti probíhá poměrně agresivní management, kdy pomocí strojů je obnažován povrch půdy a na těchto nových místech se hvozdíku daří.

Včelník: Výrazný okrasný druh je v ČR rozšířen již pouze v Českém krasu, výskyty v Českém středohoří na vrchu Deblík a na jižní Moravě na lokalitě Zázmoníky v posledních 30 letech zanikly. Proto připravuje AOPK Regionální akční plán pro záchranu včelníku a jeho součástí bude i dlouhodobá kultivace druhu v botanických zahradách.

Mečík bahenní: Je druhem střídavě vlhkých luk a světlých lesů a mizí v celém svém evropském areálu. Mečík bahenní se pěstuje poměrně snadno, z výsevu vyrůstají dobře mladé rostliny, které poprvé kvetou nejčastěji třetím rokem. Druh by se měl rozšířit do více zahrad a pěstovány by měly být i moravské rostliny.

Kuřička hadcová: Český endemit hadcové oblasti ve středních Čechách. V současnosti probíhá projekt LIFE for Minuartia na němž se podílí BÚ AV ČR, v. v. i., ČSOP Vlašim, a MŽP. Kultivace druhu není složitá, pro zakládání populace je vhodné použít předpěstované jedince, pak se druh množí sám.

Stulík malý: Vzácný glaciální relikt u nás přežívá v podhorských oblastech. V kultuře je stulík malý udržován z většiny lokalit, případně se odběr a pěstování připravuje. Rostliny jsou zatím spíše jen udržovány v kultuře, na Třeboňsku se zakládají náhradní lokality v pískovnách.

Jeřáb krkonošský: Jedna z nejvýznamnějších endemických rostlin Krkonoš. Kultivace druhu je v současné době udržovací, v budoucnosti bude pravděpodobně přikročeno k pokračování ve výsadbách na historické lokality.

Přehled vybraných druhů rostlin a jejich stav ohrožení

tags: #ochrana #prirody #hlmp #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a společnost
• Použití akrylátového tmelu
• Udržitelnost
• Zabránění úniku emisí
• Ochrana Hrušní v ČR