Záchranný Sortiment Hrušně Českého Svazu Ochránců Přírody

Ing. Martin Lípa je odborným garantem programu Staré a krajové odrůdy ovocných dřevin Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Představí koncepci programu "Záchrana krajových odrůd ovocných dřevin" v letech 2011-2021 zpracované ČSOP.

Program se zaměřuje na uchování všech starých odrůd typických pro českou krajinu. Prioritou programu je mapování tzv. starých a krajových odrůd v jednotlivých regionech ČR, zanesení těchto informací do centrální databáze, uchovávání genofondu starých a krajových odrůd ovocných dřevin v zakládaných genofondových sadech, údržba významných sadů, stromořadí a jedinců (pouze drobná opatření) a výsady krajových odrůd do volné krajiny.

V roce 2012 jsme přistoupili ke stanovení záchranného sortimentu hrušní pro Český svaz ochránců přírody. Jako výchozí okruh odrůd jsme zvolili odrůdy popsané v klasických pomologiích František Suchý: Moravské Ovoce a Jan Říha: České ovoce 1 hrušně.

Pro všechny, kdo by se chtěli zapojit do hledání polozapomenutých odrůd i pro další milovníky hrušní, jsme připravili malou pomůcku. V následujícím souboru naleznete skeny všech odrůd hrušní popsaných pána Františkem Suchým a Janem Říhou. V tabulkovém souboru je zárodek záchranných sortimentů s prokliky na kterých se vám otevřou oskenované popisy. Po stažení složku rozbalte a nechte všechny soubory v ní.

Další užitečnou publikací pro poznávání hrušní je lidová pomologie pana Vaňka.

Čtěte také: Co je to ekologická výchova?

Jedním z důležitých údajů záchranného sortimentu je status odrůdy. Ten by měl stanovit jak moc je odrůda ohrožená.

Špinka byla hojná na Moravě i v Čechách. Je pěstována tak dlouho, že nikdo neví odkud vlastně pochází. Byla velmi oblíbenou odrůdou pro svou zcela nezaměnitelnou chuť minimálně 400 let. Vzrostlé Špinky tvoří nádherné stromy, které jsou dominantou okolí. Nenáročná odrůda by jistě nalezla uplatnění i v rámci krajinotvorby. Špinka bude zcela jistě součástí záchranného sortimentu.

V pátek 10. července začala v pražském Domě ochránců přírody druhá letošní výstava plodů starých odrůd ovoce. Na výstavě je k vidění na 60 odrůd a některé lze ochutnat. Výstava tradičně potrvá jen do neděle, vždy od 10,00 do 17,00 hodin. Pro každý den je na dopoledne připraven seminář s přednáškami.

Na výstavě se můžete seznámit s kolekcí odrůd, které vznikaly v minulý staletích a dlouho nás provázely jako stolní ovoce. Některé z nich však téměř vymizely. Že to je škoda se můžete přesvědčit třeba i tím, že je na výstavě ochutnáte!

Úplnou raritou jsou pak žluté třešně, jako třeba velmi dobrá polochrupka Droganova. Ta se sice v Praze příliš nevyskytovala, ale stojí za to se s ní seznámit. Je velmi odolná, zraje pozdě a díky žluté barvě není prakticky vůbec napadána ptactvem.

Čtěte také: Informace o Ekologické Farmě Hrušně Jabloně

Záchrana a obnova sadů s velkými ovocnými stromy je úkol, kterému se Český svaz ochránců přírody věnuje již téměř 30 let. Důležitost takových krajinných prvků roste s každým dalším hektarem chemizované zemědělské půdy.

Podrobné informace o výstavě i o mnoha starých ovocných odrůdách, průběžně publikujeme na www.stareodrudy.cz.

Výstava se koná díky laskavé podpoře Městské části Praha 4 a Magistrátu hlavního města Prahy. Výstava je součástí programu Oživení starých odrůd ovocných stromů, jehož novým generálním partnerem je Nadační fond Sberbank.

