Ochrana přírody v Jaroměřicích nad Rokytnou

11.03.2026

Barokní národní kulturní památka, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, má svůj původ zřejmě ve středověké tvrzi. Písemné prameny dokládají vznik tvrze s větším sídlištěm až na počátku 14. století. Podle legendy byla osada založena už v roce 1131 přemyslovským knížetem Jaromírem. V šestnáctém století byla tvrz přebudována na renesanční zámek, který už připomínal dnešní dispozici trojkřídlé budovy. Původní renesanční zámek byl pak přestaven na barokní díky tehdejším majitelům z rodu Questenberků. Zároveň také vybudovali rozsáhlé francouzské zahrady na obou březích říčky Rokytné, které volně přechází v anglický typ. Autorem kostela sv. Markéty je zřejmě Jakub Prandtauer nebo také vídeňský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. S novou podobou kostela se započalo v roce 1716 a dokončena byla až v roce 1782.

Rozsáhlý barokní zámecký komplex s přilehlým kostelem sv. Markéty patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v celé Evropě. Jádro zámku tvoří dvoupatrové centrální křídlo postavené rovnoběžně s tokem Rokytné. Na severu směrem do náměstí předstupují dvě dvorní křídla uzavírající čestný dvůr. Na jihu směrem do parteru francouzské zahrady vybíhají dvě zahradní křídla. Západním křídlem je zámek propojen s přilehlým farním chrámem sv. Markéty. Na jihovýchodě se pak nachází přízemní hospodářské křídlo. Centrální křídlo je zastřešeno sedlovou střechou, boční křídla střechou mansardovou. Monumentální kostel sv. Markéty s hlavní lodí ve tvaru elipsy, nad kterou se vypíná mohutná kupole, je oratoří přímo propojen se zámkem. K chrámu se nesouměrně přimykají dvě 40 metrů vysoké hranolové věže vytvářející velkorysé široce rozevřené dvouvěžové průčelí. Bohatě zdobený interiér se sedmi oltáři má kupoli opatřenou figurální freskovou výmalbou. K jižnímu průčelí zámku se přimyká pravidelná francouzská zahrada, do které se sestupuje schodištěm v ose zámku. Na druhé straně říčky Rokytné park pokračuje ve volnějším stylu a tvoří tak kontrast k pravidelné zahradě pod zámkem. Základní prostorová osnova hlavní osy francouzské zahrady vrcholí přírodním divadlem na uměle vytvořeném ostrově tvaru bastionu.

Ve městě se v 18. století odehrával také neobyčejně bohatý kulturní život. Jan Adam z Questenberka na zámku soustředil proslulou zámeckou kapelu, která patřila k nejvýznamnějším své doby. Slavná hudební minulost v současnosti připomíná řada koncertů a kulturních akcí, jako například mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Další významnou osobností byla také Otokar Březina, který se tu inspiroval ke svým básním a filosofickým esejím.

Záplavová území a vodní toky

Vodní tok Rokytná má na území města Jaroměřice nad Rokytnou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 37,72 - 87,80, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá účinnosti od 6. 11. 2012 (č. j. KUJI 70178/2012). Záplavové území zahrnuje louky nad městem, zámecký park, území pod silničním mostem na ulici Dobrovského, louky a hřiště u ČOV. Kapacita koryta není místy dostatečná ani pro Q5 - voda se již rozlévá na louky ve městě. Zástavba je ohrožena při Q100. Vzhledem k lokalizaci jezu inundace zasahuje až k zahradám v blízkosti Štěpánovického potoka a okraji ulic Chelčického a Havlíčkova. Kapacita koryta v zastavěném území Jaroměřic není dostatečná ani pro pětiletý průtok Q5. úsek Rokytné ř. Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Štěpánovického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Na území města Jaroměřice nad Rokytnou bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se o mosty a propustky. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. výjimečné situace na toku, např. sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků.

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Jaroměřice nad Rokytnou.

Ledové jevy a vodní díla

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Jaroměřice nad Rokytnou mezi kritické. Nicméně na Rokytné, nad jezem, je v zimním období pravděpodobné promrzání vodního toku a možnost tvoření ledových zácp a nápěchů, které mohou způsobit povodňovou situaci. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky.

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Město Jaroměřice nad Rokytnou může být rovněž ohroženo rybníky Bohušický, Troubský a Vlčák. V zájmu zajištění ochrany města před případnými povodněmi jsou u výše uvedených vodních děl prováděny pravidelné technické kontroly ze strany uživatele, kterým je MO Moravského rybářského svazu Jaroměřice nad Rokytnou. Na řece Rokytné je lokalizován i jez, který inundací zasahuje do okolí Štěpánovického potoka.

Hlásná povodňová služba a stupně povodňové aktivity

K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Moravy, s. Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby města nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytují varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Území města Jaroměřice nad Rokytnou může být ohrožováno vyššími vodními stavy především na vodních tocích Rokytná, Rokytka a Štěpánovický potok.

Hlásný profil kat. C - Jaroměřice nad Rokytnou, Rokytná »Profil ve správě města Jaroměřice nad Rokytnou.
Hlásný profil kat. C - Lesůňky, Rokytná »Profil ve správě města Jaroměřice nad Rokytnou.
Hlásný profil kat. C - Jaroměřice nad Rokytnou, Štěpánovický potok »Profil ve správě města Jaroměřice nad Rokytnou. Nachází se na silničním mostě (silnice II.
Hlásný profil kat. C - Štěpánovice, Štěpánovický potok »Profil ve správě města Jaroměřice nad Rokytnou.
Hlásný profil kat. B - Příštpo, Rokytná »Profil ve správě města Jaroměřice nad Rokytnou.

Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.).

První stupeň povodňové aktivity (I. SPA)

Na území města Jaroměřice nad Rokytnou nastává I. Rozsah opatření při vyhlášení I. SPA (Kap.

Druhý stupeň povodňové aktivity (II.)

Na území města Jaroměřice nad Rokytnou je II. vyhlášením II. Vyhlášením II. Rozsah opatření při vyhlášení II. SPA (Kap.

Třetí stupeň povodňové aktivity (III. SPA)

Vyhlašuje se při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Na území města Jaroměřice nad Rokytnou je III. Rozsah opatření při vyhlášení III. SPA (Kap.

Čtěte také: Současná ochrana přírody