Fantova budova Hlavního nádraží: Historie a současnost secesního skvostu

Fantova budova na pražském hlavním nádraží je jednou z nejvýznamnějších secesních staveb na území České republiky. Zároveň je také již od roku 1976 největší secesní nemovitou památkou u nás.

Historie a Architektura

Stavět se začalo roku 1869 a zakázku získali renomovaní architekti Josef Ignác Ullmann a jeho švagr Antonín Barvitius. Ti postavili budovu v neorenesančním stylu a nádraží neslo jméno císaře Františka Josefa I. Dnes už z budovy nic nezbylo, neboť konec 19. století přinesl obrovský rozmach železnice, nádraží kapacitně nestačilo a muselo ustoupit modernizaci.

Výpravní budova od architekta Josefa Fanty je dominantou největšího osobního nádraží v České republice a vznikla v letech 1901 až 1909. Svůj návrh na pražskou nádražní budovu podal Fanta v secesním stylu. Jak uvedla průvodkyně Alena Krčálová, na novou budovu byl vypsán konkurs."Zúčastnili se věhlasní architekti jako byl tehdy Jan Kotěra, Jiří Stibral. Komise nakonec vybrala návrh architekta Josefa Fanty. Vzbuzoval trochu rozpaky, protože Fanta svůj návrh podal v secesním stylu, což bylo na přelomu 19. a 20. století považováno za zastaralé.

Fanta se autorsky podílel mimo jiné taky na stavbě Hlávkových kolejí v Praze, budově sboru Hlahol nebo ministerstva průmyslu a obchodu. V budově nádraží je po architektovi pojmenovaná i kavárna. Ta stojí ve střední části historické budovy.

Hlavní nádraží v Praze je naší největší secesní památkou. Stavělo se poměrně dlouho - dva a půl roku. Ale vstupní hala si velkou pozornost zasloužila.

Čtěte také: Udržitelné podnikatelské budovy v ČR

Rozsáhlá nádražní budova průjezdového typu má symetricky a výrazně členěné hmoty: zdůrazněna je střední část s odjezdovou halou s pokladnami, s bohatou štukovou a malířskou výzdobou v patře s kavárnou zaklenutou mohutnou kupolí. Průčelí je sevřeno mezi dvěma nárožními věžicemi, fasádě dominuje obrovské půlkruhové okno s vitrážemi. Do stran vybíhají boční patrová křídla s arkádou v přízemí, která zakončují věžicovité boční pavilony. Do bočních křídel byly umístěny restaurace a representační sál. Koncové pavilony jsou čtyřpodlažní, v jednom je císařský salonek s původním vybavením. Na výzdobě se podíleli přednější umělci své doby: sochaři Stanislav Sucharda, Hanuš Folkman (alegorické postavy na hl. průčelí), Ladislav Šaloun - provedl dekorativní a sochařskou výzdobu fasády a interiéru. Nástěnné malby v salonku provedli Václav Jansa a Viktor Stretti.

Významné Osobnosti a Názvy

Hlavní nádraží v Praze stojí často na začátku cest a putování. My ale nikam nepojedeme, protože samo nádraží je architektonicky nesmírně zajímavou budovou a jeho prostory prošlo mnoho známých osobností. Jmenujme například prezidenta Masaryka, vynálezce Edisona či komika Chaplina. Dodnes tu existuje Fantova kavárna jako památka na jeho architekta Josefa Fantu.

Když sem člověk přijde a rozhlédne se, tak kromě krásné kopule vidí i sochy. Fantova kavárna"No jistě, celá řada. V roce 1918 sem přijel prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Tady ho vítaly davy lidí. Mimo jiné tehdy ještě mladinká operní pěvkyně Jarmila Novotná. Mezi ní a Masarykem pak vzniklo celoživotní přátelství. On ji nesmírně podporoval. Když udělala kariéru ve Spojených státech, tak jí dokonce přispíval na garderóbu. Platil jí nádherné šaty, ve kterých vystupovala. Další slavné osobnosti, které se objevily na nádraží, byl například slavný pařížský architekt Le Corbusier nebo vědec Thomas Alva Edison a také Charles Chaplin. Ten také prý věnoval představitelům města buřinku a sešlapané boty."