Genofondové plochy pro záchranu odrůd

Nahlédněme pod pokličku starým odrůdám: do třech sadů a stromořadí, které se letos staly součástí široké rodiny genofondových ploch. Budou nám i další generaci otevřenou učebnicí vzácných starých a krajových odrůd. Tam, kde již bylo původní ovocné stromoví, došlo k vhodnému doplnění novou výsadbou. Všechna opatření jsou vedena s ohledem na přítomné nebo předpokládané druhy zemědělské krajiny a s ohledem na okolní kontext krajiny. V genofondové ploše jsou pravidelně pořádány semináře k řezu ovocných stromů, k péči během vegetace, k podzimní výsadbě a zabezpečení proti zvěři.

Genofondová plocha Zákopsko

Genofondová plocha Zákopsko je železničním stromořadím nedaleko Kunčic nad Labem. Její koncept je založen na připomínce tradice drobných samozásobitelských ploch podél železnice, které byly určeny pro železniční zaměstnance. V úzkém pruhu podél železniční tratě 040 od strážního domku do vzdálenosti cca 250 m byla provedena výsadba tradičního železničního ovocného stromořadí se zaměřením na regionální genofond Podkrkonoší. Postupně jsou zde soustřeďovány odrůdy, které zde byly tradičně pěstovány nebo dokonce v této oblasti vznikly. Z ovocných druhů jsou zde přítomny jabloně, hrušně, třešně, višně, slivoně a ořešák. Většina stromů pochází z výsadby v letech 2021-2024. Celkem genofondová plocha obsahuje 37 pozic. Podmínky jsou vhodné k pěstování odrůd vhodných do středních a vyšších poloh. Bylinné patro je udržováno extenzivním kosením, které je prováděno postupně, s ohledem na volně žijící živočichy.

Čtěte také: Hrušně a ekologické hospodaření

Genofondová plocha Kutná hora - Pod tratí

Genofondová plocha Kutná hora - Pod tratí je nepravidelným sadem u regionální trati na okraji Kutné hory. Vznikla a je udržována místním okrašlovacím a pozemkovým spolkem Denemark za široké podpory místních dobrovolníků. Postupně byla zakládána v letech 2015 - 2024 přeměnou zanedbané, ruderalizované plochy se skládkou stavebních hmot. Je zde k dispozici celkem 103 pozic. Poloha je vhodná k pěstování teplomilných druhů a odrůd. Genofondová plocha navazuje na další činnosti spolku Denenmark zejména na mapovaní ovocných odrůd na Kutnohorsku. V samotné ploše jsou zapěstovány zejména slivoně a jabloně. V menší míře jsou zde umístěny odrůdy třešní. Doplňkově - v jednotlivých kusech - jsou zde přítomny hrušně, moruše a ořešák. Plocha je pravidelně sečena a jsou prováděna opatření na eradikaci nepůvodních invazních druhů. Členové spolku též provádějí pravidelný řez stromů.

Pátrání po starých odrůdách v Poodří

Stojíme v zámecké zahradě ve Studénce na Novojičínsku u letité hrušky. „Je to jeden z nejstarších ovocných stromů, který není popsán v žádné ovocnářské příručce. Jedná se o původní lašskou odrůdu, které se říkalo dula,“ vypráví pod stromem Ivan Bartoš z Českého svazu ochránců přírody ve Studénce. Pátrání po starých druzích ovocných dřevin se věnuje už dlouhá léta a se svými kolegy má na kontě řadu znovuobjevených dosud nepopsaných odrůd. Podle jeho slov návrat starých odrůd může pomoci jak zpestřit druhovou rozmanitost, tak pomoci přírodě v řadě dalších aspektů.

„Máme třeba staré odrůdy švestky odolné vůči chorobám, hrušky, které jsou schopné svým bohatým kořenovým systémem zamezovat erozi, a další,“ popisuje Bartoš.

