Ochrana přírody: Značení hranic v terénu


27.11.2025

Tento článek se zabývá problematikou ochrany přírody, konkrétně značením hranic chráněných území v terénu v České republice. Ochrana přírody je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb). Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

V České republice existují dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ):

  • Velkoplošná zvláště chráněná území
  • Maloplošná zvláště chráněná území

Se vstupem do Evropské unie vznikla povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky.

Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit a důvody k tomu vedoucí.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušným paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

Plány péče o zvláště chráněná území

Plány péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma obsahují:

  1. Základní údaje o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu.
  2. Charakteristiku zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma zaměřenou na jeho přírodní poměry.
  3. Popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předmět ochrany a jejich hodnocení z hlediska cílů ochrany zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma.
  4. Výčet a popis známých činitelů ohrožujících předmět ochrany zvláště chráněného území.
  5. Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany.
  6. Zásady péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany zvláště chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a cílů ochrany zvláště chráněného území.
  7. Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o ekosystémy a jejich složky vycházející z cílů ochrany zvláště chráněného území.
  8. Zásady hospodářského, rekreačního, sportovního či jiného využívání zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma, pokud je nebo by mohlo být zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo k těmto činnostem využíváno a pokud by přitom hrozilo poškození jeho předmětu ochrany.
  9. Přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma v terénu.
  10. Přehled potřeb sledování stavu ekosystémů a jejich složek s ohledem na cíle ochrany zvláště chráněného území.
  11. Určení období jejich platnosti.

Ústřední seznam ochrany přírody

Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.

Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.

Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné nebo v digitální podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v digitální podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky se sídlem v Praze (dále jen „správce ústředního seznamu“).

Značení v terénu

K označení zvláště chráněných území v terénu se podle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používají:

  • Cedule s velkým státním znakem ČR.
  • Pruhové značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP - jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou.

Přehled zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní právní, správní a odborné informace o jednotlivých územích určené zejména pro pracovníky státní správy najdete v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zajišťuje zpracování návrhů plánů péče pro CHKO a MZCHÚ na území CHKO, taktéž pro NPR a NPP mimo CHKO a poskytuje metodické vedení, příp. zpracovává odborná stanoviska a vyjádření k žádostem o výjimky ze zákazů v ZCHÚ, resp.

V chráněných územích v působnosti AOPK ČR se nachází více než 8 000 km značených turistických cest. Zpevnění cest, budování prahů, odvodňovacích kanálků a realizace dalších opatření pomáhá eliminovat turistickou erozi, která v nejnavštěvovanějších lokalitách představuje často jeden z největších negativních vlivů.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Typy chráněných území a jejich omezení

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena.

Národní parky (NP)

  • Oblasti: 4 (Krkonošský, Šumavský, Podyjí, České Švýcarsko)
  • Pohyb: Volný (tj. mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody). Na území I. zóny platí zákaz vstupu mimo cesty, a to kromě vlastníků a nájemců pozemků.
  • Spaní: Táboření zakázané mimo vyhrazená místa (např. nouzové nocoviště v NP Šumava), v I. zóně NP zakázáno.
  • Informace: Zřizovací předpisy; pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např. EVL, PO), platí i omezení pro toto území.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

  • Oblasti: 26 (např. Beskydy, Český ráj, Kokořínsko)
  • Pohyb: Volný (tj. vstupovat a vjíždět mezi cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny, kromě vlastníků a nájemců pozemků).
  • Spaní: Táboření zakázané mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
  • Informace: Zřizovací předpisy; pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např. EVL, PO), platí i omezení pro toto území.

Národní přírodní rezervace (NPR)

  • Oblasti: 110 (např. Boubínský prales, Červené Blato)
  • Pohyb: Zákaz vstupu mimo vyznačené cesty, zpravidla i zákaz sběru rostlin vč. lesních plodů.
  • Spaní: Zakázané.

Přírodní rezervace (PR)

  • Oblasti: 816 (např. Kleneč, Rašeliniště Borkovická blata)
  • Pohyb: Volný (tj. po cestách), ale zřizovací předpisy mohou vstup omezit (např. sezónně) nebo zakázat (např. sběr rostlin).
  • Spaní: Zakázané, pokud to není v zřizovacích předpisech povoleno.

Národní přírodní památky (NPP)

  • Oblasti: 126 (např. Babiččina zahrada, Pouzdřanská step)
  • Pohyb: Volný (tj. po cestách), ale zřizovací předpisy mohou vstup omezit (např. sezónně) nebo zakázat (např. sběr rostlin).
  • Spaní: Zakázané, pokud to není v zřizovacích předpisech povoleno.

Přírodní památky (PP)

  • Oblasti: 2376 (např. Baba, Halda Ema)
  • Pohyb: Volný (tj. po cestách), ale zřizovací předpisy mohou vstup omezit (např. sezónně) nebo zakázat (např. sběr rostlin).
  • Spaní: Zakázané, pokud to není v zřizovacích předpisech povoleno.

Značky v lese

Na kmeny stromů umisťují značky nejen lesníci, ale i další organizace, které je za nějakým účelem v lesích potřebují a mohou je zde mít. Nejvíce značek využívají při své práci určitě lesníci, ale řadu označení mají na stromech například orgány ochrany přírody, výzkumníci, topografové, vodohospodáři, vojáci, myslivci, projektanti i další.

Ochránci přírody jsou vyznačeny především hranice maloplošných chráněných území, jako jsou přírodní památky a rezervace. Jsou vyznačeny na stromech širokým červeným pruhem kolem stromu.

V místech, kde se střetávají hranice majitelů lesů, bývají tyto hranice vyznačeny nejen měřičskými trvalými body, ale pro zvýraznění jsou různě označeny i hraniční stromy.

Legislativa

Tento článek odkazuje na následující legislativu:

  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
  • Vyhláška č. 45/2018 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny

tags: #ochrana #prirody #značení #hranic #v #terénu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]