Jak uvedla Alena Krčálová, zajímavé je, že Fanta svůj návrh odjezdové haly - dnešní Fantovy kavárny jen naskicoval a realizaci pak svěřil architektovi Vincenci Gregorovi.

Nádraží několikrát změnilo svůj název. Původně neslo jméno císaře Františka Josefa, po roce 1919 amerického prezidenta Wilsona. Pak přišla okupace a Němci ho přejmenovali na Hlavní. Tak to zůstalo několik desetiletí. Po roce 1990 se zdálo, že se název Wilsonovo nádraží opět vrátí."Původně k oficiální změně mělo dojít při návštěvě amerického prezidenta Bushe. Nastal ale problém. Přejmenování nádraží, byť to vypadá jednoduše, se ukázalo být velice finančně náročným. Takže se rozhodlo šalamounsky, že nádraží zůstane Hlavní, ovšem s doplňkem Nádraží prezidenta Wilsona."

Čtěte také: Odpady a životní prostředí v Bohumíně

Rekonstrukce a Současnost

K odbavování cestujících sloužila do otevření nové podzemní haly v červenci 1977. V roce 2021 začala celková rekonstrukce vnitřních prostor památkově chráněného objektu, která přímo navázala na obnovu fasády a střechy hlavního nádraží. Obnova historických interiérů probíhá ve dvou etapách.

Plány počítají se zajištěním dostatečného propojení budovy s novou odbavovací halou a podchody, a to s využitím nových eskalátorů a schodišť. Rekonstrukce vnitřních prostor Fantovy budovy probíhá ve dvou etapách, přičemž první se týkala kulturních sálů v severní části Fantovy budovy a přilehlých prostor v prvním patře a mezaninu. Druhá etapa se pak zaměří na interiéry ve vyšších patrech a na jižní část Fantovy budovy.

Pod bedlivým dozorem odborníků z Národního památkového ústavu a z příslušného odboru pražského magistrátu byly ve všech dotčených prostorech v rámci první etapy rekonstrukce obnoveny secesní malby a plastické prvky, kterým dominuje zelené listoví. Jako nová je také rozsáhlá štuková výzdoba, velkému sálu vévodí historický státní znak.

Druhá etapa se pak zaměří na interiéry ve vyšších patrech a jižní část budovy. Obnovou projdou kanceláře, vzniknou nové komerční prostory, náročnou rekonstrukcí projde Vládní salónek v jižní věži. Významná proměna čeká i příjezdovou halu, kde bude odstraněn nepůvodní strop z 50. let.

Hlavním cílem projektu je oživit secesní půvab budovy a zároveň ji propojit s moderními prvky tak, aby byla zajištěna maximální využitelnost všech vnitřních částí. Severnímu křídlu dominuje velkolepý Fantův sál, který slouží jako multifunkční prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí. Navazuje na něj Sloupový sál s barem, menší salónek pro uzavřená jednání a dvoupatrový prostor s kavárnou a vstupním foyer ze severního podchodu.

Čtěte také: Obnovitelné energie a budovy

Zrekonstruované reprezentativní prostory severní části jsou od nového roku 2024 přístupné veřejnosti při komentovaných prohlídkách a kulturních akcích.

Určitě už jste někdy při spěchu na vlakové nástupiště na pražském hlavním nádraží zvedli v průhledu hlavu a aspoň na chvíli se pokochali barevnou kopulí slavné Fantovy kavárny. Tenhle secesní skvost jako celou historickou vstupní halu navrhnul významný český architekt Josef Fanta.

tags: #fantova #budova #hlavniho #nadrazi #historie

Oblíbené příspěvky:

• Nežimá příroda a život
• Dopady solení na ekosystémy
• Vira a Éra Odpadu: Analýza
• Přesné Měření pH v Znečištěné Vodě
• Využití sacích košů na odpadky