Ochrana přírody jako veřejný zájem: Definice a aplikace

Ve správních řízeních se střetávají nejrůznější zájmy. Při nahlédnutí do úvodních ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny zjistíme, že účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.

V první řadě je třeba říci, že jde o pojem, který není právním řádem výslovně obsahově vymezen. Jde o tzv. právní pojem neurčitý, který zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat. V oblasti správního práva se vyskytují i další neurčité pojmy, např. veřejný pořádek, oprávněné zájmy, občanské soužití a další. Obsah takového pojmu musí případ od případu posuzovat sám správní orgán.

Z povahy věci lze vyvodit, že zájem je zájmem veřejným, jestliže je zájmem celé nebo podstatné části společnosti (veřejnosti) a směřuje k všeobecnému blahu a dobru. O veřejný zájem se nemůže jednat v případě, kdy jde o zájem individuální nebo zájem úzké skupiny subjektů. Také zájem, který by byl v rozporu s platnými právními předpisy, logicky nemůže být veřejným zájmem.

Podle závěrů ústavního soudu (Pl. ÚS 24/04) by veřejný zájem v konkrétní věci měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce a nelze jej v konkrétní věci a priori předem stanovit. Výsledek takového zjišťování a úvaha, jakou o těchto otázkách správní orgán učinil, musí být patrny z odůvodnění rozhodnutí.

Konflikty různých veřejných zájmů

Různé veřejné zájmy ve společnosti se mohou dostat do vzájemných konfliktů. V oblasti ochrany přírody a krajiny je tato skutečnosti explicitně vyjádřena v ustanoveních zákona o možnosti povolení výjimky ze zákonných zákazů. V § 43, který upravuje výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích, a v § 56, který upravuje výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných rostlin a živočichů, je shodná základní podmínka, za které lze výjimku povolit: Totiž že jiný veřejný zájem musí výrazně převažovat nad zájmem ochrany přírody. Výjimku ze zákonných zákazů tedy lze povolit pouze tehdy, jestliže zde existuje jiný veřejný zájem, který převáží nad zájmy ochrany přírody a tato převaha je výrazná. Naplnění této podmínky je třeba zkoumat v každém jednotlivém případě rozhodování; nelze zevšeobecnit, které jiné společenské zájmy jsou důvodem pro povolení výjimky a které nikoli.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Výslovné deklarování toho, že ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem, nenalezneme v úvodních ustanoveních zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jak by bylo logické, nýbrž v ustanovení § 58 odst. Zákon současně stanoví, že každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona. Orgány ochrany přírody jsou při svém rozhodování vázány základní zásadou obsaženou v § 2 odst. 4 správního řádu, totiž dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem.

Hledání rovnováhy

Vraťme se zpět k úvodnímu ustanovení o účelu zákona, jak je obsaženo v § 1. Novelizace provedená zákonem č. 218/2004 Sb. původní účel zákona rozšířila o vytvoření soustavy Natura 2000 a připojila závěrečnou větu „Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry“. Toto ustanovení je téměř doslovně převzato z čl. 2 Směrnice o stanovištích. Jde vlastně o jakýsi deklaratorní výčet jiných veřejných zájmů, které při aplikaci zákona v konkrétním rozhodování orgánu ochrany přírody přicházejí v úvahu. (Obdobné, poněkud širší ustanovení je také obsaženo v § 45e; vztahuje se však k právní úpravě režimu v ptačích oblastech, tedy k vymezení okruhu činností, o kterých vláda svým nařízením stanoví, že je k nim třeba souhlas orgánu ochrany přírody.)

Z citovaného rozsudku NSS vyplývá, že ustanovení § 1 o zohlednění hospodářských, sociálních a kulturních potřeb obyvatel a regionálních a místních poměrů je zjevně ustanovením programovaným a obecným, které stanoví výkladová východiska pro další části zákona. Zohledňování hospodářských a sociálních potřeb nemůže znamenat negaci primárních cílů zákona, nýbrž má směřovat k hledání řešení, která sice k jiným veřejným zájmům přihlížejí, ale která zároveň neovlivňují primární účel zákona, nebo jej ovlivňují co možná nej-méně. Zohlednění ekonomického přínosu je tedy na místě pouze tehdy, pokud navržená stavba zasahuje do krajinného rázu co možná nejméně. Pokud je vliv na krajinný ráz příliš veliký, není možné jej vyvážit ekonomickým přínosem.

