Ochrana přírody: Značení hranic v terénu

27.11.2025

Tento článek se zabývá problematikou ochrany přírody, konkrétně značením hranic chráněných území v terénu v České republice. Ochrana přírody je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb). Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

V České republice existují dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ):

Velkoplošná zvláště chráněná území
Maloplošná zvláště chráněná území

Se vstupem do Evropské unie vznikla povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky.

Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit a důvody k tomu vedoucí.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušným paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

Plány péče o zvláště chráněná území

Plány péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma obsahují:

Základní údaje o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu.
Charakteristiku zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma zaměřenou na jeho přírodní poměry.
Popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předmět ochrany a jejich hodnocení z hlediska cílů ochrany zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma.
Výčet a popis známých činitelů ohrožujících předmět ochrany zvláště chráněného území.
Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany.
Zásady péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany zvláště chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a cílů ochrany zvláště chráněného území.
Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o ekosystémy a jejich složky vycházející z cílů ochrany zvláště chráněného území.
Zásady hospodářského, rekreačního, sportovního či jiného využívání zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma, pokud je nebo by mohlo být zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo k těmto činnostem využíváno a pokud by přitom hrozilo poškození jeho předmětu ochrany.
Přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma v terénu.
Přehled potřeb sledování stavu ekosystémů a jejich složek s ohledem na cíle ochrany zvláště chráněného území.
Určení období jejich platnosti.

Ústřední seznam ochrany přírody

Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.

Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.

Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné nebo v digitální podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v digitální podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky se sídlem v Praze (dále jen „správce ústředního seznamu“).

Značení v terénu

K označení zvláště chráněných území v terénu se podle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používají:

Cedule s velkým státním znakem ČR.
Pruhové značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP - jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou.

Přehled zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní právní, správní a odborné informace o jednotlivých územích určené zejména pro pracovníky státní správy najdete v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zajišťuje zpracování návrhů plánů péče pro CHKO a MZCHÚ na území CHKO, taktéž pro NPR a NPP mimo CHKO a poskytuje metodické vedení, příp. zpracovává odborná stanoviska a vyjádření k žádostem o výjimky ze zákazů v ZCHÚ, resp.

V chráněných územích v působnosti AOPK ČR se nachází více než 8 000 km značených turistických cest. Zpevnění cest, budování prahů, odvodňovacích kanálků a realizace dalších opatření pomáhá eliminovat turistickou erozi, která v nejnavštěvovanějších lokalitách představuje často jeden z největších negativních vlivů.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Typy chráněných území a jejich omezení

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena.

Národní parky (NP)

Oblasti: 4 (Krkonošský, Šumavský, Podyjí, České Švýcarsko)
Pohyb: Volný (tj. mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody). Na území I. zóny platí zákaz vstupu mimo cesty, a to kromě vlastníků a nájemců pozemků.
Spaní: Táboření zakázané mimo vyhrazená místa (např. nouzové nocoviště v NP Šumava), v I. zóně NP zakázáno.
Informace: Zřizovací předpisy; pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např. EVL, PO), platí i omezení pro toto území.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

Oblasti: 26 (např. Beskydy, Český ráj, Kokořínsko)
Pohyb: Volný (tj. vstupovat a vjíždět mezi cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny, kromě vlastníků a nájemců pozemků).
Spaní: Táboření zakázané mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Informace: Zřizovací předpisy; pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např. EVL, PO), platí i omezení pro toto území.

Národní přírodní rezervace (NPR)

Oblasti: 110 (např. Boubínský prales, Červené Blato)
Pohyb: Zákaz vstupu mimo vyznačené cesty, zpravidla i zákaz sběru rostlin vč. lesních plodů.
Spaní: Zakázané.

Přírodní rezervace (PR)

Oblasti: 816 (např. Kleneč, Rašeliniště Borkovická blata)
Pohyb: Volný (tj. po cestách), ale zřizovací předpisy mohou vstup omezit (např. sezónně) nebo zakázat (např. sběr rostlin).
Spaní: Zakázané, pokud to není v zřizovacích předpisech povoleno.

Národní přírodní památky (NPP)

Oblasti: 126 (např. Babiččina zahrada, Pouzdřanská step)
Pohyb: Volný (tj. po cestách), ale zřizovací předpisy mohou vstup omezit (např. sezónně) nebo zakázat (např. sběr rostlin).
Spaní: Zakázané, pokud to není v zřizovacích předpisech povoleno.

Přírodní památky (PP)

Oblasti: 2376 (např. Baba, Halda Ema)
Pohyb: Volný (tj. po cestách), ale zřizovací předpisy mohou vstup omezit (např. sezónně) nebo zakázat (např. sběr rostlin).
Spaní: Zakázané, pokud to není v zřizovacích předpisech povoleno.

Značky v lese

Na kmeny stromů umisťují značky nejen lesníci, ale i další organizace, které je za nějakým účelem v lesích potřebují a mohou je zde mít. Nejvíce značek využívají při své práci určitě lesníci, ale řadu označení mají na stromech například orgány ochrany přírody, výzkumníci, topografové, vodohospodáři, vojáci, myslivci, projektanti i další.

Ochránci přírody jsou vyznačeny především hranice maloplošných chráněných území, jako jsou přírodní památky a rezervace. Jsou vyznačeny na stromech širokým červeným pruhem kolem stromu.

V místech, kde se střetávají hranice majitelů lesů, bývají tyto hranice vyznačeny nejen měřičskými trvalými body, ale pro zvýraznění jsou různě označeny i hraniční stromy.