Ivan Bartoš se věnuje regionu Poodří. Ovocnářství tady má obrovskou tradici, bylo důležitou součástí zdejší ekonomiky. Víme o silné tradici v 18. a 19. století, hodně k tomu přispívala i místní šlechta. Například Blücherové měli tady ve Studénce obrovský statek, a ten byl pro ně podstatný, ne ten lovecký zámeček, co tu po nich zůstal. Měli výborné zahradníky, prakticky u každého zámku stála štěpnice.

Další centrum bylo v Suchdole nad Odrou, kde jeden ze sedláků, když zjistil, že nastává boom ovocnářství, tak si udělal školku. V Suchdole pak postupem času ovocnařila půlka vesnice. Po druhé světové válce většina sadů i školek s vyhnáním původního německého obyvatelstva zanikla a zpustla.

Stromky odsud se vozily až na Šumavu, protože to byly odolné odrůdy i do drsnějších podmínek.

Určitě, dříve sedláci pěstovali každou odrůdu jablek, hrušek či švestek na nějaké speciální využití. Ty univerzální odrůdy, jaké dnes vidíte v obchodech, tehdy nebyly. Dříve byly třeba hrušky na sušení, na povidla, na kvas.

Většinu starých odrůd najdeme ve vesnicích po Němcích, kteří obývali velkou část Poodří. V jejich lánových vsích bylo volnější prostorové uspořádání a zahrady a sady se táhly daleko dozadu. Němci byli dobří hospodáři, ale první generace novousedlíků, která sem přišla po jejich odsunu, se o to už tolik nestarala. A obrovskou ránu tomu pak dalo zahrádkaření, kdy lidé byli komerčně pod tlakem, ať si kupují malé stromky a pořád nové a nové odrůdy. Lidé tak ztratili k ovocným stromům vztah.

Chodíme po vesnici a díváme se, co kde roste, nejlépe dokud není listí. Pak když se začneme bavit s někým z místních, tak už nás posílají dále. Například, že tam u těch sousedů mají obrovskou hrušku a tam zase mají takový strom. A takhle to jde postupně dále. Dobré je podívat se, i kde byla dříve fara. Faráři bývali fajnšmekři, často se po nich dají najít zajímavé odrůdy. A taky se díváme po bývalých selských statcích. Zajímavé jsou i solitéry v krajině, kde kdysi bývaly pastviny.

Je zajímavé, že nejvíce starých odrůd se zachovalo tam, kde rodiny holdovaly domácí pálence, protože ty stromy byly zdrojem, ze kterého si mohly alkohol vyrábět, často i načerno. Proto na ně nenechaly sáhnout.

Čerpáme ze starých pomologických knih, tedy knih, které pojednávají o odrůdách ovocných stromů. Bývají tam skvělá vyobrazení. Pomologové to uměli skvěle popsat - tvar, stopku, kdy to kvete. Jsou tam i chyby, některé druhy jsme tak museli přeurčovat i dvakrát. A máme i republiková či evropská setkání pomologů, kam vozíme i své nálezy. Máme tady tři objevy dosud neznámých hrušek.

Mají spoustu výhod, například odolnost vůči chorobám, úžasné jsou i jejich chuťové vlastnosti a využití. Ozývají se nám zahrádkáři i sedláci, někteří mají zájem sázet stovky stromů. Nejvíce si ceníme lidí, kteří je chtějí do volné krajiny, vysadit třeba meze. Jsme rádi i za zájem obcí, které sázejí stromořadí či celé sady. Mojí největší zálibou jsou ty nejstarší a největší prahrušky, v nich vidím velkou budoucnost. Hrušky jsou totiž odolné vůči jmelí, které se nesmírně rychle šíří.

tags: #zachranný #sortiment #hrušně #Český #svaz #ochránců

Oblíbené příspěvky:

• Živočichové a Rostlinná Patra
• Recyklace polystyrenu
• Básně pro děti o přírodě
• Jak na kompostování
• Využití kompostu v zahradě