Poslední větu § 1 o zohledňování hospodářských, sociálních a kulturních potřeb obyvatel a regionálních a místních poměrů nelze chápat v rozporu se základním účelem zákona. Ustanovení má pouze sloužit jako obecné vodítko a výkladové pravidlo proti fundamentalistické aplikaci zákona, která by rigidně konzervovala současný stav přírody a krajiny a nepřipouštěla vůbec rozvoj jiných potřeb společnosti. Ustanovení má vést k hledání takových řešení, která na jedné straně umožní naplňování jiných veřejných zájmů a rozvoj regionů a současně na straně druhé budou respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, jak vyplývají z konkrétních ustanovení zákona. V žádném případě tato věta neznamená, že by orgán ochrany přírody při správním rozhodování byl povinen zkoumat otázky hospodářských, sociálních a kulturních potřeb jako otázky rovnocenné s hledisky ochrany krajiny či jednotlivých částí přírody. Jiný výklad připustit nelze, protože by ve své podstatě znamenal popření účelu celého zákona.

Veřejný zájem a vyvlastnění

K vyvlastnění může dojít pouze tehdy, pokud je účel vyvlastnění ve veřejném zájmu. Veřejný zájem je tzv. neurčitý právní pojem. To znamená, že jeho obsah není výslovně vymezen a zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze obecně definovat. Obsah tohoto pojmu musí případ od případu posuzovat sám správní orgán a pojem veřejný zájem závisí na odborném posouzení správního orgánu v každém jednotlivém případě. Neexistuje žádný seznam možných veřejných zájmů.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Obecně lze říct, že zájem je zájmem veřejným, jestliže je zájmem alespoň podstatné části společnosti a směřuje k všeobecnému blahu a dobru. Podle Ústavního soudu by měl být veřejný zájem v konkrétní věci zjišťován v průběhu správního řízení. Orgán poměřuje nejrůznější partikulární zájmy a pečlivě váží všechny připomínky, pro a proti. Orgán musí v rozhodnutí důsledně odůvodnit, proč veřejný zájem převážil nad řadou soukromých zájmů.

Veřejný zájem je tedy nutné nalézt v rozhodovacím procesu každé konkrétní věci a nelze jej předem stanovit. Obsah veřejného zájmu se také může proměňovat v čase a může být podmíněn i místem. Kde v jednom případě správní orgán shledá veřejný zájem na stavbě nemocnice, jinde nemusí být nemocnice vůbec potřeba.

Judikatura a veřejný zájem

Problematikou veřejného zájmu jakožto neurčitého právního pojmu se zabýval také Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozhodnutí ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 As 11/2003. Zde NSS konstatoval, že neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat a zdůraznil proměnlivost obsahu veřejného zájmu v čase, tzn. že obsah a rozsah neurčitého právního pojmu (zde veřejného zájmu) se může měnit a často to bývá podmíněno časem a místem aplikace normy. Tedy správní orgány si nemohou práci ulehčit tím, že pokud v jednom správním řízení např. shledají jiný veřejný zájem na výstavbě základní školy, shledají ho i u výstavby základní školy, jejíž realizace proběhne za 5 let v jiné obci, kde např.

NSS vytknul Ministerstvu životního prostředí (MŽP), že v rozhodnutí o výjimce z obecného zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů nedostatečné odůvodnil zájem investora společnosti Skanska, a. s. na výstavbě bytů v oblasti přírodní památky Milíčovské rybníky jako zájmu veřejného a taktéž, že tento zájem převažuje nad veřejným zájmem na ochraně zvláště chráněných živočichů. NSS vyjádřil, že: „veřejný zájem musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého”.

NSS tak zde zdůraznil, že orgány ochrany přírody v prvé řadě při veškerém svém rozhodování musí dbát na ochranu veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny. NSS se taktéž v tomto rozhodnutí vyjádřil k otázce případného vážení dvou veřejných zájmů, které jsou v kolizi. NSS uvedl, že správní úřad musí nejprve řádně určit a individualizovat na konkrétní případ oba veřejné zájmy, které jsou ve hře, a poté porovnat závažnost obou v kolizi stojících veřejných zájmů s tím, že zásah do žádného z obou chráněných veřejných zájmů nesmí svými negativními důsledky přesahovat pozitiva.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Seznam relevantní soudní judikatury k tématu veřejný zájem a ochrana přírody a krajiny:

• Nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 10. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 4/94
• Nález Ústavního soudu ČR ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04
• Nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 24/08
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 2 As 11/2003-164
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 5 As 11/2003-66
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10. 5. 2013, sp. zn.

tags: #ochrana #prirody #verejny #zajem #definice

Oblíbené příspěvky:

• O odpadovém hospodářství v ČR
• Cena odvozu nebezpečného odpadu
• Výlety příroda Znojmo
• Ochrana přírody v ČR
• Putování za Kristovým utrpením